Záhadné čínské bojové letouny: Podvod, nebo další Sputnik?

3. 1. 2025

V pravděpodobně apokryfní scéně v historickém thrilleru "Třináct dní" z roku 2000 o kubánské raketové krizi postava ministra obrany Roberta McNamary spílá americkému admirálovi, který řídil námořní blokádu z válečné místnosti Pentagonu, když řekne:

"Vy ničemu nerozumíte, že ne, admirále? To není blokáda! To je jazyk – nový slovník, jaký svět nikdy neviděl. To je komunikace prezidenta Johna Kennedyho s premiérem Nikitou Chruščovem!"

26. prosince, na Mao Ce-tungově 131. narozeniny, Čína, bez fanfár, veřejně předvedla dvě bojové letouny zřejmě šesté generace (stíhačky, bombardéry, obojí? kdo ví?). Ve vzduchu bylo také velkém letadlo třídy AWACS a s velkou slávou spustila na vodu novou obojživelnou útočnou loď Typ 076. Létala také s podivně vypadajícím velkým průzkumným dronem, aby ho všichni viděli.

Sociální sítě se podle očekávání zbláznily. Fanoušci čínské armády blouznivě trollovali fanoušky americké armády. Američtí vojenští fanoušci nasadili statečnou tvář s obvyklým tropem ukradené technologie a "už jsme tajně létali s NGAD". Indický vojenský Twitter se pohyboval na škále od klamu po zoufalství. Byla to velká zábava pro všechny zúčastněné.

Fanoušci na sociálních sítích však nebyli zamýšleným publikem. Nebyly to ani zkoušky zbraní, ani vojenské přehlídky. Stejně jako americká námořní blokáda Kuby v roce 1962 je to jazyk s dávno zapomenutou slovní zásobou, které se publikum rychle znovu učí. Si Ťin-pching komunikuje se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem se smrtelnou vážností.

Co to znamená? O čem se komunikuje? Jak USA zareagují, pokud vůbec?

V kancelářích po celém Pentagonu a Langley se dlouho do noci vrší krabice od pizzy, jak analytici probírají každý poslední pixel videa zveřejněného na sociálních sítích, stratégové teoretizují o tom, jaká zpráva je doručována, a inženýři vyslaní z Lockheed Martin a Northrup Grumman procházejí powerpointové snímky a dešifrují, čeho a kdy mohou být tato letadla schopna.

Žijeme ve vzrušující době, a i když by nás to všechno mohlo snadno všechny zabít, geopolitická psychodramata alespoň nebudou nudná.

Jako ve většině věcí tohoto druhu, nikdo z nás plebejců nic neví a stejně nejsme účastníky rozhovoru. Nic nám však nebrání zapojit se do zábavy planými spekulacemi, odbornými znalostmi z křesla, vyšinutými konspiračními teoriemi a možná i střízlivými analýzami.

Co si myslím, že se děje? Existuje mnoho možností, ale žádné z nich se vzájemně nevylučují. Záležitosti států a mezi státy mohou být stejně spletité, ne-li více spletité, mnohorozměrné a zatížené intrikami jako zasedací pořádek v jídelnách na druhém stupni střední školy.

Abychom to zjednodušili, položme otázku Číně i USA. Jsou chytří nebo hloupí? Dva národy a dvě možné odpovědi pro každý z nich nám dávají mřížku 2×2 čtyř možných scénářů. Čína může být chytrá nebo hloupá a vysílat zprávu USA, které jsou buď chytré, nebo hloupé.

Pojďme si podrobně projít možné permutace:

Čína je chytrá a USA jsou chytré

Pokud je Čína chytrá a USA jsou chytré, pak by Čína věděla, že se nemá pokoušet vytáhnout na svého inteligentního protivníka rychlou ránu. Čína by nelétala s maketami letadel, aby zmátla Spojené státy, jejichž analytici a zpravodajské služby by jistě byli schopni určit, jak autentická je čínská hrozba.

Chytrá Čína by také nepředváděla své letouny šesté generace (v den Maových narozenin, nic menšího), pokud by také neměla dobrý důvod se domnívat, že americká inženýrská kapacita je s NGAD (americký letoun šesté generace v degradovaném stavu) ve vážném vývojovém pekle.

Kdyby chytrá Čína věřila, že USA mohou rychle oživit inženýrské a průmyslové kapacity politikou "sputnikového momentu", Čína by svého protivníka bezohledně neprovokovala demonstracemi pokročilých zbraní.

