Antibiotická nouze „si v příštích 25 letech vyžádá 40 milionů životů"
6. 1. 2025
S tím, jak se superbakterie šíří po celém světě, se počet úmrtí na antimikrobiální rezistenci zdvojnásobí, varuje bývalá hlavní lékařka Anglie
Dr. Sally Daviesová má pro nadcházející rok jasnou zprávu. Podle ní čelíme rostoucí antibiotické krizi, která může mít ničivé dopady na muže, ženy a děti po celém světě.
Daviesová, bývalá hlavní lékařka Anglie, se stala přední zastánkyní celosvětových opatření v boji proti metle superbakterií.
Konsttuje, že existuje reálné nebezpečí, že rutinní zákroky - od operací po porody - by mohly přinést rozsáhlá život ohrožující rizika v důsledku šíření bakterií, které mají antimikrobiální rezistenci (AMR). „Každý rok zemře v důsledku šíření mikrobiální rezistence asi milion lidí a toto číslo se v příštích 25 letech zvýší,“ řekla. „Je to opravdu děsivé.“
Odhady naznačují, že do roku 2050 se počet úmrtí na AMR zdvojnásobí, přičemž údaje uvádějí, že v příštích 25 letech přijde kvůli superbakteriím o život téměř 40 milionů lidí, přičemž ohroženi budou zejména starší lidé.
„Nedávné údaje ukazují, že AMR klesá u dětí mladších pěti let, což je dobrá zpráva. U osob starších 70 let se úmrtnost od roku 1990 zvýšila o 80 %, což je velmi znepokojivé.“
Vědci tvrdí, že se stárnutím populace přibývá lidí žijících s chronickými chorobami, což je činí zranitelnějšími vůči AMR.
Tváří v tvář těmto hrozbám se lékaři snažili co nejvíce omezit předepisování antibiotik, zatímco pacienti byli tlačeni k dokončení léčebných kurzů. Zneužívání antibiotik lékaři však není jedinou cestou, kterou se rezistence šíří. Zásadní roli hraje samotná krajina, což je problém, který pramení ze skutečnosti, že přibližně 70 % všech antibiotik je podáváno hospodářským zvířatům, čímž vzniká soubor zvířat, u nichž se rezistence může vyvíjet.
„V podstatě házíme antibiotika kravám, kuřatům a ovcím jako levnou alternativu k tomu, abychom jim podávali růstové stimulátory nebo profylaktika a zabránili tak šíření nemocí,“ řekla Daviesová. Taková opatření pomáhají mikrobům vyvíjet se, takže si vyvinou schopnost bránit se antibiotikům, rezistenci, která se pak šíří po celém světě.
„Pokud máte intenzivní zemědělství, kde se používá hodně antibiotik, nebo rušnou nemocnici, která má špatný kanalizační systém, mohou se rezistentní bakterie dostat do vodních toků,“ dodala Daviesová. „Vítr fouká nad těmito místy kontaminované půdy nebo vody a zachycuje bakterie a geny s rezistencí v nich, a pak je přesunuje na jiná místa. Tak se tento problém stal zhoubným.“
Důvodem šíření AMR je prostá záležitost přežití nejsilnějších, dodal Davies. „Bakteriím trvá asi 20 minut, než se rozmnoží. Také hodně mutují, a pokud tak činí v přítomnosti antibiotik a tato mutace je chrání, tyto kmeny se budou množit. A co je zásadní, mohou to přenést na všechny bakterie, se kterými přijdou do kontaktu.“
Snadnost, s jakou se AMR šíří, znamená, že je stále důležitější, abychom antibiotika, která máme, nezneužívali. Vyvolává to také potřebu vyvíjet nová antibiotika - a to opět vyvolává problémy, říká Daviesová.
„Od konce 80. let jsme neměli žádnou novou třídu antibiotik, která by se začala rutinně používat, a tržní model, který by podporoval vznik nových, je rozbitý. Pokud vyvinete nové antibiotikum, může ho někdo používat jednou za rok na týdenní léčbu. Kde je v tom finanční zisk?“
„Naproti tomu léky na krevní tlak, které se musí užívat každý den, nebo léky na rakovinu, které se musí podávat po dobu několika měsíců, nabízejí farmaceutickým firmám mnohem větší zisky. Nemají tedy žádnou motivaci snažit se vyvíjet nová antibiotika. Je to skutečný problém.“
Diskuse