Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Nemáte náhodou někde ve skříni osmdesát milionů, abyste pomohli hospicům?

18. 12. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Jako pravidelný posluchač Českého rozhlasu Plus a Radiožurnálu mám téměř denně mnoho námětů k přemýšlení a někdy je opravdu těžké zachovat chladnou hlavu. Zmíním dvě aktuální témata. Nejprve Lipno. Ano, poklesla hladina Lipna a vědci se prošli po odkrytém břehu a našli… copak asi našli? Nelegální výpustě. Prostě do Lipna teče podezřelá, páchnoucí, hnusná voda, zřejmě v rozporu se zákonem.

To na tom není to nejhorší. Člověk si snadno řekne: něco tak šokujícího, nečekaného vyvolá okamžitou reakci! Jenže ono to není nic nečekaného. Místní spolek chatařů si už dlouho stěžuje na kvalitu vody. Odpovědí z odpovědného úřadu mu bylo: nejsou peníze, není legislativa. Čili je to systémový, celorepublikový problém. Vzpomínáte na Bečvu? Nejsou peníze, není legislativa! Prostě nejsou.

Ve čtvrtek dopoledne měla Lucie Výborná ve svém pravidelném pořadu jako hosta šéfa prachatického hospice. Přiznal se, že pravidelně začátek roku je čas, kdy je hospicům ouvej. Nejsou peníze. Neuvěřitelné. Napříč společností, stranami, třídami se lidé shodnou, že tohle je priorita, a nejsou peníze. Pan ředitel povídal o tom, že doufají, že jim dobří lidé přispějí na rekonstrukci. To víte, lidi to dělají za malé peníze, z poslání, ale výtahy, okna, klimatizaci z dobrého srdce nevyrobíte. Naštěstí zbožný ředitel občas poklekne v kostele a ministerstvo dá nějaké peníze jako kdysi za Kalouska na dům pro lidi s těžkým Alzheimerem. Chvála panu řediteli, chvála svatým, ale nemělo by se to dělat ve vyspělém moderním státě jinak, systematicky? Nota bene pokud nás, jak říká třeba pan ex-ministr asociálních věcí Jurečka, čeká extrémní problém s dramatickým nárůstem lidí, kteří budou odkázáni na péči.

Peníze jsou přitom úžasná věc, která může vykonat mnoho dobra. Možná vám zahálejí někde doma desítky milionů, aniž to víte… bývalý šéf Správy železnic má doma ještě z normalizace, kdy jeho otec bravurně zvládal stáhnout kůže z nutrií, nějakých osmdesát mega. V hotovosti, no jasně. Zkuste se podívat pod gauč. Ono totiž peníze nemusejí jen tak ležet doma. Pan ředitel hospicu v Prachaticích dokázal za peníze vytvořit třeba krásný park. Lidé se prý dříve hospicu štítili, ale když tam udělal ten park, chodí tam i maminky s dětmi a milenci vedoucí se za ruce. A klienti hospicu jsou mezi nimi jako doma. Dovedete si představit, kolik dobra by se dalo udělat za těch osmdesát milionů, které máte možná někde ve skříni za kožky z králíků? A co teprve kdyby stát měl toho půl bilionu, které mu na daních vypustili Babiš s ODS a Okamurou!

Česká politická scéna