
Brutální mezinárodní ostuda: 25 ministrů zahraničí vydalo společné prohlášení, v němž vyzývají k „přílivu“ pomoci do Gazy. Česko NE (Slovensko ano!)
12. 8. 2025
Zástupci zemí včetně Velké Británie, Austrálie a Francie konstatují, že humanitární utrpení dosáhlo „nepředstavitelné úrovně“. Česko se k prohlášení nepřipojilo
Ministři zahraničí 25 zemí vydali společné prohlášení, v němž vyzývají k „přílivu“ pomoci do Gazy
Ministři zahraničí 25 zemí, včetně Velké Británie, Austrálie, Francie, Španělska a Japonska, jakož i dva signatáři z EU vydali společné prohlášení, v němž uvádějí, že „humanitární utrpení v Gaze dosáhlo nepředstavitelných rozměrů“, a vyzývají izraelskou vládu, aby povolila dovoz humanitární pomoci a umožnila základním humanitární pracovníkům působit v Gaze.
Plné znění prohlášení:
Jsme vděční USA, Kataru a Egyptu za jejich úsilí o dosažení příměří a míru. Potřebujeme příměří, které ukončí válku, propuštění rukojmí a nerušený přístup pomoci do Gazy po zemi.
Podepsané země: Austrálie, Belgie, Kanada, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Island, Irsko, Japonsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise, komisař EU pro Střední východ a komisař EU pro rovnost, připravenost a krizové řízení.
Dánsko vyšle vojenské letadlo Hercules, aby do Gazy dopravilo humanitární pomoc, oznámil v úterý novinářům dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen.
Podle ministerstva zdravotnictví palestinské samosprávy bylo za posledních 24 hodin při izraelských útocích na Gazu zabito nejméně 89 Palestinců, z toho 31 při hledání pomoci, a 513 lidí bylo zraněno.
Z trosek předchozích izraelských útoků bylo podle prohlášení ministerstva zveřejněného v aplikaci Telegram nalezeno také jedenáct těl. Izraelská válka v Gaze si od 7. října 2023 vyžádala celkem 61 599 palestinských obětí a 154 088 zraněných, dodalo ministerstvo.
Francie se připojila k hlasům odsuzujícím izraelské útoky na novináře v Gaze a vyzvala izraelské úřady, aby zajistily „bezpečný a nerušený přístup“ mezinárodním médiím, informuje agentura AFP.
V neděli bylo při izraelském útoku na jejich stan v Gaze zabito pět novinářů Al Jazeera. Při útoku byl zabit také nezávislý reportér.
Francouzské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo a uvedlo, že novináři byli napadeni při „plnění svých reportérských povinností“.
„Novináři nesmějí být nikdy terčem útoků,“ uvedl ve svém prohlášení mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Pascal Confavreux a dodal, že jsou chráněni mezinárodním humanitárním právem.
Mezinárodní novináři „musí mít možnost pracovat svobodně a nezávisle, aby mohli dokumentovat realitu konfliktu,“ dodal.
Mediální kancelář vlády Hamásu v Gaze uvedla, že Izrael blokuje vstup více než 430 potravinářských výrobků na území, přestože minulý měsíc pod mezinárodním tlakem povolil průjezd některých nákladních vozů s humanitární pomocí.
Kancelář uvedla, že mezi zakázané položky patří „všechny druhy mraženého masa, mražené ryby, sýry, mléčné výrobky, mražená zelenina a ovoce“ spolu se „stovkami dalších položek potřebných pro hladovějící a nemocné“.
Prohlášení uvádí, že částečné uvolnění oznámené 27. července nezrušilo rozsáhlá omezení týkající se potravin a dalších základních potřeb.
Prohlášení dodává, že Izrael se přímo zaměřil na zdroje potravin, a to nejen tím, že bránil dodávkám pomoci, ale také úmyslně bombardoval 44 potravinových bank, přičemž zabil desítky pracovníků, a „bombardoval 57 center pro distribuci potravin“.
