Trump vyhrožuje cly firmám, které nevyrábějí v USA

23. 1. 2025

 
Slyšení pro potvrzení Tulsi Gabbardové je stanoveno na 30. ledna

Senátní výbor pro zpravodajské služby uspořádá 30. ledna v 10 hodin dopoledne středoevropského času schvalovací slyšení Tulsi Gabbardové, kandidátky Donalda Trumpa na post ředitelky národních zpravodajských služeb.

Gabbardová, bývalá demokratická kongresmanka za Havajské ostrovy, čelila kritice za své postoje k mezinárodním záležitostem, včetně obvinění, že byla „připravována“ Ruskem jako jeho agentka, a za setkání se syrským diktátorem Bašárem Asadem v roce 2017.

Sean Curran, agent tajné služby, který Trumpa rychle odvedl poté, co se ho na červencovém shromáždění pokusil zabít atentátník, byl jmenován ředitelem agentury pověřené ochranou prezidenta.

Imigrační a celní orgány provedly v prvních hodinách Trumpova prezidentství stovky zatčení, uvádí Fox News.

Federální soudce v Seattlu dnes projedná žalobu čtyř států vedených demokraty, která napadá Trumpův dekret omezující právo na občanství.

Než Trump ukončil svůj projev na Světovém ekonomickém fóru, byl dotázán, zda si myslí, že Rusko a Ukrajina dosáhnou mírové dohody do doby, než na summitu příští rok opět vystoupí.

„No, to se budete muset zeptat Ruska, Ukrajina je připravena uzavřít dohodu,“ řekl, než přešel ke svému známému zdůrazňování, že válka by nikdy nezačala, kdyby byl v roce 2020 znovu zvolen.

Trump říká, že by se rád setkal s Putinem, aby ukončil válku na Ukrajině

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru řekl, že by rád zasedl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby ukončil válku na Ukrajině.

„Opravdu bych se rád brzy setkal s prezidentem Putinem, abychom tu válku ukončili. A to ne z hlediska ekonomiky nebo čehokoli jiného. Je to z hlediska milionů zmařených životů,“ řekl Trump.

Včera pohrozil Rusku cly a zesílenými sankcemi, pokud nestáhne vojska od svého souseda:
Trump hrozí Putinovi daněmi, cly a sankcemi kvůli válce na Ukrajině.

Prezident uvedl, že bude naléhat na  Saúdskou Arábii a ropný kartel Opec, „aby snížil cenu ropy“, což by pravděpodobně vyžadovalo dohodu mezi členskými zeměmi o zvýšení jejich produkce.

„Překvapuje mě, že to neudělali před volbami. Tím, že to neudělali, neprokázali mnoho lásky,“ dodal.

Trump pak dále uvedl, že pokud by ceny ropy klesly, „rusko-ukrajinská válka by okamžitě skončila“, což se zdá být v rozporu s deklarovanými cíli Ruska.

Když šel prezident ještě dál, tvrdil, že „s poklesem cen ropy budu požadovat, aby okamžitě klesly úrokové sazby. A stejně tak by měly klesat po celém světě. Úrokové sazby by nás měly následovat všude“.

Ve Spojených státech stanovuje úrokové sazby Federální rezervní systém nezávisle na Bílém domě. Cena ropy je jedním z mnoha faktorů, které při rozhodování o sazbách zohledňuje, a centrální bankéři obvykle neberou v úvahu požadavky Trumpa ani žádného jiného prezidenta, pokud jde o úrokové sazby. Uvidíme, zda zahraniční centrální banky na jeho slova dají.

Senát čeká klíčové hlasování o Hegsethově nominaci do čela Pentagonu

Senát by měl ve čtvrtek  provést první hlasování o postupu nominace bývalého moderátora Fox News Peta Hegsetha do funkce ministra obrany.

Demokraté jsou proti Hegsethově nominaci na nohou kvůli obvinění ze sexuálního napadení, které proti němu bylo vzneseno, a také kvůli zprávám, že na veřejnosti nadměrně pije, dopustil se manželské nevěry a špatně hospodařil s financemi ve dvou charitativních organizacích. Tento týden švagrová jeho druhé manželky  vyprávěla o Hegsethově výhružném chování během jejich manželství.

Senátní výbor pro ozbrojené služby přesto počátkem tohoto týdne postoupil jeho nominaci na plénum Senátu. Sněmovna bude v určitém okamžiku dnes hlasovat o uplatnění klauzule a zahájení rozpravy o jeho nominaci a není jasné, zda se najde dostatek odpůrců z řad  Republikánské strany, kteří by zabránili úspěchu tohoto hlasování.

Administrativa Donalda Trumpa po nástupu do úřadu okamžitě zrušila aplikaci CBP One, kterou žadatelé o azyl používali k plánování schůzek při pokusu o vstup do Spojených států. Nyní jich stovky tisíc uvízly v Mexiku

Příslušníci americké  imigrační a celní správy (Ice) zatkli během prvního dne a půl vlády Donalda Trumpa stovky přistěhovalců bez dokladů, uvádí Fox News.

K zatýkání docházelo v různých státech po celé zemi, ale zůstává nejasné, zda se některý z masivních zátahů, které byly údajně plánovány před Trumpovou inaugurací, skutečně uskutečnil.

Spojené státy v posledních měsících zasáhly vlny smrtelných a nákladných přírodních katastrof, ale podle deníku New York Times Donald Trump jmenoval prozatímním šéfem Federální agentury pro řešení mimořádných událostí veterána námořnictva, který nemá pro tuto funkci kvalifikaci.

