Profesor Anthony Costello: Když lidé srovnávají covid s chřipkou, toto
video vysvětluje rozdíl v šíření nákazy. Z nových francouzských dat také
vyplývá, že SARS-CoV2 se pozměnil a je ještě daleko nakažlivější.
Profesor
Hugh Montgomery: Když dostanu normální chřipku, nakazím jí v průměru
1,3-1,4 lidí. OK? Pokud by se tedy dali tak dělit. A když těchto 1,3-1,4
lidí nakazí další, napodruhé, než se to stane desetkrát, ponesu já
odpovědnost za asi 14 případů chřipky.
Tenhle koronavirus je
nesmírně infekční. Takže každý nakažený nakazí tři další lidi. To
nevypadá, jako že je to příliš velký rozdíl. Ale jestliže každý z těch
tří nakažených nakazí další tři, a to se stane desetkrát, ponesu já
odpovědnost za nakažení 59 000 lidí.
A většině lidí bude tak
trochu špatně, nebo jim nebude vůbec špatně, bude jim naprosto dobře,
ale rozšíří tu infekci všude kolem. A pár lidí onemocní a asi v desátý
den nemoci budou muset do nemocnice...
Není nic důležitějšího než opakovat, že se Česká republika v rámci
koronavirové pandemie octla opravdu v katastrofální situaci. Množství
nákaz na jednoho obyvatele je největší na světě a budou následovat
hospitalizace a úmrtí. Berou to ale čeští občané vážně a jakou roli mají
v jejich smrtící dezorientaci dezinformace a šílené konspirační teorie
šířené na pochybných serverech, na sociálních sítích ale - což je
šokující - i v mainstreamových médiích? O tom v hovoří Jan Čulík s
Bohumile Kartousem, redaktorem Britských listů, ale i mluvčím Českých
elfů, které sledují jak dezinformační servery destabilizují Českou
republiku a vyvolávají smrt. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá
na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním
vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 21. října 2020.
Pokud stát řídíte jako firmu, nehledě na to, že se přitom
vesele obohacujete na úkor ostatních, není divu, že nemůžete úspěšně čelit
veřejnému ohrožení, kdy je proti pandemii nutno postupovat společnými silami a kompetentně. A za to, že jsme
první vlnou propluli takřka s grácií, vděčíme v podstatě náhodě,
jak dokazuje příběh o excelové tabulce bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka,
která přiměla vládu jednat. Co by se asi stalo, kdyby se pan Řehák neznal
s vicepremiérem Hamáčkem a kdyby svůj matematický model nedokázal prosadit?
Teprve
před pár dny po půlročním tlaku uvolnilo Ministerstvo zdravotnictví
další informace, mj. o počtu nakažených v jednotlivých obcích. To
umožnilo se podívat na procento nakažených obyvatel i z hlediska
velikosti obce.
V souvislosti s šířením koronaviru mluví
o městech, hlavně o velkých. I proto je rozšířený mýtus, že na venkově
tolik nákaza nehrozí a není nutné dodržovat doporučená nařízení.
(Pozn. red.: Počet nákaz - 300 či 450 na 100 000 obyvatel - je opravdu šokující. Např. Velká Británie zakázala cestování ze zemí, kde je počet nákaz vyšší než 20 na 100 000 obyvatel!)
MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 19. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 5059 případů na 173 885. (O víkendu je vždy pokles, zdržená registrace případů.) Zemřelo 1422 osob, 3519 osob je v nemocnici.
Belgie čelí "tsunami nových nákaz". Belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke varuje, že situace v některých regionech Belgie je "nejhorší v Evropě". Belgičané, zejména ve frankofonním Valónsku, musejí radikálně změnit své chování. Belgie za posledních 14 dní zaznamenala 605 infekcí na 100 000 obyvatel, je druhá nejhorší po ČR, která má 771 infekcí na 100 000 obyvatel. ZDE
-
Čínská Centra pro zvládání a prevenci nemocí uvedla o víkendu, že vědci
zkoumající nedávné ohnisko nákazy v městě Quingdao ve východní Čína
nalezli živý koronavirus na balení mražené tresky. Někteří uživatelé
internetu požadují zákaz dovozu mraženého zboží do Číny.
-
Globální počet nákaz se blízí 40 milionům. Přesně dosáhl čísla 39 965
414. Globální počet mrtvých je 1 113 352. Nejvyšší počet mrtvých je v
USA (219 674), na druhém místě je Brazílie (153 675 mrtvých), na třetím
Indie (114 610).
- Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat je v
kritickém zdravotním stavu a v uměle vytvořeném komatu v izraelské
nemocnici v Jeruzalémě.
- Čína je první velkou světovou
ekonomikou, která se zotavila z koronavirové pandemie. Od července do
září vzrostla čínská ekonomika o 4,9 procent.
Donald Trump už má jen něco málo přes čtrnáct dní k tomu, aby
zvrátil pokles své volební podpory, který signalizují průzkumy veřejného
mínění. Během sílící vlny koronovirové epidemie, která ohrožuje jeho
volební vítězství, se Trump rozhodl uspořádat sérii veřejných
shromáždění v nerozhodných amerických státech.
Každý den nyní v
průměru stoupá v USA počet nových nákaz o více než 55 000 případů, podle
vládních údajů je to nejvyšší míra od července. Míra infekcí stoupá ve
více než 40 amerických státech, včetně těch mnoha, v nichž Trump musí 3.
listopadu zvítězit.
Je to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.
V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.
Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :)
Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70
000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich
čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české
společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou
závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo
serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o
situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je
role Britských listů nezastupitelná.
V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich
čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár
měsíců zkrachujeme. Pokud si přejete, aby byl i nadále v české
společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme,
přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.
Mysleli jste, že neexistuje na světě horší hra, než tzv. ruská ruleta? Ovšemže existuje: V ruské ruletě můžete alespoň dočasně neprohrát - zatímco pokud jste uzavřeli ruské příměří a jste v konfliktu slabší stranou, už jste potupně poraženi a navrch vydáni nepříteli na milost a nemilost.
Během projevu na radnici přenášeného televizí ABC prezidentský kandidát Joe Biden kritizoval Trumpovu zahraniční politiku za to, že se staví na stranu násilníků. Postavil přitom Polsko a Maďarsko po bok Běloruska a totalitárních režimů.
Pan Miloš Kobliha dále posílá na účet Britských listů několikrát měsíčně
jeden halíř. Doufá totiž, že tím Britské listy poškodí, protože budou
muset platit bankovní poplatek za příchozí částku. Pan Kobliha se mylně domnívá, že Britské listy jsou "levicové". Potíž také je, že banka
Britským listům za příchozí částky neúčtuje žádné poplatky:
V září 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské
listy celkovou částkou 66 100.53 Kč, výdaje byly tentokrát 79 562.50 Kč. Sponzor nám zadarmo poskytuje server, ovšem velký provoz způsobuje docela podstatnou spotřebu elektřiny, kterou normálně nehradíme. Jednorázově jsme teď něco zpětně zaplatili, ovšem rozhodí to náš nepevný rozpočet. Zůstatek ke konci září byl 45 496.49 Kč, dále nevyhnutelně směřujeme k nule
Děkujeme
mnohačtenářům za finanční podporu v měsíci září 2020.
MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů
finančně přispívají, - ale jak
vidíte z výše uvedeného grafu, směřujeme k nule. Trvale potřebujeme
poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.
Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz.
STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ
MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno
zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo
účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo
nám. 10, Praha 2.Čtenáři mohou přispět
na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po
jednoduché registraci odesláním částky na adresu
redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské
sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové
účely osobám, které v ČR platí daně.
Chorobou COVID-19 bylo v Evropě infikováno téměř 4,8 milionu osob. Evropské státy stupňují úsilí omezením sociálních aktivit zmírnit šíření viru poté, co během minulého týdne počet případů vzrostl o 44 %.
Anglikánská církev veřejně kritizovala rozhodnutí britské vlády
porušit kvůli brexitu mezinárodní právo. Pět britských arcibiskupů
publikovalo společný dopis, jímž odsoudili to, co by se mohlo stát
"katastrofálním precedentem".
Nezvykle, arcibiskupové z
Canterbury a z Yorku a jejich kolegové ze Skotska, z Walesu a z Irska
zveřejnili společný dopis, v němž varují, že porušení mezinárodního
práva Borisem Johnsonem ohledně brexitu by mělo "obrovské morální,
politické i právní důsledky".
V České republice roste astronomickou rychlostí počet nákaz covidem-19. V
této situaci vydává penzista Václav Klaus starší prohlášení o pandemii,
které obsahuje četné nepravdivé a zavádějící informace. O aktuální
situaci v koronavirové pandemii v ČR hovoří Jan Čulík s pražským lékařem
Borisem Šťastným, který tento týden zveřejnil důležitý text, uvádějící
nebezpečná Klausova tvrzení na pravou míru. Tento Rozhovor Britských
listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem,
pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 16. října 2020.
