Zoufalství v Gaze, kde izraelská blokáda pomoci způsobila krizi, která nemá obdoby

20. 4. 2025

 

Izrael 2. března jednostranně zrušil dvouměsíční příměří, čímž přerušil životně důležité dodávky. O něco více než dva týdny později obnovil rozsáhlé bombardování a přesunul pozemní jednotky stažené během příměří.

Od té doby izraelští političtí představitelé a bezpečnostní činitelé opakovaně vyhrožují, že dodávky pomoci nebudou obnoveny, dokud Hamás nepropustí zbývající rukojmí zajatá během útoků ze 7. října 2023, které konflikt rozpoutaly. Izraelská vláda nové obléhání zarámovala jako bezpečnostní opatření a opakovaně popřela, že by hladomor používala jako zbraň, což by představovalo válečný zločin.

Blokáda nyní vstupuje do osmého týdne, což z ní činí nejdelší nepřetržité úplné obléhání, kterému pásmo v 18měsíční válce dosud čelilo.

Izrael, který pevně podporují Spojené státy, jeho nejdůležitější spojenec pod vedením Donalda Trumpa, si je zřejmě jistý, že může obléhání udržet bez většího mezinárodního odporu.

Pokračuje také v rozsáhlých záborech palestinské půdy pro bezpečnostní nárazníkové zóny a plánuje přesunout kontrolu nad dodávkami pomoci na armádu a soukromé dodavatele, což v Gaze ještě více prohlubuje obavy, že Izrael hodlá na území dlouhodobě udržet své vojáky a trvale vysídlit jeho obyvatele.

Mnoho lidí uvedlo, že se nyní více bojí hladomoru než leteckých útoků. „Mnohokrát jsem se musel vzdát svého podílu jídla pro syna kvůli velkému nedostatku. Je to hlad, který mě zabije - pomalá smrt,“ řekl Hikmat al-Masri, 44letý univerzitní učitel z Bejt Lahie na severu Gazy.

Potraviny nashromážděné během dvouměsíčního příměří došly a zoufalí lidé na celém území se s prázdnými hrnci a miskami tlačí u charitativních kuchyní. Podle nejnovějšího hodnocení Světové zdravotnické organizace se nyní zboží na trzích prodává za ceny o 1 400 % vyšší, než byly ceny za příměří.

Odhaduje se, že 420 000 lidí je kvůli novým izraelským příkazům k evakuaci opět v pohybu, takže je obtížné shromáždit přesné údaje o hladu a podvýživě, ale Oxfam odhaduje, že většina dětí nyní přežívá s méně než jedním jídlem denně.

Přibližně 95 % humanitárních organizací pozastavilo nebo omezilo poskytování služeb kvůli leteckým útokům a blokádě a od února Izrael zpřísnil omezení pro vstup mezinárodních pracovníků do Gazy. Docházejí základní zdravotnické zásoby - dokonce i léky proti bolesti.

„Město Gaza je plné vysídlených lidí, kteří utekli před izraelskými jednotkami postupujícími na sever, a ti žijí na ulici nebo si staví stany v poškozených budovách, které se brzy zřítí,“ uvedla Amande Bazerolle, koordinátorka Lékařů bez hranic pro mimořádné situace v Gaze, která hovořila z Deir al-Balah.

Bazerolleová dodala: „Pro tolik lidí není dostatek míst, kde by se o ně mohli postarat. Na naší klinice pro léčbu popálenin ve městě Gaza odmítáme pacienty do 10 hodin dopoledne a musíme jim říkat, aby přišli další den, protože třídíme pacienty, aby nám zásoby léků vydržely co nejdéle.“

Obléhání doprovází tvrdý nápor izraelských sil na sever Gazy a také na celý Rafáh, nejjižnější město pásma, čímž je území odříznuto od Egypta.

Podle OSN je nyní přibližně 70 % Gazy pod izraelským příkazem k evakuaci nebo bylo začleněno do rozšiřujících se vojenských nárazníkových zón; nová bezpečnostní zóna v Rafáhu tvoří celkem pětinu celého území.

Zabírání půdy vytlačuje 2,3 milionu obyvatel - a pomoc a lékařské úsilí - do stále menších „humanitárních zón“ určených Izraelem, ačkoli při izraelském leteckém útoku minulý týden na al-Mawasi, největší takovou zónu na pobřeží jižní Gazy, zahynulo 16 lidí.
 
Pracovníci humanitárních organizací uvedli, že se obávají, že se pravidla nasazení, která izraelská armáda dodržuje od doby, kdy se zhroutilo příměří, změnila, a poukázali na nedávné bombardování nemocnice Násir v Chán Júnisu a nemocnice al-Ahlí ve městě Gaza.

Při útoku na Násirovu nemocnici, který zasáhl budovu, kde byli přítomni členové mezinárodního lékařského týmu, byli zabiti dva lidé. Při útoku v al-Ahlí nebyly hlášeny žádné oběti, ale podle zdravotníků bylo zničeno oddělení intenzivní péče a chirurgie v nemocnici. Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že v obou případech byly cílem útoku bojovníci Hamásu.

„Lidé v Gaze jsou rádi, že je v jejich blízkosti mezinárodní personál, protože předpokládají, že jim poskytuje větší ochranu a že je méně pravděpodobné, že IDF zaútočí na budovu nebo oblast,“ uvedl vysoký humanitární pracovník, který si nepřál být jmenován, aby mohl mluvit svobodně.

„Na začátku války, když došlo k náletu dva kilometry od našeho stanoviště, evakuovali jsme se... nakonec to bylo 300 metrů a nyní je to 30 metrů, pokud (IDF) zasáhnou sousední budovu.

Minulý týden izraelská média informovala o tom, že snahy obejít mezinárodní agentury a vytvořit mechanismus distribuce pomoci pod izraelskou kontrolou s využitím soukromých dodavatelů jsou v plném proudu, ale zatím jsou v „rané fázi“, bez časového harmonogramu realizace. Humanitární krize se mezitím podle humanitárních agentur pouze zhorší.

Mezinárodní zprostředkovatelé se pokoušejí oživit rozhovory o příměří, ale je jen málo známek toho, že by se některá ze stran přiblížila k zásadním otázkám, jako je odzbrojení Hamásu a stažení izraelských jednotek.

Masrí, lektor z Bejt Lahíe, řekl: „Když byla znovu zavedena blokáda a válka byla obnovena, cítil jsem se vyděšený. Neustále myslím na svého malého syna a na to, jak mu mohu zajistit základní potřeby.