Jak daleko zajde nová vlna afrických převratů?

17. 12. 2025

Dva převraty a jeden zmařený během osmi týdnů – to je nový rozměr i v nedávné historii Afriky. V říjnu armáda na Madagaskaru sesadila prezidenta po týdnech protestů; v listopadu vojáci v Guineji-Bissau sesadili hlavu státu krátce po volbách, které považovali za zmanipulované. Začátkem prosince někteří vojáci oznámili převzetí moci v Beninu a vyhlásili samozvaný "Vojenský výbor pro obnovu", ale nakonec byli zatčeni po zásahu prezidentské gardy a regionálních partnerů.

V současnosti je osm afrických zemí pod vojenskou správou; "pás převratů" se táhne přes kontinent a překrývá se se Sahelem, zejména ve frankofonních zemích. Proč je v Africe v současnosti tolik převratů – a hrozí tato dynamika šířením do dalších zemí?

Tři hybatelé převratů

Afrika se neliší od ostatních částí světa, zdůrazňuje Jakkie Cilliers, zakladatel a předseda dozorčí rady Jihoafrického institutu pro bezpečnostní studia (ISS). Ale mnoho zemí čelí specifickým výzvám: "V západní Africe a Sahelu dochází v některých zemích k velmi rychlému růstu populace. Mnoho mladých lidí, a tedy i mladých mužů, kteří jsou často zodpovědní za nestabilitu, je stále lépe vzdělaných – ale nejsou žádná pracovní místa ani příležitosti. Je to nestabilní situace," řekl Cilliers v rozhovoru pro DW.

Cilliers přirovnává socioekonomické podmínky k benzínem namočenému hadru. Čím více benzínu je, tím nebezpečnější je jiskra – nebo tím slibnější je možný převrat. Úspěšný převrat v zahraničí by také mohl vyvolat hybnou sílu, která motivuje odpadlé vojenské příslušníky k akci ve vlastní zemi.

Celkově lze znovu a znovu pozorovat tři strukturální hnací síly převratů a pokusů o převrat: ekonomický tlak (který například v roce 2011 vyvolal tzv. Arabské jaro), bezpečnostní krize (jak tomu bylo v Sahelu již léta), ale také napětí kolem voleb. "Volby zvyšují riziko, zvláště když si úřadující prezidenti chtějí udržet moc nebo když jsou instituce slabé," říká zakladatel ISS.

Které země jsou obzvlášť v centru pozornosti

Beverly Ochieng, výzkumnice v africkém programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia USA (CSIS) se sídlem v Dakaru, přidává k tomuto seznamu další informace: "Existuje v armádě nespokojenost ohledně platů nebo pracovních podmínek? Existují agitátoři, kteří chtějí využít nespokojenosti s vládou a mobilizovat lidi nebo narušit interakci institucí?" Existují země, které jsou v některých ohledech zranitelné, řekla Ochieng v rozhovoru pro DW. "I kdyby tam nutně nebyl převrat, převraty by pravděpodobně byly úspěšné."

Každý plán převratu začíná přísným utajením, jinak by byli zapojeni okamžitě zatčeni. V tomto ohledu je také obtížné nebo nemožné předpovědět, zda by současnou vlnu převratů mohly následovat i jiné země – a pokud ano, které.

Ochieng vidí zvláštní riziko nových převratů v sahelských státech Mali, Burkina Faso a Niger, které jsou již pod vojenskou správou. Je třeba mít na paměti i Čad, protože v armádě existují rozdílné názory.

Bezpečnostní expertka navíc zmiňuje Pobřeží slonoviny, kde civilní prezident Alassane Ouattara teprve zahájil své čtvrté funkční období. "To bylo velmi kontroverzní v opozici a země zná vojenské zásahy ze své historie," říká Ochieng. Je třeba mít na paměti také Guineu: volby tam 28. prosince oficiálně ukončí přechodnou fázi po převratu v září 2021. "Ale obavy zůstávají, zvláště proto, že opozice se pravděpodobně nezúčastní. Existovaly také rozdílné názory na zacházení junty s odpůrci v armádě," říká Ochieng.

Jak lze převratům zabránit?

I kdyby vzbouřenci našli dobré podmínky pro převrat a vytvořili plán, není pozdě mu zabránit: v Beninu se vládě prezidenta Patrice Talona podařilo získat převahu během několika hodin. Na tom pomohlo několik aktérů: vojáci z intervenční jednotky Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a Nigérie, jejíž vláda má zájem zajistit, aby její západní soused zůstal stabilní. A bývalá koloniální mocnost Francie také podpořila potlačení převratu zpravodajskými informacemi a logistikou.

Pro Beverly Ochieng je Benin příkladem toho, co je možné, když vláda a regionální komunity jednají rychle a rozhodně. "Tohle je pravděpodobně první převrat, který byl úspěšně zmařen, když už probíhal." Domnívá se, že to by bylo možné i v Nigeru v červenci 2023: "V té době panovaly obavy, že by mohlo dojít k bojům mezi státy Sahelu a intervenčními silami ECOWAS. Proto se rozhodnutí zdržovala." Existovalo by možné okno příležitosti k intervenci, během níž by také probíhaly protesty proti převratu, říká Ochieng.

S dokončenými převraty v posledních letech měly ECOWAS a Africká unie (AU) pouze v posledních letech prostor pro manévrování, kdy zpětně pozastavily členství a uvalily sankce. Ukazuje příklad Beninu, že organizace jsou nyní lépe připraveny na problém převratu? "V poslední době jsme viděli, že ECOWAS a AU zaujímají více pokrokový a robustnější přístup," říká Jakkie Cilliers. Ale pochybuje: "Nejsem si jistá, jestli to bude mít odstrašující účinek."

Zakladatelka ISS však také věří, že nové převraty pravděpodobně nezískají přízeň obyvatelstva tak snadno: "To, co jsme očekávali, se stalo: Sliby převratů v západní Africe dosud nebyly splněny. Strukturální problémy jsou hluboce zakořeněné a neexistují pro ně krátkodobá řešení."

To také znamená, že riziko převratu lze dlouhodobě snížit pouze díky solidnímu rozvoji, na kterém se účastní celá populace státu – ekonomicky a prostřednictvím přístupu ke vzdělání, základním statkům a právům.

Zdroj v němčině: ZDE