Pavel Zeman se stal nejvyšším státním zástupcem v době Nečasovy vlády, kdy Věci veřejné, a pak i TOP09, tlačily na odvolání Renaty Vesecké. ODS byla proti, ale nakonec ustoupila. Nečekalo se, že na post vrchního státního zástupce v Praze Zeman bude prosazovat Lenku Bradáčovou, což pro ODS bylo tak nepřijatelné, že premiér Nečas bleskově odvolal svého ministra spravedlnosti a na jeho místo posadil politika s pověstí „kmotra z Brna“, který vedl s veřejností ústupovou válku. Ale Bradáčovou nakonec ale nedokázal zastavit

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Tuzemská novinářská obec má sice spoustu velkých slabin, nicméně zpravodajství a publicistika mapující dění v Izraeli a Palestině je snad její nejostudnější kapitolou. Česká televize a Český rozhlas (neveřejnoprávní média záměrně vynechávám) divákům a posluchačům sugerují, že aktuální kolo násilností zahájil Hamás odpalováním raket na izraelská města. Veřejnoprávní média se ani netají tím, že informace o tamním dění přebírají výhradně od izraelské strany, což je jen bezduchá stenografie oficiálních postojů Tel Avivu. A právě těmito systematickými dezinformacemi lze vysvětlit, proč obyvatelé země, která na vlastní kůži dvakrát okusila příkoří okupace, vesměs stojí při okupantovi – a naopak lají okupovaným.

Mám rád paradoxy, ukazující složitost nejen politické reality. K jednomu takovému mne vede rozhodnutí koalice pirátů a STAN podpořit hlasování o nedůvěře vládě.

Ještě nedávno se totiž zdálo, že tato koalice se především chce vyhnout riziku ovládnutí exekutivy prezidentem Zemanem, a to i za cenu dovládnutí této otřesné vlády do řádných voleb do Sněmovny na podzim. Nyní je všechno jinak.

Od prosince až do května jsem pracoval jako zimní výpomoc v Armádě spásy. Jak se vše seběhlo? Když jsem na podzim roku 2020 kvůli covidu přišel o místo, hledal jsem v podstatě jakoukoliv práci, abych se uživil. Byl jsem však rád, že nakonec vyšla právě tato pracovní nabídka, protože je pro mě důležité, aby mi práce připadala smysluplná. Netušil jsem však, zda jako tzv. bílý límeček zvládnu tuto psychicky velmi náročnou práci. I proto jsem se rozhodl své zkušenosti zaznamenat a v tomto roce bych rád své minipovídky vydal knižně. Vy si zatím některé z nich můžete přečíst na stránkách Britských listů.

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Přestože se v současnosti ve všech seriózních debatách a pořadech vyžaduje po osobách, které hovoří z pozice autority, doložit odbornost, je s podivem, že po internetových skupinkách, které se rozhodly pro ostatní uživatele analyzovat dezinformace a mapovat dezinformační weby, se nic podobného nežádá. Hlavně nyní, v době pandemie, se odbornost osob a týmů začala velmi vyžadovat (například ne každý lékař se může erudovaně vyjadřovat k epidemiologické situaci). Pro jednotlivé obory lidské činnosti a zájmu je dnes doložení vysokoškolské specializace, odborné praxe, publikační činnosti v impaktovaných časopisech a obecné erudice, v podstatě striktní povinností. Bez profilu specialisty v oboru, který daná osoba komentuje, ji dnes nikdo příčetný nebere vážně, případně taková osoba nemůže vybočit z mantinelů osobního názoru.

