Americký daňový úřad se chystá Harvardu odebrat status osvobození od daní, americké ministerstvo vnitřní bezpečnosri hrozí, že mu zabrání v přijímání zahraničních studentů
17. 4. 2025
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že univerzita musí splnit požadavky Trumpovy administrativy ohledně sdílení informací o některých držitelích víz
Americký daňový úřad (IRS) zvažuje odebrání Harvardu statusu osvobození od daní
Podle deníku New York Times zvažuje IRS odebrání Harvardu statusu osvobození od daní.
Prezident Trump v úterý vyzval Harvard k placení daní v rámci pokračujícího tlaku na změny v oblasti přijímání zaměstnanců, přijímacího řízení a studijních programů.
Harvard se v pondělí dostal na titulní stránky novin tím, že se jako první univerzita postavil proti řadě vyděrčských požadavků Trumpovy administrativy, čímž připravil půdu pro roztržku mezi federální vládou a jednou z nejprestižnějších amerických institucí.
Trumpova administrativa rychle odpověděla oznámením, že zmrazí více než 2 miliardy dolarů v rámci víceletých grantů a smluv s univerzitou. Ve středu se také podle CNN objevila zpráva, že daňový úřad (IRS) hodlá Harvardu odebrat status osvobození od daní.
Na podporu Harvardu se shromáždila řada demokratických politiků a předních univerzit po celé zemi, ale Trumpova administrativa pohrozila Harvardu odebráním statusu osvobození od daní a trvá na tom, aby se univerzita omluvila.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) ve středu pozdě večer uvedlo, že Harvard ztratí možnost přijímat zahraniční studenty, pokud nesplní požadavky Trumpovy administrativy na sdílení informací o některých držitelích víz. Tajemnice ministerstva Kristi Noemová rovněž oznámila ukončení dvou grantů DHS pro Harvard v celkové výši více než 2,7 milionu dolarů.
Noemová uvedla, že napsala univerzitě dopis, v němž požadovala do 30. dubna záznamy o tom, co nazvala „nezákonnými a násilnými aktivitami“ držitelů zahraničních studentských víz na Harvardu. „A pokud Harvard nebude schopen ověřit, že plně plní požadavky na podávání zpráv, univerzita ztratí privilegium přijímat zahraniční studenty,“ uvedla v prohlášení.
Mluvčí Harvardu uvedl, že o dopise Noemové ví a že univerzita trvá na svém prohlášení ze začátku týdne, že se „nevzdává své nezávislosti ani se nevzdává svých ústavních práv“, a zároveň prohlásil, že bude dodržovat zákon.
Ochránci přírody ve středu zažalovali Trumpovu administrativu kvůli její snaze podpořit ropný průmysl zrušením ekologických opatření
Soudní spor, který podala ekologická nezisková organizace Center for Biological Diversity, se zaměřuje na Trumpův dekret z prvního dne „uvolnění americké energie“. Ve snaze podpořit již tak rychle rostoucí produkci energie v USA nařídil federálním úřadům, aby identifikovaly všechny politiky a předpisy, které „nepřiměřeně“ zatěžují výrobce paliv, a vytvořily „akční plány“ na jejich oslabení nebo odstranění.
Žaloba požaduje informace o vypracování těchto akčních plánů od čtyř federálních agentur: ministerstva vnitra, ministerstva obchodu, Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) a Lesní služby ministerstva zemědělství.
Od vydání exekutivního příkazu administrativa oznámila plány na zrušení desítek dalších ekologických opatření. Minulý týden například vyšlo najevo, že EPA plánuje zrušit dlouholeté požadavky na znečišťující podniky, aby shromažďovaly a vykazovaly své emise skleníkových plynů, uvedla ProPublica.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijel ve čtvrtek do Paříže, aby se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ohledně vypracování příměří na Ukrajině
Ve francouzském hlavním městě se sešli také nejvyšší ukrajinští představitelé s delegacemi EU a USA, uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského, aniž by řekl, s kým přesně se setkali.