Cogat, izraelská organizace ministerstva obrany pověřená logistikou v Gaze, uvedla: „300 nákladních vozidel s humanitární pomocí vjelo do Gazy přes hraniční přechody Kerem Shalom a Zikim a více než 270 nákladních vozidel bylo shromážděno a distribuováno OSN a mezinárodními organizacemi. Kromě toho vjely do Gazy cisterny s palivem OSN pro provoz základních humanitárních systémů.“
Íránská policie během 12denní války s Izraelem v červnu zatkla až 21 000 „podezřelých“, uvádí agentura Reuters s odvoláním na státní média.
Po izraelských leteckých úderech, které začaly 13. června, íránské bezpečnostní síly zahájily kampaň rozsáhlých zatýkání doprovázenou zesílenou přítomností na ulicích v okolí kontrolních stanovišť a „veřejnými hlášeními“, v nichž byli občané vyzváni, aby oznámili všechny osoby, které se jim jevily jako podezřelé.
„Počet oznámení od veřejnosti vzrostl o 41 %, což vedlo k zatčení 21 000 podezřelých během 12denní války,“ uvedl policejní mluvčí Saeid Montazerolmahdi.
Neřekl, z čeho jsou zatčení podezřelí, ale Teherán již dříve hovořil o lidech, kteří předávali informace, které mohly pomoci nasměrovat izraelské útoky. Konflikt mezi Izraelem a Íránem také vedl k urychlení deportací afghánských migrantů, kteří jsou považováni za nelegální přistěhovalce v Íránu. Humanitární organizace uvádějí, že místní úřady obvinily některé afghánské občany ze špionáže pro Izrael.
Izraelský ministr obrany se dostal do nové roztržky s náčelníkem generálního štábu
Izraelský ministr obrany pokáral náčelníka generálního štábu za jmenování, které proběhlo bez jeho souhlasu, zatímco před plánovaným rozšířením války v Gaze narůstají napětí mezi armádou a vládou.
Agentura Agence France-Presse uvádí, že izraelské ministerstvo obrany v úterním prohlášení uvedlo, že jednání náčelníka generálního štábu generálporučíka Eyala Zamira o vojenských jmenováních „proběhla... bez předchozí koordinace nebo dohody“ s ministrem.
Prohlášení dodalo, že se jedná o „porušení přijatého postupu“ a že Katz proto „nemá v úmyslu diskutovat o žádném z jmenování nebo jmenovaných osobách, které byly zveřejněny, ani je schvalovat“.
V armádním prohlášení zveřejněném krátce poté Zamir odpověděl, že je „jedinou autoritou oprávněnou jmenovat důstojníky od hodnosti plukovníka výše“.
„Náčelník generálního štábu rozhoduje o jmenování, poté je jmenování předloženo ministrovi ke schválení,“ dodalo prohlášení.
Napětí mezi náčelníkem generálního štábu a vládou Benjamina Netanjahua ohledně dalších kroků v vojenské operaci v Gaze, jejímž cílem je osvobození zbývajících rukojmích a porážka Hamásu, vrcholí již dva týdny.
Izraelská média informovala, že Zamir byl proti plánu schválenému bezpečnostní radou v pátek, který počítal s převzetím kontroly nad celým městem Gaza, a místo toho upřednostňoval jeho obklíčení.
Rada Evropy v úterý vyzvala své členské státy, aby zastavily dodávky zbraní Izraeli, pokud by mohly být použity k porušování lidských práv. Česko Izraeli dodává zbraně
Michael O'Flaherty, komisař Rady pro lidská práva, uvedl, že členské státy by měly „udělat vše pro to, aby zabránily porušování mezinárodních lidských práv“ v tomto konfliktu.
„To zahrnuje uplatňování stávajících právních norem s cílem zajistit, aby nebyly povoleny dodávky zbraní, u nichž existuje riziko, že by mohly být použity k porušování lidských práv,“ uvedl ve svém prohlášení.
Bylo rovněž „nezbytné zintenzivnit úsilí o poskytnutí pomoci osobám postiženým konfliktem, a to podporou snah o zajištění nerušeného přístupu humanitární pomoci a naléháním na okamžité propuštění rukojmích“, uvedl O'Flaherty.
Výzva Rady – organizace pro lidská práva zastupující 46 států – přišla krátce poté, co Německo oznámilo, že zastaví dodávky některých zbraní do Izraele, které by mohly být použity v Gaze v rámci izraelských plánů na převzetí kontroly nad městem Gaza.
