Izrael usmrtil dalších 20 lidí v Gaze, mezi smrtícími útoky je i útok na humanitární zónu

23. 12. 2024

 
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varovala, že k válce Turecka proti kurdským skupinám v Sýrii „nesmí dojít“ s tím, že by to nakonec mohlo posílit „teroristy z IS“. „Byla by to bezpečnostní hrozba pro Sýrii, ale také pro Turecko a pro nás v Evropě,“ řekla Baerbocková veřejnoprávní televizi Deutschlandfunk.

Izrael včera pozdě večer údajně nařídil uzavření a evakuaci jedné z posledních ještě částečně fungujících nemocnic na severu Gazy. Ředitel nemocnice Kamal Adwan Husam Abu Safiya agentuře Reuters řekl, že uposlechnout příkazu k uzavření je „téměř nemožné“, protože není dostatek sanitek, které by pacienty odvezly. Mluvčí IDF sdělil deníku Washington Post, že síly o víkendu nemocnici žádné varování před evakuací nesdělily.


Bushra Khalidiová, vedoucí pracovnice Oxfamu pro politiku na okupovaném palestinském území, hovořil s Al Džazeerou. Khalidiová uvedla:

Po 14 měsících neustálého bombardování a vyhladovění všech obyvatel jednají někteří lidé ze zoufalství a v Gaze nyní panuje naprostý chaos.

Někteří lidé žádají své děti, aby si nehrály, protože by se jim zamotala hlava, protože nemají dostatek jídla a pití. Představte si, že žádáte své pětileté dítě, aby si nehrálo, když už je všude kolem tolik smrti a zkázy.

Izraelská armáda varovala obyvatele jižního Libanonu, že mohou být zabiti, pokud se vrátí do svých domovů dříve, než dostanou výstrahu.

„IDF nemají v úmyslu se na vás zaměřit, a proto máte v této fázi zakázáno vracet se do svých domovů z této linie na jih až do dalšího oznámení. Každý, kdo se pohybuje jižně od této linie - vystavuje se nebezpečí,“ napsal dnes odpoledne v příspěvku na Twitteru mluvčí armády v arabštině Avichay Adraee.

Adraee pravidelně zveřejňuje na sociálních sítích příkazy k nucené evakuaci adresované libanonským obyvatelům. Nedělní  příspěvek obsahoval mapu s uvedením 62 vesnic, jejichž obyvatelé se až do „dalšího oznámení“ nesmějí vrátit. Libanon samozřejmě není izraelským územím.

Palestinské oběti války v Gaze podnikají právní kroky proti společnosti BP za provozování ropovodu, který dodává velkou část ropy do Izraele.

Žalobci zaslali britské ropné společnosti dopis před podáním žaloby, v němž upozorňují že porušuje své deklarované závazky v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva.

Společnost BP vlastní a provozuje ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan, kterým Ázerbájdžán zásobuje Izrael ropou. Ropovod, který vede přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko, odkud je ropa následně přepravována lodí, zajišťuje 28 % dodávek ropy do Izraele.

Dodávky ropy jsou pro izraelské vojenské operace klíčové a bylo oznámeno, že ropa z tohoto ropovodu je posílána do rafinerie, která vyrábí tryskové palivo pro vojenská letadla, která shazují munici na Gazu.


Jordánsko je připraveno pomoci Sýrii s obnovou, uvedl jeho ministr zahraničí poté, co se v pondělí v Damašku setkal s novým faktickým vládcem Sýrie Ahmedem al-Šaráem, což byl kontakt arabského státu na nejvyšší úrovni s novou syrskou vládou vedenou islamisty.

Katarský státní ministr zahraničních věcí Mohammed Al-Khulaifi v pondělí rovněž dorazil do Damašku na jednání na palubě prvního letu společnosti Qatar Airways, který přistál v syrském hlavním městě od svržení bývalého prezidenta Bašára Asada, uvedl mluvčí katarského ministerstva zahraničí X.

Šará, známý také pod svým pseudonymem Abu Mohammed al-Golani, se setkal s jordánským ministrem zahraničí Aymanem al-Safadim. „Z našich rozhovorů jasně vyplynulo, že my v království jsme připraveni poskytnout podporu,“ uvedl Safadi po schůzce a dodal, že nová syrská administrativa musí mít možnost rozvinout své plány. „Zaměřil jsem se na úsilí o obnovu a Jordánsko poskytne pomoc,“ dodal.

