Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Šance lidstva zvrátit devastaci Amazonského pralesa se zmenšuje

2. 1. 2025

čas čtení 3 minuty

Největší deštný prales na světě vykazoval v roce 2024 „zlověstné ukazatele“, včetně výskytu lesních požárů a extrémního sucha.

Amazonie, někdy nazývaná „plícemi planety“, letos vykazovala známky dalšího přibližování k obávanému bodu zvratu, který ohrožuje samotnou existenci největšího deštného pralesa na světě.

Rozsáhlé požáry a extrémní sucho zpustošily v roce 2024 velké části Amazonie. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) byly požáry a sucho akcelerovány odlesňováním a klimatickým jevem El Niño. Požáry a sucho byly zhoršeny také změnou klimatu. „Počet požárů dosáhl loni v září nejvyšší úrovně za posledních 14 let,“ uvedlo WEF v říjnu, jak na webu Commondreams píše Eloise Goldsmith.

Podle říjnových zpráv agentury Associated Press sucho ovlivnilo také řeku Amazonku. Sucho způsobilo, že hladina jednoho z jejích hlavních přítoků klesla na nejnižší zaznamenanou úroveň. Pokles hladiny řeky negativně ovlivnil místní ekonomiku a zásobování potravinami.

Andrew Miller, ředitel propagace ve společnosti Amazon Watch, minulý týden agentuře AP řekl, že požáry a sucha, ke kterým došlo v Amazonii v roce 2024, „by mohly být zlověstným ukazatelem toho, že se blížíme k dlouho obávanému ekologickému bodu zvratu“.

„Příležitost lidstva zvrátit tento trend se zmenšuje, nicméně stále existuje,“ konstatoval Miller.

Amazonie hraje zásadní roli při udržování zdraví planety. V Amazonii je uloženo 150-200 miliard tun uhlíku, přičemž Amazonie odvádí také 20% sladké vody do moře.

Pokud podle Světového ekonomického fóra dojde k dosažení bodu zvratu v Amazonii, „uvolní se do atmosféry miliardy tun CO2 v důsledku požárů a odumírání rostlin. To by dále zhoršilo změnu klimatu a znemožnilo lidstvu dosáhnout cíle 1,5 °C. Změnilo by to také dynamiku počasí, což by mělo dopad na produktivitu zemědělství a celosvětové zásobování potravinami“.

Článek zveřejněný v únoru v časopise Nature uvádí, že až polovina deštných pralesů by se do poloviny století mohla dostat do bodu zvratu. „Odhadujeme, že do roku 2050 bude 10% až 47% amazonských pralesů vystaveno komplexnímu narušení, které může vyvolat neočekávané změny ekosystému a potenciálně zhoršit regionální změnu klimatu,“ vysvětlili vědci, kteří tuto analýzu vypracovali.

V roce 2024 však z Amazonie nepřicházely jen špatné zprávy. Podle agentury AP se v tomto roce snížil objem odlesňování v Brazílii a Kolumbii. V Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, poklesl úbytek lesů o 30,6 % oproti předchozímu roku, čímž se dostal na nejnižší úroveň ničení za téměř deset let.

Zlepšení je obratem oproti zoufalé situaci před několika lety, kdy země zaznamenala 15leté maximum odlesňování za vedení bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Brazílii nyní vede levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který se i přes citelný pokles odlesňování dostal pod drobnohled ekologů, jak poznamenala agentura AP, a to kvůli podpoře projektů, které by podle nich mohly poškodit životní prostředí.

Celý text v angličtině ZDE