Globální oteplování a další lidské činnosti zvyšují smrtící dopady povodní v Asii
3. 12. 2025
I přes výrazné zlepšení systémů reakce na katastrofy se potýkáme s čím dál silnějšími a ničivějšími bouřemi
Počet obětí povodní v Indonésii přesáhl 700, evakuován byl 1 milion lidí
Rodiny uvězněné na střechách svých domů. Domy pohřbené pod rychle stékajícím bahnem. Zubaté hnědé krátery zohavující svěží zelené svahy.
Tyto scény jsou výsledkem série cyklónů a bouří v období silných monzunů, které zasáhly Asii přívalovými dešti, zničily základní infrastrukturu a změnily krajinu. Násilné počasí zabilo za poslední týden nejméně 1 200 lidí a donutilo milion lidí uprchnout, aniž by věděli, zda jejich domovy budou ještě stát, až se vrátí.
Důsledky znamenají závažné zhoršení smrtícího počasí v celém regionu, které je ještě umocněno vrstvou uhlíkových emisí, která otepluje planetu. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) předpokládá, že jižní a jihovýchodní Asie budou s rostoucími teplotami trpět intenzivnějšími dešti a „výrazným nárůstem“ četnosti povodní v monzunových oblastech.
Roxy Koll, klimatolog z Indického institutu tropické meteorologie a spoluautor nejnovější zprávy IPCC, uvedl, že v této sezóně se více než počet cyklónů změnilo jejich chování. „Jsou vlhčí a ničivější, protože se změnilo základní klima,“ řekl. „Hlavním faktorem katastrof je nyní voda, nikoli vítr.“
Přirozené povětrnostní jevy, včetně cyklu La Niña a negativního dipólu v Indickém oceánu, přispěly k vytvoření podmínek pro vznik bouří. Vědci zatím neurčili, do jaké míry přispělo k počtu obětí, který s povodněmi stále roste, znečištění způsobující oteplování planety, ale již dávno zjistili, že teplejší vzduch obsahuje více vlhkosti – asi 7 % na každý stupeň Celsia.
Toto množství vody navíc, spolu se zvýšením energie z teplejších oceánů, vede k vzniku bouří, které mají mnohem větší sílu.
Deště uvolnily půdu a vyrovnaly svahy v kopcovitých oblastech, což zničilo vesnice a znemožnilo používání silnic a železnic. Povodně také bránily záchranným pracím, protože narušily dodávky elektřiny a telefonní sítě.
V Indonésii, kde se čerstvě pokácené kmeny vyplavily v zaplavených částech země, které také trpí odlesňováním, se má za to, že škody byly ještě zhoršeny kácením stromů, které mohly absorbovat vodu a stabilizovat půdu. Podle místních médií vede generální prokuratura pracovní skupinu, která má prověřit, zda k katastrofě přispěly nelegální činnosti. Agentura Reuters také informovala, že ministerstvo životního prostředí plánuje dotazovat společnosti zabývající se těžbou dřeva, těžbou nerostných surovin a pěstováním palem na jejich činnosti.
Sonia Seneviratne, klimatoložka z ETH Curych a spoluautorka nejnovější zprávy IPCC, uvedla, že další lidské faktory mohly rozsah povodní zesílit, ale to není v rozporu s rolí klimatických změn při zhoršování srážek.
„Máme velmi jasné signály o nárůstu silných srážek s rostoucím oteplováním, a to jak v globálním měřítku, tak v Asii,“ řekla. „Vliv klimatických změn způsobených člověkem na zesílení silných srážek je dobře známý a je klíčovým prvkem v hlášených povodních.“
Jedinou dobrou zprávou z dlouhodobého hlediska je, že lidské ztráty způsobené povodněmi a bouřemi po celém světě výrazně poklesly, protože vlády zavedly systémy včasného varování a naučily se evakuovat lidi z nebezpečných oblastí ještě předtím, než katastrofa udeří. Odborníci však tvrdí, že i v zemích se středními příjmy, které dosáhly velkého pokroku v přeměně počtu obětí na počet vysídlených osob, jsou systémy reakce na katastrofy stále nedostatečné.
„Situace v jihovýchodní Asii ukazuje, že stále potřebujete ještě lepší systémy včasného varování, ještě lepší útočiště, kam se lidé mohou uchýlit v době povodní ... [a] ještě více řešení založených na přírodě – výsadbu stromů a mangrovů v místech, která jsou obzvláště ohrožena povodněmi, aby byli lidé v bezpečí,“ řekl Alexander Matheou, ředitel Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce pro region Asie a Tichomoří.
Diskuse