Krize na Blízkém východě: Trump tvrdí, že USA zablokují Hormuzský průliv

12. 4. 2026

čas čtení 12 minut

Trump  to prohlásil v dlouhém příspěvku na Truth Social poté, co se po jednáních v Pákistánu nepodařilo dosáhnout dohody

Trump říká, že USA začnou blokovat Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump uvedl, že americké námořnictvo okamžitě zahájí blokádu Hormuzského průlivu a bude také zadržovat každé plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu mýtné.

V dlouhém příspěvku na Truth Social uvedl, že USA začnou „BLOKOVAT veškeré lodě, které se pokusí vplout do Hormuzského průlivu nebo z něj vyplout“.

Trump uvedl, že americké námořnictvo začne „ničit miny, které Íránci položili v průlivu“, a varoval, že každý Íránec, který vystřelí na USA nebo na „mírové lodě, bude odeslán do pekla“.

„Nikdo, kdo zaplatí nelegální mýtné, nebude mít bezpečný průchod na volném moři,“ řekl a dodal, že blokáda – do které se zapojí zatím nespecifikované další země – „začne brzy“.

„Íránu nebude dovoleno profitovat z tohoto nelegálního aktu vydírání. Chtějí peníze a, co je důležitější, chtějí jaderné zbraně,“ napsal Trump.

Donald Trump uvedl, že americké námořnictvo začne blokovat lodě, které se pokusí vplout do Hormuzského průlivu nebo z něj vyplout. Fotografie: Jen Golbeck/SOPA Images/Shutterstock


Trump říká, že „to bude chvíli trvat“, než USA zablokují Hormuzský průliv

Donald Trump navázal na svá prohlášení učiněná před chvílí na Truth Social (viz tento příspěvek a tenhle příspěvek) v telefonickém rozhovoru pro Fox News. Znovu řekl, že USA zablokují Hormuzský průliv, což by znamenalo významné eskalování války, ale připustil, že to může „chvíli trvat“. Trump poté tvrdil, že „vyčištění“ průlivu „nebude trvat dlouho“.

Tvrdil, že NATO, které opakovaně kritizoval za neochotu aliance pomoci v jeho válce proti Íránu, chce pomoci s odblokováním průlivu.


Skupina ozbrojená automatickými zbraněmi se před asi hodinou pokusila nalodit na plavidlo v Rudém moři, uvedli britští pozorovatelé námořní bezpečnosti.

Organizace UK Maritime Trade Operations (UKMTO), koordinovaná britským královským námořnictvem, uvedla, že k lodi „se přiblížil člun s přibližně 10–12 lidmi na palubě, z nichž 4–5 bylo ozbrojeno automatickými zbraněmi“.

„Posádka požádala, aby plachetnice zastavila, a když to kapitán odmítl, pokusili se přirazit člun k boku lodi a nalodit se.“

„Kapitán odpálil světlici a člun se otočil a odplul na jihovýchod. Úřady případ vyšetřují,“ uvedla organizace.

K incidentu došlo kolem 11:25 světového času, respektive 13:25 SEČ. UKMTO funguje jako spojovací článek mezi vojenskými silami a obchodními plavidly a zaznamenává incidenty, včetně útoků dronů, raket či střel v Indickém oceánu, Rudém moři a oblasti Perského zálivu.


Izraelská válka proti Íránu stála Izrael 35 miliard šekelů (11,52 mld. USD) v rozpočtových výdajích, z čehož 22 miliard šekelů (7,3 mld. USD) šlo na obranu, uvedlo ministerstvo financí s odvoláním na předběžný odhad.

Tato částka již byla přidána do rozpočtu na rok 2026, dodalo ministerstvo.

Trump zakončil jeden ze svých příspěvků na sociální síti Truth slovy, že USA jsou „plně připraveny“, a varoval Írán, že americká armáda „dokončí to málo, co z této země zbývá“, pokud se k tomuto kroku v budoucnu rozhodne.

Je nepravděpodobné, že by tyto pokračující hrozby ze strany Trumpa přispěly k pozitivním vztahům mezi Washingtonem a Teheránem před jakýmikoli budoucími diplomatickými rozhovory.

Z jeho prohlášení to zní, jako by varoval Írán před budoucími americkými vojenskými útoky, pokud se bude silně bránit nebo vojensky reagovat na slíbenou americkou blokádu Hormuzského průlivu.