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
NAGORNO KARABAKH: Map showing what territories Azerbaijan claim to have captured in the conflict since 27 September 2020. Not all areas have been independently verified. pic.twitter.com/ZuPzinZ3Ks
Vizuálně potvrzené arménské ztráty v obnoveném karabašském konfliktu: 144 obrněných bojových vozidel (z toho 101 tanků T-72), 51 dělostřeleckých systémů (včetně 11 samohybných), 46 mnohonásobných raketometů (včetně 41 BM-21), 17 odpalovacích zařízení pozemních protivzdušných raket (včetně dvou S-300), 6 radarů a rušiček, 233 nákladních vozidel a džípů.
Vysoce postavená delegace představitelů Izraele a USA v neděli dorazila do Bahrajnu, přičemž šlo současně o první komerční let z Izraele do Bahrajnu, upozorňuje Emily Juddová.
Muži mají slabší imunitní systém a ten v některých případech
může sabotovat reakci organismu na invazi viru. Zřejmě ale také hrají
důležitou roli společenské a kulturní faktory, píše Washington Post.
Už
hned na začátku koronavirové pandemie vyplynul z nemocničních dat z
Číny ohromující rozdíl: Covid-19 usmrcuje daleko více mužů než žen.
Ten
rozdíl byl zaznamenán i v jiných asijských zemích, jako je Jižní Korea,
a i v evropských zemích jako Itálie. Pak se objevil i v USA.
Do
poloviny října usmrtil koronavirus v Americe o téměř 17 000 více mužů
než žen. Na každých 10 žen, usmrcených koronavirem, zemřelo 12 mužů.
Foto: Nesmyslná fronta před Úřadem práce Praha 10. Proč se pořád v ČR musí všude chodit na úřady osobně? Když dokáže University of Glasgow přesměrovat telefonáty z oficiálních telefonních čísel univerzity na soukromé mobily zaměstnanců, proč to nejde v Praze 10? Proč neumístí Úřad práce Praha 10 na své dveře upozornění, že se případy vyřizují telefonicky a po internetu?
Proč proboha nemohou úředníci zpracovávat platby občanům z domova?
Za poslední týden se na mne obrátily desítky zoufalých příjemců
příspěvků na bydlení, že i několik měsíců neobdrželi platbu od Úřadu
práce Prahy 10. Ten výrazně omezil úřední hodiny z důvodu vyhlášení
nouzového stavu. Nelze se tam dovolat, na maily nikdo neodpovídá, už od
rána není možné si zajistit pořadový lístek a elektronicky se můžete
objednat až na polovinu prosince!
Snažím se všem pomoci a všechny případy, které se ke mně dostaly, jsem
urgovala přímo u ředitelky ÚP. Rozhodla jsem se proto vyzvat paní
ministryni Maláčovou, aby situaci urychleně řešila.
Nadělení, které zosobňují pro USA Donald Trump a pro Anglii Boris Johnson, ukazuje se, značnou mírou způsobili jejich otcové.
V
Británii vyšla biografie Borise Johnsona od Toma Bowera. I když Bower
Johnsona nekriticky omlouvá a ostře a subjektivně kritizuje jeho
protivníky, či lidi, s nimiž musel a musí Johnson vstupovat do kontaktu,
z podrobností, které Bower odhalil, jasně vyplývá, že za nesolidní,
podvodný a líný charakter Borise Johnsona může jeho brutální a
neodpovědný otec Stanley Johnson.
Z Bowerova třaskavého životopisu Borise Johnsona vyplývá, že Johnson měl naprosto traumatizující dětství.
Sedmačtyřicetiletý francouzský učitel zeměpisu a dějepisu Samuel
Paty, který vyučoval ve škole v Conflans-Sainte-Honorine, severozápadně
od Paříže, byl cestou domů z práce usmrcen osmnáctiletým náboženským
fanatikem. Policie útočníka zastřelila. Devět dalších lidí včetně
příslušníků útočníkovy rodiny bylo zatčeno a policie je vyslýchá.
Před
několika dny Paty ukázal své třídě karikatury proroka Mohammeda
otištěné v satirickém časopise Charlie Hebdo během hodiny občanské
výchovy věnované diskusi o svobodě projevu. Učitel předtím vyzval
muslimské studenty, že než jim ukáže karikaturu, mohou ze třídy odejít.
"Nedovedu si představit, že bych prohrál proti nejhoršímu protikandidátu v historii," řekl Trump na jednom ze svých shromáždění. "Nevím, co bych udělal. Asi bych musel odejít ze Spojených států."
