Žádný vtip: USA zvažují, že v rámci velké dohody poskytnou Saúdské Arábii jadernou energii
24. 4. 2025
Překvapení - nejnovější nabídka Trumpova týmu na normalizaci saúdsko-izraelské spolupráce zachází příliš daleko a zdá se, že je jednosměrná.
Trumpova administrativa údajně usiluje o dohodu se Saúdskou Arábií, která by byla cestou k rozvoji komerční jaderné energetiky v pouštním království a možná by vedla i k obohacování uranu na saúdské půdě.
Úsilí USA o dosažení této dohody by mělo být zrušeno, protože Spojené státy by nesly všechny závazky, náklady a rizika s velmi malou protihodnotou, píše Ivan Eland.
V rámci Abrahámovských dohod z roku 2020 a počátku roku 2021, které uzavřela první Trumpova administrativa, byly zprostředkovány dvoustranné dohody mezi Izraelem a blízkovýchodními zeměmi Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty, Marokem a Súdánem o normalizaci diplomatických vztahů. Administrativa se rovněž pokoušela přimět Saúdskou Arábii, aby uznala Izrael jako suverénní stát a navázala s ním podobné vztahy, avšak bezvýsledně.
Bidenova vláda nesla v tomto ohledu pochodeň, ale po útocích Hamásu na Izrael v roce 2023 a následné válce v Gaze bylo ještě obtížnější získat Rijád na svou stranu. Rostoucí počet mrtvých civilistů a humanitární krize vedly k oživení palestinské věci a vyvolaly nepřátelství vůči Izraeli v celém regionu. Saúdové tehdy požadovali, aby se Izrael zavázal ke smysluplným krokům směřujícím k vytvoření nezávislého palestinského státu, než dojde k jakékoli normalizaci.
To pokračovalo i v letošním roce, kdy saúdská vláda popřela tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že upustila od požadavku na vytvoření palestinského státu, aby mohla normalizovat vztahy s Izraelem.
Přestože snahy zaměřené na ukončení války v Gaze byly neúspěšné, druhá Trumpova administrativa nyní zřejmě oživuje své úsilí o zprostředkování izraelsko-saúdského sblížení, i když nejprve začne novou americko-saúdskou dohodou, jak naznačil americký ministr energetiky Chris Wright.
Problémem je, že z takové velké dohody by měly prospěch všechny země kromě té, která ji zprostředkovává - Spojené státy, které by také převzaly veškeré náklady. Nejvíce by na tom vydělaly Izrael a Saúdská Arábie. Saúdové si již nějakou dobu zoufale přejí dohodu o jaderné energii. Mezitím, pokud by došlo k případné normalizaci, by Izrael neutralizoval svého nyní mocného arabského rivala a pravděpodobně by získal i nového spojence ve své snaze čelit Íránu (ale měl by to udělat rychle, protože Rijád a Teherán se již nějakou dobu blíží k určité úrovni détente).
Saúdská Arábie rovněž usilovala o formální bezpečnostní záruky, které byly údajně na stole během Bidenovy administrativy. Ty by nahradily dlouholetou neformální dohodu mezi prezidentem Franklinem Rooseveltem a saúdským králem Abdulem Azízem Ibn Saúdem, která zajišťovala bezpečnost pouštního království výměnou za přístup USA k levným dodávkám ropy.
Díky frakování už Spojeným státům nedochází ropa, jak předpokládal FDR, a jsou opět největším světovým producentem ropy. Formální obranný pakt se Saúdskou Arábií by znamenal další náklady, další upevnění pozice USA v regionu a vystavení našich vlastních vojáků nebezpečí, pokud by se od Washingtonu očekávalo, že bude Rijád bránit a vypomáhat mu v jakémkoli vojenském sporu s jeho sousedy.
Co by se navíc mohlo pokazit, kdyby Saúdská Arábie získala jaderný program? Rozhovory o izraelsko-saúdské dohodě dříve ztroskotaly, když se Saúdové postavili proti omezením, která by jim zabránila využít komerční jaderný program k výrobě jaderných zbraní (jako protiváhu případnému íránskému jadernému potenciálu) nebo k pomoci jiným zemím při jejich získávání.
Pravdou je, že Saúdové již delší dobu chtěli mít možnost obohacovat uran - možná až na úroveň vhodnou pro výrobu bomb - na vlastním území, a nikoli dovážet uran již obohacený pouze na úroveň schopnou vyrábět komerční energii.
Někteří lidé ve Spojených státech trvají na tom, že Saúdové by mohli získat jadernou technologii od jiných zemí, jako je Rusko nebo Čína, ale pokud by se bránili bezpečnostním opatřením, která by jim zabránila získat zbraň, pak by bylo jedno, kdo by jim poskytl technologii, jež by jim to umožnila.
Trumpova vláda by tedy měla upustit od uzavírání jakýchkoli podobných dohod se Saúdy v rámci své (v tuto chvíli) marné snahy o izraelsko-saúdské sblížení. Normalizace vztahů mezi oběma zeměmi by byla pro region hezkou aspirací (pokud by neměla sloužit pouze k izolaci a pošťuchování Íránu), ale Spojené státy by splnění přemrštěných požadavků Saúdů k jejímu dosažení přišlo příliš draho.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse