Od konce května bylo v Gaze při pokusech o získání potravinové pomoci zabito téměř 800 lidí, uvádí OSN

11. 7. 2025

 

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) odsoudil útok, při kterém byl zraněn jeden z jeho zaměstnanců a dobrovolník Palestinské společnosti Červeného půlměsíce (PRCS) během záchranné mise v Gaze.

Výbor uvedl, že osoby byly zraněny střelbou a okamžitě evakuovány k ošetření. Oba jsou údajně ve stabilizovaném stavu.

ICRC uvedl, že mise byla zahájena s cílem evakuovat zraněného zaměstnance ICRC a jeho rodinu, kteří byli od 4. července kvůli pokračujícím bojům nedostupní. Dodalo, že kolega a jeho rodinní příslušníci zůstávají nedostupní.

Všichni zaměstnanci zapojení do mise údajně cestovali v osvětlených a jasně označených vozidlech s emblémy Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Výbor uvedl, že během celé mise, která byla předem oznámena a koordinována, byl v neustálém kontaktu s úřady.

ICRC ve svém prohlášení uvedl:

    ICRC tento útok odsuzuje. Jedná se o druhý incident, při kterém byl zaměstnanec ICRC zraněn střelbou za méně než týden. PRCS i ICRC již v posledních měsících čelily četným bezpečnostním incidentům. ICRC je pobouřen těmito incidenty, které jsou krutou připomínkou vážného nebezpečí, kterému jsou civilisté v Gaze každý den vystaveni.

 Lékařská a humanitární pomoc je pro civilní obyvatelstvo, které i nadále nese hlavní tíhu eskalujících nepřátelských akcí, životně důležitá. Podle mezinárodního humanitárního práva nesmí být zdravotnický a humanitární personál nikdy napaden. Strany musí učinit vše pro to, aby byla zajištěna jejich bezpečnost, včetně poskytnutí jasných a přísných pokynů ohledně respektování znaků Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Musí být podniknuty všechny možné kroky k vyhledání, shromáždění a evakuaci zraněných a k poskytnutí jim potřebné lékařské péče.


Izraelská armáda tvrdí, že se poučila z vyšetřování „zranění civilistů“

Izraelská armáda v pátek uvedla, že se poučila z vyšetřování zpráv o „zranění civilistů“. Prohlášení přišlo poté, co OSN uvedla, že od konce května zemřelo při pokusech o získání humanitární pomoci v Gaze téměř 800 lidí, informovala agentura AFP.

Armáda uvedla, že incidenty jsou vyšetřovány, a dodala:

Po incidentech, při nichž bylo hlášeno zranění civilistů, kteří dorazili k distribučním místům, bylo provedeno důkladné vyšetřování... a na základě získaných zkušeností byly vydány pokyny pro jednotky v terénu.

Gaza Humanitarian Foundation (GHF) sdělila agentuře Reuters, že údaje OSN, podle nichž od konce května při pokusech o získání potravinové pomoci v Gaze zahynulo 798 lidí, jsou „nepravdivé a zavádějící“.

Služba distribuce pomoci začala v Gaze rozdávat balíčky s potravinami na konci května poté, co Izrael zrušil 11 týdnů trvající blokádu pomoci.

Opakovaně popřela, že by na jejích místech došlo k smrtelným incidentům.

„Faktem je, že nejkrvavější útoky na místa distribuce pomoci byly spojeny s konvoji OSN,“ uvedl mluvčí GHF.

Izraelská armáda uvedla, že se snažila minimalizovat třenice mezi Palestinci a izraelskými obrannými silami (IDF) instalací plotů a značek a otevřením dalších tras.

Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedl, že své údaje čerpá z řady zdrojů, jako jsou informace z nemocnic v Gaze, hřbitovů, rodin, palestinských zdravotnických orgánů, nevládních organizací a svých partnerů v terénu.

Většina zranění Palestinců v okolí center pro distribuci pomoci zaznamenaných OHCHR od 27. května byla střelná zranění, uvedla mluvčí OHCHR Ravina Shamdasani.