Nejnovější diplomatická iniciativa přichází v době, kdy Trumpova snaha o příměří zatím nepřinesla nic, přestože slíbil válku rychle ukončit. Sám Zelenskyj vyzval účastníky pařížských rozhovorů, abyvyvinuli nátlak na Rusko.
„Rusko využívá každý den a každou noc k zabíjení. Musíme vyvinout tlak na vrahy ..., aby ukončili tuto válku a zaručili trvalý mír,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
Rubio a Keith Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, dorazili do Paříže uprostřed dopoledne, očekává se, že se k nim připojí i americký vyslanec Steve Witkoff.
Trump se pustil do boje s agenturou AP kvůli přístupu do Bílého domu
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek požádá americký federální odvolací soud, aby pozastavil rozhodnutí soudce, který zrušil omezení přístupu, jež Bílý dům uvalil na agenturu Associated Press (AP) za to, že ve svém zpravodajství zmiňuje Mexický záliv.
Trumpova administrativa argumentuje, že rozhodnutí soudu nižší instance, které povoluje novinářům AP přístup na tiskové akce v Bílém domě, zasahuje do prezidentovy možnosti rozhodovat o tom, koho pustí do citlivých prostor. Bílý dům požádal o odložení rozhodnutí, dokud se neodvolá.
Bílý dům začal omezovat přístup AP k Trumpovi v únoru poté, co tisková agentura uvedla, že bude nadále používat název Mexický záliv.
Případ se stal ohniskem Trumpových vztahů se zpravodajskými médii, Bílý dům se snaží uplatňovat větší kontrolu nad tím, kdo může republikánskému prezidentovi klást otázky a informovat o jeho výrocích v reálném čase.
Právníci agentury AP ve středu obvinili Bílý dům, že se vzpírá soudnímu příkazu tím, že nadále vylučuje své novináře z některých akcí a následně omezuje přístup všech zpravodajských stanic, včetně agentur Reuters a Bloomberg, k Trumpovi.
Bílý dům argumentoval tím, že AP nemá právo na to, co administrativa označila za zvláštní přístup k prezidentovi.
Rozhodnutí amerického okresního soudce Trevora McFaddena, kterého Trump jmenoval během svého prvního funkčního období, z 8. dubna dočasně nařídilo administrativě, aby umožnila novinářům AP účastnit se akcí přístupných podobným typům zpravodajských organizací v Oválné pracovně a na palubě Air Force One, jakož i ve větších prostorách v Bílém domě, dokud bude její žaloba pokračovat.
Agentura AP zažalovala tři vrcholné Trumpovy spolupracovníky a tvrdila, že omezení jsou pokusem donutit zpravodajská média používat vládou preferovaný jazyk a ztížila jim možnost informovat o Trumpovi.
McFadden shledal, že opatření se AP mstila za její volbu zpravodajství, čímž pravděpodobně porušila ochranu svobody projevu podle americké ústavy.
V tříčlenném soudním senátu, který se bude žádostí Bílého domu zabývat ve čtvrtek odpoledne, zasednou dva obvodní soudci, které Trump jmenoval během svého prvního funkčního období, Gregory Katsas a Neomi Rao, a také soudkyně Cornelia Pillardová, kterou nominoval demokratický prezident Barack Obama.
APkonstatovala a McFadden s ní souhlasil, že Bílý dům vyčlenil AP, protože vydává vlivnou stylistickou příručku, která stanovuje jazykové a gramatické standardy používané mnoha americkými zpravodajskými organizacemi.
AP ve své stylistické příručce uvádí, že Mexický záliv nese tento název již více než 400 let a jako světová zpravodajská agentura jej bude označovat původním názvem.
Demokratický senátor za stát Maryland Chris Van Hollen uvedl, že vláda Salvadoru zamítla jeho žádost o návštěvu Kilmara Ábrega Garcíi, jeho voliče, který byl minulý měsíc neprávem deportován do této středoamerické země.