"Až poté, co si odslouží svůj vězeňský trest," poznamenává k tomu lakonicky komentátor John Crace.
Prohlášení Evropské sítě proti
chudobě v České republice
v době pandemie COVID19 k Mezinárodnímu dni
za odstranění chudoby
Od roku 1992 je na základě usnesení Valného shromáždění
Organizace spojených národů 17. říjen připomínán jako
Mezinárodní den za odstranění chudoby. Evropská síť proti
chudobě v České republice (EAPN ČR) se při příležitosti
tohoto dne v roce 2020 obrací k veřejnosti a politikům
s následujícím prohlášením:
Virus je stále mezi námi a nelze skutečně říci, že má Německo pandemii pod kontrolou. Jednoznačnost ohledně regulačních opatření je životně důležitá, pokud lidé nemají ztratit důvěru v politické rozhodování, napsal Jens Thurau.
MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 18. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 8713 případů na 168 827. (O víkendu je vždy pokles, zdržená registrace případů.) Zemřelo 1352 osob, 3415 osob je v nemocnici.
Alarmující je rychle rostoucí počet nákaz v jednotlivých okresech a regionech:
Plzeň-sever 721.44 nákaz na 100 000 obyvatel,Zlín 721.1, Uherské Hradiště 699.59, Příbram 690.68, Žďár nad Sázavou 675.37, Kroměříž 662.6, České Budějovice 615.1... To jsou absolutně varovná čísla. Pro srovnání: Skotský Glasgow má 264 nákaz na 100 000 obyvatel, přesto vláda zavedla lockdown a bije na poplach. Děsí, že si zřejmě spousta lidí v ČR neuvědomuje vážnost situace. V pátek měli v nákupním středisku na pražském Andělu lidé sice roušky, ale v přecpaných obchodech odstupy nedodržovali...
- Lidi nemají výdrž. Lidi už mají dost karanténních protikoronavirových opatření a houfně se po světě vydávají do restaurací a pořádají doma hromadné mejdany, tak trochu vzdorně jako obyvatelé Florencie v roce 1348 postižené morem. Je to největší nynější nebezpečí. Jsou už unavení. Avšak koronavirus unavený není, varuje list New York Times ZDE
- Ve shrnutí toho, co nyní víme a nevíme o koronaviru, poukazuje
Sarah Boseley, editorka deníku Guardian pro zdravotnické otázky, na
skutečnost, že i když covid-19 především postihnuje starší či nemocné
lidi, existuje nyní velké množství mladých lidí, kteří trpí tzv.
"dlouhým covidem", silným únavovým syndromem, zmatením, "mozkovou
mlhou", bolestmi svalů a srdce a mnohými dalšími příznaky. Boseleyová
také poukazuje na to, že se zaznamenávají nákazy koronavirem napodruhé,
takže mají vědci velké pochybnosti o tom, zda a jak vůbec funguje
imunita. Koncept tzv. "stádní imunity" je proto zcela nepřípadný.
Problémem jsou také vakcíny: sice od jara pokročily z laboratoří do
úspěšných testovacích fází, jenže, znovu: nikdo neví, jak dlouho bude
imunita vzniklá očkováním vůbec trvat a bude nutno se očkování
podrobovat několikrát? Dobrou zprávou je, že nemocnice mají nyní některé
léky: Dexametazon způsobuje, že lékaři nyní dokáží zachránit každého
osmého pacienta na jednotkách intenzivní péče. Řešením vůči covidu
zřejmě bude kombinace vakcín a léků. Nebude však zřejmě stoprocentní.
- Svět v pátek zaznamenal rekordních 400 000 nových nákaz za jediný den. Evropa, která první vlnu epidemie zvládla relativně dobře, nyní v průměru registruje každý den 140 000 nových infekcí. Jako region má Evropa nyní více denních nákaz než mají Indie, Brazílie a USA dohromady.
- Některé evropské země uzavírají školy, ruší plánované chirurgické zákroky a přijímají do nemocnic posily mediků.
- Rusko přesunulo studenty na výuku na internetu.
- Katalánsko uzavřelo bary a restaurace na 15 dní.
- Česká republika také přešla na distanční výuku a plánuje naverbovat tisíce mediků. Nemocnice ruší nenaléhavé procedury, aby uvolnily lůžka.
- Nejpostiženějším regionem na světě je Latinská Amerika. Má 27 procent celkových nákaz. Na druhém místě je Asie, pak Severní Amerika a pak Evropa.
- Indie v říjnu registruje méně nákaz než v září, 69 000 případů denně.
