(Jan Novák: Kundera, Český život a doba)

Kto bol najväčším zločincom alebo darebákom v minulom storočí? Adolf Hitler? J.V. Stalin? V. I. Lenin? Viliam II.? Leopold II.? Hirohito? Mao Ce-tung? Kim Ir-sen? Jorge R. Videla? Augusto Pinochet? Saddám Husajn? Nicolae Ceausescu? Pokiaľ by niekto čítal ich životopisy bez udania ich mena a zločinov, iba ich motivácie, zázemie a psychologickú analýzu, a dostal k nim aj biografiu Jana Nováka o Milanovi Kunderovi, kde by sa tiež neuvádzalo jeho meno, by samozrejme Kundera nevyšiel ako najväčší zločinec, ale ako najväčší darebák možno áno. Taká negatívna biografia je len o málokom napísaná. Milan Kundera je podľa Nováka veľký spisovateľ, ale iba čiastočne, len niektoré jeho diela sú vynikajúce, ale inak je to darebák, podvodník, chorobný klamár a čiastočne psychopat na pohľadanie.

Důležité. K tomu:

Petr A. Bílek, Recenze: Novák je diletant, o Kunderovi a literatuře tak vůbec má chabou představu

Rozhovor Britských listů s Petrem Fischerem: Je nová kniha o Kunderovi komunistická?

Rozhovor Britských listů s Karen von Kunesovou: Detektivní záhada: Nakolik byl Kundera udavačem?

V květnu 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 57 283.03 Kč,  výdaje byly 64 731,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi jiným: ,,Odevzdáváme duši tvou ďáblu.'' A on sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi pravil: ,,A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši Kristu''. A uzřev onu korunu: ,,Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu.'' Byla pak ta papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na té čepici byl nápis s označením jeho viny: ,,Toto jest arcikacíř.'' I řekl král: vévodovi Ludvíku, synu Klema bavorského, který před ním stál slavnostně drže zlaté [říšské] jablko s křížem: ,,Jdi, přijmi jej.'' A onen syn Klemův převzal Mistra a dal jej do rukou pochopům a vedl na smrt.

Dramatickým předchůdcem moderních novinářů se stal při kostnickém procesu s Mistrem Janem Husem Petr z Mladoňovic [nar. kolem 1390], který se účastnil kostnického koncilu jako tajemník pana Jana z Chlumu. Pětadvacetiletý tajemník si pečlivě zaznamenával všechny podrobnosti a napsal o procesu s Janem Husem asi stopadesátistránkovou zprávu, která se zachovala ve dvou verzích, v češtině a v latině. Přinášíme poslední část závěrečné, velmi dramatické kapitoly v moderním překladu. Svou živostí a věcností připomíná současnou televizní reportáž. Až do Bílé hory se tato kapitola četla v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangelia. V Husovi se střetl ve své rané formě moderní, pluralistický relativismus a právo na individuální úsudek a názor s monolitní hegemonií středověké, totalitní praxe. JČ

Vždy pro mne bylo bizarní, jak může někdo byzantské věrozvěsty chápat jako národní symbol. Jsou tak neuvěřitelně mezinárodní, nadnárodní, že to víc asi ani není možné. Jejich zvěst je pro všechny lidi.

Přinášejí svou zvěst zdaleka, nikoli ze své vlasti, ale až z Palestiny, odkud ji sami dostali, a míří do ještě větší dálky: k věčnosti, kde se všichni sejdeme a kde nám bude houby platné, že jsme Češi nebo Němci nebo Rusové nebo Řekové.

Ani jeden z hrdinů jejich Knihy není Čech a nepřišli za námi proto, že právě Češi mají tuhle zvěst dostat, ale proto, že jsme lidé, a ta zvěst je pro všechny lidi.

