Libanon je multikulturní zemí ležící v srdci výbušného regionu

Postřehy z toulek po zemi cedrů 1. část

26. 4. 2017 / Daniel Veselý

Tento měsíc jsem se svou přítelkyní navštívil Libanon, zemi, jež se nachází v samotném srdci výbušného blízkovýchodního regionu a v nejtěsnějším sousedství Sýrie, kde již sedmým rokem zuří válečný konflikt, který připravil o život statisíce osob a další milióny vyhnal z domovů. Přestože se v šestimilionovém Libanonu na území sedmkrát menším než Česká republika nachází více než jeden milion registrovaných syrských a půl milionu palestinských uprchlíků a tamní infrastruktura je přetížena, země se neutápí v bezradném chaosu, ale pulzuje svým nezaměnitelným rytmem, a v současnosti tu vedle sebe bez větších problémů žijí muslimové, křesťané, Drúzové a různá etnika.

Mezitím v Absurdistánu 23: Polsko navrhuje ultrapravicového papeže, problémy v armádě, ve školství a v kultuře

26. 4. 2017 / Tomasz Oryński

Velikonoce jsou obyčejně v polské politice klidné. Členové vlády a poslanci obyčejně tráví čas u svých rodin a vzpomínají na ukřižování Krista. Anebo vlastně Briana, pokud můžeme věřit titulní straně jedněch místních novin, které použily na obálce pro své velikonoční vydání fotografii ze známého filmu skupiny Monthy Python Life of Brian.

Je to také čas pro reflexi a přemýšlení o budoucnosti. Někteří myslitelé vyjadřují znepokojení o budoucnosti katolické církve. Litují, že v čele církve v současnosti stojí papež František, který se možná může líbit nějakým levičákům, a je možná docela slušný člověk, ale to nestačí na to, aby byl předákem "tak vážného náboženství, jako je křesťanství". Naštěstí pro všechny už František oznámil, že brzo odejde z úřadu, takže je stále ještě šance navrátit církev zpět na správný kurs. Polská církev a její hierarchie musí už nyní začít podnikat akce, aby se zajistilo, aby byl příští papež vhodný pro papežský úřad. Navrhuje kandidaturu Otce Tadeusze Rydzyka, pochybné postavy v polské politice, který v důsledku moci svého pravicového ultrakatolického mediálního impéria vykonává svou "moc zpoza trůnu" a odolává všem obviněním z finančních podvodů.

Rozhovor Britských listů 106:

Češi nejsou blbí, ale chovají se iracionálně

21. 4. 2017



Se spisovatelkou a scénáristkou Terezou Brdečkovou hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík o příčinách konstrukce iracionálních narativů v dnešní České republice. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 21. dubna 2017.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Img

Jak by vypadala 2. korejská válka?

26. 4. 2017

Jak by vypadal vojenský konflikt na Korejském poloostrově? V mnohých tato otázka může vyvolat vážný záchvat apokalyptické úzkosti, když na jedné straně máme za to, že KLDR je kvůli obraně stalinistického režimu ochotna spustit katastrofické násilí připomínající soumrak bohů, zatímco si zřejmě neumíme ani představit krveprolití, které by vyvolal jakýkoliv vojenský konflikt mezi Soulem a Pchjongjangem, napsal Franz-Stefan Gady.

Rektor Středoevropské univerzity žádá proti Orbánovi pomoc od EU

26. 4. 2017





Michael Ignatieff, rektor budapešťské Středoevropské univerzity, požádal v úterý Brusel o pomoc proti nátlaku od autoritářského maďarského premiéra Viktora Orbána, který zamýšlí Středoevropskou univerzitu z Budapešti vyhnat.

Poslanci Evropského parlamentu mají ve středu o této záležitosti debatovat.

Hrozba Středoevropské univerzitě vznikla schválením nových maďarských zákonů o školství, které Orbánova vláda přijala navzdory obrovským pouličním protestům.

Středoevropská univerzita funguje ve středovýchodní Evropě jako zásadní bašta bránící svobodné a kritické myšlení. Orbánovi kritici poukazují na to, že jeho nátlak na Středoevropskou univerzitu je součástí jeho širšího úsilí potlačit nezávislé hlasy a ovládnout nezávislé instituce, včetně soudnictví médií a nevládních organizací.

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Francouzské volby a EU

26. 4. 2017

Druhé kolo francouzských prezidentských voleb staví proti sobě diametrálně odlišné vize Evropy: Liberálně socialistického Macrona a populisticky konzervativní Le Pen. Pro Brusel může výsledek znamenat leccos.