Van Hollen ve středu odcestoval do Salvadoru s úmyslem setkat se s Ábrego Garcíou ve Středisku pro zadržování teroristů (Cecot), kde je podle amerických úřadů tento obyvatel Marylandu držen spolu s dalšími osobami deportovanými na příkaz Donalda Trumpa.
Senátorova návštěva se uskutečnila několik dní poté, co Trump a salvadorský prezident Nayib Bukele odmítli podniknout kroky k návratu Ábrega Garcíi do Spojených států, přestože americký nejvyšší soud minulý týden uvedl, že administrativa musí „usnadnit“ jeho návrat.
Na tiskové konferenci v Salvadoru Van Hollen uvedl, že se setkal s viceprezidentem země Félixem Ulloou, který mu sdělil, že nebude možné, aby s Ábrego Garcíou mluvil osobně nebo telefonicky.
„Požádal jsem viceprezidenta, zda bych se mohl s panem Ábrego Garcíou setkat. A on řekl, no, musíte si to zařídit dříve, abyste mohl navštívit Cecota,“ řekl Van Hollen. „Řekl jsem, že v tuto chvíli nemám zájem o prohlídku Cecotu, chci se jen setkat s panem Ábrego Garcíou. Řekl, že to není schopen uskutečnit.“
Van Hollen řekl, že nabídl, že se příští týden vrátí a setká se s Ábrego Garcíou, ale Ulloa „řekl, že ani to nemůže slíbit“. Místopředseda rovněž uvedl, že nemůže zařídit, aby s ním rodina Ábrega Garcíi mohla telefonicky hovořit. Když se senátor zeptal, zda tak může učinit, Ulloa mu řekl, že tuto žádost musí podat americké velvyslanectví, uvedl Van Hollen.
„Máme tu nespravedlivou situaci. Trumpova administrativa o Ábregovi Garcíovi lže,“ řekl Van Hollen, podle něhož byl jeho volič neprávem označen za člena zločineckého gangu MS-13. Trumpova administrativa přiznala, že „administrativní chyba“ vedla k deportaci Ábrega Garcíi do jeho rodné země, přestože mu imigrační soudce v roce 2019 udělil chráněný status.
Kalifornie se chystá požádat soud, aby zablokoval „nezákonná“ cla Donalda Trumpa, a obvinila prezidenta z překročení pravomocí a způsobení „okamžité a nenapravitelné škody“ páté největší ekonomice světa.
Žaloba, kterou ve středu u federálního soudu podá kalifornský guvernér Gavin Newsom a generální prokurátor Rob Bonta, je zatím nejvýznamnější výzvou proti Trumpově vlně cel.
Ve stížnosti kalifornští představitelé tvrdí, že americká ústava výslovně uděluje Kongresu pravomoc zavádět cla a že prezidentovo odvolání se na mimořádné pravomoci k jednostranné eskalaci globální obchodní války, která otřásla akciovými trhy a vyvolala obavy z recese, je nezákonné.
„Žádný stát není připraven ztratit více než stát Kalifornie,“ řekl Newsom, který žalobu oficiálně představil na středeční tiskové konferenci na mandlové farmě v Centrálním údolí. „Je to vážný a střízlivý okamžik a já bych ... lhal, kdybych tvrdil, že se to dá rychle zvrátit.“
S odvoláním na zákon známý jako International Emergency Economic Powers Act of 1977 (IEEPA) vydal Trump řadu prohlášení, kterými uvalil, zrušil, odložil, znovu spustil a upravil cla na obchodní partnery USA.
Ve stížnosti se uvádí, že zákon nedává prezidentovi USA pravomoc uvalovat cla bez souhlasu Kongresu. Žádá soud, aby prohlásil Trumpova nařízení o clech za „nezákonná a neplatná“ a nařídil ministerstvu vnitřní bezpečnosti a ministerstvu pro cla a ochranu hranic, aby je přestaly prosazovat.
