Krize na Blízkém východě: „Jeďte si pro svou ropu sami,“ v rozzlobeném výbuchu vzkázal Trump spojencům

31. 3. 2026

  
 
Prozatímní síly OSN v Libanonu uvedly, že mírový voják byl zabit v neděli večer, když projektil neznámého původu „explodoval na pozici UNIFIL poblíž Adchit al Qusayr“, zatímco další dva indonéští modří přilbové byli zabiti v jižním Libanonu následující den.

Zdroj sdělil agentuře AFP pod podmínkou anonymity, že byly nalezeny důkazy o tom, že zdrojem střelby v neděli byl izraelský tank.


Íránské revoluční gardy v úterý oznámily, že od 1. dubna budou útočit na americké firmy  v regionu jako odvetu za útoky na Írán, informovala státní média.

Mezi 18 firmami  uvedenými v seznamu IRGC figurovaly Microsoft, Google, Apple, Intel, IBM, Tesla a Boeing.

„Tyto formy by měly počítat se zničením svých příslušných jednotek odvetou za každý teroristický čin v Íránu, a to od středy 1. dubna od 20:00 teheránského času,“ uvádí se v prohlášení IRGC.


Zničení amerického letounu E-3 Sentry, který slouží jako letecký varovný a řídící systém (AWACS), při íránském útoku na saúdskoarabskou leteckou základnu vyvolalo otázky ohledně toho, jak mohlo dojít k tomu, že tak důležitý prostředek sledování zůstal bez ochrany, a jak se Íránu podařilo provést přímý útok na tento letoun.

Letadlo bylo jedním z 16 operačních letadel E-3, která se poprvé začala vyrábět v 60. letech a jsou vybavena sofistikovaným monitorovacím zařízením, které jim umožňuje varovat před vzdušnými hrozbami, jako jsou rakety, a také sledovat a monitorovat přidělený bojový prostor, včetně komunikace, pohybů vojsk a vybavení a míst protivzdušné obrany.

Útok, který jej zničil 27. března, zatímco byl zaparkován na letecké základně Prince Sultan, opět podtrhl trvalou schopnost Íránu útočit a přesně zasáhnout vysoce hodnotné cíle v regionu navzdory měsíčním leteckým útokům USA a Izraele.

Snímky z místa útoku, při kterém byli zraněni také američtí vojáci a poškozeno několik letadel pro doplňování paliva za letu, ukazují přímý zásah do radarové kopule letounu E-3 umístěné poblíž ocasu, což naznačuje vysokou míru přesnosti.

Letoun E-3 Sentry byl zničen na letecké základně Prince Sultan v Saúdské Arábii 27. března 2026.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská rozvědka měla informace o tom, že ruská špionážní družice základnu před útokem třikrát vyfotografovala, a to 20., 23. a 25. března.


Čína a Pákistán v úterý vyzvaly k okamžitému ukončení války na Blízkém východě a k co nejrychlejšímu zahájení mírových rozhovorů, přičemž se dohodly na posílení spolupráce ohledně Íránu.

Po návštěvě vysokých pákistánských představitelů v Pekingu obě země nastínily společnou iniciativu „za obnovení míru a stability v oblasti Perského zálivu a Blízkého východu“.

Obě země se snaží zprostředkovat řešení na Blízkém východě, aby zabránily eskalaci konfliktu, přičemž Islámábád prohlásil, že je připraven hostit „smysluplná jednání“ mezi Spojenými státy a Íránem.

Pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar se setkal se svým čínským protějškem Wangem Yi a dohodli se na „posílení strategické komunikace a koordinace ohledně situace v Íránu a ... vyvinutí nových úsilí na podporu míru“, uvedlo Peking.

Darovo ministerstvo později oznámilo, že se obě strany dohodly na pětibodovém plánu, počínaje „okamžitým zastavením nepřátelských akcí“ a „zahájením mírových rozhovorů co nejdříve“.


Itálie odmítla poskytnout leteckou základnu na Sicílii americkým vojenským letadlům přepravujícím zbraně pro válku na Blízkém východě.

