Trumpův tým má nedostatek odborných znalostí - a trpělivosti - když vyhrožuje, že přeruší mírová jednání o Ukrajině

19. 4. 2025

 
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, stojící na letištní ploše v Paříži, vyslovil hrozbu, že USA mohou jednoduše „odejít“ od zprostředkování největšího vojenského konfliktu v Evropě od druhé světové války. To by byl poslední obrat administrativy, která již ustoupila od vyjednávání o míru v Gaze a ustoupila od zavedení celosvětových cel, jež začátkem tohoto měsíce otřásla finančními trhy po celém světě.

Ukazuje se, že diplomacie je složitá. Čtyřiadvacet hodin, které Donald Trump slíbil, že bude potřebovat k zastavení bojů na Ukrajině, už dávno uplynulo. A jeho administrativa udělala jen málo z tvrdé diplomatické práce, která byla v minulosti nutná k zajištění přelomových dohod, jako byla Daytonská dohoda nebo dohody z Camp Davidu.

Schůzek už proběhla spousta: Trumpův vyslanec Steve Witkoff již třikrát hovořil s Vladimirem Putinem, během nichž několik hodin naslouchal myšlenkám kremelského vůdce o Ukrajině, a Rubio si telefonoval s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ve čtvrtek se v Paříži setkal s ukrajinskými představiteli a evropskými politiky.

Jen málo však nasvědčuje tomu, že by se podařilo dosáhnout nového základu, že by USA vyvíjely na Kreml nějaký nátlak nebo že by se při jednáních podařilo určit, jaké bezpečnostní záruky by existovaly, aby Rusko jednoduše nepokračovalo ve válce, kdykoli to uzná za vhodné. Zdá se, že jedním z prvků „Trumpovy dohody“ je to, aby její dosažení netrvalo příliš dlouho a nevyžadovalo příliš velké úsilí.

„Nebudeme dál létat po celém světě a dělat schůzku za schůzkou, pokud nedojde k žádnému pokroku,“ řekl Rubio a poznamenal, že USA chtějí zabránit tomu, aby v příštím roce zemřely ‚tisíce‘ lidí. „Takže pokud to s mírem myslí vážně - ať už jedna nebo druhá strana - chceme jim pomoci. Pokud k tomu nedojde, pak prostě půjdeme jinam. Přejdeme k jiným tématům, která jsou pro Spojené státy v některých ohledech stejně důležitá, ne-li důležitější.“

Rubio si zjevně přál ventilovat frustraci v pátek, den poté, co Trump v Bílém domě řekl, že čeká na odpověď Ruska na navrhovaný rámec mírové dohody a očekává, že ji bude mít tento týden. Zdá se, že Bílý dům je z Moskvy stále více frustrován, v což evropští i ukrajinští představitelé doufali.

Pokud však Trump od dohody a války odstoupí úplně, bude toto rozhodnutí hrát do karet Putinovi - zbaví Ukrajinu klíčového spojence a finančního podporovatele v boji proti Rusku. Zdá se, že Moskva vidí situaci jako výhodnou pro obě strany: buď přijme výhodnou dohodu s Bílým domem, nebo bude čekat, až Trump ztratí trpělivost. Čímž nyní hrozí.

V administrativě se ozývají i nadějnější hlasy. JD Vance, ukrajinsky skeptický viceprezident, řekl v pátek italské premiérce Giorgii Meloniové, že cítí „optimismus, že snad můžeme tuto válku, tuto velmi brutální válku, ukončit“. Dokonce i v posledních 24 hodinách se „objevily některé věci“, které by podle něj mohly naznačovat šanci na zajištění příměří.

Ale když posloucháme Rubia nebo Witkoffa, jednotlivé strany se sotva pohnuly z výchozích pozic. V pátek agentura Bloomberg uvedla, že Spojené státy nabídly Rusku výměnou za dohodu určité zmírnění sankcí - což Rubio nabízel již při svém lednovém slyšení při schvalování do funkce. A Witkoff se v televizi Fox News objevil překvapený, že Rusko chce „mnohem víc“ než jen příměří. „Chci říct, že je k tomu připojeno mnoho detailů,“ řekl. „Je to složitá situace, víte - zakořeněná v některých skutečně problematických věcech, které se dějí mezi oběma zeměmi.“