Aktuální dění v Izraeli je velmi znepokojivé a nemůže potěšit snad vůbec nikoho tedy kromě mainstreamových médií, která tradičně odvádí skvělou práci v prezentování celého děje tak, aby byl neobjektivní, zaujatý a pro nynější konzumní společnost „stravitelný“. Hlavní zpravodaj ČT na Blízkém Východě David Borek se zápalem popisuje, jak mu nad hlavou lítají rakety Kassám, jak po celou dobu cesty z Aškelonu do Tel Avivu musí být opatrný a co každou chvíli vyhledávat přírodní úkryty, aby se jeho konvoj vyhnul ostřelování těch krvežíznivých teroristů z Hamásu a Palestinského Islámského Džihádu (PIJ) a jak vlastně na centrální Izrael „prší“ rakety, které se zde více než 7 let neukázaly.

Ano, i tak lze shrnout tradiční popis reálií za uplynulý den, který je ovšem neúplný a z nějakého nepochopitelného důvodu začíná uprostřed, protože se vlastně hodí říct jenom část toho co se opravdu děje a tu druhou část (mnohem důležitější) v tichosti zamést pod koberec a vůbec se o ní nezmiňovat.

Proto se pokusím vzít věci objektivně a v takové souslednosti jak se opravdu staly, aby si i neinformovaný čtenář mohl udělat vlastní názor na aktuální situaci a nemusel být závislý na mainstreamových médiích, které ve velké míře prezentují institucionální a korporátní zájmy ve společnosti, nikoliv pravdu, objektivitu a nezávislost.

Bidenova administrativa blokuje zveřejnění prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které volá po okamžitém příměří mezi Izraelem a Hamásem, zatímco Izrael pokračuje ve zničujících náletech na okupované Pásmo Gazy. Izraelské nálety ke středečnímu večeru podle zdravotníků v Gaze usmrtily 65 osob včetně 16 dětí. Na izraelské straně hlásí sedm obětí.

Podle agentury Reuters, která citovala anonymní diplomaty a zdroje obeznámené se strategií Bidenovy vlády, USA zdržují snahy RB OSN o vydání veřejného stanoviska týkajícího se eskalujících bojů mezi Izraelem a Hamásem, protože by mohly poškodit zákulisní jednání o ukončení násilí, píše Jake Johnson na webu commondreams.org.

Associated Press informuje, že Bidenova administrativa v současnosti zadržuje více než 20 tisíc dětských migrantů bez doprovodu, včetně batolat. Děti se nacházejí ve více než 200 zařízeních, kde neexistuje žádný dohled. V nejméně pěti z těchto takzvaných útulcích je zadržováno více než tisíc dětí, které zde pobývají v extrémně stísněných podmínkách.

Některá z těchto zařízení spravují kontraktoři, kteří čelí žalobám a obviněním z fyzického a sexuálního zneužívání. Bidenova administrativa rovněž využívá zhruba dvanáct budov, které k takové činnosti nemají povolení. V některých případech se jedná o bývalé vojenské objekty.

Lidskoprávní aktivisté a advokáti mají velké starosti o zdraví a bezpečnost dětí, které jsou čas od času zadrženy, aniž by jejich rodiče věděli, kde se nacházejí. Počet dětských migrantů zadržovaných Bidenovým kabinetem se v průběhu uplynulých dvou měsíců více než zdvojnásobil, zatímco žadatelé o azyl i nadále prchají před extrémní chudobou, násilím a dopady klimatické krize, tedy problémy, které prohloubila zahraniční americká politika ve Střední Americe, Karibiku a dalších regionech.

Celý text v angličtině ZDE

Takhle muslimové vnímají útok izraelské armády v jeruzalémské mešitě Al Aksá. Jedná se o velice pobuřující čin namířený proti Palestincům žijícím ve východním Jeruzalémě. Izraelští vojáci opakovaně zaútočili na věřící v mešitě Al Aksá, která představuje posvátné místo pro 1,8 miliardy muslimů – čtvrtinu lidské populace, informuje Juan Cole.

V březnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 62 546, 49 Kč,  výdaje byly  89 931,50 Kč. Britské listy také obdržely náhradu soudních výloh ve výši 17 600 Kč. Zůstatek ke konci února byl 68 950,23 Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci březnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.