Dodala:
    
Vyjádřili jsme znepokojení nad spáchanými zločiny proti lidskosti a rizikem dalších zločinů proti lidskosti v místech, kde lidé stojí v řadách na základní potřeby, jako je jídlo.

K tvrzení GHF, že údaje OHCHR jsou nepravdivé a zavádějící, Shamdasani uvedla:

Není užitečné paušálně odmítat naše obavy – je třeba vyšetřit, proč jsou lidé zabíjeni při pokusu o přístup k pomoci.

Izrael opakovaně tvrdí, že jeho síly operují v blízkosti míst, kde se poskytuje humanitární pomoc, aby zabránily tomu, že se zásoby dostanou do rukou militantů.

Al Jazeera informuje, že Hamás kritizoval rozhodnutí USA uvalit sankce na Francescu Albanese, zvláštní zpravodajku OSN pro Západní břeh a Gazu.

Skupina tento krok označila za „flagrantní projev zjevné zaujatosti americké administrativy ve prospěch sionistických válečných zločinů“ a vyzvala americkou vládu, aby své kroky zrušila.

Média uvedla, že skupina ve svém prohlášení na Telegramu uvedla:

Trestní opatření přijatá Spojenými státy proti institucím a jednotlivcům, kteří plní svou profesionální a morální roli ve válce na vyhlazení v pásmu Gazy, naposledy Albanese, podkopávají základy mezinárodního a humanitárního práva a povzbuzují válečné zločince okupační moci k pokračování v brutálních zločinech.

Albanese reagovala na zprávu, že bude sankcionována, příspěvkem na Twitteru, v němž uvedla, že „mocní trestají ty, kteří mluví za bezmocné, což není známkou síly, ale viny“.

Dodala:

Všechny oči musí zůstat upřeny na Gazu, kde děti umírají hlady v náručí svých matek, zatímco jejich otcové a sourozenci jsou rozmetáni na kusy při hledání jídla.

Philippe Lazzarini, šéf agentury OSN pro palestinské uprchlíky, popsal Gazu jako „hřbitov dětí a hladovějících lidí“.

Lazzarini reagoval na čtvrteční útok, při kterém bylo zabito 15 lidí před zdravotním střediskem v Deir al Balah v pásmu Gazy, kde rodiny čekaly na lékařské ošetření a kojeneckou výživu.

Řekl:
    
Nečinnost a mlčení jsou spoluvinou.

Pod naším dohledem se #Gaza stala hřbitovem dětí a hladovějících lidí.

Není úniku. Mají na výběr mezi dvěma smrtmi: hladovění nebo zastřelení.

Nejkrutější a nejmachiavellističtější plán zabíjení, a to v naprosté beztrestnosti.
    
Naše normy a hodnoty jsou pohřbeny.

Nečinnost přinese ještě větší chaos.

Čas na jednání už vypršel.


Libanonský prezident Joseph Aoun v pátek vyloučil normalizaci vztahů mezi svou zemí a Izraelem, zároveň však vyjádřil naději na mírové vztahy s jižním sousedem Bejrútu, který stále okupuje část jižního Libanonu, informuje agentura Agence France-Presse (AFP).

Aounovo prohlášení je první oficiální reakcí na výrok izraelského ministra zahraničí Gideona Saara z minulého týdne, v němž vyjádřil zájem své země o normalizaci vztahů s Libanonem a Sýrií.

Aoun „rozlišoval mezi mírem a normalizací“, uvádí se v prohlášení prezidentské kanceláře.

Prezident to řekl před delegací arabského think-tanku.
    
Mír je absence válečného stavu, a to je pro nás v Libanonu v tuto chvíli důležité. Pokud jde o otázku normalizace, ta v současné době není součástí libanonské zahraniční politiky.

Libanon a Sýrie jsou technicky ve válečném stavu s Izraelem od roku 1948, přičemž Damašek prohlásil, že rozhovory o normalizaci jsou „předčasné“.

Prezident vyzval Izrael, aby se stáhl z pěti bodů poblíž hranic, které stále okupuje. Izrael byl povinen se zcela stáhnout z jižního Libanonu na základě listopadového příměří, jehož cílem bylo ukončit válku s Íránem podporovanou Hizballáhem.

Aoun uvedl, že izraelské jednotky v Libanonu „brání úplnému rozmístění libanonské armády až k mezinárodně uznaným hranicím“.

Podle dohody o příměří musí Hizballáh stáhnout své bojovníky na sever od řeky Litani, asi 30 kilometrů od hranic s Izraelem, a v oblasti tak zůstanou jako jediné ozbrojené síly libanonská armáda a mírové síly OSN.

Íránský ministr zahraničí potvrdil, že jeho země zadržuje francouzsko-německého cyklistu, který zmizel minulý měsíc, informoval v pátek francouzský deník Le Monde.

Cyklista Lennart Monterlos „byl zadržen za spáchání přestupku“, citoval deník íránského ministra zahraničí Abbáse Araghchiho, informuje agentura AP.

Podrobnosti o povaze údajného přestupku neuvedl.

Araghči uvedl, že francouzské velvyslanectví v Teheránu bylo informováno, dodal deník. Monterlos projížděl Íránem na kole a od poloviny června o něm nejsou žádné zprávy.

Francouzské ministerstvo zahraničí zadržení nepotvrdilo, ale uvedlo, že je v kontaktu s íránskými úřady ohledně „situace našeho státního příslušníka“ a také s rodinou.

S odvoláním na obavy o jeho bezpečnost uvedlo, že nemá žádné další komentáře. Zopakovalo předchozí varování, že francouzští občané by neměli cestovat do Íránu.

Cyklista je třetím francouzským občanem, o kterém je známo, že byl zadržen v Íránu, který je Francií obviňován z diplomacie založené na rukojmích.

Cécile Kohlerová a Jacques Paris jsou v Íránu zadržováni již více než tři roky ve vězeňských podmínkách, které Francie přirovnává k mučení, a to na základě obvinění, která jsou podle Paříže neopodstatněná.

Diplomatická služba EU vypracovala seznam možných sankcí proti Izraeli poté, co zjistila „náznaky“, že tato blízkovýchodní země porušila své závazky v oblasti lidských práv svým jednáním v Gaze a na Západním břehu. Dokument, který budou ministři zahraničí EU projednávat příští týden, obsahuje 10 možností, jako je pozastavení dohody o přidružení mezi EU a Izraelem nebo bezvízového styku pro Izraelce, zmrazení preferenčních obchodních podmínek nebo ukončení účasti Izraele v evropských programech výzkumu a výměny studentů.

EU dosáhla dohody s Izraelem o zlepšení humanitární situace v pásmu Gazy, včetně zvýšení počtu nákladních vozidel pro dodávky pomoci a otevření hraničních přechodů a některých tras pro dodávky pomoci, uvedl ve čtvrtek nejvyšší diplomat EU. „Tato opatření jsou nebo budou provedena v nejbližších dnech, přičemž panuje shoda, že pomoc v odpovídajícím rozsahu musí být doručena přímo obyvatelstvu a že budou i nadále přijímána opatření, aby nedocházelo k odklonu pomoci od Hamásu,“ uvedla Kaja Kallasová v prohlášení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek uvedl, že doufá, že během několika dní dosáhne dohody o propuštění dalších izraelských rukojmích zadržovaných palestinskou islamistickou skupinou Hamás. Netanjahu řekl, že Hamás stále drží v zajetí 50 rukojmích. Z tohoto počtu je podle něj pouze 20 pravděpodobně naživu. Uvedl, že „základní podmínkou“ Izraele je, aby „Hamás složil zbraně“ a neměl „žádné vládní ani vojenské kapacity“. „Pokud toho lze dosáhnout prostřednictvím jednání, bude to skvělé. Pokud toho nelze dosáhnout prostřednictvím jednání do 60 dnů, dosáhneme toho jinými prostředky, použitím síly, síly naší hrdinské armády,“ dodal.