Hus a ústava

(Projev k pietní vzpomínce na M. Jana Husa – 5. července 2020 v Táboře)

Vážené dámy a vážení pánové, milé sestry a bratři,

mám s připomínkou Jana Husa na den jeho smrti problém. Nechci, aby se podobně jako v případě Milady Horákové nebo Jana Palacha a dalších osobností vzpomínalo pouze na jejich smrt, snad někomu z vás zní v uších monolog z Krylovy písně: „Úloha osobnosti v dějinách se stává z ochoty dotyčné osobnosti zemřít, nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat!“ Jsem si ale vědom prapůvodu oné vzácné úcty, spojující život, smrt a odpověď na obě výzvy Boží, promlouvající ve svědomí člověka. Má-li kdo v ústech křesťanskou civilizaci, musí si být vědom, že jejím základním kamenem je právě vzdor vůči smrti, výhost strachu v učení, konání a ano utrpení Ježíše Krista na Golgatě. Ježíš zemřel, aby Kristus mohl žít v etice, svědomí, aby spojil židy a pohany, aby byl úhelným kamenem víry odpouštějící, a tudíž osvobozující, solidární a tedy k solidaritě, bratrství vedoucí.

V českých poměrech kdekdo ví, že 6. července 1415 byl v Kostnici vykonán ortel nad náboženským reformátorem Janem Husem; jeho nelítostným upálením zaživa na hranici. V Kostnici (Konstanz) zrovna zasedal církevní koncil, který měl konečně „udělat pořádek“ v římské církvi; především normalizací poměrů při její organizační správě a respektem k církevně vyhlašovaným zásadám víry.

Po internetu se šíří podvržený status @F4FutureCZ, ve kterém jejich mluvčí údajně přejí smrt svým prarodičům.

Hoax sdílel mimo jiné ředitel Plistů Polanský.

Dezinformacím čelí klimatické hnutí po celém světě, aktivisté dostávají kvůli lžím i výhružky. https://t.co/KIFTfnFlIV

— Josef Patočka (@JosefPatocka) July 3, 2020

Konstantin a Metoděj přišli na Moravu na jaře roku 863 (přesněji to datum určit nelze). Nemělo takto ovšem teprve začít pokřesťanšťování Slovanů ve střední Evropě, nýbrž měl být dán energický počátek samostatné církevní organizace ve Velkomoravské říši, která byla zatím církevně spravována z Pasova, z tehdejšího území východofranského krále Ludvíka Němce. Velkomoravský kníže Rastislav se nejdříve obrátil se svou prosbou o „učitele“ do Říma, aby připravili cestu k nové církevní organizaci nezávislé na Pasovu (už roku 860; k papeži Mikulášovi I.). Tehdejší papež zřejmě měl odlišné preference. Rastislav dlouho nečekal a poslal poselstvo se stejným zadáním k byzantskému císaři Michalovi III.; což automaticky znamenalo případný odklon od latinského rituálu k navenek řecké ortodoxii a mimo přímou vazbu na římského papeže. Císař žádosti vyhověl a vyslal na Moravu nejen nábožensky, ale rovněž jazykově kvalifikovanou misii (tu z jara roku 863, v čele s Konstantinem). Díky Konstantinovi vzniklo i zcela nové staroslovanské písmo („glagolice“).

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Kdo může povědět všechna podobenství,
jež usvědčují národy bez knih,
nehovořící řečí srozumitelnou?
Ani umí-li všechny řeči,
nedovede vylíčit jejich bezmoc.

Veršovaná předmluva k evangeliu, autorství je přisuzováno svatému Konstantinovi (826 nebo 827 až 869). 5. 7. slavíme svátek svatých věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje, kteří v druhé polovině devátého století přinesli na Velkou Moravu staroslověnskou vzdělanost. Vytvořili slovanské písmo a do "staroslověnštiny" (makedonského nářečí starobulharštiny; před více než tisíci lety si byly slovanské jazyky bližší, takže lidé na Moravě rozuměli) přeložili části bohoslužebných knih. Zachovaly se také originální, ve staroslověnštině psané legendy "Život Konstantinův" a "Život Metodějův", které zajímavým způsobem mísí propagandu s dodnes živými a zajímavými fakty.

Proglas definuje lidskou bytost jako bytost vzdělanou, která se odlišuje od zvířete právě schopností komunikovat a jásá nad tím, že Slovanům bylo poskytnuto písmo, nástroj ke komunikaci, asi tak, jak mnozí v současnosti jásají nad vznikem internetu - obojí je ve své době - může být - nástroj k osvobození (ale i k zotročení) lidí.