Francie a globální propad levice

26. 4. 2017

Detaily se v každé zemi liší, ale téma se týká celého industrializovaného světa. Ve Francii, Británii, Německu, Japonsku a USA má politická levice potíže. Zejména čelí problémům při získávání mnoha dělnických voličů, kteří kdysi byli jejími loajálními příznivci, napsal David Leonhardt.

Al Jazeera: Kdo je za nárůstem konzervatismu v Evropě a proč to není až tak děsivé

25. 4. 2017

Jedním z hlavních důvodů posilování konzervatismu v Evropě je stárnutí jejího obyvatelstva.

Po brexitu a po volebním vítězství Donalda Trumpa čekal svět úzkostlivě na výsledky voleb v různých evropských zemích, kde sílí pravicoví populisté, píše na serveru televize Al Jazeera moskevský novinář Roman Dobrochotov.

První letos v tomto kalendáři bylo Holandsko, kde získala populistická strana Geerta Wilderse ale jen 20 ze 150 křesel v parlamentu. Další je Francie. Avšak bude konzervativní populismus v Evropě skutečně triumfovat a jsou toto známky  vzestupu černé internacionály? Anebo je ve hře nějaká jiná dynamika, která poskytla pravicovým silám energii jen dočasně?

Prosíme, přispějte finančně na provoz Britských listů

3. 3. 2017

Milí čtenáři,

na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel však tuto finanční podporu potřebujeme trvale,  výdaje udržujeme na minimu, avšak  bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme, tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL. Stačilo by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.

Jako občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně. 

Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat i z mobilního telefonu, informace o tom jsou níže.

Kontinentální Evropa obhájila politickou příčetnost

25. 4. 2017

Sázet na "černé labutě" a protestní volby může být výnosné, napsal Leonid Bershidsky. Ale zdá se, že v tomto volebním cyklu pouze Británie a USA, dvě země, kde elity dlouho o kontinentální Evropě hovořily s despektem, daly světu znepokojivá politická překvapení. Jsem zdvořilý; jiní by řekli, že učinily hloupé, možná katastrofické volby. Nemocná stará Evropa, jejíž úpadek byl oznamován stále dokola, důsledně odolává svodům populistických lídrů - jak nacionalistům, tak radikálně levicového druhu.
Img

Lekce pro Martina Stropnického:

Proč pacifistické Německo rozšiřuje armádu?

25. 4. 2017 / Karel Dolejší

Německý Bundeswehr plánuje do roku 2032 vytvořit celkem 27 nových bojových praporů, z toho 11 dělostřeleckých ZDE. Cílem je postavit tři plné divize: Dvě těžké a jednu určenou k rychlému nasazení ZDE. Souběžně s tím vypsal Berlín také tendr na nové útočné pušky ZDE. Proč se spolková vláda odhodlala k tak nepopulárnímu kroku - v zemi, kde veřejnost považuje vojenskou sílu za nežádoucí a v zásadě "zastaralý" prostředek?

Pozvánka na veřejnou prezentaci dvou nezávislých analýz vysílání ČRo

25. 4. 2017



Analýza vysílání ČRo k senátním a krajským volbám 2016 a Analýza pořadů „20 minut Radiožurnálu“ a „Pro a proti“ ve 3. čtvrtletí 2016

Rada Českého rozhlasu tímto zve zájemce na Veřejnou prezentaci dvou nezávislých odborných analýz, které byly vypracovány v rámci 4. minitendru Rady ČRo společností Focus:

Analýza vysílání Českého rozhlasu k senátním a krajským volbám v roce 2016

Analýza pořadů „20 minut Radiožurnálu“ a „Pro a proti“ ve 3. čtvrtletí 2016

Prezentace se uskuteční dne 26. 4. 2017 v 16.30 hod v Atriu Českého rozhlasu, Římská 13, Praha 2.

Program:

1. část
16:30-17:20
Prezentace Analýzy pořadů „20 minut Radiožurnálu“ a „Pro a proti“ ve 3. čtvrtletí 2016

2. část
17:30-18:45
Prezentace Analýzy vysílání Českého rozhlasu k senátním a krajským volbám v roce 2016

Obě části budou obsahovat jak prezentaci pronesenou autory analýzy, tak diskusi otevřenou publiku.

