Rozhovor Britských listů 703. Začínám cítit strach o svou osobní bezpečnost

10. 1. 2025

Jan Čulík: Ještě jednou, možná trochu opožděně, vážení televizní diváci, vám přejeme všecko nejlepší do nového roku a v dnešním Rozhovoru Britských listů máme vynikajícího komentátora Britských listů, pana profesora Borise Cveka z olomoucké univerzity, který nám pravidelně píše velmi zajímavé články často týkající se poměrů v České republice. A já jsem se vás chtěl dnešním rozhovoru, pane Cveku, zeptat na to, jak to tedy vidíte? Ono to vypadá dost špatně v tom roce 2025. Já jsem v tom našem jednom předchozím rozhovoru poukazoval na to, že kolem Silvestra jsem viděl někde, už to nemůžu najít, někde na sociálních sítích takovou karikaturu, že prostě lidi stojí ustrašeně, skupina lidí asi dva tři metry od dveří, které se snaží otevřít asi tři metry dlouhým klackem a na nich je napsáno 2025. To je takže to jako je Trump ve Spojených státech za pár dní. Prostě. Zuckerberg, Musk, česká politika. Jak se na to díváte, pane Cveku, co bude?

Boris Cvek: Dobrý den, hezký rok 2025 pokud možno. Já asi bych začal tím, že nejsem profesor. Víte, jak je to na akademické půdě citlivé téma, aspoň v České republice, kdo je profesor, kdo je docent. A tak jsem doktor.

Jan Čulík: Pane Cveku, ano, ale jelikož operujeme mimo univerzity, tak kdokoliv pracuje na univerzitě je profesor. Tak dobře, omlouvám se za chybu, povídejte.

Boris Cvek: Na univerzitní půdě je to citlivé téma.

Pokud jde o výhledy do roku 2025, tak já jsem si asi nikdy v životě necítil tak špatně. Pořád chci věřit tomu, že to nějak půjde dále, že ten svět bude zhruba vypadat stejně jako vypadal. Ale ta fakta, na která narážím, jsou. strašlivá, vyvádějí mě z tohoto předpokladu a nedovedu si pořádně představit, co bude. A dokonce začínám cítit řekl bych dokonce strach o svou osobní bezpečnost.

Jan Čulík: Mimochodem, to mně připomíná. Včera jsem shodou okolností zhlédl tady někde na YouTube byl interviewován editor časopisu Private Eye [Ian Hislop] o tom, co se děje, mluvil velmi kriticky taky a zmínil se o své tchýni. On sám tento editor, je mu přes šedesát, takže tchyni musí být kolem devadesátky a takže se mu tchýně svěřovala, že nikdy v životě se necítila tak strašně. A on jí řekl, come on, prosím tě, vždyť ti bylo čtrnáct v roce 1939. Takže myslíte si, jako je fakt, že ty poměry, promiňte, já vás přerušuju tady, že ty poměry jsou velmi podobné těm třicátým létům a víme kam to vedlo. No tak povídejte ale.

Boris Cvek: No já si myslím, že v určitém ohledu je to horší než třicátá léta, protože v těch třicátých létech přeci jenom Velká Británie a Spojené státy byly zárukou demokracie. Byla otázka, jak dlouho to vydrží, ale třeba ti lidé mohli utéct před Hitlerem do Velké Británie, do Spojených států. Na kolik to vůbec šlo, ale prostě byly tady alternativy, model společnosti.Tak to bylo i celou studenou válku. Bohužel teďka se zdá, že ve Spojených státech, v Británii, v Německu se demokracie začíná hroutit a já jsem vždycky už od roku 2022, na začátku roku 2022 na jaře jsem věřil tomu v souladu s médii a tak dále, že Rusko padne a Ukrajina vyhraje. Že bude stačit udělat sankce, odříznout Rusko od Swiftu a tak dále, ale už někdy v červnu, kdy jsem pochopil, že Spojené státy nejsou ochotné do té války opravdu jít a postavit se Rusku, tak jsem se začal bát o to, abychom zachránili Evropu. První a nejdůležitější musí být zachránit tu alternativu k Rusku, aby Rusko mělo alternativu, aby v Evropě existovala demokracie silná, prosperující, která třeba za 20 let za 30 let jako během té studené války to Rusko nakonec porazí, ale nám se začíná hroutit západní Evropa samotná. Doufejme, že to tak nebude, ale všechno nasvědčuje tomu, že to tak bude. Myslím si, že to může mít fatální vliv i na naši vnitropolitickou situaci.