Tato nejstarší dochovaná slovanská báseň je chvalozpěv na slovanský překlad Písma jako základ psané kultury. Báseň pochází patrně z 9. století a je možná od svatého Konstantina-Cyrila, který sám pořídil první překlady bohoslužebných knih do slovanštiny. Předmluva ukazuje, že Konstantin chápal svou překladatelskou činnost jako prostředek k šíření vzdělanosti podle zásady rovnoprávnosti jazyka. Snažil se téměř moderním, renesančním způsobem, povýšit vynálezem písma člověka z úrovně zvířete na úroveň stvoření blízkého Bohu
(JČ):

"Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih
a nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky."

Zveřejňujeme moderní český překlad staroslověnského textu. (Ďábla je možno interpretovat jako metaforu nevědomosti.)

Otevřený dopis nejvyšším ústavním činitelům České republiky

Kopie:

Předsedovi vlády ČR

Předsedovi Senátu Parlamentu ČR

Předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Vážený pane prezidente,

obracíme se na Vás jménem Bělorusů a Bělorusek žijících v České republice a českých občanů, jimž není lhostejný osud této geograficky i historicky blízké evropské země a jejího lidu.

Dne 9. srpna tohoto roku se mají v Bělorusku konat řádné prezidentské volby. Probíhající předvolební kampaň se vyznačuje nebývalou aktivitou běloruské občanské společnosti, ale i bezprecedentními represemi a manipulacemi ze strany státu.

Fakt, že klíčem k dobré škole je vynikající ředitel, je nyní opakován v každé diskusi o stavu českého školství. Víme to, přesto podle toho nejednáme, píše Marek Adler.

Město Jesenice u Prahy otevře v září 2021 svou druhou školu. Ta původní praská ve švech, sbírá nejen místní děti, ale také děti z řady okolních obcí. Stavba byla zahájena 25. května 2020 a měla by veřejné rozpočty přijít přibližně na 400 milionů korun. Stavba je spolufinancována státem z programu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), dále EU z Operačního programu Životní prostředí, Středočeským krajem a městem Jesenice. Škola celkem pojme maximálně 18 tříd, 540 žáků.

To je veselejší část příběhu. Jenže budova školu nedělá, tu dělají lidé. A poslední léta ukazují, že v českém školství je klíčová role ředitele školy. Právě na něm v nejvyšší míře závisí, jaká škola bude. A jesenický příběh ukazuje, že když zřizovatel (v tomto případě město Jesenice) dokáže získat finanční prostředky a začít stavět, ještě není zdaleka vyhráno.

Odpověď Američana panu Stonišovi

Vydáním  Reflexu z 18. června se rozpoutala urputná debata. Do očí čtenářů se prázdně dívá černá Hitlerova tvář na hlavě hráče amerického fotbalu Colina Kaepernicka, známého tím, že v roce 2016 kleknutím protestoval během zpěvu národní hymny proti policejní brutalitě. „Poklekneme před všemi zločinci, kteří se prý chtěli polepšit?“ ptá se Reflex s odkazem na George Floyda, kterého zabili policisté.

Ačkoli podle redaktorky Reflexu Kateřiny Kadlecové „stanovisko ‘našeho’ listu opět nevyjádřilo názor drtivé většiny redaktorů”, za obálkou stojí její šéfredaktor Marek Stoniš. Píše v komentáři, že kdo chce „vědět více o mém postoji k hnutí Black Lives Matter, nechť si přečte aktuální úvodník Reflexu.“ Tam položí čtenářům několik otázek o současných událostech. Vyzývá je názvem „Otázky, na které si odpovězte sami.“

Já jakožto Američan pravidelně slyším nebo čtu podobné otázky v amerických médiích nebo na sociálních sítích. Vidím, jak jsou přitažlivé, respektive přitahují implicitní odpovědi. Pro mnohé lidi jsou ty odpovědi tak zřejmé, že ani nestojí za zmínku. Zdá se mi, že pan Stoniš je toho názoru.

