Nová čínská vodíková bomba má za cíl šokovat a vystrašit Tchaj-wan

23. 4. 2025

Nová čínská nejaderná vodíková bomba je navržena tak, aby uvolnila trvalou palebnou sílu k terorizování obránců Tchaj-wanu a zlomila jejich odpor v městských válkách.

Tento měsíc South China Morning Post oznámil, že čínští vědci úspěšně odpálili nejadernou vodíkovou bombu při kontrolovaném polním testu, s odkazem na recenzovanou studii publikovanou minulý měsíc v čínsky psaném časopise Journal of Projectiles, Rockets, Missiles and Guidance.

Zařízení vyvinuté výzkumným institutem 705 China State Shipbuilding Corporation využívá jako svou hlavní součást hydrid hořečnatý – materiál pro skladování vodíku v pevné fázi původně navržený pro energetické aplikace mimo síť.

Během aktivace rázové vlny rozbijí materiál na částice o mikronovém měřítku a uvolní plynný vodík. Tento plyn se vznítí k vytrvalému spalování a dosahuje teplot přesahujících 1 000 stupňů Celsia.

Na rozdíl od konvenčních výbuchů TNT, které produkují krátkou, extrémně vysokotlakou rázovou vlnu, nová čínská bomba vytváří nižší maximální tlak, ale udržuje svou ohnivou kouli po dobu více než dvou sekund, což způsobuje rozsáhlé tepelné poškození a umožňuje směrované energetické efekty.

Výzkumníci zdůraznili vojenské využití této zbraně, od rozšířené projekce tepla až po přesné ničení cílů, usnadněné jejím kontrolovatelným mechanismem řetězové reakce.

Výroba hydridu hořečnatého, dlouho omezená na laboratoře, zaznamenala průlom otevřením vysokokapacitního závodu v provincii Ša-an-si na začátku tohoto roku, schopného produkovat 150 tun ročně. Konkrétní podrobnosti o testovacím místě nebo operačních strategiích však zůstávají nejasné.

Vlastnosti čínské bomby na bázi hydridu hořečnatého se zdají být funkčně podobné vlastnostem termobarické zbraně. Tyto zbraně rozptýlí masivní oblak paliva, který se při kontaktu se vzduchem vznítí a vytvoří ohnivou kouli o vysoké teplotě a smrtící rázovou vlnu, která může proniknout bunkry a budovami. Tyto zbraně jsou zvláště účinné v městském boji.

Ruské použití termobarického raketometu TOS-1 na Ukrajině nabízí pohled na to, jak by Čína mohla použít svou novou bombu na Tchaj-wanu, vyvolat ohromující výbuchy k ničení pěchoty v budovách, zbavení obyvatel kyslíku a způsobení devastujících vnitřních zranění.

V článku pro The National Interest (TNI) z června 2024 Peter Suciu zmiňuje, že ruská taktika městského válčení s použitím TOS-1 zřejmě zdůrazňovala, že nejlepším způsobem, jak zlikvidovat pěchotu v budovách, je zabránit jí v odchodu a že ti, kteří se dostanou ven, jsou příliš vážně zraněni na to, aby pokračovali v boji.

Čína by mohla čelit podobné situaci na Tchaj-wanu, pokud by invaze na Tchaj-wan přerostla v městskou vyhlazovací válku. V knize Crossing the Strait z roku 2022 Sale Lilly zmiňuje, že čínská taktika městského válčení se řídí zásadou "zabíjení krys v obchodě s porcelánem", přičemž zdůrazňuje brutalitu takových operací a zároveň dbá na to, aby se zabránilo ničení měst.

Lilly dále poukazuje na to, že kromě výšky mrakodrapů v Tchaj-peji městská podzemní infrastruktura, včetně parkovacích garáží, nákupních center a stanic metra, dramaticky rozšiřuje oblast dostupnou pro městský boj.

Taková infrastruktura může hrát zásadní roli v obraně Tchaj-wanu. Sean Rooney a další autoři v článku ve sborníku z října 2024 zmiňují, že pokud by byl Tchaj-wan nucen bránit se bez USA, jeho městské prostředí by poskytlo ideální obranné prostředí, protože soustředěné palby proti městským cílům by vytvořily více trosek a obranných pozic, což by vyžadovalo, aby Čína při pracném postupu držela nadzemní i podzemní vrstvy.