Inteligentní americkou reakcí, kterou si inteligentní Čína přeje, je uznat, že průmyslová a inženýrská kapacita USA je ve střednědobém horizontu beznadějně překonána, a že obnova této kapacity bude vyžadovat období omezování, uvolňování napětí a izolace.

Čína je chytrá a USA jsou hloupé

Pokud je Čína chytrá a USA hloupé, pak jsou čínské demonstrace zbraní navrženy tak, aby Ameriku ohromily a donutily ji k tápání. Chytrá Čína by věděla, že hloupé USA by měly málo zpravodajských informací o pokroku jejího zbrojního programu a byla by zmatena demonstracemi.

V tomto scénáři by Čína mohla velmi dobře zaútočit na USA tím, že by létala s embryonálními technologickými demonstrátory desítky let před jejich nasazením. Chytrá Čína by v tomto scénáři věděla, že americký vojensko-průmyslový komplex byl beznadějně degradován desetiletími korupce a nekvalitního vzdělávání americké mládeže.

Hloupou americkou reakcí, kterou by si inteligentní Čína přála, by bylo zdvojnásobit výdaje na obranu, plýtvat národními zdroji v marné snaze šlapat vodu.

Národní obranně průmyslový komplex je parazit, který sedí na vrcholu komerčního průmyslového komplexu. Celkové výdaje na obranu v USA jsou ~25 % celkové průmyslové produkce. V Číně jsou to ~4 %. Vyčlenění ještě většího množství zdrojů vojensko-průmyslovému komplexu nyní pouze okrádá komerční průmysl, což v určitém okamžiku vyústí ve spirálu smrti. Ronald Reagan vnutil Sovětskému svazu tápání tohoto druhu.

Čína je hloupá a USA jsou chytré

Pokud je Čína hloupá a USA jsou chytré, pak jsou čínské demonstrace zbraní přinejlepším cvičením, které předvádí technologii, kterou USA již dlouho vlastní, a to vše pod bedlivým dohledem CIA a NSA.

Američtí analytici a stratégové by se zasmáli a dali by nově zvolenému prezidentovi Trumpovi najevo, že se nemá čeho obávat. Tyto demonstrace jen posilují americkou vyjednávací pozici, protože soupeř se rozhodl odhalit několik mizerných karet, které drží ve špatné ruce.

Chytrou americkou odpovědí na zmatení hloupé Číny by bylo vystupňování amerického bezpečnostního tlaku na asijském bojišti – ležérní nasazení letounů šesté generace, sledujte neschopnost Číny reagovat.

Čína je hloupá a USA jsou hloupé

Pokud je Čína hloupá a USA jsou také hloupé, pak nás čeká spousta zábavy a her. Čínská slepená demonstrace zárodečné technologie by se dozajista setkala s americkou reakcí – s nějakým předčasným zkušebním letem nafouknutého prototypu.

Obě strany se proti sobě postaví jako opilci před barovou rvačkou, blýsknou se bicepsy, noži a boxery, přičemž obě odmítnou schopnosti a záměry té druhé.

Až na to, že samozřejmě nemáme co do činění přímo s bicepsy, noži a boxery. Dvě hloupé supervelmoci vyzbrojené jadernými zbraněmi s chybným vzájemným chápáním svých záměrů a schopností jsou posledním patovým střetem, který v lidské historii nastane. Ale alespoň uvidíme spoustu skvělých zbraní, které budou předvedeny.

Jaký je tedy nejpravděpodobnější scénář? Jakkoli by bylo zábavné, kdyby byly obě strany hloupé, tuto možnost odmítám, protože Číně se od doby, kdy byla Čína naposledy ve válce (čínsko-vietnamská válka v roce 1979), podařilo zvětšit svou ekonomiku v reálných hodnotách více než pětačtyřicetkrát. Navigace v takovém bouřlivém růstu bez vedení válek je v lidské historii neslýchaná. Čínu zjevně neřídí imbecilové.

Pět dní před útokem Hamásu na Izrael zveřejnil časopis Foreign Affairs článek Jakea Sullivana, který uvedl, že "region [Blízkého východu] je dnes klidnější, než byl v posledních desetiletích". Je to ten samý Jake Sullivan, který řídí válku na Ukrajině. Vzhledem k pochybnému senilnímu stavu by bylo nespravedlivé svalovat vinu na prezidenta Joea Bidena. Samozřejmě, svádět to všechno na Jakea Sullivana je také nespravedlivé. Anthony Blinken a mnozí další byli stejně hloupí.

