Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Svět si v těchto dnech připomíná 75. výročí od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Pokud se někdo domnívá, že jaderná kolize v současnosti nehrozí, šeredně se mýlí. Zatímco sdělovací prostředky zvládají pandemii, ekonomické potíže a jakž takž klimatickou krizi, hrozba nukleárního inferna je očividně nad jejich síly. Za prvé, mělo by se důkladněji hovořit o skutečných důvodech, které vedly k nukleární destrukci dvou japonských měst. Za druhé, diskutujme o nebezpečných tendencích dneška, které se podle některých ukazatelů rovnají nouzovému stavu.   

Burkina Faso. Četli jste už o této zemi někdy? Je v Africe, že? Relativně menší subsaharská oblast, pod pásem zemí přes celou Afriku od východu na západ se specifickými životními podmínkami (a nazvaná „Sahel“; jen malým severním cípečkem Burkina Faso je k tomu pásu začleněna). Ze severu a od západu je sousedem tohoto státu Mali. Od východu pak Niger a Benin. Z jihu (počínaje na východě) jsou to pak Benin, Togo, Ghana a Pobřeží slonoviny. Název shora citovaného státu v českém překladu by měl mít znění „Země Spravedlivých“. (Jde zároveň o turisticky vděčnou oblast; pokud nezvažujeme možná klimatická a další rizika.)

Že k tomu došlo zrovna před 75 lety, nezní možná tak úctyhodně, jako když řekneme či napíšeme, že k zatím zde nezmíněné události došlo přesně před třemi čtvrtinami poslední stovky let. A že se teď jedná o 6. srpen 1945. Přesněji: 8:15 ranního místního času. Kde? V Hirošimě.

Už technicky šlo o zcela výjimečnou událost. Shození první jaderné pumy vůbec. Vojensky? Likvidace celého města jedinou bombou. Lidsky (poprvé)? Ta puma dostala od těch, co s ní měli rozmanitě nemálo do činění, název „Little Boy“, aneb „Malý kluk“ či „Chlapeček“. Lidsky až dodatečně – nejednou možná s triumfem, jindy s ještě většími rozpaky – bylo posléze spočítáno, že okamžitě bylo mrtvých obětí tohoto náletu na 120 000 lidí (z pozoruhodné části rovněž japonských vojáků); další lidé potom po léta umírali jak v důsledku těžkých zranění, tak následkem zhoubného ozáření.

Před volbami v Bělorusku, které proběhnou tento víkend (9. srpna) přinášíme český překlad rozhovoru, který vedl Valentinas Mite, korespondent Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists/CPJ) pro Rusko a Bělorusko na sklonku června s běloruskými novináři Barysem Chareckým a Jurijem Drakachrustem o svobodě tisku v Bělorusku.

Je zarážející jak některé praktiky ekonomického nátlaku na nezávislá média, popisovaná v rozhovoru, můžeme čím dál častěji pozorovat i v dalších zemích Evropy, naposledy například v Maďarsku v případě serveru Index.hu, anebo ještě plíživěji v případě serveru Origo – viz. např. reportáž NY Times The Website That Shows how a Free Press Can Die, ze kterého se stala hlásná trouba orbánovské propagandy.(Albín Sybera)

Barys Charecký je zástupce vedoucího Běloruské asociace novinářů (BAJ), a Jurij Drakachrust je v Praze přebývající korespondent Rádia Svobodná Evropa / Radio Liberty financovaného americkým Kongresem. Drakachrust Bělorusko často navštěvuje a přispívá do běloruských nezávislých médií. Jejich odpovědi byly redigovány pro větší přehlednost.

Jaký je dnes celkový stav médií v Bělorusku?

Vypadá to, že části ruské 4. gardové tankové divize "Kantěmirovskaja" jsou na cestě z Naro-Fominsku [kde má jeden z klíčových útvarů Západního vojenského okruhu svou základnu - KD], komentuje fotografie vojenský analytik Petri Mäkelä.

Situace v Bělorusku je křehká a 4. divize je jednou z nejlépe hodnocených jednotek pro ofenzívní operace.

V červenci 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 42 719,87 Kč,  výdaje byly 61 731.50  Kč.

Děkujeme mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, v červenci 2020 jsme se dostali do výrazného deficitu. 

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.