Ale myslím si, že nebo děsí mě, jak nikdo z takzvaných demokratů tomuto nevěnuje pozornost. Pořád se hledá nějaká představa, že Trump, prezident Trump, se postaví Moskvě, že zachrání Ukrajinu, že zachrání nás, že vlastně nám dává samé férové nabídky. Pořád se něco lakuje na růžovo to, že vlastně jeho pobočník, pravá ruka Elon Musk podporuje v západní Evropě krajní pravici, naprosto otevřeně netají se tím. Teď nedávno včera, nebo kdy udělal rozhovor se šéfkou AfD v Německu a podporuje AfD, tvrdí, že AfD by měla být v Německu tak, jak někdo může doufat, že Trump zachrání Ukrajinu, když v Německu v druhé nejdůležitější zemi po Spojených státech podporuje AfD, která chce hodit Ukrajinu přes palubu. Ale není zapotřebí jenom toto. Stačí už dříve, kdo jezdí za Trumpem do jeho soukromé rezidence s evropských politiků?

Jan Čulík: Orbán.

Boris Cvek: Nikdo jiný než Orbán. Jak to, že to nikoho z těch demokratů neznepokojuje, no a to už vůbec nemluvím o ekonomické situaci, protože podle mě ten klíč k tomu, proč to dopadlo ve Spojených státech tak, jak to dopadlo, proč to dopadá v západní Evropě, tak, jak to dopadá - ekonomika. A jestliže ekonomika jde dolů, jestliže demokraté ukazují, že nejsou schopni si s tou ekonomikou poradit a u nás to má dokonce až tak absurdní formu, že premiér vykládá o tom, jak je všechno dobré a já už jsem dokonce se dostal do stádia, že mám strach, jestli takové instituce jako Český statistický úřad nebo veřejnoprávní média nejsou vlastně představiteli protistátní činnosti.

Protože teď ta média upozorňují na fakta. Český statistický úřad před několika dny ukázal, že zrychlil pokles průmyslu. Tak, jak to tedy je? Jak to premiér myslel, že ti, kdo ukazují na to, že se nedaří, šíří blbou náladu a ruskou propagandu? Kdo je vlastně ta hranice mezi ruskou propagandou a fakty?

Jak je možné, že teď na i-rozhlase vyjde článek o tom, že se bude fénovat vzduch, že tady máme výkon jednoho bloku Temelína, který potřebujeme zlikvidovat, zmařit, jak je to možné. Když jsem šel na oběd přes centrum Olomouce, tak jsem měl pocit, jestli jsem nenaletěl nějaké dezinformaci. Jestli někdo nehackoval stránky Českého rozhlasu a pak si pustím Radiožurnál v rádiu a první zpráva poledního zpravodajství je, potvrzuje tady toto.

Prostě budou muset tady stavět fény, takzvané mařiče energie, které budou výkonem jednoho bloku Temelína ohřívat vzduch, protože elektrické energie je moc.

To už nemluvím o stavebním řízení, o kterém se půl roku říkalo, jak je naprosto nutné pro prosperitu tohoto státu, jak nás to nakopne, jak budeme jedni z nejlepších v Evropě ve stavení, v rozvíjení. Najednou se ukázalo, muselo to být do 1. července stoprocentně. Ministr Bartoš tehdy: „Musí to být do prvního července, musí, musí, musí“ a najednou je to odloženo do 1. ledna 2028. Nic se neděje. Tak to budeme mít v roce 2028.

Toto je opravdu hrůza a mě překvapuje, že ti lidé, kterým údajně stojí za to hájit demokracii, pro které je demokracie zásadní, nedávno jsem slyšel v rádiu, tam mluvil, myslím Daniel Kroupa. Říkal, že pro ně je nejdůležitější svoboda a demokracie. A mluvil tam něco o vzdělávání a ani slovo o ekonomice. Ani slovo o tom, co si vlastně lidé mají myslet o vládě, pokud jde o zvládání.

