Ukrajina čelí „nekonečné válce“, pokud Evropa nezvýší tlak na Rusko, říká bývalý šéf NATO

7. 11. 2025

čas čtení 4 minuty
 

Anders Fogh Rasmussen volá po vytvoření vzdušného štítu na území NATO a nasazení evropských ochranných sil na Ukrajině

Ukrajina čelí „nekonečné válce“ a pomalé erozi území, pokud Evropa výrazně nezvýší tlak na Rusko, mimo jiné nasazením vojsk a zřízením protiraketového a protidronového štítu na území NATO, který by chránil Ukrajinu před ruskými útoky na její infrastrukturu, uvedl bývalý generální tajemník NATO.

Anders Fogh Rasmussen, který zastával funkci v NATO v letech 2009 až 2014 a byl dánským premiérem v letech 2001 až 2009, v rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že pokud by země jako Polsko souhlasily s umístěním takové protivzdušné obrany, Rusko by pochopilo, že útok na ně by byl útokem na celou alianci NATO.

 
Uvedl: „Musíme ukrajinskému lidu pomoci chránit se před ruskými raketami a drony vybudováním protivzdušného štítu, který Ukrajincům pomůže sestřelit ruské rakety a drony. Země NATO sousedící s Ukrajinou mohou být místem pro umístění protivzdušné obrany a raketového systému NATO.“

Rasmussen také vyzval k nasazení evropských ochranných sil pro Ukrajinu před uzavřením dohody o příměří. Uvedl, že „koalice ochotných“, která doufala, že takovou sílu sestaví pro případ ukončení bojů, se zmenšila na koalici čekajících.

„Pokud neprovedeme zásadní změny ve strategii, čeká nás nekonečná válka,“ řekl. „Putin nemá žádný důvod zapojit se do mírových jednání, dokud si myslí, že může zvítězit na bojišti. Je třeba změnit tempo a způsob uvažování.“

Rasmussen, který navázal úzké vztahy s ukrajinským vedením, cestuje po evropských hlavních městech, včetně Londýna, kde se setkal s britským poradcem pro národní bezpečnost Jonathanem Powellem. Oba muži diskutovali o tom, zda by USA mohly poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, a to podobným způsobem, jakým USA nedávno poskytly bezpečnostní záruky Kataru poté, co Izrael zaútočil na jeho hlavní město Dauhá.

Důsledné bezpečnostní záruky by ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému usnadnily prosazení mírové dohody u vlastního lidu, která by znamenala ztrátu ukrajinského území, uvedl Rasmussen.

Uvedl, že je nutné provést dramatické změny, aby se změnilo myšlení Vladimira Putina. Kromě vývoje ukrajinského protiraketového a protidronového štítu se základnou v Evropě a nasazení některých evropských vojsk na Ukrajině vyzval, aby Ukrajina dostala rakety dlouhého doletu, které by zasáhly více cílů uvnitř Ruska.

Řekl, že je stále možné znovu otevřít diskusi o dodávkách amerických řízených střel Tomahawk na Ukrajinu, které Donald Trump nepodpořil, pokud by Německo bylo ochotno být „prvním hráčem“ a poskytnout Ukrajině své vlastní řízené střely Taurus.

Zdůraznil: „To by vyslalo jasný signál přes Atlantik a vyvinulo tlak na Bílý dům. Je v silném zájmu Německa přimět Putina k mírovým jednáním... Taurus je prostředkem, jak toho dosáhnout.“

Trumpův přístup k Ukrajině je v nejistotě poté, co se americký prezident zdánlivě distancoval od dodávek raket Tomahawk a místo toho oznámil druhé setkání s Putinem.

Trump později tuto schůzku zrušil s tím, že nevěří, že ruský prezident míní mírová jednání vážně, a uvalil ekonomické sankce na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukojl. Celkově se zdá, že se vrátil k postoji, podle kterého se obě strany musí nechat, aby si to vybojovaly samy.

Rasmussen uvedl, že Evropa si stále neuvědomuje hrozbu, kterou Rusko představuje, a vyzval k využití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. „Musíme rozmrazit zmrazené ruské aktiva v hodnotě 150 miliard eur [132 miliard liber] v Euroclear a použít je jako základ pro půjčku na nákup zbraní a doufejme, že i na zahájení rekonstrukce,“ řekl.

Předpověděl, že evropští lídři budou schopni překonat námitky proti tomuto plánu, které zazněly na posledním zasedání Rady ministrů EU, zejména ze strany Belgie, kde sídlí Euroclear. Plán vychází z předpokladu, že ani Ukrajina, ani EU nebudou muset úvěr splácet, ale místo toho budou moci čerpat z navrhované ruské platby válečných reparací Ukrajině.

Belgie však tvrdí, že neexistuje žádná záruka, že reparace budou vyplaceny v rámci příměří, a může požadovat, aby všechny státy EU poskytly Belgii záruky za splacení úvěru.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
244

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2025