- Wales zahájí přísný krátkodobý lockdown, "uzamčení všeho" ("circuit breaker", "rozbití cirkulace") dne 23. října. Bude trvat do 9. listopadu. Všechny obchody kromě životně důležitých budou uzavřeny.
- Bratr primátora Liverpoolu na covid-19 v pátek zemřel. Těsně předtím informoval liverpoolský primátor, že jeho bratr byl odvezen na jednotku intenzivní péče a apeloval na občany, aby se chovali rozumně. ZDE
- Izrael má od neděle mírně uvolnit lockdown. V pátek bylo v Izraeli 1695 nových nákaz, je to výrazný poklesl z 8000 - 9000 denních nákaz v září. "Uděláme to tentokrát opatrně," řekl premiér Netanyahu.
- Francie zaznamenala v sobotu rekordní počet denních nákaz, 32 427. V pátek zemřelo ve Francii 90 lidí, čímž stoupl počet mrtvých na 33 392.
- Londýn byl umístěn do druhého stupně nebezpečí, což znamená, že se Londýnaně nesmějí nyní pod střechou stýkat s občany z jiných domácností. V sobotu se v Londýně konala demonstrace proti koronavirovým opatřením. Demonstranti je označovali za "tyranii", odmítali nošení roušek a očkování.
- Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v sobotu oznámila 8 028 332 nákaz, nárůst od předchozího dne o 70 078. Denní počet mrtvých v USA byl 1001. Celkový počet mrtvých je nyní v USA 217 918. Deset amerických států v pátek zaznamenalo rekordní denní nárůsty infekcí: Colorado, Idaho, Indiana, Minnesota, Nové Mexiko, Severní Karolína, Severní Dakota, Západní Virginie, Wisconsin a Wyoming,
- Guvernér regionu Campania v jižní Itálii ostře odmítl oslavy Haloween jako "debilní americkou extravagantnost" a "pomník idiotství". Oznámil zákaz vycházení v den Haloweenu, 31. října od 22 hodin.
Prezident Miloš Zeman pronesl v souvislosti s druhým koronavirovým lockdownem uvážlivý, střízlivě pojatý, k důležitým tématům směřující projev. Upozornil na závažnost situace, kterou si zřejmě ne každý uvědomuje. Apeloval v něm na nošení roušek jako tu nejmenší a pro drtivou většinu společnosti bezpečnou formu ochrany ostatních. Poděkoval zdravotníkům. Upozornil, že zubař s motýlkem, který sepisuje petici proti opatřením ochraňujícím životy, je klaun, nikoliv odborník zasluhující důvěru. Poukázal dokonce na to, že různí populární zoufalci s veřejným vlivem šíří součásti dezinformací. To vše se ovšem od prezidenta v takovém okamžiku očekává. Nicméně v případě Miloše Zemana člověk cítí úlevu, že se jako obvykle nepropadl do intelektuálního a etického suterénu. A to lze v jeho projevu shledat více či méně skryté politické manipulace, opomenutí vlastních omylů a protimluvy ve srovnání s postoji "běžného" Miloše Zemana...
Městské historické muzeum v Nantes po čínském nátlaku zrušilo dlouho připravovanou výstavu o Čingischánovi. Úřady čínské provincie Vnitřní Mongolsko přišly s naprosto nepřijatelnými požadavky, včetně přepsání všech doprovodných textů akce a odstranění výrazů "Čingischán" nebo "Mongol, mongolský".
Poté, co se Donald Trump odmítl účastnit onlinové debaty s Joem Bidenem,
se ve čtvrtek večer konaly dvě samostatné akce, kdy Trump a Biden na
různých místech v USA odpovídali na otázky veřejnosti.
Bojovný
Trump hájil svůj postoj vůči koronavirové pandemii, která usmrtila už
více než 215 000 Američanů, a opět lživě tvrdil, že Amerika už nad
pandemií vítězí.
Naopak Joe Biden ostře kritizoval Trumpovu reakci na koronavirus a požadoval daleko robustnější celonárodní reakci na pandemii.
Když byl prezident Donlad Trump dotázán na nové úkolové uskupení Pentagonu pro studium UFO, odpověděl, že se na to podívá - a pak začal vykřikovat o síle amerických ozbrojených sil. Někteří pozorovatelé to považovali za propagaci financování ministerstva obrany, zatímco jiní v tom viděli vyhrožování mimozemským bytostem, upozorňuje Kyle Mizokami.
Dne
13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav
Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň
posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo
českou historii. Na den přesně třicet let poté, paradoxně na
Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně
zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého
Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem
„Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.
V něm
pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové
epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je
však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení,
které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské
neposlušnosti.
