Jak promění umělá inteligence rok 2025?
30. 12. 2024
čas čtení
5 minut
Velké jazykové modely změnily fungování velkých společností a příchod poradních „agentů“ AI by se mohl ukázat jako neodolatelný
Jestliže rok 2024 byl rokem velkých jazykových modelů (LLM), pak rok 2025 vypadá jako rok „agentů“ umělé inteligence. Jedná se o kvaziinteligentní systémy, které využívají LLM k tomu, aby šly nad rámec svých obvyklých triků generování věrohodného textu nebo reagování na výzvy. Myšlenka spočívá v tom, že agentovi lze zadat cíl na vysoké úrovni - možná i vágní - a rozdělit jej na řadu realizovatelných kroků. Jakmile „pochopí“ cíl, může vypracovat plán, jak ho dosáhnout, podobně jako by to udělal člověk.
Finanční ředitelka společnosti OpenAI, Sarah Friar, to nedávno vysvětlila deníku Financial Times: „Mohl by to být výzkumník, užitečný asistent pro běžné lidi, pracující maminky, jako jsem já. V roce 2025 uvidíme nasazení prvních velmi úspěšných agentů, kteří budou lidem pomáhat v jejich každodenním životě.“ Nebo jako digitální asistent, „který nebude jen reagovat na vaše pokyny, ale bude se umět učit, přizpůsobovat se a možná hlavně podnikat smysluplné kroky k řešení problémů vaším jménem“.
Proč jsou tedy tyto automatizovaní agenti najednou považováni za další velkou věc? Může to mít něco společného s tím, že technologický průmysl utratil biliony dolarů za budování kolosálních LLM, přičemž - zatím - není vidět žádná věrohodná návratnost těchto investic? Tím nechci říct, že LLM jsou k ničemu; pro lidi, jejichž práce se týká jazyka, mohou být opravdu užitečné. A programátoři je považují za velmi užitečné. Pro mnoho odvětví však v současné době stále vypadají jako řešení, které hledá problém.
Příchod agentů umělé inteligence to může změnit. Použití LLM jako základních stavebních kamenů virtuálních agentů, kteří mohou efektivně provádět mnoho složitých úkolů, které tvoří „práci“ v organizacích všude na světě, se může ukázat jako neodolatelné. Nebo si to alespoň myslí technologický průmysl. A stejně tak si to samozřejmě myslí i McKinsey, mega-poradenská společnost, která poskytuje podprahové instrukce, podle nichž generální ředitelé vždy jednají. Agentická umělá inteligence, burcuje firma McKinsey, „přechází od myšlenek k činům“, zarímco se začínají skutečně používat „agenti s umělou inteligencí, kteří využívají modely základů k provádění složitých, vícestupňových pracovních postupů v digitálním světě“.
Pokud se tak skutečně stane, pak možná budeme muset přehodnotit své předpoklady o tom, jak umělá inteligence změní svět. V současné době jsme většinou posedlí tím, co tato technologie udělá buď s jednotlivci, nebo s lidstvem (nebo s obojím). Pokud však mají McKinsey & Co. pravdu, pak hlubší dlouhodobý dopad může mít způsob, jakým agenti AI změní korporace - které jsou koneckonců stroji pro řízení složitosti a přeměnu informací v rozhodnutí.
Politolog Henry Farrell, bystrý pozorovatel těchto věcí, tuto možnost vytušil. Podle něj jsou LLM „motory pro shrnutí a zužitkování obrovského množství informací“. Protože informace jsou základ, na kterém fungují velké korporace, přijmou jakoukoli technologii, která poskytne inteligentnější a kontextuálnější způsob zpracování informací. Podle Farrella tedy korporace „budou nasazovat LLM způsoby, které se zdají být nudné a technické, ale které jsou ve skutečnosti důležité. Velké organizace utvářejí naše životy! Jak se budou měnit, budou se měnit i naše životy, a to nesčetnými zdánlivě nevzrušivými, ale významnými způsoby.“
Na jednom místě své eseje Farrell přirovnává tento „nudný a technický“ transformační dopad LLM ke způsobu, jakým skromná excelová tabulka změnila podobu velkých organizací. To vyvolalo jemný výbuch Dana Daviese, ekonoma a bývalého burzovního analytika, jehož kniha The Unaccountability Machine (Stroj na neodpovědnost) byla jedním z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. Poukazuje na to, že tabulkové procesory, tabulkové kalkulátory „umožnily finančnímu průmyslu zcela nový styl práce, a to dvěma způsoby“. Za prvé umožnily vytvářet mnohem větší a podrobnější finanční modely, a tedy i jiný způsob rozpočtování, sestavování obchodních plánů, posuzování investičních možností atd. A za druhé, technologie umožnila pracovat iterativně. „Místo toho, abyste přemýšleli o tom, jaké předpoklady dávají největší obchodní smysl, a pak si sedli k jejich projekci, Excel [tabulkový procesor společnosti Microsoft] vás vybízel k tomu, abyste prostě stanovili prognózy a pak seděli a upravovali předpoklady nahoru a dolů, dokud nedostanete odpověď, se kterou můžete žít. Nebo, když na to přijde, odpověď, se kterou by mohl žít váš šéf.“
Poučení z tohoto příběhu je jasné. Tabulkový procesor byl v roce 1978, kdy se poprvé objevil, revoluční technologií, stejně jako je jí ChatGPT v roce 2022. Nyní je však rutinní, nedílnou součástí života organizace. Nástup „agentů“ umělé inteligence postavených na modelech podobných GPT vypadá, že bude následovat podobný model. A v důsledku toho se budou vyvíjet i organizace, které je začnou používat. A pak možná svět nakonec znovu objeví ono slavné rčení připisované kolegovi Marshalla McLuhana Johnu Culkinovi: „My utváříme své nástroje a nástroje pak utvářejí nás.“
2317
Diskuse