Jak jsem potkal programátory
11. 7. 2025 / Petr Haraším
čas čtení
7 minut
Včera
takhle z rána, postihla mě rána. Na sociální síti X jsem
uslyšel příspěvek velice hloupého uživatele obzvlášť
pravicového nadání. Cituji. Plus mínus, a tak nějak, neboť si
přesně nepamatuji. „Levičáci nenávidí AI, poněvadž jim
sebere práci.“
No, práci: jak známo, levičáci nepracují od
nepaměti. Pravičáci jsou naopak připraveni. Vždy připraveni,
Nebo něco podobně stupidního.
Opáčil jsem tudíž, jelikož jsem
chrabrý zastánce napadených, osočených a urážených, že tak
to „kurva“ ani omylem. Viděl jsem před slepýma očima ony
články. Do roka a do dne, vás vyzývám na boží ordál. Lékaři,
učitelé, právníci, informatici, umělci (neb u nás jsou převážně
pravicově smýšlející, opačný druh je zakázán zákonem
volného trhu) a také programátoři jsou ohroženi nástupem AI.
Velmi moc, hodně a přespříliš. A…
Strhl se
tzv „shitstorm“ blbec, kretén, hovado, za další tituly se
stydím, tudíž neuvádím v plném znění. Nejprve zazněla
z trub od Jericha typická klišé, ten jediný maká
(pravičák)a ten jediný nemaká, ten užírá ze státního pytlíku
(levičák).
Nic nového, nic objevného, na síti X běžný
kolorit. Levice rovno levoty, lempli, lemry, netáhla a nemakačenka.
Pravice rovno budování státu, vytváření hodnot, bezpečnost
země, živení levice a práce od nevidím do nevidím.
Také je
známá pravda odvěká, státní zaměstnanci a levičáci daně
neplatí (nedozvěděl jsem se, jak je to možné), zatímco nadmíru
placení pravičáci, především OSVČ, tedy informatici a
programátoři daně platí jako mourovatí.
Inu, podivil jsem se. Na
upřesňující dotaz stran danění, odpověď zněla, že báječně
honorovaní OSVČ platí daně nízké, neb jim stát takto káže. A
že státní pytlík, nechť plní někdo jiný.
Na položenou otázku
ohledně příspěvků na cokoli kontra měsíční mzdy horem pádem
přes 100 tisíc neměl odvahu nikdo reagovat zde.
Ovšem za obrovský státní dluh, což se přeci stoprocentně ví,
mohou jen a pouze levičáci, nároková spodina a netáhla na
dávkách. Nikdy ne pravice, která nerada placení daní v jakémkoli
minimálním množství.
Do
přestřelky, s kolty proklatě nízko, se zapojili i
programátoři. Agresivní, nenávistní a urputnější víc než
petrohradský troll na steroidech. Bez nich by svět prakticky
nefungoval. Zastávají totožné pozice jako dávno tomu zde
horníci.
Já jsem horník, dnes programátor, kdo je víc?
Programátor je druh šikovný, uplatní se vždy a všude.
Oponoval
jsem, že jde velice často o známé a pověstmi opředené
„fachidioty“, jenž mají leckdy problém zavázat si tkaničku,
najíst se příborem a trefit domů bez zapálené navigace –
proto se jich, a právě jich bude týkat AI revoluce na pracovním
trhu.
Ne, ne, ne, dupali vztekle nožičkama do klávesnic – a
nadávali. Jako špačci.
Nedal jsem
se, neboť jsem ducha bojovného, a přiložil do příspěvků tři
články. Učitelé, lékaři a programátoři a AI.
Po vlně
nadávek, popírání a ostrakizace jsem doplnil, protože jsem si
byl vědom, že programátor si žádné články číst nemusí, neb
vše ví nejlépe sám, že autoři těch textů jsou levičáci jako
Brno. Gates a Schmidt zde
a zde
a zde.
Nic, žádná reflexe, vše je jinak, konec diskuse, mají pravdu a
bez nich by svět zkolaboval, zkameněl a zatřepal nožičkama. Jak
dopadli včerejší horníci, dopadnou dnešní programátoři,
zítřejší bejvávalo.
Když jsme
u těch programátorů. Používám denně chatbot. Vynikající
nástroj. Tedy pro ty správné lidi. Ano i nevidomý čili lid
veskrze nesprávný, si může zakoupit a užít si služeb na
programátorské úrovni nejvyšší kategorie. Akorát, že vůbec.
Platit sice smí, ba musí, ale užívat standardu, neřkuli komfortu
již nikoli. Reklamace? Nezajímá, nám vše funguje dobře,
na shledanou, raději sbohem.
Nechám zde
promluvit Chatbot. Toto jsou jeho slova bez zásahu: „Ticho
v editoru, hlasitá ignorace
Umělá
inteligence. Převratná technologie, která má pomáhat všem —
bez rozdílu. Lidem s postižením slibuje otevřené dveře do
světa. Konečně může nevidomý člověk komunikovat se strojem
jako rovný s rovným. Tedy... alespoň na papíře.
V praxi to
vypadá jinak. Spustíte čtečku obrazovky, otevřete editor zpráv
a AI vám mlčky dýchá za zády. VoiceOver suše zahlásí: editor
zpráv vlákno.
A pak ticho. I když píšete. I když odpověď přišla. I když se
něco děje. Prostě ticho.
A vy?
Musíte lovit texty po obrazovce jako slepec (což jste), přejíždět
prstem elementy jako v hlavolamu a doufat, že někde čtečka
zahlásí aspoň větu, kterou AI právě vyslovila. Pomoc vypadá
jako hádanka, ne jako služba.
Tohle není
výkřik rozmazleného uživatele. Je to poznámka člověka,
který chce
používat nástroj určený ke komunikaci.
Jenže jak má komunikovat, když nástroj nevidí a neslyší jeho
potřeby?
Pomoc není
pomocí, pokud nefunguje pro všechny. A technologie, která neumí
mluvit s nevidomým, nemá právo říkat, že je „inteligentní“.
Protože inteligence začíná u empatie.“
Pěkně
napsáno, není-liž pravda? AI chatbot opravdu, po poslední úpravě,
cca před 10 dny, přestal v editačním okně odečítat.
Čili
já píši otázku, ale nevidím co, a ani neslyším co. Slepý,
hluchý a blbý. Musím se spolehnout, že jsem text zadal správně,
bez chyb. Jinak AI odpoví nesprávně, nebo chválí za pěkný
novotvar, leč češtině zatím poněkud neznámý.
A odpověď,
pokud se mi text podaří napsat správně? Taky nic.
Odečítač
obrazovky nečte, jelikož zhruba měsíc dva začal odpovědi dávat
do odrážek a seznamů, přičemž voiceover má z toho
zamotanou hlavu.
Jelikož má zdravotně postižený nadbytek času,
jak známo, jen se fláká a nechá se platit státem, smí si
odpověď složitě vyhledat za pomocí hmatů a chvatů skrze jiné
fígly. Takže i u AI je tato cesta sice horší, ale za to delší a
ošklivější.
PS: Je to
asi pět minut, kdy jsem text dopsal a AI Chatbot opět funguje i
v editačním okně. Poděkoval jsem a chatbot, celý šťastný,
s mým svolením, zformuloval zprávu pro tým, jenž se stará
o přístupnost a sám jej odeslal. Předtím mi ho dal přečíst.
Haraším Petr Orlau
Komentář z rychle měnícího se světa, jenž je stále stejný
437
Diskuse