V dalším příspěvku na Truth Social Trump také tvrdil, že Írán „vědomě nesplnil“ svůj slib otevřít průliv, což způsobilo „úzkost“ a „bolest“ mnoha zemím po celém světě. Dále varoval, že Teherán by „měl raději zahájit proces“ otevření této životně důležité vodní cesty a učinit tak rychle, přičemž uvedl, že režim „porušil“ všechny „zákony v knize“.

Trump uvedl, že byl informován svým viceprezidentem JD Vancem, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a zetěm a poradcem Jaredem Kushnerem o jednáních v Pákistánu, která nepřinesla průlom vedoucí k ukončení války.

Uvedl, že sobotní schůzka v Islámábádu trvala téměř 20 hodin. „Mohl bych jít do velkých detailů a mluvit o tom, čeho jsme dosáhli, ale záleží jen na jedné věci – ÍRÁN NENÍ OCHOTEN VZDÁT SE SVÝCH JADERNÝCH AMBICÍ! V mnoha ohledech jsou body, na kterých jsme se dohodli, lepší než pokračování našich vojenských operací až do konce, ale všechny tyto body jsou bezvýznamné ve srovnání s tím, že by jaderná energie byla v rukou tak nestabilních, obtížných a nepředvídatelných lidí,“ napsal Trump.

Sultan Al Jaber, generální ředitel Abu Dhabi National Oil Company (Adnoc), uvedl, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu, aby jej mohl uzavřít nebo omezit plavbu.

„Jakýkoli pokus o to není pouze regionální záležitostí, ale představuje narušení globální ekonomické tepny a přímou hrozbOu pro energetickou, potravinovou a zdravotní bezpečnost všech zemí na světě,“ uvedl v příspěvku na X.

„Toto chování je nelegální, nebezpečné a nepřijatelné a svět nemůže nést jeho důsledky ani dovolit, aby k němu došlo.“

Uvedl, že od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily válku proti Íránu zabitím bývalého nejvyššího vůdce země při leteckých útocích na Teherán, bylo napadeno nejméně 22 lodí a uvízlo téměř 400 ropných tankerů.

V reakci na tyto útoky Teherán fakticky uzavřel Hormuzský průliv pro plavidla a propouští pouze relativně malý počet lodí z „přátelských“ zemí, jako jsou Čína, Malajsie a Pákistán.

Íránské úřady od té doby požadují právo ukládat mýtné plavidlům proplouvajícím touto životně důležitou vodní cestou, kudy obvykle prochází zhruba 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu, a to i po skončení války.

Teheránský 10bodový plán příměří by údajně umožnil Íránu a Ománu účtovat poplatek až 2 miliony dolarů za loď plavidlům proplouvajícím průlivem.

Agentura Reuters přináší zprávy o některých obětech izraelských útoků na Libanon:

Zabalená do zakrvácených obvazů přežila sedmiletá Aline Saeed minulý týden jen s odřeninami izraelský útok na svůj dům v jižním Libanonu. Byla tam, aby pohřbila svého otce, zatímco se po regionu šířila naděje na příměří, ale nový útok zabil její malou sestru a další příbuzné.

Útok na dům rodiny Saeedových ve vesnici Srifa se odehrál ve středu, první den příměří mezi USA a Íránem, o kterém mnozí v Libanonu doufali, že se bude vztahovat i na jejich zemi. Místo toho izraelské útoky zabily více než 350 lidí po celém Libanonu a rodině Saeedových přinesly další čtyři příbuzné k pohřbení.

„Říkali, že je příměří. Stejně jako všichni ostatní jsme šli do vesnice. Šli jsme k rakvi, abychom se pomodlili a vrátili se domů... najednou jsme měli pocit, jako by se na nás snášela bouře,“ řekl Nasser Saeed, 64letý dědeček Aline, který také přežil.

Intenzivní bombardování Libanonu pokračuje, v sobotu bylo zabito téměř 100 lidí.

Dr. Abbas Attiyeh, vedoucí pohotovostních operací v nemocnici Jabal Amel v Tyru, uvedl, že bombardování z minulého týdne bylo jedním z nejintenzivnějších v posledních letech a že mnoho pacientů přivezených do jeho nemocnice tvořily děti.

„Výzvou, které nyní čelíme, je počet zraněných, kteří přicházejí najednou, během stejných 30 minut nebo hodiny,“ řekl Attiyeh.

Na dotaz ohledně incidentu ve Srifě izraelská armáda uvedla, že zprávu o útoku prošetřuje.

