Předsedkyně srbského parlamentu uvedla, že Rusko není "bratrskou" zemí

27. 5. 2026

Podle ní nelze kontakty mezi prezidenty – Aleksandrem Vučićem a Vladimirem Putinem – považovat za důkaz zvláštní blízkosti mezi zeměmi. "Tento vztah bych nenazvala bratrským. Náš prezident Vučić komunikuje s Putinem, ale i někteří představitelé zemí EU udržují kontakt s Kremlem," vysvětlila a jako příklad uvedla slovenského premiéra Roberta Fica.

Brnabić také zdůraznila, že Bělehrad považuje válku proti Ukrajině za "čistý akt agrese a porušení mezinárodního práva". Připomněla, že Srbsko hlasovalo pro vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva.

Podle Brnabić republika respektuje územní celistvost Ukrajiny a jediným důvodem odmítnutí sankcí vůči Rusku byla její vlastní negativní zkušenost z 90. let, kdy Srbsko, jako součást Jugoslávie, žilo pod přísnými omezeními. "Naši lidé prostě nemají rádi sankce," řekla a zdůraznila, že obchodní obrat Srbska s Ruskem je malý a horší i oproti obchodu se sousední Bosnou a Hercegovinou.

V květnu se Srbsko poprvé v historii zúčastnilo společných vojenských cvičení s NATO. Ministerstvo obrany země označilo za cíl výměnu zkušeností a posílení "vzájemně prospěšné spolupráce" v rámci programu Partnerství pro mír. Vučić uvedl, že cvičení s NATO přispějí k "zajištění bezpečnosti" země. Zároveň poznamenal, že Srbsko má v úmyslu udržet "vojenskou neutralitu" a budovat "dobré vztahy se všemi".

Od roku 2014 republika jedná o vstupu do Evropské unie a získává od ní granty na reformy. Pouze v letech 2021 až 2024 přesáhla výše podpory 586 milionů eur. V dubnu však EU zastavila platby kvůli omezení demokratických procesů v Srbsku a jeho vazbám s Ruskem. "Naše obavy z toho, co se děje v Srbsku, rostou – od zákonů podkopávajících nezávislost soudnictví přes represe protestujících až po zasahování do nezávislých médií," uvedla evropská komisařka pro rozšiřování Marta Koss. Zdůraznila, že země nemůže "sedět na dvou židlích současně".

23. května se v Srbsku obnovily protivládní protesty. Desetitisíce lidí se shromáždily v centru Bělehradu, aby požadovaly předčasné volby a konec více než desetileté Vučićovy vlády. Podle agentury Reuters policie použila slzný plyn a omračující granáty, bylo zadrženo 23 demonstrantů.

Podle výpočtů veřejné organizace "Archiv veřejných shromáždění" byla protestní akce jednou z největších v posledních měsících: zúčastnilo se jí více než 100 000 lidí. Policie hlásila 34 300 demonstrantů.

Zdroj v srbštině: ZDE