Mimochodem, i kdybychom se na lidi vykašlali a nechali, je  ať jsou v bídě, v drahotě a tak dále, tak my nemůžeme ani zbrojit. My nemůžeme nakupovat, my nemůžeme nic, když nebude mít funkční ekonomiku a nebudeme mít příjmy.

Jak je možné, že generál Šedivý říká, že armáda je v kritickém stavu? V listopadu, tak je to ruský agent nebo co to znamená, jak je to možné? Takže my máme čelit Rusku nehledě na to, že i kdybychom byli sebevíce vyzbrojení, kdybychom byli s Polskem a s Pobaltím, tak bez Spojených států nemáme nejmenší šanci, což se ukazuje krásně na Ukrajině - krásně? hrozně, tak my nejsme schopni ani tu armádu držet nad kritickým stavem.

Jan Čulík: Takže měl Putin vlastně pravdu, když předpokládal, že zaprvé Západ to přestane bavit a za druhé, že se ten Západ nikdy nedokáže zorganizovat?

Boris Cvek: Ne víte, já věřím v dějiny jako v sérii nezamýšlených důsledků činů. Já si myslím, že Putin tohle vůbec nečekal a nikdo ze západní Evropy to nečekal. Putin si myslel, že rychle dobude Ukrajinu, že to bude fait accompli, že to bude trvat dva týdny a tak dále. Pak byl asi překvapený, že Západ mu vzdoruje. Nějakou dobu to vypadalo, že Putin je na kolenou. Ukrajina ho hnala pryč, ale vlastně to, že jsme se hnali v podstatě za Krymem, nejdůležitější bylo získat Krym a vlastně celou Ukrajinu. A úplně jsme zapomněli na to, že nám možná spadne demokracie v Evropě, ve Spojených státech, všude, že nás zničí inflace, tak to je zase nezamýšlený důsledek. To jsou samé nezamýšlené důsledky. Já si myslím, že Putin může být teď velmi šťastný a veselý, je na koni. Všechno mu padá do rukou. Spojené státy, Německo, Rakousko. Kdo by to kdy řekl, že v Rakousku se bude skládat vláda, kde je - to už není jenom Orbán, to je Slovensko, Rakousko. Potom to možná bude Česká republika. Kdoví jak to dopadne v Německu, protože Německo je na tom taky hospodářsky velmi špatně. Francie zablokovaná.

Jan Čulík: No Rakousko ovšem nebylo nikdy denacifikováno po druhé světové válce na rozdíl od Německa, takže tam určitý potenciál pro to byl. No a potom v tom Německu samozřejmě ti ultrapravičáci jsou hlavně v tom bývalém východním Německu. Takže to je taky otázka. Jinak já nevím, uvidíme, jak to dopadne s tím Německem, ale jsou takoví analytikové, kteří poukazovali na to, že ve srovnání s tou obrovskou velikostí Německa ta podpora pro ty ultrapravičáky na tom jihu toho východního Německa je malá. Takže v tom je určitá útěcha. No ale samozřejmě není útěcha v tom, že najednou máme Trumpa, který chce ho vojensky ovládnout Grónsko.

Boris Cvek: Právě jsem si právě jsem se vás chtěl zeptat, jestli Amerika byla denacifikována? Jak je možné, že Trump, když poprvé vyhrál v roce 2016, tak měl o 3 miliony voličů méně než Hillary Clintonová. Teď vyhrál naprosto suverénně, teď vyhrál i tu lidovou volbu, vyhrál naprosto drtivě. Jak je to možné?

Jan Čulík: Já tomu nerozumím, vysvětluje se to těmi sociálními sítěmi a máme samozřejmě nyní tu hrůzu, že jak Zuckerberg, tak Musk nyní zcela otevřeně zaprvé podporují Trumpa, za druhé zrušili fact-checking, zjišťování lží a tak dále, odstraňování lží, které stejně moc nefungovalo, právě proto máme tyhle výsledky, no a budou to vnucovat Evropě. Budou říkat, že pokud Evropa nezruší svůj digitální zákon, tak Amerika proti Evropě uvede zavede daně na vývoz nebo dovoz tak dále. Najednou se to velmi zhoršilo, co budeme dělat?