Rooney a další také říkají, že použití soustředěných paleb Číny proti městským oblastem by mohlo vyvolat mezinárodní odpor a obrátit mezinárodní veřejné mínění proti ní.

Zatímco termobarické zbraně by mohly být v takovém prostředí účinné, mohly by také způsobit masivní vedlejší škody. Nicméně, jak Čína tvrdí, její nová bomba má kontrolovatelnou řetězovou reakci a slabší sílu výbuchu než TNT, což naznačuje, že síla zbraně je škálovatelná, aby řešila takové obavy.

Alternativně by si Čína také mohla vzít příklad z americké taktiky "šok a hrůza" v Afghánistánu a použít svou novou bombu jako psychologickou zbraň.

Michael Schmitt a Peter Barker zmiňují v článku Just Security z dubna 2017, že americká zbraň MOAB (Massive Ordnance Air Blast), původně navržená pro použití proti velkým formacím vojáků nebo zesíleným nadzemním bunkrům, měla mít silný vliv na morálku Islámského státu (IS) kvůli jejímu údajnému výbuchu o průměru 1,6 km a faktu, že její detonace vytvořila hřibovitý mrak podobný jaderné zbrani.

Schmitt a Barker poznamenávají, že MOAB byl účinný proti jeskynním a tunelovým sítím IS, kdy tlaková vlna zabíjela nebo zraňovala obyvatele a zhroutila systém.

Říkají, že MOAB by mohl přimět protivníka, aby opustil určité operace, jako je podzemní válka, a donutil by ho odhalit se. Kromě toho zmiňují, že tak silná zbraň vysílá protivníkům silnou zprávu, signalizuje odhodlání a další strategická poselství.

V případě Číny a Tchaj-wanu se afghánská síť jeskyní a tunelů nemusí příliš lišit od tchajwanské podzemní obrany. Zbraň typu MOAB – využívající trvalé výbuchové a tepelné účinky – by mohla být zvláště účinná proti malým pevnostem na frontové linii, jako jsou Ťin-men a Matsu.

Městské prostředí Tchaj-peje a hustá přítomnost civilistů výrazně kontrastují s izolovanými jeskynními sítěmi, které představují minimální riziko vedlejších škod. Vzhledem k tomu, že Čína by s největší pravděpodobností chtěla minimalizovat vedlejší škody, vyhnout se masivním městským bitvám a potlačit mezinárodní odpor, pokud by se pokusila napadnout Tchaj-wan, mohla by použít svou novou bombu jako psychologickou zbraň ve spojení s blokádou.

Použití takové zbraně proti Ťin-menu a Matsu by mohlo rychle degradovat schopnosti obránců, zejména v uzavřených podzemních prostorách, kde by trvalé tepelné účinky a tlakové vlny byly nejničivější.

Přesto by rozsah a rychlost obranného kolapsu silně závisely na faktorech, jako je výzbroj, obranné přípravy a účinnost neutralizačních snah protivzdušné obrany.

Údajná čirá síla nové čínské bomby, spolu s potenciálem rychlé neutralizace obránců Ťin-menu a Matsu, by byla předehrou k vyloďovacím operacím, které by eliminovaly přežívající odpor a obsadily ostrovy.

Nicméně šokující obsazení ostrovů Ťin-men a Matsu a blokáda Tchaj-wanu mohou být strategií s nízkým rizikem a nízkou odměnou. Dobytí Ťin-menu a Matsu není totéž jako obsazení Tchaj-wanu. Zatímco ztráta Ťin-menu a Matsu a z toho vyplývající nedostatek by mohly vyvolat silný psychologický a logistický tlak, tchajwanské vedení prokázalo v minulých krizích odolnost.

Silná mezinárodní podpora, včetně americké vojenské intervence, by mohla posílit odhodlání Tchaj-wanu, takže přímá kapitulace je nepravděpodobná i po těžkých počátečních nezdarech.

Zdroj v angličtině: ZDE