Analýza: Odpor Harvardu proti Trumpovi může povzbudit další odpor v USA
16. 4. 2025
Může jít o zlomový bod ve snaze Bílého domu zlikvidovat údajně liberální univerzity a potrestat právnické firmy, míní Robert Tait.
Může se stát, že to bude vnímáno jako okamžik, kdy „levičácká, liberální říše“ z nejbujnějších představ Donalda Trumpa udeřila zpět.
Harvardova univerzita, světoznámá instituce symbolizující elitářství, kterým Trump a jeho družina opovrhují, obdržela od administrativy vyděračský požadavek, aby se vzdala jádra svých akademických svobod - a okamžitě Trumpa poslala do háje.
Tak by se dala ve zkratce shrnout výměna dopisů mezi třemi Trumpovými představiteli a rektorem Harvardu Alanem Garberem, která může být časem považována za jakýsi zlom ve vztazích mezi Trumpovou administrativou a akademickou obcí.
Trumpův tým - zastupující ministerstva školství a zdravotnictví a sociálních služeb a Správu všeobecných služeb - opakoval tlak vyvíjený na jiné elitní vysoké školy, zejména Kolumbijskou univerzitu, a požadoval rozsáhlé reformy ve způsobu řízení Harvardu, včetně dosazení názorově odlišných členů fakulty a ukončení programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI).
V pozadí požadavku, který by představoval bezprecedentní vládní zásah do záležitostí nejbohatší univerzity na světě, je údajný nárůst antisemitismu na akademické půdě, který vznikl v důsledku prudkého nárůstu propalestinských demonstrací, jež zachvátily Harvard a další vysoké školy po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 a izraelské odvetné vojenské ofenzivě v Gaze.
Kritici v tom však vidí mnohem nekalejší záměr Bílého domu - totiž zbavit univerzity toho, co považuje za liberálně levicovou zaujatost, a zároveň použít antisemitismus jako obušek při autoritářském uchopení moci.
Poté, co Bílý dům viděl, jak Columbia ustupuje podobným požadavkům a ohrožuje federální financování ve výši 9 miliard dolarů, si možná myslel, že v případě Harvardu má vyhráno.
„Investice není nárok,“ stálo v dopise administrativy z 11. dubna, v němž Harvard obvinila, že ‚nesplnil podmínky intelektuálních i občanských práv, které ospravedlňují federální investice‘.
V dopise pak byl uveden podrobný seznam deseti podmínek, které musí Harvard splnit, aby mohl pokračovat ve financování.
Posílen soukromými dotacemi od bývalých studentů, které v roce 2024 dosáhly 53,2 miliardy dolarů a které by mohla zmírnit úder federálních škrtů, Garber označil Bílý dům za blafování.
Učinil tak v termínech jasně vyjadřujících jeho přesvědčení, že deklarované cíle vlády vymýtit antisemitismus - což je problém, který Harvard již řešil, včetně kontroverzního přijetí definice předsudku Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu - maskují zákeřnější cíle.
Požadavky administrativy dávají „jasně najevo, že jejich záměrem není spolupracovat s námi na řešení antisemitismu kooperativním a konstruktivním způsobem“, napsal Garber.
„Ačkoli některé z požadavků nastíněných vládou jsou zaměřeny na boj proti antisemitismu, většina představuje přímou vládní regulaci 'intelektuálních poměrů' na Harvardu.
„Žádná vláda - bez ohledu na to, která strana je u moci - by neměla diktovat, co mohou soukromé univerzity vyučovat, koho mohou přijímat a zaměstnávat a jakým oblastem studia a bádání se mohou věnovat.“
Právníci univerzity, William Burck a Robert Hur, oba s konzervativními referencemi, ostře vytyčili širší ústavní zásady, když napsali, že požadavky vlády jsou „v rozporu s prvním dodatkem“, a uzavřeli, že „Harvard není připraven přistoupit na požadavky, které přesahují zákonnou pravomoc této nebo jakékoli jiné vlády“.
Během několika hodin po odmítavém stanovisku Harvardu podnikla Trumpova administrativa odvetné kroky a zmrazila granty ve výši 2,2 miliardy dolarů spolu se smlouvou v hodnotě 60 milionů dolarů.
Zdálo se jaksi příznačné, že stanovisko Harvardu zaznělo ve stejný den, kdy se Trumpova administrativa otevřeně vzepřela rozhodnutí Nejvyššího soudu o navrácení neprávem deportovaného Salvadořana Kilmara Abrega Garcíi a kdy Bílý dům navštívil salvadorský prezident Nayib Bukele.
Zdálo se, že tento postoj klade na Nejvyšší soud povinnost zaujmout proti vzdoru Bílého domu důraznější postoj.
Nyní díky postoji Harvardu někteří představitelé establishmentu doufají, že by soud mohl najít svou páteř.
Michael Luttig, konzervativně orientovaný bývalý soudce federálního odvolacího soudu, který již dříve obvinil administrativu z „vyhlášení války právnímu státu“, uvedl, že odpor Harvardu má „osudový význam“.
„Měl by to být bod obratu v prezidentově řádění proti americkým institucím,“ řekl listu New York Times.
Ostatní univerzity, které čelí podobným požadavkům na kapitulaci, mají nyní silnější podnět k tomu, aby se bránily, řekl Ted Mitchell, prezident Americké rady pro vzdělávání, ačkoli většina ostatních nemá Harvardovy finanční rezervy. „Kdyby Harvard nezaujal tento postoj, bylo by to pro ostatní instituce téměř nemožné,“ řekl.
Může to být také inspirací pro právnické firmy - z nichž několik již přistoupilo na požadavky, aby Trumpovi poskytovaly služby pro bono, když se snaží pomstít těm, kteří zastupovali jeho protivníky -, aby se tváří v tvář budoucímu zastrašování postavily pevně.
Stephen Miller, zástupce personálního šéfa Bílého domu a šéf politického oddělení, prý chtěl bojovat s Harvardem, protože se domníval, že je nezbytné zlomit liberální vliv na vysoké školství.
Diskuse