Asi jste zaznamenali "Velkou Barringtonskou Deklaraci" [1] – pokud
náhodou ne, tak o ní jistě mnoho uslyšíte.
Můj osobní názor: jde především o povedenou PR akci think-tanku AIES
zapojeného v síti vlivových institucí bratrů Kochových. Cílem je vyvolat dojem,
že ohledně strategií co dělat s COVIDem-19 existuje zásadní "odborný
spor", "experti se neshodnou" – a jsou tu dva podobně početné
tábory, kde jeden radí přísná opatření, druhý promořit. PR akce se povedla, píše na Facebooku Jan Kulveit, vědec
zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě.
Vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie nabrala v posledních dnech v
České republice katastrofálního směřování - ČR zaznamenala v Evropě
nejvyšší míru nákazy na jednoho obyvatele - věnujeme tento Rozhovor
Britských listů znovu tomuto tématu. S imunologem Václavem Hořejším
mluví o nejnovějším vývoji Jan Čulík.Rozhovor se vysílá na Regionální
televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu
i na internetu, od pátku 9. října 2020.
Pozn. red. Až několik hodin po zveřejnění tohoto rozhovoru oznámil festival dokumentárních filmů v Jihlavě, že se přesunuje online.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
No, k tomu
příběhu existuje aktualizace. Těsně před tím, než to bylo o něm
zjištěno, navštívil Czarnek v nemocnici svou babičku. Samozřejmě,
návštěvy v nemocnicích v současnosti nejsou povoleny, ale měli byste
takovou odvahu a odmítli toto právo politikovi ze strany Právo a
spravedlnost? Vždycky můžete tvrdit, že šlo o mimořádné okolnosti, a
proto je porušení zákona zcela v pořádku, a že všichni ostatní by v
takovéto situaci také dostali to právo. Což by samozřejmě byla lež,
protože, jak pečliví čtenáři tohoto seriálu už vědí, s politiky ze
strany Právo a spravedlnost se nezachází stejně jako s jinými lidmi.
"Moje bolest je lepší než tvoje", pamatujete?
Trvající symptomy jsou pravděpodobně důsledkem nikoliv jediného syndromu, ale několika
Na
začátku pandemie se nám sdělovalo, že covid-19 je plicní choroba, z níž
se většina lidí uzdraví do dvou až tří týdnů. Nyní se však ukazuje, že
zřejmě existují desetitisíce, ne-li statisíce lidí, kteří trpí symptomy
covidu ještě mnoho měsíců poté, co byli nakaženi.
Britský Národní
institut pro výzkum zdraví (NIHR) zveřejnil 15. října analýzu, která
naznačuje, že "dlouhý covid" pravděpodobně není jediný syndrom, ale až
čtyři různé syndromy, některé z nichž mají pacienti zároveň.
Od
společností s vysokou perspektivou ve 21. století nás dělí menší
schopnost vnímat a prosazovat veřejný zájem. Ten může mít různě dlouhý
horizont, přičemž vzdělávání patří k veřejným zájmům s jedním z
nejdelších horizontů a tedy i obdobím investiční "sklizně". Na
vzdělávání, na jeho investiční podpoře, na jeho aktualizaci, na výběru a
přípravě učitelů lze měřit míru komplexní společenské vyspělosti. K
tomu, abychom dosahovali lepších pomyslných skórů, musíme nutně hledat
větší společenskou shodu. Ta ale stojí na důvěře, kterou jsme v období
totality a posttotalitního sobeckého naplňování atomizovaných potřeb na
úkor ostatních doposud neupevnili. Co dalšího je důležité ve vzdělávání,
jaké jsou jeho hlavní cíle ve 21. století a jak k nim dospět, o tom
debatoval Bob Kartous (on-line) se studenty Mendelova gymnázia v Opavě v
rámci cyklu Moderní výzvy.
Aplikace, kterou vyvinula Kings' College v Londýně, analyzuje příznaky
milionů lidí. Aplikace zjistila, že dlouhý covid po dobu delší než jeden
měsíc mělo 300 000 lidí. Až 60 000 lidí mělo dlouhý covid po
dobu delší než čtvrt roku.
Roberto Salguero Gomez používá soupravu DNA jako součást globálního
úsilí porozumět záhadě, které se říká "dlouhý covid". V březnu byl
Roberto nakažen covidem. Nemohl dýchat, skončil v posteli.
Hospitalizován nebyl, avšak sedm měsíců poté Roberto stále ještě trpí
bolestivými příznaky.