O'Flaherty uvedl, že Rada vzala na vědomí tuto a další iniciativy vlád, jakož i příspěvky některých národních struktur pro lidská práva k zvyšování povědomí.
„Je však třeba udělat více, a to rychle,“ řekl.
Skupina mezinárodních státníků a státnic The Elders v úterý poprvé označila situaci v Gaze za „rozvíjející se genocidu“ a uvedla, že izraelská blokáda pomoci způsobuje „hladomor“.
„Dnes vyjadřujeme šok a pobouření nad záměrným bráněním Izraele v dodávkách humanitární pomoci do Gazy, která zachraňuje životy,“ uvedla v prohlášení nevládní skupina veřejných osobností, založená v roce 2007 bývalým prezidentem Jihoafrické republiky Nelsonem Mandelou, poté, co její zástupci navštívili hraniční přechody v Egyptě.
„To, co jsme viděli a slyšeli, utvrzuje naše osobní přesvědčení, že v Gaze se nejedná pouze o hladomor způsobený člověkem. Probíhá genocida.“
Helen Clarková, bývalá premiérka Nového Zélandu, po návštěvě místa vyzvala Izrael, aby otevřel hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a Gazou, aby mohla být doručena pomoc.
„Mnoho nových matek není schopno dostatečně nakrmit sebe ani své novorozené děti a zdravotnický systém se hroutí,“ uvedla. „To vše ohrožuje přežití celé generace.“
Clarkovou na návštěvě doprovázela Mary Robinsonová, bývalá prezidentka Irska a bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva.
Uvedla, že mezinárodní lídři „mají moc a právní povinnost přijmout opatření, aby vyvinuli tlak na izraelskou vládu, aby ukončila své zvěrstvy“.
WHO žádá, aby byla do Gazy před izraelskou ofenzívou povolena další lékařská pomoc
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že Izrael by měl před převzetím kontroly nad městem Gaza povolit zásoby zdravotnického materiálu, aby bylo možné řešit „katastrofální“ zdravotní situaci v Gaze, informuje agentura AFP.
Izrael oznámil, že jeho armáda „převezme kontrolu“ nad městem Gaza v rámci plánu schváleného bezpečnostní radou premiéra Benjamina Netanjahua, který vyvolal vlnu celosvětové kritiky.
„Chceme se zásobit a všichni slyšíme, že je povoleno vpustit více humanitární pomoci – ale zatím se tak neděje, nebo se to děje příliš pomalu,“ řekl Rik Peeperkorn, zástupce WHO v palestinských územích.
Podle Peeperkorna, který hovořil z Jeruzaléma, je 52 % léků zcela vyprodáno.
Peeperkorn uvedl, že WHO mohla dovézt méně zásob, než chtěla, „kvůli těžkopádným procedurám“ a produktům, kterým byl „stále odepřen“ vstup – což je předmětem neustálých jednání s izraelskými úřady.
„Chceme co nejrychleji zásobit nemocnice... v návaznosti na zprávy – celou diskusi o vpádu do Gazy,“ řekl. „V současné době to nemůžeme udělat... Musíme být schopni dostat všechny základní léky a zdravotnické potřeby.“
Peeperkorn uvedl, že funguje pouze 50 % nemocnic a 38 % center primární zdravotní péče, a to i tak jen částečně. Obsazenost lůžek dosáhla 240 % kapacity v nemocnici Al-Shifa a 300 % v nemocnici Al-Ahli v severní Gaze.
„Celková zdravotní situace zůstává katastrofální,“ řekl. „Gazu nadále sužuje hlad a podvýživa.“
Izraelský opoziční vůdce podporuje výzvy k generální stávce na solidaritu s rukojmími stále drženými v Gaze
Izraelský opoziční vůdce Jair Lapid podpořil výzvy k generální stávce na solidaritu s rukojmími stále drženými v Gaze, informuje agentura AFP.
„Stávka v neděli,“ napsal Lapid na X a dodal, že by se měli zúčastnit i příznivci současné vlády, a trval na tom, že nejde o stranickou politiku.
„Stávkujte ze solidarity. Stávkujte, protože o to požádaly rodiny, a to je dostatečný důvod. Stávkujte, protože nikdo nemá monopol na emoce, na vzájemnou odpovědnost, na židovské hodnoty.“
Neděle je v Izraeli prvním dnem pracovního týdne.