Stabilita Sýrie je pro Jordánsko, které s touto zemí sousedí na jihu, klíčovým bezpečnostním problémem. Safadí uvedl, že se se Šaráem shodl na spolupráci při potírání pašování drog a zbraní ze Sýrie do Jordánska, což byl problém již léta za Asadovy vlády.

Safadí rovněž poznamenal, že Islámský stát, s nímž se Šaráova skupina střetla již dříve v syrské válce, zůstává hrozbou. „Naši bratři v Sýrii si také uvědomují, že jde o hrozbu. Dá-li Bůh, budeme všichni spolupracovat, nejen Jordánsko a Sýrie, ale všechny arabské země a mezinárodní společenství, v boji proti této pohromě, která představuje hrozbu pro všechny,“ řekl.

Ze syrské strany nebylo k jednání bezprostředně vydáno žádné prohlášení. Šará, který se minulý týden setkal s vysokými americkými diplomaty, přerušil v roce 2016 styky s al-Káidou. Uvedl, že se zaměřuje především na obnovu a dosažení hospodářského rozvoje a že nemá zájem zapojovat se do nových konfliktů.

Německo varuje Turecko před zesílením vojenských akcí proti kurdským ozbrojeným skupinám na severu Sýrie

Německo v pondělí varovalo Turecko před zesílením vojenských akcí proti kurdským ozbrojeným skupinám na severu Sýrie, dva týdny poté, co islamisty vedení povstalci svrhli dlouholetého vládce Sýrie Bašára Asada.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že nastal čas zničit „teroristické“ skupiny, které představují hrozbu pro přežití Sýrie, konkrétně džihádisty ze skupiny Islámský stát a kurdské bojovníky.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v pondělí varovala, že k válce Turecka proti kurdským skupinám „nesmí dojít“ s tím, že by to nakonec mohlo posílit „teroristy z IS“.

„Byla by to bezpečnostní hrozba pro Sýrii, ale také pro Turecko a pro nás v Evropě,“ řekla Baerbocková veřejnoprávní televizi Deutschlandfunk.

Turecko udržuje silné vazby s novými syrskými představiteli a pokračuje ve vojenských operacích proti Kurdy ovládaným oblastem na severovýchodě Sýrie.

Turecko považuje Syrské obranné síly (SDF) za teroristickou skupinu, protože ji ovládají YPG, kurdská skupina, o níž tvrdí, že je napojena na bojovníky PKK, kteří na tureckém území vedli desítky let trvající povstání.

Tyto síly podporované Spojenými státy však v roce 2019 vedly boj proti skupině IS v Sýrii, přičemž Spojené státy považují SDF za „klíčové“ pro zabránění obnovení džihádistů v oblasti.

Baerbocková rovněž zdůraznila, že „to byli zejména Kurdové, kdo zatlačil IS“, a připomněl „strašlivé masakry spáchané teroristy IS“.

Syrské město Kobane se stalo „symbolem odvážného boje Kurdů proti IS“, uvedl Baerbocková.

Varovala spojence NATO Turecko, že současná situace v Sýrii by neměla být „využita k opětovnému vyhnání Kurdů, k vyvolání nového násilí“.

„Všichni máme odpovědnost za to, aby nedošlo k novému násilí, k novým radikálním silám, ale aby lidé mohli po letech tohoto teroru konečně žít v bezpečí,“ řekla a dodala, že ‚jednota Sýrie musí být zachována‘.

Na celém světě bylo v roce 2024 zabito 104 novinářů a pracovníků médií - a více než polovina z nich v Palestině.

Podle Mezinárodní federace novinářů tam novináři čelili smrti častěji než jejich kolegové v kterékoli jiné zemi.

Z výzkumu IFJ, nestranické organizace zastupující práva pracovníků médií, vyplynulo, že v Palestině bylo letos zabito 55 novinářů, zatímco ve zbytku světa 49. Jejich údaje nezahrnují novináře, kteří byli zatčeni (od října 2023 bylo uvězněno 75 palestinských novinářů a jen 30 z nich bylo propuštěno), ani ty, kteří byli zraněni (přibližně 49) nebo pohřešováni (nejméně dva).

Vzhledem k tomu, že Izrael zakázal vstup zahraničních novinářů do Gazy, mohou o násilí a porušování lidských práv páchaných na tomto území informovat pouze Palestinci.

