Čínská ekonomika by mohla brzy čelit masivní dluhové krizi

3. 1. 2025

čas čtení 5 minut
"Čínská ekonomika se odrazila ode dna a je na vzestupné trajektorii, přičemž se očekává, že její HDP za rok překročí hranici 130 bilionů jüanů," uvedl Si Ťin-pching ve svém novoročním poselství pro rok 2025, píše Gordon Chang.

Dne 26. prosince Čína revidovala svůj hrubý domácí produkt za rok 2023 směrem nahoru o 3,4 bilionu jüanů, což představuje úpravu o 2,7 %. To znamená, že velikost čínské ekonomiky v tomto roce činila 129,4 bilionu jüanů nebo 17,73 bilionu dolarů. Siův cíl pro velikost ekonomiky je proto snadno dosažitelný.

Pekingští lídři jako obvykle projevují velký optimismus ohledně velikosti čínské ekonomiky. Jen málo oficiálních čísel však dává smysl, protože hlášená čísla jsou těžko slučitelná, mimo jiné, s velkým odlivem peněz ze země.

Například Čína zažila v listopadu největší odliv ze svých finančních trhů, protože čínské banky převedly 45,7 miliardy dolarů do zahraničí. Částka, kterou oznámila Státní správa deviz, zahrnuje repatriaci zahraničních investic v Číně a nákupy zahraničních cenných papírů čínskými rezidenty.

Proč ty velké výběry? "Sílící odliv signalizuje zhoršující se sentiment vůči asijské zemi, protože slib nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 60 % cla na čínské zboží hrozí zdecimováním obchodu mezi oběma zeměmi," uvádí Bloomberg.

Zdá se však, že problém je zásadnější. Odchozí toky začaly dlouho předtím, než byly učiněny Trumpovy hrozby: Wall Street Journal koncem října uvedl, že na základě jeho výpočtů "mohlo během čtyř čtvrtletí do konce června nezákonně opustit Čínu až 254 miliard dolarů".

Čínská dluhová krize v roce 2025?

Jak naznačují zprávy Wall Street Journal, panuje ohledně čínské ekonomiky dlouhodobý pesimismus. Zdá se, že se všichni obávají například dluhové krize. Je samozřejmě čeho se obávat, zčásti proto, že nikdo ve skutečnosti neví, jak velké dluhy Čína má. Každý však může cítit, že poměr celkového dluhu země k HDP je nebezpečně vysoký. Po zohlednění takzvaného "skrytého dluhu" a úpravě nafouknuté zprávy o HDP by poměr mohl podle mého odhadu činit 350 %. Možný je i vyšší odhad – řekněme 400 %.

Mnoho analytiků, kteří poukazují na to, že Číňané dluží peníze sami sobě, se neobává.

Naopak, právě to je důvod k obavám. Když země dluží peníze cizincům, dluhová krize se řeší relativně snadno. V takovém případě vláda vyšle svého vypulírovaného ministra financí do New Yorku nebo Londýna, vyjedná odpuštění dluhů a čeká na potlesk obyvatelstva za to, že přiměla cizince nést ztráty.

Čína to však udělat nemůže. Jakékoli vyřešení dluhové krize nutně vyžaduje, aby domácí strany trpěly, protože Číňané dluží peníze v první řadě sami sobě.

Komunistická strana – jak za vlády Chu Ťin-tchaa, tak za vlády Si Ťin-pchinga – zatím neprojevila politickou vůli potřebnou k prosazení bolestivých řešení. Její neustálá neschopnost řešit dluhovou situaci znamená, že vláda nemá jinou možnost, než se uchýlit ke krátkodobým a povrchním opatřením, jako je větší stimul poháněný dluhem.

Čínský režim má jednu velkou výhodu. Byl schopen oddálit řešení dluhové krize, protože se oddělil od zbytku světa silnou měnovou kontrolou.

Vyhýbání se měnovým kontrolám je stále těžší, ale přesto k němu dochází, protože lidé nevěří tomu, co Si a jeho úředníci říkají o ekonomice. "Slabost jüanu a místních akcií, stejně jako široký rozdíl v úrokových sazbách země s USA, zvyšují riziko začarovaného kruhu odlivu kapitálu," poznamenává Bloomberg. Propad cen nemovitostí – nemovitosti tvoří asi 70 % bohatství čínské střední třídy –, zadrhávající se ekonomika a hluboké znepokojení nad Si Ťin-pchingovou neomaoistickou politikou, to vše přispívá k chmurám.

"Pro Číňany je to chmurná situace," říká Anne Stevenson-Yangová, autorka knihy Divoká jízda: Stručná historie otevírání a zavírání čínské ekonomiky. Pesimismus je shrnut ve frázi "Doom Loop" ekonomika. Mnozí nyní říkají, že Čína má "ekonomiku odpadků".

Tento pesimismus samozřejmě vede k odlivu kapitálu.

Analytici se domnívají, že Čína, alespoň v tuto chvíli, má nástroje ke kontrole situace. "Konec čínské realitní bubliny povede spíše k pomalému sestupu než k náhlému kolapsu," řekl mi Andrew Collier, vedoucí vědecký pracovník Mossavar-Rahmaniho Centra pro podnikání a vládu na Harvard Kennedy School. "Čínští vůdci mohou přesouvat peníze po bankách s dostatečnou rychlostí, aby se vyhnuli náhlému poklesu v jakékoli části ekonomiky."

Ekonomický osud Číny: Může Peking vyřešit problémy?

Problémem Číny je v současné době nestálost čínské společnosti. Si Ťin-pching nyní buduje nebo rozšiřuje více než 200 vazebních středisek po celé zemi, nominálně pro zadržování osob podezřelých z korupce, ale pravděpodobně pro běžnou populaci. Co by mohlo být jasnějším znamením obav v Pekingu?

"Finanční nebo politická krize je stále možná, pokud obrovský čínský dluh zahltí bankovní systém nebo pokud nezaměstnanost dosáhne tak vysoké úrovně, že vypuknou protesty na celostátní úrovni, což způsobí zásadní změnu ve vládní politice," dodává Collier, který je také autorem knihy China's Technology War: Why Beijing Taken Down Its Tech Giants.

Čína má prostředky k řešení svých problémů, ale Si Ťin-pching je odhodlán usilovat o řešení podobná 50. letům, která situaci jen zhoršují. Peníze proto budou i nadále odtékat.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2642

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2025