Boris Cvek: No já bych ještě, jestli mohu, podívejte se v roce 1928 měl Adolf Hitler ve volbách 2.6%. Nebyly žádné sociální sítě nebyla žádná ruská propaganda, na Německo nikdo nepůsobil zvnějšku v Hitlerův prospěch. V roce 1933, o pět let později, byl kancléřem, vůbec to nesouviselo se sociálními sítěmi. Souviselo to s tím, že byla velká hospodářská krize. Když v roce 2008 byla ta krize velká na Západě, já už nevím, jak se jí říká, finanční krize nebo tak, tak čínské vedení, teď jsem to četl v dějinách Číny v Oxford History of Modern China, čínské vedení si řeklo, aha, tak Západ je na kolenou, neřeklo si to kvůli tomu, že jsou tady sociální sítě nebo tak? Řeklo si to kvůli té ekonomické situaci.

Já si myslím, že jediná možnost je změnit ekonomickou situaci, protože pokud se nezmění ekonomická situace, tak nám nepomůže nic, ani kdybychom měli nebeské sociální sítě. Kdyby je řídili sami andělé, tak v okamžiku, kdy tady bude špatná ekonomika, tak nebudeme mít na obranu. Nebudeme mít na sociální, zdravotnictví, nebudeme mít na nic a ta demokracie se zhroutí.

Jan Čulík: Ono to taky se týká těch Spojených států, protože tam ti lidi jsou taky do značné míry, velká část obyvatelstva je chudá a v poslední době zchudla, takže to je možná to vysvětlení, proč se tam dostal ten Trump, protože oni si mysleli, že ten Biden neudělal nic, že jo, on většinou zastával takové jako standardní demokratické názory, ale skutečně neudělal toho moc, ani co se týče Gazy ani co se týče Ukrajiny, ani co se týče domácích poměrů.

No a jak by se měla podle vás v Čechách oživovat ekonomika? Co by vlastně ti politikové měli dělat? Mimochodem, než odpovíte na tu otázku, já se jenom zmíním o podle mě zase vynikajícím rozhovoru, který vedl Bob Kartous s Danielem Münichem, ekonomem a analytikem, který - bohužel to lidi nečtou, protože asi se bojí ekonomiky nebo prostě ekonomie, ale on tam poukázal na to, on sleduje jednání české vlády, že normálně by se očekávalo, že než vláda zavede nějaký zákon, že se provede analýza toho dopadu toho zákona. Oni to nedělají. To je prostě neuvěřitelné, takže?

Boris Cvek: Bohužel, l já to vím, já jsem to právě slyšel, nebo četl od Daniela Münicha a dalších ekonomů.

Já bych se ještě vrátil k těm Spojeným státům. Je zajímavé, že 80% lidí, kteří nebyli postiženi inflací, bylo to 24% voličů, kteří nebyli postiženi, inflací, volilo Harris. To je zajímavé. Toto by měli být bohatší lidé, kteří by přece měli volit republikány. Naopak 77% lidí, kteří byli tvrdě postiženi inflací, volilo Trumpa. Tak já si myslím, že to říká všechno.

Jan Čulík: No tak je to jasné, tak jde o sociální situaci lidí a jak se to bude zlepšovat v Čechách? Jaké máte recepty?

Boris Cvek: No já bych třeba začal tím, co navrhuje Mario Draghi pro celou Unii, protože ona se musí zlepšit ta situace v Unii a to jsou masivní investice. On prostě radí federalizaci. Bohužel my těžko budeme teď budovat fiskální unii, když tady máme nacionalisty. Evropa ztrácí ten integrační potenciál a rozpadá se do těch nacionalistů. A u nás chybí peníze v rozpočtu. My musíme stavět infrastrukturu. Všichni to říkají, že máme stavět infrastrukturu.

Jan Čulík: No to ale tam říká ten Daniel Münich taky, že to to drastické zrušení té superhrubé mzdy a zrušení těch daní se nikdy nenahradí v Čechách, že oni to prostě nenahradí, že ten schodek tam bude vždycky.

Boris Cvek: No museli by zvýšit daně, museli by zvýšit daně, museli by zvýšit daně bohatým. Řekněte mi, jak je možné, že Hospodářské noviny, pravicové periodikum naprosto jednoznačně, dlouhodobě, píše o tom, že v Čechách nebo v Česku je strašně moc miliardářů? A že tito miliardáři potlačují růst střední třídy, deformují celou společnost a my je nejsme schopni danit.

Jan Čulík: Ano, a ještě je tam v tom rozhovoru toho pana Münicha jedna věc, když se ho Bob Kartous u zeptá na ty oligarchy, tak on říká, že ono vám je taková divná věc, že se třeba prostě pět let připravuje nějaký zákon a potom na poslední chvíli ono se to z nějakých neznámých důvodů zruší, někdo přišel a řekl, tohle se mi nelíbí a oni sklapli podpatky. No vláda oligarchie, ale co proti tomu dělat? Všecko tohleto je jasné, ale jak z toho ven?

Boris Cvek: Nevím, jak z toho ven politicky, nevím. Já jsem jednoznačně podporovatel té prozápadní orientace těch vládních stran. Já jsem volil piráty, fandím té koalici. Ale bohužel je to pro mě jedno větší zklamání než druhé. Dokonce jsem přemýšlel teď před pár minutami, že to je asi ještě horší než Nečasova vláda, kdy jsem volil ODS, tak ta vláda Fialova to má těžší. V době Nečasovy vlády tady byl ráj, to byla naprosto stabilní Evropa. Prostě bylo to super, teď nevíme, co bude za rok za dva, jestli tady náhodou nebude nebude Putin, jestli nebudou všichni všude fašisté.

Jan Čulík: Nevíme, co bude co bude po 20. lednu totiž.

Boris Cvek: Ano a co mě irituje je takový klid nebo jako neschopnost. si přiznat realitu a začít se tou realitou vážně zabývat. Podívejte se, já bych té vládě dokázal porozumět, kdyby premiér řekl, nepodařilo se nám. Tohle, tohle, tohle, takhle to analyzujeme. Jsou to vážné a těžké věci. Nejde to proto, a proto, budeme to zkoušet takto a takto - a on přijde a řekne, že všechno je dobré. Všechno se dařilo. Jdeme prostě krásnou cestou k německým platům.

To je to strašlivé a dokonce jakoukoli kritiku - To je v podstatě to, co on dělá, je to, co tady bylo za Brežněva. Brežněv utíkal se opíjet a on si hrál na operního pěvce a na myslivce a tak dále a nechtěl, znám to z Gorbačova života, nechtěl znát čísla, nechtěl znát data, nechtěl vidět, jak ta země vypadá, v jakém je stavu, ale tím se nedá utéct před realitou, protože ta realita nás doběhne třeba v podobě toho, že budeme fénovat oblohu.

My budeme tady vypouštět jeden blok Temelínu proto, že nemáme infrastrukturu. Jak to, že nemáme infrastrukturu? To je přece odpovědnost vlády, je to naprosto zásadní věc a na druhou stranu tu máme nejdražší elektřinu v Evropě. Jak je možné, že v zemi, kde je nejdražší elektřina v Evropě se bude vypouštět jeden blok Temelína do nebe? A ještě se za to bude platit.

Já jsem si opravdu myslel, že to je legrace, že to je podvod, že to vymyslel Putin, že to prostě někdo hackoval i-rozhlas a manipuluje s ním veřejnost, ale v Radiožurnálu to říkali tea v polední publicistice, v poledních zprávách jako první zprávu.

No kde to jsme, kde to jsme? To samé se stavebním řízením. To samé s armádou. To samé s dvěma procenty na obranu. Jo oni se prsí a říkají my teďka jsme první vláda, která dala 2% na obranu.

Jana Klímová v Českém rozhlase říkala, že jí říkali, že to stoprocentně projde. Ale když potom posloucháte odborníky, a když si čtete, co tam všechno bylo započítáno do těch dvou procent, tak najednou máte pochybnosti. Odborníci říkají, NATO nám to neuzná.

A to je zase další lež, proč pořád ti demokraté lžou, jak oni chtějí zničit tu demokracii? Oni si myslí, že tím, že budou lakovat tu realitu, obelhávat ji, že tím j něco změní nebo zlepší, nebo že je to nedoběhne? Toto mě děsí.-

Jo, kdyby přišli a řekli, ano, máme tyto problémy, věcně, tohle se nedaří, musíme s tím dělat to a to, zkusíme tohle. Já bych to bral, jo, co je špatného na tom přiznat, že se nedaří? Že jsme narazili do zdi? Nějakou třeba solidní analýzu toho stavebního řízení, proč se nepodařila digitalizace stavebního řízení? Proč se dva tři roky říkalo, jak je to klíčová věc pro celou ekonomiku, jak potřebujeme stavět, jak to stavební řízení nám odemkne novou budoucnost. Ticho po pěšině. Zmizelo to.

