Spojené státy nabídly Íránu předat jeho zásoby uranu Rusku, aby se vyhnul válce

16. 4. 2025

čas čtení 3 minuty
Spojené státy nabídly Íránu jako součást nové jaderné dohody předání jeho zásob vysoce obohaceného uranu do třetí země, jako je Rusko. O této otázce diskutovali zástupci Washingtonu a Teheránu na jednáních o íránském jaderném programu, která se konaly 12. dubna v Ománu. Teherán má v úmyslu vzdorovat americkému návrhu, protože íránské úřady se domnívají, že zásoby obohaceného uranu by měly zůstat v zemi pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN (MAAE). Tato možnost je považována za pojištění pro případ, že by Spojené státy od dohody odstoupily.

Rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy v Maskatu byly první od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Americkou stranu na setkání zastupoval zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff a íránskou stranu ministr zahraničí země Abbás Aragčí. Jednání byla nepřímé povahy – mediátorem byl šéf Ministerstva zahraničních věcí Ománu Badr ab-Busajdí, který stranám předával ústní a písemné zprávy. Existovaly však také přímé kontakty mezi Witkoffem a Aragčím. Obě strany označily schůzku za konstruktivní. Druhé kolo rozhovorů se bude konat také 19. dubna v Maskatu, řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismail Baghaj.

Během rozhovorů se Spojené státy a Írán snaží shodnout na nové jaderné dohodě. Předchozí byla uzavřena v roce 2015, ale Spojené státy od ní v roce 2018 odstoupily. Washington se snaží zastavit práce na íránském jaderném programu a Írán se snaží zmírnit omezení proti jadernému sektoru republiky, uvolnit aktiva v zahraničí v hodnotě miliard dolarů a ukončit tlak na čínské kupce íránské ropy. Na oplátku je Teherán připraven vrátit se k úrovním obohacování uranu dohodnutým v dohodě z roku 2015.

V listopadu 2022 MAAE odhadla íránské zásoby uranu obohaceného na 60 % na 62,3 kg, což je odmnáctkrát více, než povoluje jaderná dohoda. Současně asi 50 kg uranu při úrovni obohacení až 90 % stačí k vytvoření jaderné zbraně. (Zmíněné množství štěpného materiálu se týká pouze nejstaršího a nejprimitivnějšího modelu jaderné nálože, tzv. hirošimského typu, který je velmi neefektivní; u novějších stačí řádově méně - pozn. KD.) Americké zpravodajské služby již dříve uvedly, že Írán hledá způsob, jak vyvinout jaderné zbraně, což bude trvat měsíce.

Podle agentury Bloomberg Trump požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby byl prostředníkem při jednáních s Íránem o jaderné dohodě. Poté byla tato otázka projednávána na setkání delegací Ruska a Spojených států v Rijádu 18. února. V březnu se Trump a Putin ve druhém telefonátu dotkli také Blízkého východu. Bílý dům poznamenal, že oba vůdci souhlasili s tím, že Írán by nikdy neměl mít schopnost zničit Izrael.

V březnu Trump poslal dopis íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu, ve kterém požadoval novou dohodu o jaderném programu do dvou měsíců. Jinak pohrozil Islámské republice bezprecedentním "bombardováním" a druhotnými sankcemi. Na začátku dubna vysoce postavené americké zdroje v politických, vojenských a diplomatických kruzích sdělily Daily Mail, že Spojené státy by mohly udeřit na Írán ve spolupráci s Izraelem.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1109

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2025