Pro ty palestinské novináře, kteří nebyli zabiti izraelskou armádou, jsou pracovní podmínky stále téměř nemožné. Podle průzkumu organizace ARIJ, Arab Reporters for Investigative Journalism, jich více než 90 % uvedlo, že přišli o vybavení nezbytné pro zpravodajství a že nemají základní ochranné pomůcky, jako jsou přilby.

Izrael „neúnavně“ používá hladomor jako „válečnou zbraň“ v Gaze, konstatuje Oxfam

Pouze 12 z 34 kamionů s potravinami a vodou, kterým bylo za posledních 10 týdnů umožněno vjet na sever Gazy, se podařilo rozdělit pomoc hladovějícím palestinským civilistům kvůli „úmyslným průtahům a systematickým obstrukcím“ ze strany izraelské armády, uvedl Oxfam.

„Ve třech případech, jakmile byly potraviny a voda doručeny do školy, kde se lidé ukrývali, byla škola během několika hodin vyklizena a ostřelována,“ napsal Oxfam v tiskové zprávě.

Oxfam patří k mnoha charitativním organizacím, které uvedly, že jim Izrael brání v dodávkách pomoci na sever Gazy od začátku října, kdy armáda zahájila obnovený útok na Džabalíju, Bejt Lahíju a Bejt Hanún s tvrzením, že se tam snaží zastavit přeskupování bojovníků Hamásu.

Situace v Gaze je apokalyptická a lidé jsou tam uvězněni a nemohou najít žádné bezpečí. Naprosté zoufalství, když nemáte žádné jídlo ani přístřeší pro svou rodinu v kousavém zimním mrazu. Je odporné, že navzdory tomu, že Izrael tak veřejně porušuje mezinárodní právo a hladomor je bez ustání používán jako válečná zbraň, světoví lídři nadále nic nedělají.

Gaza byla ve velkém rozsahu zničena a všichni obyvatelé trpí. Veřejný sektor se zhroutil a humanitární systém je na kolenou. Prosíme celé mezinárodní společenství - zastavte to, a to hned. Máte diplomatické a ekonomické páky, jak Izrael přimět k zastavení. Každý den, který uplyne bez příměří, je rozsudkem smrti pro stovky dalších civilistů.

Minulý měsíc nezávislý Výbor pro kontrolu hladomoru (FRC), výbor složený ze světových odborníků na potravinovou bezpečnost, ve vzácném upozornění varoval, že existuje „velká pravděpodobnost, že v oblastech“ severního pásma Gazy hrozí hladomor. FRC uvedl, že lze „předpokládat, že na severu Gazy rychle narůstá hlad, podvýživa a nadměrná úmrtnost v důsledku podvýživy a nemocí“. „Hladová hranice již mohla být překročena nebo k tomu dojde v blízké budoucnosti,“ uvedl globální monitor hladu.

Izraelský parlament koncem října rozhodl o přijetí zákona, který zakazuje agentuře OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům Unrwa působit v zemi. Unrwa uvedla, že nové zákony - které mají vstoupit v platnost během příštího měsíce - způsobí, že se řetězec dodávek pomoci do Gazy „rozpadne“, kromě již tak vážné humanitární krize, kdy je v celém pásmu rozsáhlý nedostatek potravin, léků a čisté vody.
Před 7 hodinami08.21 SEČ

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky Unrwa plánovala celý rok zimu v Gaze, ale pomoc, kterou se jí podařilo na území dostat, „ani zdaleka nestačí lidem“, uvedla mluvčí agentury Louise Wateridgeová, protože mnoho z téměř dvou milionů Palestinců vysídlených izraelskou válkou se snaží chránit před větrem, chladem a deštěm.

Unrwa během uplynulých čtyř týdnů rozdělila 6 000 stanů v severní Gaze, ale nebyla schopna je dostat do dalších částí pásma, včetně oblastí, kde probíhají boje. Asi 22 000 stanů uvízlo v Jordánsku a 600 000 přikrývek a 33 nákladních aut s matracemi stojí od léta v Egyptě, protože agentura nemá izraelský souhlas ani bezpečnou cestu k jejich dopravě do Gazy a protože musela upřednostnit zoufale potřebnou potravinovou pomoc, uvedl Wateridge.

Mnoho matrací a přikrývek bylo od té doby vyrabováno nebo zničeno počasím a hlodavci, uvedla.