„Prezident se opět chová, jako by stál nad zákonem. Není,“ řekl Bonta na středeční tiskové konferenci s tím, že jde o 14. žalobu státu proti Trumpově administrativě za necelých 14 týdnů. „Sečteno a podtrženo: Trump nemá jedinečnou moc, aby radikálně změnil ekonomickou krajinu země. Takto naše demokracie nefunguje.“
Vedoucí představitelé amerických vysokých škol se obávají, že zatýkání a rušení víz by mohlo odradit zahraniční studenty od vysokoškolského studia ve Spojených státech
Nedostatečná jasnost toho, co vede ke zrušení víz, může mezi studenty vyvolat pocit strachu, uvedla Sarah Spreitzerová, viceprezidentka pro vztahy s vládou v Americké radě pro vzdělávání, informuje agentura Associated Press (AP).
Sprititzerová: „Velmi veřejné akce, které ICE a ministerstvo vnitřní bezpečnosti podniká v souvislosti s některými studenty, kdy tyto studenty odvádí z jejich domovů nebo z ulic, se obvykle nedělají, pokud se nejedná o bezpečnostní problém, když je studentovi zrušeno vízum.
Hrozba tohoto velmi rychlého vyhoštění je něco nového.
Několik zahraničních studentů, kterým byla v posledních týdnech zrušena víza, podalo na Trumpovu administrativu žaloby, v nichž konstatuje, že jim vláda odepřela řádný proces, když jim náhle odebrala povolení k pobytu v USA.
Kvůli opatřením federální vlády, která studentům ukončila jejich legální status, hrozí stovkám stipendistů zadržení a deportace. Jsou to školy od soukromých univerzit, jako je Harvard a Stanford, přes velké veřejné instituce, jako je University of Maryland a Ohio State University, až po některé malé humanitní vysoké školy.
Podle průzkumu prohlášení univerzit a korespondence s představiteli škol, který provedla agentura Associated Press (AP), byla od poloviny března zrušena víza nebo ukončen právní status nejméně 901 studentům na 128 vysokých školách.
V žalobách proti ministerstvu vnitřní bezpečnosti studenti argumentují, že vláda neměla důvod zrušit jejich víza nebo ukončit jejich právní status, uvádí AP.
Platby zmrazené Harvardu se týkají vládních kontraktů s jeho předními výzkumnými programy, většinou v lékařských oborech, kde laboratoře školy hrají klíčovou roli při vývoji nových léků a léčebných postupů, uvádí agentura France-Presse (AFP).
Trump a jeho tým v Bílém domě veřejně zdůvodnili své tažení proti univerzitám jako reakci na podle nich nekontrolovaný antisemitismus a nutnost zvrátit programy diverzity zaměřené na podporu menšin.
Obvinění z antisemitismu vychází z kontroverze kolem protestů proti izraelské válce v Gaze, které loni zachvátily americké univerzitní kampusy.
Kolumbijská univerzita v New Yorku minulý měsíc ustoupila a souhlasila s dohledem nad svou katedrou blízkovýchodních studií poté, co jí hrozila ztráta 400 milionů dolarů z federálních fondů.
V případě Harvardu Bílý dům usiluje o bezprecedentní míru vládní kontroly nad vnitřním chodem nejstarší a nejbohatší univerzity v zemi - a jedné z nejuznávanějších vzdělávacích a výzkumných institucí na světě.
V dopise zaslaném Harvardu administrativa podle agentury AFP mimo jiné požaduje:
ukončení přijímacího řízení, které zohledňuje rasu nebo národnostní původ studenta.
Zamezení přijímání zahraničních studentů „nepřátelských vůči americkým hodnotám a institucím“.
Ukončení přijímání zaměstnanců na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národnostního původu.
Snížení pravomocí studentů ve vedení kampusu.
Kontrolu studentů a zaměstnanců z hlediska „názorové rozmanitosti“.
Reformu celých programů kvůli „závažným případům antisemitismu nebo jiné zaujatosti“.
potlačování protestů na akademické půdě.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse