Všebecné volby v Británii jsou kvůli neúčasti voličů na samotné hraně legitimity

2. 1. 2025

 
 
Parth Patel, zástupce ředitele pro demokracii a politiku v IPPR, uvedl:  „Blížíme se bodu zlomu, kdy volby začínají ztrácet legitimitu, protože se jich většina neúčastní. To by mělo bít na poplach více, než se děje.“

Nerovnost volební účasti ve volbách v roce 2024 činila 11 procentních bodů mezi nejlépe a nejhůře vydělávající třetinou občanů a mezi lidmi z dělnické a střední třídy. Od roku 2015 se to v podstatě nezměnilo.

Rozdíl ve volební účasti mezi lidmi ve věku 18 až 24 let a lidmi staršími 60 let činil 21 procentních bodů, což je ukazatel, který se podle analýzy rovněž nezměnil.

Údaje pravděpodobně vyvolají obavy mezi labouristickými stratégy. Morgan McSweeney, šéf štábu a nejvlivnější poradce Keira Starmera, postavil svou volební strategii pro rok 2024 na získávání voličů bez vysokoškolského vzdělání.

Představitelé strany obrátili svou pozornost na boj proti vzestupu ultrapravicové strany Reform UK  Nigela Farage, která se umístila na druhém místě v 89 volebnich okrscích, jež mají labouristé v rukou, včetně mnoha bývalých průmyslových center na severu Anglie.

K zavedení automatické registrace voličů se strana nezavázala, ale připravuje plány, jak ji zavést. Všechna tato opatření by byla součástí návrhu zákona o demokracii, který je v rané fázi přípravy.

IPPR vyzval k přijetí odvážnějších opatření, včetně nové občanské povinnosti obsluhovat volební místnosti, která by se podobala službě v porotě. Thinktank uvedl, že bez opatření ke zlepšení účasti ve volbácjh  budou populistická hnutí získávat stále větší váhu, i když se ekonomice bude dařit.

Analýza thinktanku ukázala, že v červenci 2024 se parlamentních voleb zúčastnil pouze každý druhý dospělý obyvatel Spojeného království, což byl nejnižší podíl obyvatel, kteří se voleb zúčastnili od dob zavedení všeobecného volebního práva. Mezi registrovanými voliči se voleb zúčastnili pouze tři z pěti.

IPPR doporučil čtyři politiky, které by podle něj byly účinné při zvyšování volební účasti, snižování nerovností a které by bylo možné realizovat ještě v tomto parlamentu. Jedná se o tyto politiky:

Snížení volebního věku na 16 let.

Zavedení automatické registrace voličů.

Zavedení ročního limitu 100 000 liber na dary politickým stranám.

Vytvoření „služby v den voleb“.

Ta by zahrnovala nábor volebních pracovníků z řad obyvatelstva losováním, podobně jako se vybírají občané do poroty. 

Další politické návrhy zahrnovaly přesunutí volebního dne na víkend nebo zavedení volebních dnů jako státních svátků a zrušení požadavků na voličské průkazy zavedené konzervativci.

IPPR rovněž uvedl, že vláda by měla zvážit možnost volit pro 5 milionů osob, které dlouhodobě platí daně a nejsou občany Spojeného království, Irska nebo zemí Commonwealthu.

Další navrhovanou změnou je překreslení hranic volebních obvodů na základě všech dospělých obyvatel dané oblasti, nejen registrovaných voličů.

V neposlední řadě thinktank doporučil posílit pravomoci volební komise při vyšetřování porušování pravidel kandidatury a ukládání sankcí, včetně pokut až do výše 500 000 liber nebo 4 % výdajů na kampaň.

Ministři zvažují návrhy Vijaye Rangarajana, šéfa volební komise, na posílení pravidel týkajících se politických darů, aby byl volební systém chráněn před zahraničními zásahy.

Rangarajan uvedl, že propojení darů politickým stranám se zisky britských společností vlastněných cizinci je jednou z naléhavých změn, které jsou nutné k udržení důvěry voličů.

Tento krok, který vláda zkoumá, by mohl omezit částku, kterou by Elon Musk mohl darovat prostřednictvím britské pobočky své společnosti X (dříve Twitter), jež se zabývá sociálními médii. Objevily se spekulace, že Musk, který je spojencem Donalda Trumpa a ostrým kritikem Starmera, by mohl reformě věnovat 100 milionů dolarů (80 milionů liber).

Ryan Swift, výzkumný pracovník IPPR, který je spoluautorem zprávy, uvedl:  „Zvětšující se rozdíly ve volební účasti mezi nájemníky a majiteli domů a absolventy a neabsolventy poukazují na zjevnou slepou skvrnu v boji proti politické nerovnosti.