Jak se porodnost a demokracie zneužívají k moralizování bez zájmu o věc samu
7. 1. 2025 / Boris Cvek
Kdyby je porodnost zajímala, museli by si položit otázku, proč je v Polsku navzdory velkému vlivu katolické církve a dlouhodobé politice dřívější vlády PiS, která za děti lidem platila, porodnost tak katastrofálně nízká (v roce 2022 je to 1,26 porodů na ženu)? Podobně je tomu v Japonsku nebo na Tchaj-wanu.
Proč má Česko ve stejné době výrazně vyšší porodnost než Polsko (1,62 porodů na ženu v roce 2022)? Proč Francie má porodnost jednu z nejvyšších v Unii (1,79 porodů na ženu v roce 2022)? Migranti z Magrebu? Ale Španělsko má ještě nižší porodnost než Polsko.
Jak je možné, že v roce 2023 klesla ve Francii porodnost na rekordní minimum od konce druhé světové války (1,68 porodů na ženu)? Ještě horší je dlouhodobější trend: ve srovnání s rokem 2010 je porodů o 20 procent méně.
Co se stalo? Migrantů ubývá? Morální hodnoty se změnily? Lidé se už ve Francii oproti roku 2010 nechtějí obětovat? Nebo se třeba prostě tehdy měli ekonomicky lépe? Francie je proslulá svou politikou péče o rodinu, dostupností školek a zdravotní péče pro děti (připomeňme, že u nás je více než sto tisíc dětí bez primární péče). Podle zprávy OSN z roku 2015, kdy byla ve Francii porodnost ještě vysoká, hlavní pozitivní vliv mají dva faktory: dostupnost předškolní péče, aby matky mohly zůstat v práci, a dlouhodobá stabilita štědré státní pomoci
Potřeba slepě moralizovat bez jakéhokoli zájmu o fakta a data mě stále více děsí i v případě debat o záchraně demokracie. Zatímco jakž takž chápeme, co je poptávka a nabídka, čili že společnost se chová jako mechanismus, nikoli jako jednotliví lidé ve smyslu morálních sil, pokud jde o demokracii, stále se máme tendenci utíkat k představě jednotlivého člověka, který kdyby měl lepší výchovu, lepší vzdělání, lépe znal a věděl, tak by bylo vyhráno.
Když pominu jak obtížný a dlouhodobý úkol je měnit vzdělání a výchovu populace, takže masivní nástup krajní pravice v Evropě v průběhu několika posledních let takto těžko zvrátíme, nota bene je v tomto těžko mistrovat zrovna Německo, Rakousko nebo Francii, zásadní roli hrají přece ekonomické podmínky, to jak se lidem reálně žije, to zda stát je schopen plnit své funkce. Jak je možné, že měl Hitler v roce 1928 podporu ve volbách jen 2,6 procenta, a v roce 1933 už byl kancléřem? Stala se taková drobnost, říká se jí velká hospodářská krize.
Data k porodnosti ve Francii:
https://www.insee.fr/en/statistiques/7757334
Zpráva OSN o porodnosti ve Francii:
Diskuse