Jan Čulík: Když oni nedělají analýzy.

Boris Cvek: Oni nedělají vůbec žádné analýzy. Ano, přesně tak je to. Já jsem ten rozhovor s panem Münichem pro Britské listy poslouchal. Velice si toho vážím a těší mě to, že dal rozhovor pro Britské listy. Jeho osobně si velmi vážím, ale já to, co on tam říkal, jako velmi dobře znám, protože on o tom a nejen on, ostatní členové NERVu, on není sám, říkají pořád to samé, dokonce i pravicoví -

Jak je možné, že Helena Horská, která je jednoznačně pravicová ekonomka z Raiffeisenbank, řekne veřejně v Otázkách Václava Moravce, že máme extrémně nízké daně pro bohaté a extrémně vysoké daně pro chudé? My už jsme dospěli do situace, že to musejí říkat, protože nemáme levici, nemáme nikoho jiného, kdo by to říkal, tak to najednou, říká člověk z banky -

Jan Čulík: Ale to je taky zvláštní, že navzdory tomu všem,u té neschopnosti té vládnoucí pravice v Čechách není žádná levice. Jak si to vysvětlujete?

Boris Cvek: No já jsem se teď nedávno díval, kdy vlastně skončila sociální demokracie, kdy spadla na těch 7%. To byly volby 2017, sněmovní volby. A stalo se to někdy na jaře 2017, kdy docházelo k odvolávání Babiše z postu ministra financí, kdy došlo k tomu prudkému poklesu preferencí ve prospěch Ano. Ti voliči. jsou ale oni teď volí Babiše, oni volí miliardáře.

A mně se zdá, že ten Babiš pro ně tehdy začal představovat tu skutečnou hráz proti nenáviděné pravici. A to je prostě jediné. Babiš může říct, že bude snižovat daně, že bude snižovat korporátní daně a tak dále. Ale ti voliči, oni nevědí, že levice nemůže snižovat daně korporátu, nota bene v takové situaci, dokonce i ta pravicová vláda mírně zvýšila daně korporátu a další strašná věc, co která se týká této Fialovy vlády, oni zvýšili daně z nemovitostí, což je v pořádku, tady jsou ostudně nízké, ale pak podle analýzy Daniel Prokop ukázal, že ty daně dopadly na chudé.

Jak je možné zvyšovat daně z bohatství a nemovitosti tak, aby to dopadlo na chudé? To je tak neuvěřitelné.

A to je to, co zničí demokracii. To je to a to je ve jménu demokratů ve jménu demokracie všichni to lakují narůžovo, všichni dělají obřady jak oni milují demokracii, 17. listopad, kdesi cosi, ale to, aby tu demokracii skutečně zachránili, to je jim úplně jedno. Oni ji chtějí zničit.

Jestliže vy zvyšujete daň z nemovitosti a uděláte to tak, aby to dopadlo na chudé, tak prostě chcete zničit demokracii. Děláte přesný opak toho, co dělal Adenauer v Německu. Adenauer vůbec neusiloval o to, aby lidi vyznávali, že jsou proti Hitlerovi. Dokonce většina těch lidí v padesátých letech byla pro Hitlera v tom Německu, ale on věděl, že když těm lidem dá blahobyt, tak oni budou demokraté a z Německa se stala demokracie, ačkoli polovina úředníků a polovina politiků byli bývalí nacisté, ale byla to demokracie.

Tady vlastně chtějí ti naši politici to demokracii zničit, Já to neumím interpretovat jinak, neumím, bohužel. Jo a říkají, jestli se těší na Putina jo, já nevím, jestli jim nakonec bude lépe, až tady budou poměry jako v Rusku, nebo až tady budou poměry, kdy budou vládnout nějaké neonacistické strany.

V tomto mně připadá, že o tu demokracii, že jsem vlastně sám nebo jeden z mála, komu záleží na demokracii. Kdo je nervózní z toho, co se děje a kdo si říká, něco se musí začít dít s tou ekonomikou.

Jan Čulík: No pane Cveku, děkuji vám. Nevím, co k tomu dodat. Vážení televizní diváci, děkujeme vám za pozornost.