Analýzy najdete na webu Rady ČRo:
http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/nezavisla-odborna-analyza-vysilani-ceskeho-rozhlasu-analyza-vysilani-cro-k-senatnim-a-krajskym-volbam-v-roce-2016--1714146

http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/nezavisla-odborna-analyza-vysilani-cro-analyza-poradu-20-minut-radiozurnalu-a-pro-a-proti-ve-3-ctvrtleti-2016--1719653

Jménem Rady Českého rozhlasu  

Mgr. Hana Dohnálková
předsedkyně Rady ČRo  

Pozor, Le Penová není ještě poražena

25. 4. 2017


Pokud by byla volební účast v druhém kole francouzských prezidentských voleb dne 7. května malá, varuje  Natalie Nougayrède, evropská noční můra by se mohla uskutečnit a Le Penová by se mohla stát francouzskou prezidentkou. Špatnou zprávou je, že Le Penová získala rekordních 7,6 milionů hlasů. Temné politické síly Francie, jejichž rasistické a autoritářské kořeny leží ve 20. století, zdaleka nebyly neutralizovány. Průzkumy veřejného mínění, které se v podstatě ukázaly správné, předpovídají 35-40 procent hlasů pro Le Penovou.

Britská předvolební kampaň: Labouristé chtějí zaručit práva evropských občanů v Británii

25. 4. 2017


- Keith Starmer, stínový labouristický ministr pro brexit, v úterý argumentoval, že Labouristická strana se bude snažit při vyjednávání o brexitu udržet pro Británii výhodu společného evropského trhu a celní unie. Chce také jednostranně zaručit občanská a pracovní práva pro občany EU, kteří žijí v Británii. Konzervativní ministr Damian Green labouristy kritizoval že se tak prý vzdávají jakýchkoliv trumfů při vyjednávání s Bruselem  a ohrožují tak práva britských občanů žijících v EU.


- Bývalý labouristický premiér Tony Blair vyzval britské voliče, aby si zjistili, kteří kandidáti na křeslo poslance v nadcházejících volbách podporují "brexit za každou cenu" a hlasovali proti nim.


- Proevropská organizace Open Britain identifikovala 20 volebních okrsků, v nichž jejich poslanci hlasovali pro brexit, i když voliči nikoliv, a vyzývá voliče aby je v nadcházejících volbách odvolili.

Ke korejským břehům "míří americká ponorka"

25. 4. 2017

Jihokorejská agentura Jonhap v pondělí oznámila, že do regionu dorazí americká ponorka Michigan. Agentura UPI cituje korejský list Donga Ilbo, který měl informovat o příjezdu ponorky do přístavu Busan během dneška. Američtí představitelé zprávy nekomentují.

Macronova kampaň byla terčem ruských kyberútoků

25. 4. 2017

Příspěvek Ruska francouzským prezidentským volbám 2017: Pro Le Penovou: peníze. Pro Macrona: hackeři.

Kampaň favorita francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona se stala terčem skupiny zaměřené na kybernetickou špionáž, kterou někteří experti spojují s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Knihovna spisovatelky a přítelkyně z domu smutku Evy Kantůrkové

25. 4. 2017


Následuje:

Městská knihovna Praha, středa 17. 5. 2017, 19 hodin, Mariánské náměstí, Praha 1

Knihovna rodu spisovatele a básníka Jáchyma Topola. Knihovna a písemnosti děda spisovatele Karla Schulze, osudové matky Jiřiny Schulzové provdané Topolové, otce dramatika Josefa Topola a bratra hudebníka Filipa Topola odcházejí z rodinného bytu doprovázeny dědicem rodu – Jáchymem Topolem.

Sedmý díl cyklu Knihovny známé i neznámé – Filmy, které v televizi neuvidíte. ČR 2017, 46 minut. Besedu s Jáchymem Topolem, Petrem Kotykem a Bedřichem Ludvíkem moderuje Vladimír Hendrich.

Knihovny známé i neznámé VII – Filmy, které v televizi neuvidíte. Archivář Petr Kotyk a režisér Bedřich Ludvík natáčejí knihovny zajímavých osobností. Projekce snímků s lektorským úvodem a besedou.

Proč Finsko odolalo Putinově informační válce?

25. 4. 2017

S volbami ve Francii, Německu, Nizozemsku, České republice a možná v Itálii zpravodajské služby po celém kontinentě varují před ruskými pokusy ovlivnit výsledky cílenými dezinformacemi a propagandou, jak se objevily během amerických prezidentských voleb, napsal Reid Standish.

