
Děti ukrývající se ve škole mezi 25 mrtvými při vlně izraelských úderů na Gazu
24. 4. 2025
Nejméně 25 lidí bylo zabito při izraelských náletech v pásmu Gazy, z toho 11 při bombardování školy přeměněné na úkryt, uvedla agentura civilní obrany pásma, zatímco izraelská válka proti Hamásu na obléhaném palestinském území pokračuje navzdory novému návrhu arabských zprostředkovatelů na příměří.
Katarská televize Al-Džazíra a palestinská média odvysílala záběry několika těl zabalených do bílých rubášů v márnici nemocnice al-Šifa a žen plačících nad tělem dítěte.
„Spali jsme a najednou něco vybuchlo, začali jsme hledat a zjistili jsme, že celá škola hoří, stany tady i tam, všechno hořelo,“ řekla agentuře Reuters svědkyně Umm Mohammed al-Hwaiti.
Izraelské obranné síly (IDF) se k útoku na školu nezvykle nevyjádřily. Izraelští představitelé tvrdí, že bojovníci Hamásu a spřátelených frakcí se skrývají za civilní infrastrukturou, což palestinská militantní skupina popírá.
Izrael obnovil svou leteckou a pozemní kampaň od zhroucení dva měsíce starého příměří a výměny rukojmích a propuštění vězňů v polovině března. Od té doby bylo podle OSN zabito téměř 2 000 lidí a dalších 420 000 bylo nuceno opustit své domovy nebo úkryty, protože Izrael zabírá stále větší území, které označuje za bezpečnostní nárazníkové zóny.
Více než 51 300 Palestinců bylo zabito při izraelské odvetné ofenzivě po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, při němž bylo zabito 1 200 lidí a dalších 250 bylo zajato. V Gaze zůstává 59 rukojmích.
Dva týdny před jednostranným obnovením bojů Izrael uvalil na pásmo úplnou blokádu. Potravin, vody, pohonných hmot a léků nyní kriticky ubývá, což vede humanitární organizace k prohlášení, že již tak zničující humanitární krize v Gaze je horší než kdykoli předtím.
Ve středu ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa vyzvali Izrael, aby přestal blokovat přísun pomoci do Gazy, a varovali před „akutním rizikem hladomoru, epidemií nemocí a smrti“.
„Humanitární pomoc nesmí být nikdy používána jako politický nástroj a palestinské území nesmí být zmenšováno ani podrobováno demografickým změnám,“ uvedli ministři. Společné prohlášení - neobvykle silná kritika ze strany některých nejbližších spojenců Izraele - přišlo několik týdnů po podobných výzvách OSN, EU a arabských států.
Snahy vedené katarskými a egyptskými zprostředkovateli o obnovení rozhovorů zaměřených na příměří a ukončení války zatím nevedly k průlomu. Ve středu se objevily zprávy o novém plánu, který by zahrnoval příměří na pět až sedm let a propuštění zbytku zajatých izraelských rukojmích v říjnu 2023.
Delegace Hamásu odcestovala v úterý pozdě večer do egyptského hlavního města Káhiry, aby o návrhu jednala. Izrael na pozvání k dalšímu kolu nepřímých jednání nereagoval.
Zatím se objevilo jen málo známek toho, že by se některá ze stran chtěla přiblížit k zásadním otázkám, jako je odzbrojení Hamásu nebo stažení izraelských vojsk, ačkoli se předpokládá, že zprostředkovatelé jsou pod tlakem Washingtonu, aby před návštěvou Donalda Trumpa na Blízkém východě příští měsíc ukázali pokrok.
Předseda Palestinské samosprávy (PA) se sídlem na Západním břehu Mahmúd Abbás ve středu vzácně zasáhl do konfliktu, když vyzval Hamás k propuštění izraelských rukojmích a prohlásil, že jejich zajetí poskytuje Izraeli „záminku“ k útoku na Gazu.
Diskuse