Pitvy záchranářů zavražděných Izraelem v Gaze dokázaly střelné rány do hlavy a trupu

17. 4. 2025

 
Ahmed Dhair, soudní patolog v Gaze, který provedl pitvu 14 z 15 obětí, řekl, že našel „tržné rány, vstupní rány od střel a zranění způsobená výbušninami. Ta se soustředila především v oblasti trupu - hrudníku, břicha, zad a hlavy.“

Většina z nich zemřela na následky střelných poranění, včetně toho, co Dhair označil za důkaz „explozivních střel“, jinak známých jako „motýlí střely“, které při nárazu explodují v těle a roztrhají maso a kosti.

„Našli jsme zbytky explozivních střel,“ řekl Dhair. „V jednom případě explodovala hlavice kulky v hrudníku a zbytek úlomků kulky se našel v těle. Na zádech jedné z obětí byly také roztroušeny zbytky nebo střepiny z kulek.“

Izraelské obranné síly (IDF) na tvrzení, že při útoku byly použity tyto kulky, bezprostředně nereagovaly.

Podrobnosti incidentu zůstávají sporné. Videozáznamy, které se objevily z počátku útoku, ukazují, že se konvoj sanitek dostal pod palbu, ale následné události, které vedly k pohřbení těl 15 dělníků do hromadného hrobu, jsou stále nejasné.

Izraelská armáda přiznala, že vraždy provedla, ale byla nucena změnit svou verzi událostí poté, co se objevily důkazy, které byly v rozporu s její výpovědí, že se vozidla „podezřele pohybovala“ bez světel.

Izrael tvrdil, aniž by veřejně předložil důkazy, že šest ze zabitých neozbrojených dělníků byli příslušníci Hamásu, což Červený půlměsíc popřel.

Dhair uvedl, že jeho zjištění nenasvědčují tomu, že by zdravotníci byli zastřeleni zblízka, ale zdůraznil, že není odborníkem na munici. Uvedl, že střepiny nalezené v tělech rovněž naznačují, že byli zasaženi nějakou formou výbušného zařízení. „V některých případech se zdálo, že zranění jsou kombinací zranění způsobených výbušninou a běžnou střelbou,“ řekl.

V reakci na tvrzení, že některá těla byla vykopána se svázanýma rukama, což naznačuje, že byla před zabitím zajata nebo držena, Dhair řekl, že neviděl žádné viditelné známky spoutání.

„Pouze v jednom případě byly na zápěstích patrné změny barvy a modřiny, které by mohly být způsobeny spoutáním,“ řekl. Všichni muži byli zjevně v pracovních uniformách a jejich těla se začala rozkládat.

Zjištění pravděpodobně zvýší tlak na Izrael, aby v souvislosti s obviněními z válečného zločinu podal úplnou zprávu o incidentu. Izrael uvedl, že stále probíhá vyšetřování.

Tento týden vyšlo najevo, že jeden ze dvou zdravotníků, kteří incident přežili, Assad al-Nsasrah - jehož místo pobytu bylo od té doby neznámé - je držen v izraelské vazbě.

Zdravotnická charitativní organizace Lékaři bez hranic ve středu uvedla, že se Gaza stává „masovým hrobem Palestinců“.

Dodávkám pomoci včetně potravin, pohonných hmot, vody a léků brání Izrael ve vstupu do Gazy od 2. března, tedy více než dva týdny před zhroucením příměří mezi Izraelem a palestinskou militantní skupinou, kdy se na území vrátily letecké a pozemní útoky.

Izrael prohlásil, že bude i nadále blokovat vstup humanitární pomoci do Gazy, protože vyhrožuje, že donutí Hamás propustit zbývající rukojmí z útoků ze 7. října 2023.

Řekl to izraelský ministr obrany Israel Katz: „Politika Izraele je jasná: do Gazy se nedostane žádná humanitární pomoc a blokování této pomoci je jednou z hlavních nátlakových pák, které brání Hamásu, aby ji používal jako nástroj vůči obyvatelstvu.“

„V současné době nikdo neplánuje vpustit do Gazy žádnou humanitární pomoc a neprobíhají žádné přípravy na umožnění takové pomoci,“ řekl Katz, který pohrozil eskalací konfliktu ‚obrovskou silou‘, pokud Hamás nevrátí rukojmí.

Amnesty International patří mezi humanitární organizace, které označily izraelskou blokádu veškerých dodávek směřujících do Gazy za zločin proti lidskosti a porušení mezinárodního humanitárního práva. Izrael jakékoli porušování popírá.

Od začátku konfliktu zemřelo v Gaze více než 51 000 Palestinců, z toho více než 1 600 od 18. března, kdy Izrael obnovil letecké údery a pozemní operace. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty, ale uvedlo, že více než polovinu mrtvých tvoří ženy a děti.

Dalších 13 lidí bylo zabito při náletech v noci, mezi mrtvými v severní oblasti pásma je i známá fotografka Fatema Hassouna.

Lékaři a humanitární skupiny na místě uvedli, že humanitární situace v Gaze je den ode dne vážnější.

„Situace je nejhorší za posledních 18 měsíců, pokud jde o nedostatek základních životních potřeb a obnovení nepřátelských akcí a útoků proti Palestincům v celé Gaze,“ řekl Mahmúd Šalabí, ředitel britské charitativní organizace Medical Aid for Palestinians.

Izrael byl obviněn ze zhoršování humanitární situace tím, že se zaměřuje na nemocnice a zdravotnický personál pracující v Gaze, přičemž dvě nemocnice byly tento týden zasaženy a oslabeny leteckými údery. Izrael tvrdí, že Hamás využívá zdravotnická zařízení jako zástěrku pro teroristické operace.

Obnovení pomoci do Gazy se v Izraeli stalo velmi palčivým politickým tématem. V Gaze se stále nachází 58 rukojmích, kteří byli zajati po útocích Hamásu na jižní Izrael v říjnu 2023, přičemž se předpokládá, že 24 z nich je stále naživu.

Krajně pravicové osobnosti ve vládě premiéra Benjamina Netanjahua prohlásily, že by neměla být obnovena žádná pomoc civilistům v Gaze, dokud Hamás nebude souhlasit s propuštěním rukojmích.