Trumpova zkreslená představa o válce s Íránem naráží na zeď

31. 3. 2026

 

Válka se mění v konečnou zkoušku principu, který Trumpa provází už desítky let: vytvořit příběh, prohlásit ho za pravdivý a neúprosně nutit svět, aby se mu podřídil. Ukázalo se to jako účinné v manhattanských zasedacích místnostech, v reality show a dokonce i v samém srdci moci ve Washingtonu.

V Íránu však Trumpův jedinečný styl „pravdivé nadsázky“ narazil na pravdivou pravdu. Jeho pole zkreslující realitu narazilo na zeď.

„Tohle je válka a ve válce si vítězství prostě nemůžete jen tak přivolat,“ řekla Tara Setmayer, spoluzakladatelka Seneca Project, politického akčního výboru vedeného ženami. „Americký lid s tím, co se děje, nesouhlasí, protože Trump nedokáže jasně vysvětlit, proč tam jsme a jak vlastně vítězství vypadá.“

Trump vedl okouzlující život, který v něm vybudoval sebedůvěru. Vyrůstal na odlehlém předměstí Queensu v New Yorku, kde ho jeho otec Fred, bohatý developer, údajně naučil, aby se nikdy neomlouval ani neprojevoval slabost. Neděle trávil v kostele, kde hlavním pastorem byl Norman Vincent Peale, autor vlivného bestselleru Síla pozitivního myšlení.

Mezi pokyny v knize patří: „Vytvořte si a nesmazatelně vtiskněte do své mysli mentální obraz sebe sama jako úspěšného člověka. Držte se tohoto obrazu vytrvale. Nikdy nedovolte, aby vybledl. Vaše mysl se bude snažit tento obraz rozvíjet … Nevytvářejte si v představách překážky.“

Gwenda Blair, Trumpova biografka, řekla: „Když byl na střední škole, na vojenské akademii, už tehdy svému spolubydlícímu říkal, že jeho cílem je být slavný, být celebritou, a pochopil, že být celebritou vám umožňuje ohýbat realitu, umožňuje vám abyt vám věci prošly, být co největší. Jeho spolubydlící popsal, jak Trump ležel na posteli na koleji a oznamoval své plány, že se stane slavným.

„Pochopil, že to je ten správný recept, a měl pravdu. Čím slavnější jste, tím více lidí přitahuje ta sláva a tím více jsou ochotni přehlédnout to, co se ve skutečnosti děje, protože jim můžete říkat, co se děje. Můžete jim říkat, co sami  mají před očima, a to, co mají ve skutečnosti před očima, je prostě mnohem nudnější, méně dramatické a méně vzrušující.“

Tento přístup se Trumpovi osvědčil, když vstoupil do rodinného podniku. Otevíral hotely a kasina a byl známý tím, že přeháněl své vlastní bohatství. Propagoval Trump Taj Mahal v Atlantic City jako „osmý div světa“ a sliboval regulátorům a investorům, že to bude zaručená dojná kráva; rok po otevření vyhlásil bankrot.

Ve skutečnosti Trumpovy podniky zkrachovaly šestkrát, ačkoli on sám nikdy neprohlásil osobní bankrot. Mezitím si upevnil svou slávu moderováním reality show The Apprentice a vstoupil do politiky s lží, že Barack Obama se narodil v zahraničí. Jeho nepravdivá tvrzení během volební kampaně v roce 2016 – například že Mexiko zaplatí za hraniční zeď – mu nezabránila ve vítězství.

Během svého prvního funkčního období učinil Trump více než 30 000 nepravdivých a zavádějících tvrzení, podle sčítání deníku Washington Post. Znovu a znovu si vytvářel svou vlastní alternativní realitu. Tato strategie však selhala, když Ameriku zasáhla pandemie Covid-19 a stovky tisíc úmrtí nebylo možné přehlédnout. Trump následně prohrál volby v roce 2020.

I nadále bez důkazů tvrdí, že volby byly proti němu „zmanipulované“, a miliony jeho příznivců mu věří. Když 6. ledna 2021 dav jeho příznivců vyplenil Kapitol ve snaze zvrátit výsledek, následně je vykreslil jako vlastenecké hrdiny, kteří se shromáždili na obranu demokracie. A omilostnil je hned první den po svém návratu do úřadu.