Lapidův příspěvek následoval po výzvě k stávce, kterou v neděli vydalo asi 20 rodičů rukojmích stále zadržovaných palestinskými militanty v pásmu Gazy.
V pondělí tuto myšlenku podpořilo Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných osob, hlavní zástupce příbuzných.
Agentura civilní obrany v Gaze uvedla, že izraelské letecké údery na město Gaza se v posledních dnech zintenzivnily poté, co bezpečnostní kabinet premiéra Benjamina Netanjahua schválil plány na rozšíření války v této oblasti, informuje agentura AFP.
Izraelská vláda neposkytla přesný časový harmonogram, kdy její síly vstoupí do této oblasti, ale podle mluvčího civilní obrany Mahmúda Bassala se letecké údery na město Gaza v posledních třech dnech zintenzivnily.
Bassal uvedl, že obytné čtvrti Zeitoun a Sabra byly zasaženy „velmi silnými leteckými údery zaměřenými na civilní domy, možná včetně výškových budov“.
„Izraelská okupační armáda již třetí den v řadě zesiluje bombardování,“ uvedl mluvčí.
„Izraelská okupační armáda v této oblasti používá všechny druhy zbraní – bomby, bezpilotní letouny a také vysoce výbušnou munici, která způsobuje masivní destrukci civilních domů,“ dodal.
Bassal uvedl, že v úterý bylo v Gaze zabito nejméně 24 lidí, včetně několika obětí útoků na město Gaza.
„Bombardování bylo v posledních dvou dnech extrémně intenzivní. Při každém útoku se zem třese. Pod troskami jsou mučedníci, ke kterým se nikdo nedostane, protože ostřelování nepřestává,“ řekl Majed al-Hosary, obyvatel Zeitounu.
Agentura AFP přináší analýzu toho, co může izraelská armáda očekávat při nové ofenzivě na město Gaza:
V hustě zastavěné městské krajině, kde pravděpodobně číhají tisíce bojovníků Hamásu, bude dobytí města Gaza pro izraelskou armádu obtížným a nákladným úkolem, říkají bezpečnostní experti.
V neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu představil svou vizi vítězství v Gaze po 22 měsících války – armáda dostala rozkaz zaútočit na poslední bašty Hamásu v Gaze a na tábory dále na jihu.
Amir Avivi, bývalý izraelský generál a šéf think tanku Izraelské fórum pro obranu a bezpečnost, popsal město jako „srdce vlády Hamásu v Gaze“.
„Gaza City byla vždy centrem vlády a má také nejsilnější brigádu Hamásu,“ řekl.
Podle Michaela Milshteina, který vede program palestinských studií na Telavivské univerzitě, by vojenské křídlo Hamásu mohlo mít v Gaza City až 10 000 až 15 000 bojovníků, z nichž mnozí jsou čerstvě rekrutovaní.
„Je velmi snadné přesvědčit 17-, 18-, 19letého Palestince, aby se stal členem brigád Al-Kásám,“ řekl Milshtein agentuře AFP.
Dalšími překážkami by podle tiskových zpráv mohly být improvizované výbušné zařízení (IED) a využívání civilistů jako lidských štítů v husté městské spleti úzkých uliček a vysokých budov.
„Je téměř nemožné tam vstoupit, aniž by došlo k obětem na životech rukojmích a velké humanitární katastrofě,“ uvedla Mairav Zonszein z Mezinárodní krizové skupiny. „Prostě všechno zničí a pak nezůstane nic,“ dodala.
Izrael pokračuje v útocích na město Gaza
Izraelská letadla a tanky přes noc bombardovaly východní části města Gaza, přičemž podle svědků a zdravotníků zahynulo nejméně 11 lidí, informovala agentura Reuters.
Svědci a zdravotníci uvedli, že izraelská armáda v noci znovu ostřelovala východní části města Gaza, přičemž zabila sedm lidí ve dvou domech v předměstí Zeitoun a čtyři v bytovém domě v centru města.
Na jihu území bylo podle zdravotníků při izraelském leteckém úderu na dům ve městě Khan Younis zabito pět lidí, včetně páru a jejich dítěte, a čtyři lidé při útoku na stanový tábor v nedalekém Mawasi.
Diskuse