Zdroj z italského ministerstva obrany potvrdil zprávu deníku Corriere della Sera, že „některé americké bombardéry“ měly přistát v Sigonelle – klíčové základně amerického námořnictva a základně NATO – před odletem na Blízký východ.

Podle smluv podepsaných na konci 50. let může americké námořnictvo základnu využívat pro logistické a výcvikové účely, nikoli však jako tranzitní uzel pro letadla přepravující zbraně pro válku, ledaže by šlo o nouzovou situaci, k níž je třeba získat souhlas parlamentu.

Zdroj uvedl, že USA požádaly o povolení k přistání letadel teprve během jejich letu na Sicílii, čímž nedodržely postupy vyžadující schválení parlamentem. Není jasné, kdy měla letadla na základně přistát, ale zdroj uvedl, že nebyl čas žádat o schválení v parlamentu.

Již několik dní politici na Sicílii z italských levicových opozičních stran naléhají na krajně pravicovou vládu Giorgie Meloniové, aby objasnila situaci v Sigonelle poté, co se od začátku války v Íránu zvýšila aktivita na základně, a požádali ji, aby zabránila USA využívat základny v Itálii k zapojení do konfliktu. V Itálii se nachází sedm základen amerického námořnictva.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví včera uvedlo, že při izraelských útocích na Libanon za poslední den bylo zabito devět lidí a dalších 137 bylo zraněno.

Uvedlo, že podle nejnovějších údajů se počet obětí izraelských útoků od 2. března zvýšil na 1 247, přičemž dalších 3 680 lidí bylo údajně zraněno.


Agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že mezi 2. a 27. březnem překročilo hranici z Libanonu do Sýrie více než 200 000 lidí, kteří prchali před obnovenou izraelskou válkou proti Libanonu.

Téměř 180 000 z těch, kteří překročili hranici do Sýrie, byli Syřané vracející se do své země, kromě více než 28 000 Libanonců, uvedla agentura. Syrská vláda však omezila vstup Libanonců, pokud nemají v Sýrii trvalý pobyt, syrského manžela či rodiče nebo jiné výjimečné okolnosti, čímž mnoho z nich fakticky uvěznila.

„Většina z nich jsou lidé prchající před intenzivním izraelským bombardováním. Přicházejí vyčerpaní, traumatizovaní a s velmi, velmi málo věcmi,“ řekl zástupce UNHCR v Sýrii Aseer Al-Madaien na briefingu OSN v Ženevě prostřednictvím videokonference z Damašku.


Nové izraelské útoky na Libanon byly zahájeny poté, co Hizballáh – libanonská militantní skupina podporovaná Íránem – vystřelila rakety na severní Izrael v reakci na zabití bývalého nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího při společných americko-izraelských leteckých úderech.

Izrael oznámil, že armáda převezme kontrolu nad jižním Libanonem až k řece Litani, která leží asi 30 km od libanonsko-izraelské hranice, a uvedl, že zde bude zřízena takzvaná „bezpečnostní zóna“.

Mnoho Libanonců se obává, že se Izrael pokouší oddělit jižní Libanon od zbytku země před rozsáhlou invazí.

Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že Izrael zakáže návrat 600 000 Libanonců, kteří z této oblasti uprchli v posledních několika týdnech, dokud nebude „zajištěna“ bezpečnost a ochrana obyvatel severního Izraele. Řekl, že Izrael zničí všechny domy v libanonských vesnicích poblíž hranic.
 

Šéf Pentagonu říká, že „ostatní země by měly naslouchat, když prezident mluví“, a odkazuje tím na nejnovější výpad Donalda Trumpa proti spojencům za to, že se nepřipojili k jeho válce proti Íránu.

Hegseth říká:

    Ujistíme se, že Írán velmi jasně pochopí, že nejde jen o problém Spojených států amerických.
    
Ale nejde jen o nás. Takže nakonec si myslím, že ostatní země by měly dávat pozor, když prezident mluví. Dokázal, že když mluví, myslí to vážně.

    A poukazuje na to, víte, že byste se možná měli začít učit, jak bojovat sami za sebe. To je něco, co někteří z nás říkají už delší dobu.