Ale stojí. Přitažlivost otázek je, myslím si, povrchní. Ale při podrobném zkoumání se jejich podstata rozpadá. Je navýsost důležité zabývat se – a nikoli pominout – názory druhých, především těmi, se kterými nejvíc nesouhlasíme. A já s panem Stonišem nesouhlasím. To řeknu otevřeně a naplno hned na začátku. Proto, když vyzve, aby si čtenář odpověděl na jeho otázky, tuto výzvu přijímám. Jenom Vás prosím, zejména Vás, kteří považujete Stonišovy otázky za přesvědčivé, abyste mi dopřáli jen chviličku Vašeho času a abyste mi opravdu dali možnost přidat americké stanovisko k těžkému – ale nutnému – rozhovoru.

.* * *

Tvorba Oty Pavla (u něhož si 2. července 2020 připomínáme 90 let narození) se nejlépe dá rozdělit podle témat; zcela jednoduše na povídky se sportovní tematikou a obecnější vzpomínkové. Ty druhé bývají stavěny o něco výš. Jestliže se však sejdou dva příznivci, z nichž každý dává přednost jiné oblasti, a pokud vyzkoušejí soutěžní čtení, nejspíš dospějí k remíze. Prozaické texty jako „Smrt krásných srnců" nebo „Kapři pro Wehrmacht," ale i ty s poválečnými náměty – například „Veliký vodní tulák" –, už dávno patří k české literární klasice. Avšak příběh kanoisty Alfréda Jindry, zápasícího s ochrnutím, nebo sonda do pozdějšího života fotbalisty Rudolfa Kučery – mimořádně talentovaného, jenže vyřazeného po soupeřově faulu s následným zraněním hlavy (povídka „Haló, taxi") –, se jim zevrubností a hloubkou vyrovnají. Stejně tak třeba literární holdy někdejším ikonám Závodu míru – Janu Veselému („Omyl") a Janu Kubrovi („Prokletý cyklista")... Pokračovat by se dalo velmi dlouho.

Oficiální počet osob, které v Brazílii zemřely na Covid-10, dosáhl ve středu 60 000. Pouze Spojené státy hlásí více obětí než tato jihoamerická země. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že pandemie je nejhorší v Severní a Jižní Americe, kde by se počet obětí této infekční choroby mohl do října tohoto roku ztrojnásobit na 627 000.

Podle regionální ředitelky WHO pro Severní a Jižní Ameriku Carissy Etienne mohou být státy a města, jež nedodržují nebo předčasně uvolňují preventivní opatření, zaplaveny novými případy.

Původní text v angličtině ZDE

V dnešní době jsme silně zvyklí, že za každý jev a událost vždy někdo může, nese odpovědnost nebo vinu. Toto přesvědčení, možná snad víra či touha, je tak silné, že když nikoho takového nemůžeme najít, vymyslíme si ho. A tak za všechno zlé či nelibé mohou neomarxisti, gender studie, židé, černoši, Romové, NWO, nebo kdokoli jiný, doplňte dle chuti.

Tato potřeba, aby věci měly nějaký řád, byť temný a nihilistický, je tak silná, že vedle všech možných i nemožných zlořádů si musíme vymýšlet ku svému spravedlivému rozhořčení laciné umělé terče, jako když měšťáci považují v bouři popadané stromy z rozmočené půdy na kolejích a z nich plynoucí zpoždění za lemplovské selhání Českých drah.

Progresivní členové Kongresu tento týden podepsali dopis, v němž uvádějí, že americká podpora Izraeli bude dramaticky snížena, pokud Netanjahuova vláda v červenci uskuteční své plány na anexi jedné třetiny palestinského Západního břehu.

Dopis, který je adresován ministrovi zahraničí Pompeovi, má kupříkladu podporu Alexandrie Ocasio-Cortez, Rashidy Tlaib, Pramily Jaypal, Ilhan Omar či senátora Bernieho Sanderse. Mike Pompeo prohlásil, že o tom, zda Izrael připojí značnou část palestinského území, má rozhodnout Tel Aviv. Šéf americké diplomacie tak ignoruje Chartu OSN a mezinárodní zákony o lidských právech, jež jsou součástí amerického právního systému, píše blízkovýchodní odborník Juan Cole. 