"Pravidelně mě znovu bolí hlava. Někdy se
probudím a zase mě bolí v krku. Někdy se probudím a bolí mě celé tělo.
Je to loterie opravdu nepříjemných příznaků. Celá membrána mého patra v
puse se mi odlepila. To se mi stalo třikrát. Takže si dovedete
představit, jak nepříjemné bylo jíst a také mluvit. Přirozeně jsem z
toho docela zdeprimovaný. Už nejsem schopen sám sebe poznat."
Současná - katastrofální - nepřipravenost státu na probíhající druhou vlnu epidemie SARS-Cov-19 na českém území, je dobrým odrazem způsobu správy věcí veřejných, které Andrej Babiš dovedl k pochybné dokonalosti. Tedy že není důležité, co dělám, ale jak to navenek vypadá. Říká se tomu politický marketing, pravděpodobně jediná expertní doména, ve které zaměstnanci pana premiéra vynikají. V určitém okamžiku ale "čau lidi" nestačí. V okamžiku, kdy víte, že kvůli vlastní neschopnosti máte na krku kolaps zdravotnického systému a že před očima vašich voličů budou pravděpodobně ve velkém umírat jejich vrstevníci, si bodré, humpolácké nedělní povídání dokážete představit jen v pojetí Prymulova kremačního projevu. Můžete ještě chvíli zkusit svádět vinu na Kalouska a na inkluzi, nicméně i voličům Ano se to bude zdát hodně podezřelé. On to ale chronický lhář a alibista neumí jinak.
"Tím skutečným argumentem je, vždyť tady mluvíme o dětech! Já mám
emocionální vazbu na Českou republiku a jsem smutný, že nechce nic
udělat pro dětské uprchlíky. Je to humanitární věc. A Češi přece mají
velmi důležitou demokratickou a humanitární tradici. A já bych řekl, že
tohle přece přímo souhlasí s touto tradicí. A já velmi silně doufám, že
si to česká vláda ještě rozmyslí."
Sedmaosmdesátiletý poslanec britské Horní sněmovny, Lord Alf Dubs, je
známý tím, jak energicky a schopně se zasazuje o to, aby Británie a
Evropa přijímala dnešní dětské uprchlíky. Zvlášť mu záleží na tom, aby
se v této věci nechovala Česká republika nelidsky. Proč? Přijel jako
Čech z Prahy do Británie v roce 1939 jako šestiletý uprchlík bez rodičů v
kindertransportu sira Nicholase Wintona. Zažil tedy na vlastní kůži, co
prožívají nyní dnešní uprchlické děti. V exkluzivním rozhovoru mluví o
svých zkušenostech z doby před více než osmdesáti lety a o své nynější
práci ve prospěch uprchlíků s šéfredaktorem Britských listů Janem
Čulíkem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici
satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy
14. října 2020.
"The real argument is that we are talking about children. I feel very
emotionally attached to the Czech Republic and I feel sad that they
don't want to do anything for child refugees. It is humanity. And the
Czechs have a very important democratic and humanitarian tradition. And I
would have thought that this would fit in well with that tradition. And
I would very much hope that the Czech government would think again."
The 87-year-old member of the British House of Lords Lord Alf Dubs is
well known by his energetic work trying to persuade the United Kingdom
and Europe to accept today's child refugees. He would particularly
appreciate if the Czech Republic gave up its current inhumane attitude
in this matter. Why? The six-year-old Czech Alfred Dubs arrived from
Prague to Britain in 1939 as a child refugee, unaccompanied by his
parents, in Sir Nicholas Winton's kindertransport. So he has experienced
personally what today's child refugees are experiencing now. In this
exclusive interview, he speaks about his experiences from the times of
more than eighty years ago and about his current work for refugees with
Britské listy editor-in-chief Jan Čulík. The interview is broadcast by
the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Wednesday 14th
October 2020.
Facebook a Twitter podnikly ve středu nezvyklé kroky s cílem
omezit čtenářskou obec pro článek, který vyšel v deníku New York Post o
údajných emailech syna Joea Bidena. Nestává se příliš často, že by
sociální sítě blokovaly článek vydaný tradičními médii.
Facebook a
Twitter zasáhly proti odkazům na tento článek, než začaly verifikovat
obsah článku, v němž osobní právník Donalda Trumpa Rudolph Giuliani a
Trumpův bývalý poradce Stephen Bannon tvrdili, že dostali přístup k
hackersky získaném souboru soukromých materiálů Huntera Bidena. Z
prozrazených materiálů má vyplývat, že Hunter Biden měl dát řediteli
ukrajinské firmy "možnost", aby se setkal s bývalým americkým
viceprezidentem Joem Bidenem. Bidenova předvolební kampaň poukázala na
to, že z Bidenova programu vyplývá, že se taková schůzka neuskutečnila.