    Nemůžete mít jen vlajky. Musíte mít formace. Nestačí mít jen pár lodí. Máte dost na to, abyste mohli ovlivnit změnu. Tyto věci jsou důležité v nebezpečném světě s rostoucími protivníky.

Na otázku ohledně jednání s Íránem Hegseth říká, že USA „by mnohem raději“ uzavřely dohodu, ale „mezitím budeme vyjednávat pomocí bomb“.

Šéf Pentagonu popisuje jednání jako „aktivní“ a „pokračující“ a dodává:
    
Co se týče jednání, mohu vám říci, že jsem se včera setkal se Stevem, Jaredem, viceprezidentem, Marcem a mnoha dalšími, a mohu potvrdit, že jsou velmi reálná.

    Probíhají. Jsou aktivní a myslím, že nabývají na síle. A my to oceňujeme. Jak jsem řekl ve svém prohlášení, mnohem raději bychom dosáhli dohody, pokud by Írán byl ochoten vzdát se materiálu, který má, a svých ambicí otevřít průliv. To je cíl.
    
Nechceme podnikat více vojenských akcí, než je nutné. Ale nemyslel jsem to lehkomyslně, když jsem řekl, že mezitím budeme vyjednávat pomocí bomb.

Hegseth: příští dny v íránské válce budou „rozhodující“

Příští dny íránské války budou „rozhodující“, říká šéf Pentagonu Hegseth.

„Nadcházející dny budou rozhodující. Írán to ví a vojensky s tím nemůže téměř nic udělat,“ řekl Hegseth na tiskové konferenci, své první za téměř dva týdny.

Dodává:

    Máme stále více možností a oni mají méně... za pouhý měsíc jsme stanovili podmínky, nadcházející dny budou rozhodující.
    
Írán to ví a vojensky s tím nemůže téměř nic udělat.

Hegseth na závěr zopakoval, že mise „skončí podle našich podmínek“, a navázal na Trumpovy dnešní výroky o amerických spojencích v NATO.

Řekl:

    Zůstáváme odhodláni k konfliktu, který skončí podle našich podmínek. Z pohledu prezidenta o tom není pochyb.
    A pokud jde o NATO, je to rozhodnutí, které bude ponecháno na prezidentovi. Ale řeknu jen to, že se toho hodně odhalilo.
    
Světu bylo ukázáno mnoho o tom, co by naši spojenci byli ochotni udělat pro Spojené státy americké, když podnikáme úsilí tohoto rozsahu jménem svobodného světa.

Dodává:

    Jedná se o rakety, které nedosáhnou ani na Spojené státy americké. Dosáhnou na spojence a další. A přesto, když požádáme o dodatečnou pomoc nebo prostý přístup k základnímu přeletu, setkáváme se s otázkami, překážkami nebo váháním.
    
A prezident poukazuje na to, že nemáte moc silné spojenectví, pokud máte země, které nejsou ochotné stát při vás, když je potřebujete.


Hegseth říká, že „možná vyjednávání vyjde“, ale když je dotázán na možnost vyslání amerických pozemních jednotek, nechce se k tomu nijak zavázat.

Říká:
    
Nemůžete bojovat a vyhrát válku, pokud svému protivníkovi řeknete, co jste ochotni udělat a co ne, včetně vyslání pozemních jednotek.

    Náš protivník si v tuto chvíli myslí, že existuje 15 různých způsobů, jak na něj můžeme zaútočit s pozemními jednotkami, a víte co? Existují.
    
A pokud by to bylo nutné, mohli bychom tyto možnosti realizovat jménem prezidenta Spojených států a tohoto ministerstva.

    Nebo je možná vůbec nebudeme muset použít. Možná vyjednávání vyjde, nebo možná existuje jiný přístup. Jde ale o to být nepředvídatelný v tom smyslu, že rozhodně nikomu nedáme vědět, co jsme ochotni udělat a co ne.
 
Caine říká, že USA provádějí přesné údery proti výrobním uzlům „hluboko v Íránu“.

Uvádí, že za posledních 30 dní bylo zasaženo kolem 11 000 cílů. USA „nadále uplatňují nadvládu nad íránským námořnictvem“, dodává.