Francie označila Putinův požadavek na "demilitarizaci" Ukrajiny za nepřijatelný

11. 7. 2025

čas čtení 3 minuty
Francie odmítá požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina na radikální snížení počtu vojáků a odzbrojení Ukrajiny, řekl ministr obrany republiky Sébastien Lecornu v rozhovoru pro Valeurs Actuelles.

"Naší absolutní červenou linií je demilitarizace Ukrajiny. Musíte být konzistentní. Nemůžete odmítnout vstup Ukrajiny do NATO a zároveň souhlasit s tím, že nemá armádu. Ukrajinci musí být schopni zajistit svou bezpečnost," zdůraznil Lecornu.

Podle něj "je to klíčový bod", jinak nebudou existovat žádné záruky, že Rusko nezaútočí na sousední země. Podobné prohlášení již dříve učinil francouzský prezident Emmanuel Macron. "Žádné NATO, žádné zahraniční jednotky a demilitarizace Ukrajiny, kterou Rusové chtějí vidět jako neutrální zemi, což pro ni znamená velmi redukovanou armádu. Je zřejmé, že tyto podmínky jsou nepřijatelné pro Ukrajince i pro nás všechny," zdůraznil.

Podle Lecornua lze v této souvislosti uvažovat i o aktivitách tzv. "koalice ochotných", což vede Ukrajinu k zamyšlení nad budoucím formátem ozbrojených sil a Francii k zamyšlení nad možnostmi jejího vojenského průmyslu. "Vzhledem k osudu dohod Minsk 1 a 2 víme, že jakékoli příměří musí být doprovázeno bezpečnostními zárukami, aby se zabránilo obnovení války. To je v přímém zájmu Evropy. Nemůžeme si dovolit novou válku v tomto regionu každé tři roky. Z humanitárních, ekonomických a bezpečnostních důvodů," zdůraznil Lecornu.

"Koalice ochotných" zahrnuje 30 zemí, které jsou připraveny poskytnout mírové jednotky, které budou po válce nasazeny na Ukrajině s cílem zadržovat Rusko. Úsilí vede Francie a Velká Británie. Očekávají, že Spojené státy poskytnou misi systémy protivzdušné obrany, zpravodajské informace a pomoc při sledování hranice, ale Washington se sliby nespěchá.

Bílý dům zároveň považuje Putinův požadavek na "demilitarizaci" Ukrajiny za nepřijatelný a zdůrazňuje, že musí mít dostatečně vybavenou a personálně zajištěnou armádu, uvedly zdroje Bloombergu na konci dubna.

Putin při oznamování invaze uvedl "demilitarizaci" Ukrajiny jako jeden z ruských cílů. Tato otázka byla diskutována na jaře 2022 – při přímých jednáních mezi zeměmi v Istanbulu. Poté Rusko požadovalo snížit počet ozbrojených sil Ukrajiny na 85 tisíc vojáků, 342 tanků a omezit dolet jejich raket na 40 kilometrů. Kyjev trval na 250 tisících vojácích s 800 tanky a raketami s doletem 280 kilometrů.

Poté co Spojené státy odmítly přijmout nebo dokonce pozvat Ukrajinu do NATO, však prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jeho země by potřebovala milion a půl příslušníků armády – nyní je to o polovinu méně. Podle CIA se ozbrojené síly Ukrajiny skládají z 800 tisíc aktivních bojovníků a 400 tisíc záložníků. Zelenskyj zdůraznil, že pouze stejný počet vojáků s Ruskem bude skutečnou zárukou bezpečnosti a nakonec dovede Ukrajinu ke členství v Severoatlantické alianci.

V červenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že požadavek na "demilitarizaci" Ukrajiny zůstává v platnosti. To a další body, na kterých Kreml trvá, by měly být zakotveny v "právně závazné" dohodě o ukončení války, zdůraznil ministr.

Zdroj ve francouzštině: ZDE

0
Vytisknout
586

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2025