O současné politické situaci po víkendových volbách do místních
zastupitelstev hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Rozhovor se
vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním
vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 7. října 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Představte si, že tři týdny před celostátními volbami list s vazbou na politika obhajujícího funkci publikuje emaily údajně od syna vyzývatele. Médium se nepokusí ověřit pravost emailů, které, i kdyby byly pravé, ve skutečnosti nedokazují nic špatného, takže redakce bez důkazů insinuuje špatnost. Pokud byste slyšeli, že se to děje ve Východní Evropě, odsoudili byste to jako zjevný případ politické informační války. Ale co se stane, pokud jde o prezidentské volby v USA a obhajujícím je Donald Trump?, ptá se Patrick Tucker.
Johnson: Buď se posuneš směrem ke mně, nebo skočím!
Aktualizace: V pátek Boris Johnson oznámil Británii, ať se připravuje na brexit bez dohody. Rozhlas BBC si (optimisticky) myslí, že je to jen "vyjednávací taktika".
Downing Street reagovala konsternovaně na to, že ji Emmanuel
Macron varoval jménem evropské sedmadvacítky, že Boris Johnson musí
bezpodmínečně přijmout podmínky EU, pokud má být uzavřena obchodní
dohoda mezi brexitérskou Británií a EU. Den 15. října měl být posledním
dnem, kdy měla být veškerá jednání o této obchodní dohodě dokončena. Bez
obchodní dohody by byla Británie zcela nahraná, protože cca 40 procent
jejího obchodu je s EU, ovšem Boris Johnson vypadnutím z EU bez dohody
neustále vyhrožuje.
Bohumil Kartous hovoří s ministrem zahraničí České republiky Tomášem
Petříčkem o tom, jak je na tom ČR ve svých vztazích k Bruselu. Rozhovor
se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem,
pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 2. října 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
U narcistických osobností existuje vyšší pravděpodobnost účasti v politice. Toto poněkud překvapivé zjištění vyplynulo z nedávné metaanalýzy dat o osobnostních rysech dánských a amerických voličů. Voliči, kteří skórovali vysoko v narcismu, měli nejen vyšší pravděpodobnost účasti ve volbách, ale také vyšší pravděpodobnost poskytnutí darů a podepisování petic.
Když se objevila nová nemoc, nevěděl nikdo nic kromě toho, že se
šíří děsivou rychlostí. Téměř jistá smrt následovala po prvních
příznacích do čtyř dnů nebo ještě za kratší dobu. Lékaři byli bezmocní.
Město bylo brzo plné mrtvol. Hrobníci na hřbitovech kopali až do hladiny
podzemních vod, a pak pohřbívali mrtvolu, vrstvu hlíny, mrtvolu, vrstvu
hlíny, další mrtvoly. Jeden dobový spisovatel to nazval "lasagna".
O
sedm století později je morová rána v Evropě příklad nejhorší verze
pandemie. Málokteré město bylo postiženější než Florencie, kde v roce
1348 zemřela nejméně třetina obyvatel a možná ještě daleko více.
List Washington Post chtěl shromáždit informace o této morové
pandemii jako útěchu pro dnešek, že jsme dnes daleko pokročilejší.
Namísto toho zjistil, že nejpozoruhodnější jsou podobnosti, mezi dobou
před 672 lety a dneškem.
Praha,
Mnichov, Drážďany – V českých médiích se opakovaně objevila informace,
že Sasko a Bavorsko je připravené pomoci s přijetím pacientů s těžkým
průběhem onemocnění COVID-19. Jak ale zjistili němečtí investigativní
novináři, s německou kancléřkou ani bavorskou a saskou vládou o žádné
pomoci nikdo oficiálně nejednal a Česko rozhodně nemá žádnou dohodu o
převzetí pacientů z Karlovarského kraje. Informaci, kterou v mezičase
převzala většina českých médií a prezentovala ji jako projev solidarity,
je naprosto vymyšlená.
AC24, Aeronet, Nová republika, Parlamentní listy,
Protiproud, Sputnik
Pandemie koronaviru jako téma
sledovaných dezinformačních webů z agendy ustoupila po několika měsících,
kdy patřila k dominantním tématům, v průběhu června, kdy se situace
v Evropě začala pozvolna vylepšovat. Téma se začíná vracet přibližně ve třetím
červencovém týdnu.
Hlavními tématy, která se začala v červenci
objevovat, jsou:
