Podpora Ukrajiny „dokud nezvítězí“ v západní Evropě prudce klesla, zjistil průzkum

27. 12. 2024

 
 
Podpora alternativního řešení konfliktu - ukončení bojů vyjednáváním, i kdyby to mělo vést k tomu, že část Ukrajiny zůstane pod kontrolou Ruska - se podle průzkumu zvýšila ve všech zemích a ve čtyřech z nich byla preferovanou variantou.

Určitou nelibost vyvolala myšlenka vnuceného urovnání, které by zahrnovalo postoupení území Ukrajiny Rusku, ale také rozšířené přesvědčení, že nový americký prezident po své inauguraci 20. ledna Ukrajinu opustí.

Analytici vyjádřili pochybnosti, že ruský prezident Vladimir Putin vstoupí do jednání za podmínek, které budou pro Kyjev jakkoli přijatelné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal Trumpovo vítězství na pozadí roztrpčení z postupné politiky a strategie „řízení eskalace“ odcházející Bidenovy administrativy.

Data přicházejí téměř tři roky po Putinově invazi v plném rozsahu a v kritickém okamžiku pro Ukrajinu. Rusko letos postupuje nejrychleji od jara 2022, kdy se jeho kolony neúspěšně pokusily zmocnit Kyjeva.

Ruské jednotky obsadily několik měst ve východním Donbasu, přičemž ukrajinské ozbrojené síly se snaží bránit městská sídla tváří v tvář nedostatku frontových jednotek a přetrvávající vojenské převaze Ruska.

Kyjev připouští, že taktika Kremlu je účinná, včetně nasazení letectva, které cílí na obranné pozice pomocí klouzavých bomb, a následného použití dělostřeleckých přehrad a malých skupin pěchoty. Rusko také umí dobře identifikovat slabší ukrajinské brigády.

Průzkum ukázal, že ochota podpořit Ukrajinu, dokud neporazí Rusko, zůstává vysoká ve Švédsku (50 %) a Dánsku (40 %), ve Spojeném království je to 36 %, ale tyto úrovně jsou o celých 14 procentních bodů nižší než lednové hodnoty 57 %, 51 % a 50 %.

Ve stejném období vzrostl podíl těch, kteří dávají přednost vyjednanému míru, na 55 % ze 45 % v Itálii, 46 % (38 %) ve Španělsku, 43 % (35 %) ve Francii a 45 % (38 %) v Německu, což bylo doprovázeno odpovídajícím poklesem ochoty podpořit Ukrajinu, dokud nezvítězí.

Nebylo jasné, zda tento posun odráží klesající zájem nebo rostoucí únavu. Ve Francii, Německu a Švédsku zůstaly podíly těch, kteří si přejí, aby Ukrajina zvítězila - a starají se o to, aby zvítězila - od počátku roku 2023 stabilní, ačkoli jinde se snížily.

Necelý měsíc před Trumpovým návratemk moci se většina nebo téměř většina ve všech zemích kromě jedné domnívala, že Trump pravděpodobně přeruší podporu Ukrajině: 62 % Němců, 60 % Španělů, 56 % Britů, 52 % Francouzů a 48 % Italů.

Méně si byli jisti, zda Trump stáhne USA z obranné aliance NATO: Dánové, Němci, Italové, Španělé a Švédové si častěji mysleli, že se to nestane.

Lidé se také rozdělili v názoru na to, co by si mysleli o mírovém urovnání, které by Rusku ponechalo kontrolu alespoň nad některými částmi Ukrajiny, jichž se nezákonně zmocnilo po invazi v únoru 2022, což Trump údajně možná plánuje.

Většina ve Švédsku (57 %), Dánsku (53 %) a Spojeném království (51 %) a výrazná menšina (43 %) ve Španělsku uvedla, že by takovou dohodu vnímala velmi nebo spíše negativně, zatímco ve Francii to bylo pouze 37 % a v Německu a Itálii 31 %.

Není jasné, jak by bylo možné uzavřít jakoukoli dohodu o Ukrajině. Putin minulý týden zopakoval své maximalistické cíle, včetně ruské kontroly nad Krymem a čtyřmi „anektovanými“ ukrajinskými regiony, plus demilitarizace Ukrajiny a veta jejího členství v NATO.

Zelenskyj není ochoten předat Rusku okupované území. Generální tajemník NATO Mark Rutte kritizoval západní řeči o mírovém procesu jako předčasné a uvedl, že Ukrajina by měla dostat to, co potřebuje, aby zabránila Putinovu vítězství.

Průzkum ukázal, že většina Západoevropanů se domnívá, že spojenci Ukrajiny neudělali dost, a to jak z hlediska ekonomických sankcí vůči Moskvě, tak vojenské a jiné pomoci Kyjevu, aby zabránili Rusku ve vítězství.

Přibližně 66 % Dánů, 63 % Švédů a Španělů, 59 % Britů, 53 % Němců a Italů a 52 % Francouzů uvedlo, že celková pomoc Ukrajině je buď ne zcela, nebo téměř nedostatečná. Málokdo si však myslel, že by jejich země měla podporu zvýšit.

Menšiny od 29 % ve Švédsku, přes 21 % ve Velké Británii a Německu, až po 14 % ve Francii a pouhých 11 % v Itálii se domnívaly, že by jejich vláda měla pomoc Ukrajině zvýšit, přičemž větší podíl ve všech zemích uvedl, že by měla být buď zachována, nebo snížena.

Pokud jde o konkrétní opatření, jako je zvýšení sankcí, zasílání většího množství zbraní, vyslání většího počtu vojáků na podporu členů NATO ve východní Evropě nebo koordinace leteckých úderů proti ruským cílům na Ukrajině, byla podpora stabilní nebo nižší než dříve.

Na otázku, jaká podle nich bude situace za rok, odpovědělo jen málo Západoevropanů, že Rusko nebo Ukrajina zvítězí, přičemž většina se domnívala, že obě země budou buď stále bojovat, nebo bude dojednán mír.