Íránci v neděli reagovali směsicí zklamání a vzdoru poté, co mírové rozhovory s USA nedospěly k dohodě, informuje AP.

Farhad Simia, který stál před novinovým stánkem v hlavním městě Teheránu, řekl, že doufal v úspěšná jednání a ukončení bojů, ale i přes neúspěch rozhovorů stojí za Íránem. „Jsem proti válce. Myslím, že vyjednávání je lepší cesta,“ řekl 43letý Simia. Za neúspěch při dosažení dohody vinil „nevhodné požadavky“ USA.

Mehdi Hosseini, rovněž 43letý, souhlasil: „Skutečnost, že se íránskému vyjednávacímu týmu podařilo zachovat to, čeho dosáhl ve válce, a zároveň odmítl ustoupit a kapitulovat, dává důvod k naději.“

Ulice Teheránu lemovaly velké íránské vlajky a obří billboardy oslavující vůdce země a vojenské úspěchy. Jedna velká nástěnná malba znázorňovala íránské muže v uniformách, jak vytahují z moře rybářskou síť s úlovkem miniaturních amerických vojenských letadel a válečných lodí. „Průliv zůstává uzavřen,“ stálo na billboardu.

Hamid Haghi (55) uvedl, že důvodem neúspěchu jednání bylo „přehánění Ameriky“. USA chtějí „vstoupit do Hormuzského průlivu, který je dědictvím našich otců,“ řekl. „Můžeme (to) hlídat sami.“

Stejně jako mnoho Íránců věří i šedesátiletý Mohammad Bagher, že Írán by měl i nadále pevně stát proti USA v tom, co považuje za válku, kterou si sami způsobili. „Jsme národem dialogu a vyjednávání, pokud jsou respektovány naše zájmy. Nikdy jsme neusilovali o válku,“ řekl. „Budeme pevně stát až do konce, jsme připraveni obětovat své životy a nedáme jim ani centimetr naší země.“

  • USA se nepodařilo získat důvěru íránské delegace při mírových jednáních v Pákistánu, uvedl předseda íránského parlamentu. Mohammad Bagher Ghalibaf uvedl, že před včerejšími jednáními zdůraznil, že Írán nemá „důvěru v protistranu“ po „zkušenostech z předchozích dvou válek“.
  • Íránské ministerstvo zahraničí v neděli bagatelizovalo zablokování jednání. „Přirozeně jsme od začátku neměli očekávat, že se dohodneme během jediného zasedání. Nikdo takové očekávání neměl,“ uvedl mluvčí ministerstva Esmaeil Baqaei podle státní televize IRIB.
  • Hormuzský průliv je „zcela“ pod íránskou kontrolou, uvedl místopředseda parlamentu. Íránský místopředseda parlamentu Haji Babaei byl citován agenturou Mehr, že Hormuzský průliv je „zcela“ pod íránskou kontrolou, a dodal, že mýtné musí být placeno v místní měně, rialech.
  • Saúdská Arábie uvádí, že ropovod z východu na západ a energetická zařízení obnovily po útocích „provozní kapacitu“. „Energetická zařízení a ropovod vedoucí z východu na západ, které byly poškozeny útoky, se zotavily a znovu získaly svou provozní kapacitu, čímž se zvýšila spolehlivost dodávek,“ uvedla oficiální Saúdská tisková agentura s odvoláním na prohlášení ministerstva energetiky.
  • Při dnešním ranním telefonátu se britský premiér Keir Starmer a ománský sultán shodli, že všechny strany by se měly vyvarovat „jakékoli další eskalace“ vE válce USA a Izraele proti Íránu . Mluvčí Downing Street uvedl: „Diskutovali o mírových rozhovorech, které se o víkendu konaly v Pákistánu, a vyzvaly obě strany, aby našly řešení. Lídři se shodli, že je zásadní, aby bylo dodržováno příměří a aby se všechny strany vyvarovaly jakékoli další eskalace.“
  • Javad Zarif, bývalý íránský ministr zahraničí, dnes ráno v příspěvku na X uvedl, že pákistánská jednání selhala, protože Írán nepřijme podmínky, které mu diktují USA. Řekl: „Žádná jednání – alespoň s Íránem – nebudou úspěšná, pokud budou založena na ‚našich/vašich podmínkách‘. USA se musí naučit: Íránu nelze diktovat podmínky. Ještě není pozdě se to naučit. Zatím.“
Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
360

Diskuse

Obsah vydání | 10. 4. 2026