Trumpovy Spojené státy zůstávají i nadále epicentrem pandemie a konkurovat jim může pouze Brazílie v čele s polopříčetným prezidentem Bolsonarem nebo Velká Británie nemotorného klauna Borise Johnsona. Americký prezident a jeho straničtí nohsledi se ale tváří, jako by se nic výjimečného nedělo: jako by se nakažlivá choroba dala jednoduše odmyslet. Kolosální průšvih v podobě rekordního počtu nakažených je vydáván za triumf covidové agendy Bílého domu. Nu což, co nevidět bude volební kampaň v plném proudu, tak proč si ji kazit nepříjemnostmi: raději strčit hlavu do písku a ono už to nějak dopadne.  

Pandemie, jakou dnes představuje koronavirus, jsou podle vůdců Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světového fondu na ochranu přírody (WWF) důsledkem desítky let trvajícího ničení přírody. Nezákonný a neudržitelný obchod s volně žijícími živočichy, devastace lesů a dalších dříve nedotčených míst jsou hnací silou rostoucího počtu nemocí přenášených z volně žijících zvířat na lidi. Tito lídři volají po ekologickém a udržitelném zotavení z pandemie, a to zejména prostřednictvím reformy destruktivního farmaření a nezdravého stravování, píše na webu časopisu Bulletin of the Atomic Scientists Damian Carrington.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Uprchlický tábor Vial na ostrově Chios, ve skutečnosti otevřený koncentrák zřízený řeckou vládou před očima apatické Evropy, je plný lidí. Jejich příběhy jsou v české digitálně mediální hysterii v lepším případě paušalizovány na ekonomickou motivaci, v horším případě jsou uprchlíci démonizováni, aby mohli být snadno odmítnuti. Jejich příběhy však svědčí o opaku. Utíkají do bezpečí ve strachu o život, odcházejí tam, kde vidí pro sebe a pro své děti alespoň nějakou perspektivu, nikoliv jen ustavičný strach a vědomí, že dříve či později přijde nějaká osudová rána, která je nadobro zlomí. Tito lidé nechtěli opustit své domovy, byli k tomu donuceni. Zde je první z příběhů typického “mladého muže s iphonem”. Posuďte jeden z probíhajících příběhů.

Sapry je kluk ze Somálska, má 18 let. Narodil se a vyrostl však v Saúdské Arábii, kde měli rodiče práci. Drtivou část svého života tak žil v prostředí, které životním standardem připomíná Evropu: slušné bydlení, auto, škola. Samozřejmě v prostředí tvrdé náboženské totality, kterou je Saúdská Arábie. Somálsko vlastně neznal, věděl pouze, že rodiče odtud pocházejí. Po měsících v uprchlickém táboře, kde nezištně pomáhá organizacím distribuujícím materiální a zdravotnickou pomoc, se dostal do vězení kvůli neochotě řeckých úřadů rozlišovat mezi agresory a oběťmi násilí. Ve vězení zůstává dodnes... 

Vzpomínáte si ještě na poslední prezidentské volby ve Francii? Favoritem byl dlouho pan Fillon, konzervativní politik. Jeho pozicí ovšem výrazně otřásl skandál spojený s tím, že byl – pan Fillon – podezřelý z placení své ženy a dětí za práci, kterou nevykonávaly. Pan Fillon tyto své rodinné příslušníky platil z peněz daňových poplatníků. Rodina pana Fillona se takto měla obohatit od roku 1998 o více než milion eur.

Vyšetřování agentury Associated Press zjistilo, že čínská vláda vnucuje menšinovým Ujgurkám kontrolu porodnosti. Agentura tvrdí, že má důkazy, že ženy v provincii Sien-ťien byly vystaveny nucené sterilizaci a potratům.

Zdroj v angličtině: ZDE

Takhle to dopadá, kdy #veřejnoprávní #media ovládnou populisté:

Kaczyńského kůň Andrzej Duda dostal večer v polské státní (spíš už než veřejnoprávní) TVP celkem 56 minut, zatímco druhý (a tedy vyzyvatel v druhém kole) Rafał Trzaskowski jen 8 minut.

Tohle u nás nesmíme dopustit. https://t.co/jgLz4ZlPc2

— Petr Kutílek (@petrkutilek) June 29, 2020