Jeden mrtvý a několik zraněných při izraelském útoku na další nemocnici v Gaze

16. 4. 2025

 
V úterý Netanjahu mimořádně navštívil Gazu. Izraelské síly pokračují v letecké a pozemní ofenzivě na tomto území od březnového zhroucení příměří. Návštěvu potvrdil úřad premiéra, který uvedl, že navštívil jednotky v severní Gaze.

Pouhé dva dny předtím izraelská raketa částečně zničila nemocnici al-Ahlí, která byla jediným zařízením, jež ještě poskytovalo kritickou péči v severní Gaze. Lékaři uvedli, že nemocnice je kvůli výbuchům sotva funkční a není schopna provádět operace ani přijímat pacienty.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je útokem „hluboce znepokojen“, a zdůraznil, že nemocnice jsou chráněny mezinárodním humanitárním právem.

Izrael se v uplynulých 18 měsících opakovaně zaměřuje na nemocnice v Gaze a tvrdí, že je Hamás využívá ke krytí teroristických aktivit. Izraelské síly tvrdily, že al-Ahlí využívá Hamás jako „velitelské a kontrolní“ středisko, což tato skupina popřela. Terčem útoků se stali také zdravotníci provádějící záchranné operace v Gaze.

Lékaři působící v Gaze varovali, že situace v oblasti poskytování lékařské péče je na bodu mrazu. Doktor Mohammad Zahir, lékař pohotovostní služby v indonéské nemocnici, uvedl, že pokud bude blokáda pomoci pokračovat, těžce nemocné děti, pacienti s rakovinou a nemocnými ledvinami brzy zemřou.

„Vedle širší humanitární katastrofy prožíváme vážnou krizi,“ řekl Zahir. „Uvnitř nemocnice je nejen nedostatek prostředků, ale i masivní nedostatek základních léků a zdravotnického materiálu. Chybí také sanitky, léky na chronická onemocnění a onkologické pacienty, chirurgický materiál a dokonce i nemocniční lůžka - to vše kvůli pokračujícímu uzavírání hraničních přechodů.“

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvedl, že situace v Gaze je „pravděpodobně nejhorší za posledních 18 měsíců od vypuknutí bojů“.

Od zhroucení příměří s Hamásem Izrael od 2. března blokuje veškerou pomoc na území, což má za následek kritický nedostatek potravin, vody, pohonných hmot a léků. Personál nemocnice Násir, jedné z největších v Gaze, která je po náletu z minulého měsíce funkční jen částečně, tento týden hlásil, že došly gázy a krémy na popáleniny.

Jedná se o nejdelší období, kdy Izrael odmítl poskytnout pomoc Gaze. Podle skupin pro lidská práva se tato taktika, která má vyvinout tlak na Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, která drží, rovná válečnému zločinu.

Raeda Hidžázíová, která žije se svými čtyřmi dětmi ve stanu v humanitární zóně v západní Gaze, uvedla, že pravidelně přežívají pouze o soli a chlebu a nemají jinou možnost než pít kontaminovanou vodu.

„Není tu palivo na čištění ani čerpání vody a dokonce i dostupné potraviny jsou kontaminované,“ řekla. „Zelenina je naprosto nedostupná. Vařím na hořícím plastu, i když vím, že obsahuje karcinogenní látky, ale není jiná možnost. Kvůli odpadkům nahromaděným na ulicích je ve stanech všude hmyz. Slova nestačí na popsání utrpení.“

Khetam abu Ouda, 49 let, žijící v Abasan al-Kabira, východně od Khan Younis, řekl, že on a jeho rodina byli od začátku války vysídleni již dvacetkrát. Nedávno se vrátili do trosek svého domu, ale sdíleli ho s dalšími 30 vysídlenci a obávali se, že vzhledem k tomu, že jim dochází voda, se budou muset brzy znovu stěhovat. Uvedl, že humanitární skupiny již nedistribuují potraviny.

„Uzavření přechodů povede k pomalé a postupné smrti zdejších lidí, pokud nedojde k radikálnímu řešení a k zastavení války,“ řekl Ouda.

Izrael také obnovil své letecké údery a pozemní operace v Gaze, což vedlo k vysídlení přibližně 400 000 lidí a k nárůstu počtu civilních obětí, přičemž jen od března jich bylo zabito 1 600.

V rozhovoru pro izraelské noviny Yedioth Ahronoth nejmenovaný bezpečnostní představitel prohlásil, že tato strategie funguje a donutí Hamás přistoupit na dohodu o rukojmích.

„Vojenský tlak má dopad,“ řekl úředník. „Mají nedostatek benzínu a potraviny a pohonné hmoty dojdou za několik týdnů. Velký úspěch v podobě návratu obyvatel do severní části pásma Gazy byl vymazán. To s nimi otřáslo.“

Na Netanjahuovu vládu je vyvíjen stále větší tlak, aby zajistila propuštění zbývajících 58 rukojmích v Gaze, z nichž 24 je pravděpodobně naživu. Tisíce bývalých vojáků a vojáků v záloze, stejně jako více než 250 bývalých agentů Mossadu, podpořily dopis vyzývající k ukončení války a obvinily Netanjahua, že pro vlastní politický prospěch ohrožuje životy rukojmích.

V úterý, kdy Izrael vypálil další rakety na Gazu, mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu na Telegramu uvedl, že po „přímém úderu“ na jeho stanoviště ztratili kontakt se skupinou držící izraelsko-amerického rukojmího Edana Alexandera, který je v Gaze držen v zajetí již více než 550 dní.

Alexander se o víkendu zveřejněném propagandistickém videozáznamu Hamásu, v němž obvinil „odpornou izraelskou vládu“, že ho opustila, jevil jako živý a rozrušený a řekl, že se „psychicky i fyzicky hroutí“.

Tento týden se objevily zprávy, že Izrael předložil Hamásu dohodu o příměří, která zahrnovala propuštění poloviny žijících rukojmích. V úterý však palestinský zdroj sdělil BBC, že Hamás dohodu odmítl, protože neobsahovala závazek ukončit válku nebo stáhnout jednotky IDF z Gazy.

Izraelská ofenziva v reakci na útoky Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023 si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala již 51 000 životů. Počty nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale více než polovinu mrtvých tvoří ženy a děti.

Tento měsíc skupina expertů OSN uvedla, že izraelské akce v Gaze vedou ke „zničení palestinského života“.