9. 1. 2025
Změny globálních zásad společnosti Meta týkajících se nenávistného obsahu nyní zahrnují povolení uživatelům nazývat transgenderové osoby „to“, přičemž v pokynech se uvádí: „Povolujeme obvinění z duševní nemoci nebo abnormality, pokud je založeno na pohlaví nebo sexuální orientaci.“
Chi Onwurah, labouristická poslankyně a předsedkyně výboru pro vědu a technologie britské Dolní sněmovny, která vyšetřuje, jak online dezinformace podnítily loňské letní nepokoje v Británii, uvedla, že Zuckerbergovo rozhodnutí nahradit profesionální ověřovatele faktů uživateli, kteří dohlížejí na správnost příspěvků, je „znepokojivé“ a „docela děsivé“.
„Slyšet, že Meta odstraňuje všechny své factcheckery [v USA], je znepokojující... lidé mají právo být chráněni před škodlivými účinky dezinformací,“ řekla. „Skutečnost, že Zuckerberg řekl, že následuje příkladu společnosti X, musí vyvolat obavy, když porovnáme, jak je X platformou pro dezinformace ve větší míře, než byl Facebook.“
Společnost Meta uvedla, že se bude spoléhat na to, že si uživatelé sociálních médií budou navzájem kontrolovat své příspěvky v systému „komunitních poznámek“ podobném tomu, který přijal Elon Musk na X. To vyvolalo obavy z dezinformací vycházejících z USA o otázkách včetně voleb, zdravotnictví, pandemií a ozbrojených konfliktů a přelévajících se do digitálních kanálů po celém světě, kde má Meta více než tři miliardy uživatelů.
Americko-filipínská novinářka Maria Ressa, nositelka Nobelovy ceny za mír, ve středu předpověděla, že pro žurnalistiku, demokracii a uživatele sociálních médií nastávají „extrémně nebezpečné časy“. Poté, co zveřejnila články kritické k bývalému filipínskému prezidentovi Rodrigu Duterteovi, čelila obvinění z trestného činu. Meta podle ní hodlá „dovolit, aby lži, hněv, strach a nenávist nakazily každého jednotlivého člověka na této platformě“.
Krok společnosti Meta, který Zuckerberg jasně označil za reakci na nastupující prezidentství Donalda Trumpa, také vyvolal předpovědi, že ze strany Trumpovy administrativy přijde velká výzva proti zákonům, jako je zákon o bezpečnosti na internetu.
Bývalý britský ministr pro technologie Damian Collins uvedl, že taková výzva bude „s největší pravděpodobností učiněna prostřednictvím obchodních jednání, při nichž bude na Spojené království vyvíjen tlak, aby přijalo americké normy pro digitální regulaci“.
Řekl: „Musíme se rozhodně postavit proti takovým návrhům, které by nás připravily o jakoukoli možnost hnát vedoucí pracovníky technologických firem k odpovědnosti a požadovat po nich, aby na svých platformách prosazovali bezpečnostní standardy, které jsou stanoveny v našich zákonech.“
Whistleblower z firmy Meta řekl deníku Guardian: „Jsem nesmírně znepokojen tím, co to znamená pro dospívající.“
Arturo Béjar, bývalý vedoucí inženýr, do jehož odpovědnosti ve společnosti Meta patřila bezpečnostní opatření pro děti, uvedl: „Budou stále více vystaveny všem kategoriím materiálu, před kterými je třeba je chránit.“
Škodlivý obsah, včetně násilného nebo pornografického materiálu, by se mohl k mladým uživatelům dostat snadněji, řekl Béjar a citoval Zuckerbergovo prohlášení, že řešení „méně závažných“ prohřešků bude nyní záviset na tom, zda uživatelé označí materiál dříve, než na něj Meta začne reagovat.
Evropská komise se v Bruselu ohradila proti Zuckerbergovu úternímu prohlášení, v němž označil Evropu za místo se „stále rostoucím počtem zákonů institucionalizujících cenzuru - odkaz na vlastní zákon EU o digitálních službách, který reguluje online obsah.
Mluvčí výkonného orgánu EU uvedl, že „naprosto odmítáme jakákoli tvrzení o cenzuře“ a že „absolutně nic v zákoně o digitálních službách nenutí, nežádá ani nepožaduje, aby platforma odstraňovala zákonný obsah“.
Zuckerberg uvedl, že jeho politika zbavování se ověřovatelů faktů se prozatím týká pouze USA, ale jeho výpad proti Evropě vyvolal obavy, že tento přístup hodlá zavést i v Evropě.
Meta bude čelit intenzivní regulační kontrole, pokud tak učiní ve Spojeném království a EU, uvedl Arnav Joshi, vedoucí právník v oblasti technologií v advokátní kanceláři Clifford Chance.
„Pokud dojde k odklonu od lidských ověřovatelů faktů a k větší automatizaci, budou chtít regulační orgány vidět důkazy o účinnosti těchto změn - v minulosti se ukázalo, že je obtížné je kvantifikovat a zdůvodnit.“
Valérie Hayerová, poslankyně Evropského parlamentu a vedoucí centristické frakce Renew Europe v Evropském parlamentu, řekla: „EU zůstane pro giganty sociálních médií nepohodlná tím, že se postaví za integritu a nezávislost svobody projevu a demokratických procesů. Evropa nikdy nepřijme manipulaci a dezinformace jako společenský standard. Tím, že se Meta vzdává ověřování faktů v USA, dělá hlubokou strategickou a etickou chybu.“
Oliver Marsh, bývalý poradce na Downing Street a vedoucí technologického výzkumu v berlínské a curyšské neziskové organizaci Algorithmwatch, uvedl: „Pokud tyto změny politiky znamenají, že můžete šířit lži, které končí útoky na skupiny, pak existuje případ, kdy by Meta jednala v rozporu se zákonem EU o digitálních službách. Otázkou je, zda to Zuckerberga zajímá. Jeho rozhodnutí - a rostoucí pravděpodobnost, že by odmítl vyhovět jakýmkoli donucovacím opatřením, aby zapůsobil na Trumpa, nás přibližuje k okamžiku, kdy se EU možná bude muset rozhodnout, zda má pravomoc zakázat společnost Meta, nebo jak jinak by ji mohla pohnat k odpovědnosti.“
Zatímco společnost Meta uvedla, že materiál o sebevraždách, sebepoškozování a poruchách příjmu potravy bude stále považován za „porušení s vysokou závažností“ a že „bude i nadále používat naše automatizované systémy ke skenování tohoto obsahu s vysokou závažností“, britská charitativní organizace na ochranu dětí NSPCC vyjádřila obavy.
Diskuse