Německo podniká kroky k ochraně nejvyššího soudu před krajní pravicí

23. 12. 2024

Německý parlament, Bundestag, odhlasoval posílení Spolkového ústavního soudu, aby byl chráněn před politickým vlivem, částečně jako pojistka proti rostoucí síle Alternativy pro Německo (AfD).

Novela zákona upravujícího ústavní soud byla jedním z posledních aktů, na kterých se rozvrácená koaliční vláda kancléře Olafa Scholze dokázala dohodnout před únorovými volbami. Dodatek také v pátek prošel Spolkovou radou, komorou, která zastupuje 16 německých zemských vlád, potřebnou dvoutřetinovou většinou.

Byl vypracován pod dohledem bývalého ministra spravedlnosti Marca Buschmanna ze Svobodných demokratů (FDP) za pomoci sociálních demokratů, Zelených a opozičního konzervativního bloku Křesťansko-demokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU) a zakotvuje strukturální rysy Ústavního soudu v německé ústavě, základním zákoně, což ztěžuje jejich změnu.

Navrhovaný zákon stanoví počet soudců (16), funkční období soudců (12 let) a jejich maximální věk (68 let). Také zakotvuje strukturu soudu: dva senáty po osmi soudcích, které jsou dále rozděleny na komory.

Aby bylo zaručeno, že schopnost soudu fungovat nemůže být ohrožena, základní zákon také stanoví, že soudce bude pokračovat ve výkonu svých povinností, dokud nebude zvolen nástupce. Zákon také zaručuje autonomii vnitřních postupů soudu – což mimo jiné znamená, že pouze samotní soudci mohou rozhodnout, v jakém pořadí budou případy projednávat.

Kromě toho dodatek zajišťuje, že "blokační menšiny" v žádné ze dvou parlamentních komor – Spolkovém sněmu a Spolkové radě – nemohou bránit jmenování soudců. Pokud se například ve Spolkovém sněmu nepodaří získat dvoutřetinovou většinu, bude mít Spolková rada pravomoc jmenovat soudce.

Sociálnědemokratická ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že zákon byl zaveden proto, aby se zajistilo, že "nepřátelé naší demokracie nebudou mít bránu" do soudního systému.

"Když se podíváme na cizí země, vidíme, že když se autokraté dostanou k moci, téměř vždy se nejprve obrátí proti efektivitě a nezávislosti soudnictví," řekla ve čtvrteční debatě. "Vykuchávají právní stát a ústavní soudy jsou často jejich prvním cílem."

Zákon byl schválen hlasy SPD, Zelených, CDU/CSU, FDP a socialistické Die Linke. Fabian Jacobi z AfD vyjádřil nesouhlas a tvrdil, že je to vnucováno "samozvanými exkluzivními demokraty". "To, co zde promítáte, je obraz ústavního soudu jako nástroje moci stranického kartelu, kterého se nejste ochotni vzdát," řekl a obvinil ostatní strany, že odmítají umožnit AfD podílet se na jmenování soudců Nejvyššího soudu.

Části krajně pravicové AfD jsou zpravodajskými službami považovány za hrozbu ústavnímu pořádku. Obavy vzrostly v září, kdy členové strany pohrozili, že využijí stranickou moc v durynském zemském sněmu k zablokování volby nového předsedy parlamentu.

Krize reformy soudnictví v Polsku vyvolala akci

Zdá se, že mysl zákonodárců byla zaměřena na nedávné kontroverze v dalších členských státech Evropské unie Polsku a Maďarsku a na úspěch AfD, která se v současné době v průzkumech pohybuje kolem 18 % na celostátní úrovni.

Ulrich Karpenstein, viceprezident Německé advokátní komory a jeden z předních odborníků na veřejné právo v zemi, si myslí, že takové změny jsou životně důležité. "Ústavní soud není chráněn před blokádami ze strany parlamentních menšin, zejména pokud jde o výběr soudců," řekl DW na začátku tohoto roku. "Ani není chráněn proti prostým většinám v Bundestagu, jako je scénář vytvořený stranou Právo a spravedlnost v Polsku."

"Mohlo by se provést takzvané 'sbalování soudů' – jinými slovy jednoduše jmenovat další soudce nebo například vytvořit další komory s vlastními soudci," dodal. "Existují způsoby, jak to zlepšit, a ve skutečnosti panuje shoda, že je třeba něco udělat."

Ale Stefan Martini, vedoucí výzkumný pracovník v oblasti veřejného práva na univerzitě v Kielu, si myslí, že i když reformy mohou znít docela rozumně, zákonodárci musí být opatrní. "Byl bych velmi opatrný," řekl DW v únoru. "Určitě má smysl napsat některá pravidla o Ústavním soudu do základního zákona, ale omezil bych to na velmi základní pravidla."

Martini si myslí, že pravidla omezující funkční období soudců a zakazující jejich znovuzvolení dávají smysl, ale řekl, že má "smíšené pocity" z vynucení dvoutřetinové většiny při výběru soudců. "Protože pokud to uděláte, pak musíte přijít na to, jak obejít parlamentní blokády," řekl. "A pro to neexistuje žádné dokonalé řešení – ať už by to byla jiná větev vlády, která by převzala odpovědnost, nebo panel soudců, a to by přineslo méně demokratické legitimity."

Nedávná krize soudní reformy v Polsku podnítila mnoho právníků v Německu k hledání způsobů, jak zabezpečit německý ústavní soud. Tato krize, která vyvolala masové protesty, začala v roce 2015, kdy byla polská strana Právo a spravedlnost (PiS) obviněna z falšování soudů poté, co se dostala k moci. Nacionalistická konzervativní strana, která se mohla pochlubit absolutní většinou v polském parlamentu, změnila zákony upravující Ústavní soud a jmenovala pět nových soudců tohoto soudu.

V roce 2019 vláda strany Právo a spravedlnost také vytvořila novou komoru Nejvyššího soudu, nazvanou disciplinární komora, a změnila zákon tak, aby vládě umožnil jmenovat a odvolat předsedu Nejvyššího soudu. Reformy se dostaly do konfliktu s Evropským soudním dvorem, který v roce 2019 rozhodl, že porušují právo EU a podkopávají nezávislost soudnictví.

Zdroj v angličtině: ZDE