„Slabá a ubohá“: proč EU nevyužívá svůj vliv k zastavení Izraele?

2. 4. 2026

 

Andrews, který předsedá parlamentnímu výboru pro rozvoj, byl v Libanonu dva týdny poté, co Hizballáh, íránský zástupce, vystřelil rakety na Izrael, což vyvolalo masivní odvetné údery izraelských sil.

Po návratu z Libanonu byl Andrews jedním z prvních evropských zákonodárců, kteří vyzvali EU k obnovení sankcí proti Izraeli. Je přesvědčen, že EU musí reagovat na izraelské útoky na Libanon, ale také na státem podporované násilí osadníků na Západním břehu, útoky na zdravotníky v Gaze a na možné obnovení trestu smrti pro Palestince ze strany Izraele po hlasování v Knesetu tento týden.

Přesto, měsíc po začátku války s Íránem, EU – jeden z nejbližších spojenců Izraele a jeho nejdůležitějších ekonomických partnerů – nepřekročila rámec slov ve snaze ovlivnit vládu Benjamina Netanjahua. Kritici tvrdí, že EU může a měla by využít svůj ekonomický a diplomatický vliv. Andrews řekl: „Když Evropská unie zaujme v těchto otázkách principiální postoj, Izraelci tomu věnují pozornost.“

EU by mohla vyvinout ekonomický tlak prostřednictvím své asociační dohody s Izraelem, obchodní a kooperační dohody, která je základem obchodních vztahů v hodnotě 68 miliard eur  a podporuje spolupráci v oblastech, včetně energetiky a vědeckého výzkumu.

Sven Kühn von Burgsdorff, zástupce EU na palestinských územích do roku 2023, se domnívá, že EU by měla tuto dohodu s Izraelem pozastavit, zastavit veškerou vojenskou podporu a ukončit obchod s nelegálními osadami. Obává se, že bez opatření na obranu mezinárodního práva v Gaze a na Západním břehu bude reputace EU „dále vážně poškozena“. Řekl: „Obvyklá slova znepokojení a odsouzení nestačí; jsou bezvýznamná, pokud za nimi nenásledují účinná opatření, která by Izrael přivedla k zodpovědnosti.“

Andrews uvedl, že reakce EU na válku proti Íránu a izraelské útoky na Libanon byla „slabá a ubohá“. „To dokazuje, že Izrael dostává znovu a znovu povolení k nekonečným válečným zločinům.“

Evropská komise ze své strany odsoudila hlasování Knesetu o trestu smrti, který by se vztahoval na Palestince, ale ne na židovské extremisty, jako „velmi znepokojivé“ a „jasný krok zpět“.

Rada Evropy, kontinentální orgán pro lidská práva, který s Izraelem podepsal 28 smluv, označila hlasování za „právní anachronismus neslučitelný se současnými standardy v oblasti lidských práv“.

Západní lídři varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu a zároveň odsoudili útoky Hizballáhu na Izrael. Za poslední čtyři týdny bylo v Libanonu zabito více než 1 240 lidí, včetně nejméně 124 dětí, zatímco více než 1,1 milionu lidí bylo nuceno opustit své domovy. Mimo pozornost médií bylo od říjnového příměří v Gaze zabito nejméně 673 lidí, čímž se počet obětí v tomto zdevastovaném území zvýšil na 72 260.

Neochota EU přijmout opatření proti Izraeli je známá. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v září navrhla bezprecedentní sankce proti Izraeli s odkazem na „uměle vyvolaný hladomor“ v Gaze a „jasný pokus o podkopání řešení dvou států“ prostřednictvím plánů na výstavbu osad na Západním břehu. Von der Leyenová, německá konzervativkyně, byla dříve obviňována z toho, že je nekritickou obhájkyní Izraele.

Reagovala tak na intenzivní veřejnou kritiku hrůz odehrávajících se v Gaze, kde je Izrael obviňován z páchání genocidy, a na výzvu velké většiny členských států EU k přezkoumání asociační dohody bloku. Sankce však nikdy nezískaly většinovou podporu v Radě ministrů EU a impuls vyprchal, když Trump v říjnu oznámil svůj plán příměří v Gaze.

Země EU jsou i nadále znepokojeny zoufalou humanitární situací v Gaze a neutuchajícím násilím na Západním břehu, z jehož umožňování je obviňován izraelský stát. „Může nastat okamžik, kdy budeme muset na Izrael znovu zvýšit tlak,“ uvedl v polovině března jeden z vysokých diplomatů EU a popsal situaci v Gaze a na Západním břehu jako „vysoce problematickou“.

Diplomaté naznačili, že počáteční reakce EU na válku byla částečně opatrná, protože Izrael a USA se zaměřily na Írán, režim, který EU ostře odsuzuje za masakrování vlastního lidu a šíření krvavého chaosu na Blízkém východě a na Ukrajině prostřednictvím dodávek dronů z Ruska.

Druhý diplomat EU, který podporoval revizi asociační dohody v roce 2025, zdůraznil význam udržování kontaktů s izraelskou společností a citoval otevřený dopis od 600 izraelských bezpečnostních úředníků, kteří loni v srpnu vyzývali k ukončení války v Gaze – výzvu zveřejněnou v době, kdy Izrael zvažoval zintenzivnění války na zdevastovaném území. „Nejsou to pacifisté… jsou to lidé z izraelských bezpečnostních složek, kteří jsou velmi znepokojeni politikou své vlastní vlády. EU se k tomu musí nějakým způsobem postavit.“

Navíc je EU historicky rozdělena ve svém postoji k Izraeli. Irsko, Španělsko a Slovinsko jsou například oddanými obhájci palestinské věci, zatímco Německo a Rakousko jsou z historických důvodů velmi zdrženlivé v kritice Izraele. Situaci ještě více komplikuje maďarský premiér Viktor Orbán, který je Netanjahuovým ideologickým spřízněným duchem a sehrál klíčovou roli při vetování jinak nesporných opatření, jako jsou sankce proti extremistickým osadníkům na Západním břehu.

Mluvčí Komise tento týden zdůraznil, že diplomatické jednání s Izraelem pokračuje, „a to je to, co děláme s našimi pravidelnými partnery, když se na vývoji neshodneme“.

Kühn von Burgsdorff, bývalý vyslanec EU, se zasazuje o důraznější přístup. „Jak může Evropě prospět, když je vnímána jako poskok nevyzpytatelného, nespolehlivého a zjevně megalomanského amerického prezidenta nebo válečnického, anexionistického izraelského premiéra? To nemůže být v zájmu Evropy, protože to jde na úkor vztahů s ostatními částmi světa.“

Zdroj v angličtině ZDE