Trump se chystá udělat v případě Venezuely chybu epických rozměrů

6. 11. 2025

Strategicky tento název nesouhlasí s cíli a prostředky: vybízí k vojenským řešením problémů, které DEA a pobřežní stráž stále charakterizují především jako zásahy orgánů činných v trestním řízení.

Zároveň se zvyšuje riziko zapletení USA do nekonečného konfliktu na západní polokouli.

Hodnocení hrozeb DEA na období 2024–2025 identifikuje fentanyl jako největší drogovou hrozbu pro USA, který se syntetizuje hlavně v Mexiku z prekurzorů pocházejících z Číny. Údaje UNODC mezitím ukazují rekordní pěstování koky a produkci kokainu soustředěnou v Kolumbii, přičemž Venezuela funguje především jako tranzitní trasa.

Rétorika Washingtonu ve sféře „boje proti drogám“ se však již promítla do eskalace vojenských opatření, s níž jsou spojena značná diplomatická, ekonomická a politická rizika.

Eskalace by mohla ohrozit energetické zájmy USA, zejména omezenou licenci společnosti Chevron na dovoz venezuelské ropy, která je životně důležitá pro rafinérie na pobřeží Mexického zálivu.

Eskalace by také mohla Madura posílit, místo aby ho oslabila. Pro vůdce, jehož „antiimperialistická rétorika“ posiluje jeho domácí legitimitu, je agrese USA politicky výhodná.

Caracas již posílil vojenské a námořní jednotky podél klíčových pobřežních tras a podpořil pomocnou mobilizaci, přičemž tyto kroky výslovně spojil s posilováním americké přítomnosti v Karibiku. 

Ačkoli není pochyb o destabilizujících účincích eskalace napětí mezi USA a Venezuelou, jedním z protiargumentů je, že pokud by Washington zahájil pozemní invazi, venezuelské ozbrojené síly (FANB) by nebyly schopny čelit vojenské přesile USA. Loajalita venezuelské armády vůči Madurovi je transakční, zakoupená prostřednictvím vybraných privilegií, spíše než oddaností. Veřejná podpora režimu je také křehká. Jak však USA dobře vědí, vojenská převaha se nutně neprojevuje politickým úspěchem, jak bolestivě ukázaly případy Iráku a Afghánistánu.

A i kdyby režim padl, stabilizace Venezuely po Madurovi by vyžadovala roky nákladného úsilí, na které ani americká veřejnost, ani její vedení nemají dostatek pozornosti ani politické vůle.

Intervence vedená USA – i když omezená – by měla destabilizující účinek na Venezuelu a celý region. Hrozí, že se rozšíří za hranice Venezuely a vtáhne Kolumbii a dokonce i námořní trasy v Tichém oceánu do rozšiřujícího se operačního prostoru. Mohlo by to vytvořit humanitární a bezpečnostní vakuum a vyvolat novou vlnu migrace na sever směrem k USA.

Mezinárodní organizace pro uprchlíky nyní sledují více než 6,8 milionu venezuelských uprchlíků a migrantů v Latinské Americe a Karibiku, kteří pokračují v cestě dále na sever. Narušení bezpečnostní situace ve Venezuele by mohlo urychlit sekundární toky na sever, což by dále zatížilo regionální azylové systémy, které již fungují na plnou kapacitu.

Mexiko a Brazílie otevřeně kritizovaly útoky a nasazení lodí USA, zatímco experti OSN na lidská práva varují, že „válka proti narkoteroristům“ porušuje mezinárodní regule. Nedávná hádka mezi prezidentem Trumpem a kolumbijským prezidentem Gustavem Petrem dále komplikuje regionální kalkulace, protože nejbližší soused Venezuely je klíčový pro zmírnění vedlejších účinků intervence.

Sdílení zpravodajských informací a společná policejní činnost se opírají o důvěru a legitimitu. Eskalace by oslabila obojí a podkopala by právě ten multilaterální přístup, který je nezbytný pro účinný boj proti nadnárodní kriminalitě, jako je obchod s drogami.

Rámec „narkoterorismu“ není nový. Použití válečných lodí Aegis a smrtících zásahů však podtrhuje riziko, že rétorický nástroj nyní vede k eskalaci vojenského chování namísto kooperativní policejní činnosti.

Moudřejším přístupem pro Washington je upřednostnit sdílení zpravodajských informací a posílit spolupráci v oblasti vymáhání práva se spojenci – namísto spoléhání se na kinetické údery z torpédoborců – a sladit se s operační strategií DEA a záznamy pobřežní stráže o zásazích, aniž by došlo k vyhrocení situace.

Trvalá stabilita nevznikne eskalací, ale diplomacií, sdílením zpravodajských informací a spoluprací s regionálními partnery a institucemi, jako je Interpol, s cílem řešit příčiny problému, nikoli pouze jeho symptomy.

Celý text v angličtině ZDE