Několik kontextů pro výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii

24. 4. 2017 / Boris Cvek

Nejdůležitější na výsledku prvního kola prezidentských voleb ve Francii je podle mne to, že stabilní a jednotná EU dostala znovu šanci. Velkou úlevou pro mne bylo i to, že předvolební průzkumy celkem věrně odrážely realitu. To je velice důležitá věc z hlediska vytváření zpětné vazby mezi politiky a voliči v době mezi volbami.

Macronovo vítězství  je nejspíše v prvé řadě důsledkem skandálů pravicového kandidáta Fillona, který byl dlouho hlavním favoritem. Z tohoto pohledu jde o celkem zřetelný posun doleva, neboť Fillon byl i na republikánské spektrum ten vpravo (na rozdíl Juppého).

Amputovaná levice

24. 4. 2017 / Bohumil Kartous

První kolo francouzských voleb určilo, že přednost má populistická nacionální socialistka a tzv. centristický politik, který je vší svou podstatou velmi výrazně napravo od tzv. centra. Ve francouzských volbách tedy jednoznačně prohrává levice, nejen tradiční socialisté. Totéž se děje ve Velké Británii, kde průzkumy před pravděpodobnými parlamentními volbami, které by se podle návrhu premiérky Mayové měly uskutečnit v červnu, ukazují obrovský rozdíl mezi konzervativci a labouristy. V ČR předává levicová ČSSD své tradiční voliče oligarchovi Andreji Babišovi a jeho politickému projektu. Ukazuje se, že se politika bez levice vcelku úspěšně obejde.
Img

Francouzské volby: Společnost už neštěpí levo-pravé dělení, ale postoj ke globalizaci

24. 4. 2017 / Karel Dolejší

Krátce po oznámení předběžných výsledků prvního kola francouzských prezidentských voleb se snesla kritika na ultralevicového kandidáta Jean-Luc Mélenchona. Kandidáti obou hlavních stran, socialistů i republikánů, hned pro druhé kolo veřejně podpořili Emmanuela Macrona, proti němuž se po celou kampaň vyhraňovali. Mélenchon ale ani teď proti ultrapravicové kandidátce Le Pen nevystoupil a nevyzval své voliče, aby hlasovali proti ní ZDE.

Hromadné znásilnění žen v symbolické rovině jako potřebný katalyzátor společenské tenze

Kulturní teorie her

24. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Petr Koubský vyvolal během Velikonoc na Facebooku emočně vypjatou diskusi, když prohlásil pomlázku za tradici pro kretény. Reakce se v podstatě rozdělily na dva druhy, jednu podpůrnou a jednu odmítavou. Hranice mezi oběma tábory hezky ilustruje problém, který současné západní společnosti užírá: na jedné stranně představa o liberálních hodnotách, které vycházejí z poznání, že určité hodnotové tradice prostě nelze sloučit s artikulací lidských práv. Na straně druhé potřeba tradiční kontinuity, která nutně překonává poznání v tom, že samotná skeptická analýza nedokáže v okamžiku svého odhalení narušit kulturní setrvačnost. Jinými slovy, symbolická hra na hromadné znásilnění žen jako oslava příchodu jara je dobrým příkladem, na němž by se liberálové měli učit chápat podstatu existence společnosti.

Donald Trump má historicky nejnižší veřejnou podporu

24. 4. 2017

Podle výsledků průzkumu, kterou provedl Gallup na zhruba 45 000 dospělých respondentech (mezi 20. 1. a 19. 4), je veřejná podpora Donalda Trumpa nejnižší v historii sledování vývoje veřejného mínění vůči zvolenému prezidentovi v USA. Průzkumy probíhají od roku 1953 a doposud se podle deníku The Independent drželi všichni prezidenti v první čtvrtině svého mandátu nad 50 % podpory. Průměrná veřejná podpora Trumpovi je 41 %. Nejvyšší byla těsně po zvolení, a to 46 %, nejnižší naopak v okamžiku, kdy Trumpova administrativa selhala při pokusu nahradit Obamův zákon zajišťující veřejné zdravotní pojištění (35 %). Podpora zůstává relativně silná mezi republikány (87 %), ale je historicky nejnižší mezi nezávislými voliči. Mezi nezávislými schvaluje Trumpovy kroky jen 37 %, dřívější historicky nejnižší podpora v tomto období byla 61 %.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2017

16. 4. 2017

V březnu 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 54 874 Kč. Příjem z reklamy byl 15 160 Kč. Výdaje na provoz Britských listů byly 62 474.50 Kč. 

Zůstatek byl koncem března   2017 165 130.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

5423