A samozřejmě je nespravedlivé obviňovat imbecily z Bidenovy administrativy. USA byly ve válce po více než 95 % své historie a v posledních 50-60 letech utrpěly významné nezdary, protože globální impérium se ukázalo být příliš přehnané. Staré zvyky umírají těžce a bezmyšlenkovité zvyky impéria mohou být nevyhnutelnou hloupostí, vzhledem k několika stoletím úspěšné expanze.

Zatímco pravděpodobnost, že USA jsou hloupé, je vysoká, Čína by pravděpodobně dala přednost chytré Americe. Uvrhnout hloupé USA do sestupné spirály sovětského stylu je v jaderném věku riskantní. Kdo ví, čím by se umírající říše mohly ohánět? Svět měl štěstí, když Sovětský svaz ve smrtelné agónii buď ustoupil, nebo neměl energii se ohánět.

Chytrá Čína by měla chtít chytré USA, které si uvědomí, že v Asii nemohou vojensky konkurovat a že jejich průmysl a instituce jsou příliš degradované a zkostnatělé, než aby mohly nést břemeno impéria. Spojené státy se nacházejí v Severní Americe a jsou nejbezpečnějším národem na světě, který má ideální polohu k tomu, aby si lízal rány, obnovoval a čekal na správný čas.

Diskuse již probíhá. Kontroverze kolem H1B je ve své podstatě debatou o tom, zda USA chtějí konkurovat Číně a jak to udělat, pokud ano. Tato rozprava stojí za to, pokud je vedena v dobré víře. Polarizace Ameriky a sociální média to bohužel neusnadňují. Elon Musk a Vivek Ramaswamy jsou jen další příchutí globalistů, kterými dav Heritage MAGA opovrhuje.

Zatímco USA se snaží ujasnit si, co MAGA představuje a jakou společností chce být, Čína se již rozhodla. Před čtrnácti lety došlo k představení J-20, čínské páté generace stíhaček, a znamenalo klíčový okamžik ve vědomí čínské průmyslové strany.

Když Wang Siao-tung, přední intelektuál Průmyslové strany, viděl J-20, odmítl Sentimentální stranu a její drahocennou posedlost levicí a pravicí jako beznadějně neefektivní a napsal:

"Když jsem viděl stíhačku čtvrté generace vzlétnout, nezhroutil jsem se a nevzlykal jako někteří mladí lidé, ale do oka mi vstoupila slza. To jsou emoce, ale jsou to emoce Průmyslové strany."

Jeden mladý člověk to shrnul docela dobře:

"Pravičáci by řekli, že stíhačka čtvrté generace nemůže být vyvinuta bez konstitucionalismu. Levičáci by řekli, že se nemůže rozvíjet bez čtyř svobod (svobodného vyjadřování a vyjadřování názorů, masové debaty a plakátů s velkými charaktery) [které se těšily boomu během kulturní revoluce, ale byly odstraněny z ústavy země poté, co se Teng Siao-pching dostal k moci]. Ale máme stíhačku čtvrté generace! Jak to mohou vysvětlit?"

O čtrnáct let později je Čínská průmyslová strana ospravedlněna letouny šesté generace, což činí bezvýznamnou rukama lomící úzkost Sentimentální strany. Wang Siao-tungovo odmítnutí Sentimentální strany před 14 lety se ukázalo jako jasnozřivé:

To je rozdíl mezi průmyslovou stranou a sentimentální stranou. Sentimentální strana nemluví o faktech, ale pouze o tom, co cítí. Čína má tolik vynikajících inženýrů a vědců, kteří dřou neznámí veřejnosti a mají velký přínos pro národ a lidstvo. Intelektuálové, kteří kloužou po povrchu věcí, mají na tyto příspěvky omezený pohled, někdy je dokonce popírají. Zbytečná sentimentální strana se dívá na jiné lidi svrchu. Musíme zjistit proč.

Zatímco pravé a levé křídlo Sentimentální strany blábolí, industrializace Číny kradmo dosáhla vyšší úrovně a má širší záběr, než si uvědomují. Dokáže nějaká jiná země na světě přerušit náš krok? Věřím, že nám nemohou stát v cestě. Někteří lidé mohou věřit, že je to možné, ale já to nevidím. Možná by bylo možné před deseti lety, aby se některé země spojily, aby zadržely Čínu, ale to je nyní nemožné, dokonce i se všemi silami dohromady.

Zdroj v angličtině: ZDE