Trump také nastavil obrácené zrcadlo realitě tím, že kriminální vyšetřování proti němu vykreslil jako hon na čarodějnice a obvinil demokraty z toho, že zneužívají ministerstvo spravedlnosti, a to i přesto, že sám Trump nařídil generálnímu prokurátorovi, aby stíhal jeho politické oponenty. Vedoucí pracovníci velkých technologických firem, právnické firmy, mediální společnosti a univerzity se poddaly jeho narativům.

Trumpově verzi světa se poddalo i mnoho zahraničních lídrů, kteří chválili jeho vedení v ukrajinské válce, dělali ústupky v oblasti cel nebo souhlasili, že si zaslouží Nobelovu cenu míru za to, že údajně ukončil sedm válek. Jeho plány ohledně Grónska však posunuly hranice jeho pozitivního myšlení. Válka v Íránu hrozí, že je prolomí.

Po měsíci konfliktu je Trump v potížích. Stálo to již 13 amerických životů a miliardy dolarů. Přesto není téměř žádné znamení, že by íránský režim ztrácel svou moc. Místo toho, jak mnozí pozorovatelé předpovídali, Teherán vyvolal globální energetickou krizi zablokováním Hormuzského průlivu. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je již nyní u amerických voličů nepopulární a pozemní invaze by byla ještě méně populární. Neexistuje žádná zřejmá strategie ústupu.

Blair, autorka knihy The Trumps: Tři generace stavitelů a prezidentský kandidát, věří, že Trump konečně narazil na rovnocenného soupeře. S poukazem na hrdou kulturu Íránu a jeho neochotu pokleknout řekla: „On nemá žádný zájem o jejich historii; oni nemají žádný zájem o jeho slávu.

„Je to zajímavá paralela, protože Írán buduje realitu, kterou chce, aby jeho občané přijali. Donald Trump buduje realitu, kterou chce, aby jeho občané přijali. Je to tedy souboj režimů budujících realitu proti režimům budujícím realitu. Bitva titánů.“

Je to bitva se smrtícími geopolitickými důsledky. Joel Rubin, bývalý náměstek ministra zahraničí, upozorňuje, že Trumpova víra ve vlastní mentální nadřazenost zásadně nepochopila mechanismy válčení. „Trump zjevně skutečně věří v sílu mysli ovládat události a utvářet to, jak lidé vnímají události a utvářejí realitu,“ řekl Rubin.

„Problém s tím v případě války je, že Íránci se tomu nemusí podřídit. Existují osvědčené způsoby, jak vyhrát války a ukončit války pomocí síly zbraní nebo diplomacie, které nemají nic společného s myslí, silou vůle a přesvědčením, že druhá strana udělá to, co chceme. On se proti tomu bude vzpírat a čím dříve se bude spoléhat nejen na realitu vojenské síly, ale i na realitu diplomatické síly, tím větší je pravděpodobnost, že uspěje.“

Mediální zprávy naznačují, že Trump se válkou „nudí“ a chce se posunout dál. Pokud a až k tomu dojde, prezident a jeho spojenci budou opět čelit výzvě prezentovat to jako drtivé vítězství, kterého mohl dosáhnout pouze on. Někteří političtí komentátoři této pečlivě připravené všemocnosti nevěří.

Larry Jacobs, ředitel Centra pro studium politiky a správy věcí veřejných na Minnesotské univerzitě, řekl: „Írán je Trumpovým Waterloo. Jedná se o zničení mýtu Donalda Trumpa. Jeho příznivci nadšeně hovoří o jeho instinktech a improvizačním stylu, ale jiná interpretace je, že neví, co dělá, že se neobtěžoval prozkoumat ničivé důsledky svých činů, a tak se propadá stále hlouběji do bažiny. To je všem jasné.“

Jacobs dodal: „Ať už jste vojenský nebo politický analytik, ať už patříte k Demokratické nebo Republikánské straně, realita je taková. Donald Trump se ocitl v okamžiku pravdy. Ten fiktivní život, který vedl a vyvolával v posledních čtyřech či pěti desetiletích, byl nyní odhalen jako smrtící drama. Bude to stát životy tolika lidí. Zničí to americkou ekonomiku i regionální ekonomiku. Zpomalí to Ameriku a její postavení ve světě. Je to strašlivý okamžik.“

Zdroj v angličtině ZDE