Jmenování nebylo zveřejněno. Tady je zpráva deníku Times:

    Cameron Hamilton byl podle lidí, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, protože nebyli oprávněni o tom veřejně hovořit, jmenován „vedoucím úředníkem vykonávajícím povinnosti správce“. V pondělí byl jmenován zástupcem správce pro Úřad pro reakci a obnovu a od té doby byl jmenován dočasným správcem.

Hamilton je neobvyklou volbou pro vedení agentury, a to i v dočasné funkci. Od hurikánu Katrina, kdy byla federální reakce tvrdě kritizována, vedli FEMA odborníci na řízení katastrof, kteří vedli státní nebo místní agentury pro řízení mimořádných událostí nebo byli regionálními administrátory FEMA.

Před pondělním nástupem do Trumpovy administrativy pracoval Hamilton jako ředitel obchodní strategie pro dodavatele obranných zařízení ve Virginii, což je práce, kterou přijal po neúspěšné kandidatuře do Kongresu v červnu loňského roku.

Ve středečním  rozhovoru se Seanem Hannitym Trump uvedl, že chce reformovat agenturu, jejímž úkolem je reagovat na přírodní katastrofy, jako jsou požáry, které v současné době sužují Kalifornii, a hurikány, které loni na podzim zpustošily části jihovýchodního pobřeží:

Ve odvysílaném rozsáhlém rozhovoru Donalda Trumpa s konzervativním komentátorem Seanem Hannitym prezident bagatelizoval obavy o bezpečnost TikToku.

„Máte co do činění se spoustou mladých lidí, takže se jim to líbí. Je pro Čínu tak důležité, aby špehovala mladé lidi, mladé děti, které sledují bláznivá videa?“ řekl. Trump se zeptal. „Máte telefony, vyrábí vám počítače a vyrábí spoustu dalších věcí. Není to větší hrozba?“ “Ne.

Tyto komentáře byly Trumpovým posledním vyjádřením podpory populární aplikaci pro sociální média, která se stala terčem zákona přijatého s podporou obou stran, který ji zakazuje, pokud se její čínský vlastník nezbaví svého podnikání v USA. Po nástupu do úřadu Trump zákaz pozastavil na 75 dní:


Americký prezident Donald Trump naznačil, že bylo chybou, že bývalý prezident Joe Biden před odchodem z funkce neudělil milost sám sobě. V rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Seanem Hannitym Trump řekl:  „Ten chlap chodil a všem uděloval milosti. A víte, legrační, možná smutné je, že on sám sobě milost neudělil. A když se na to podíváte, všechno to souviselo s ním.“

    Ve stejném rozhovoru Trump uvedl, že možná zadrží pomoc Kalifornii, dokud stát neupraví způsob, jakým hospodaří s omezenými vodními zdroji. Nepravdivě tvrdil, že za vysychání požárních hydrantů v městských oblastech může úsilí Kalifornie o ochranu ryb v severní části státu. „Myslím, že bychom Kalifornii neměli nic dávat, dokud nenechají vodu odtéct,“ řekl Trump.

    Útoky na policisty u amerického Kapitolu 6. ledna 2021 označil Trump za „velmi drobné incidenty“, když se snažil obhájit své rozhodnutí omilostnit vzbouřence. Mezi omilostněnými je více než 250 lidí, kteří byli odsouzeni za napadení, přičemž někteří z nich zaútočili na policii provizorními zbraněmi, jako jsou vlajkové tyče, hokejka a berle.

    Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila španělsky psané stránky Bílého domu. Od tohoto týdne se návštěvníkům stránky whitehouse.gov/es pod obrázkem Bílého domu nyní zobrazuje chybová zpráva a nápis „stránka nenalezena“. Pod ním mohou návštěvníci kliknout na „přejít na domovskou stránku“, která vede na whitehouse.gov, kde se přehrává videomontáž s Trumpem, informovala agentura France-Presse (AFP).

Nový vyslanec amerického prezidenta pro zvláštní mise se ohradil proti tomu, že šéf NATO Mark Rutte na Světovém ekonomickém fóru hovořil o vstupu Ukrajiny do NATO, a poukázal na to, že mnozí členové aliance již nyní neplatí svůj „spravedlivý podíl“. Richard Grenell, kterého Trump jmenoval v prosinci, prohlásil, že je „dost šokující“, že se tolik ministrů zahraničí v Evropě a tolik amerických politiků nepokusilo zastavit rusko-ukrajinskou válku, a kritizoval Bidenovo řešení situace.

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek obhajoval to, co tento týden označil za „nevinný“ pozdrav rukou, který pronesl americký miliardář Elon Musk, a  v plamenném projevu na Světovém ekonomickém fóru kritizoval „woke ideologii“. Musk rozpoutal kontroverzi dvěma fašistickými pozdravy během Trumpovy prezidentské inaugurace, přičemž kritici ho obvinili z nacistického pozdravu.

Společnost Meta, která provozuje sociální síť, popřela stížnosti některých uživatelů, že jsou nuceni sledovat účty patřící nové administrativě amerického prezidenta. Účty patřící Trumpovi, první dámě Melanii Trumpové a viceprezidentovi JD Vanceovi „spravuje Bílý dům, takže s novou administrativou se obsah těchto stránek mění“, uvedl ve středu na X mluvčí společnosti Meta Andy Stone.

Kreml ve čtvrtek uvedl, že v posledních Trumpových výrocích o ukrajinském konfliktu nevidí nic nového, ale že Moskva je připravena na „oboustranně uctivý“ dialog s ním. Trump ve středu pohrozil Moskvě novými sankcemi, pokud neuzavře dohodu o ukončení své téměř tříleté ofenzivy na Ukrajině.

Televizní hlasatelka počasí byla údajně svým zaměstnavatelem, televizí WDJT-TV (58. kanál), propuštěna den poté, co kritizovala pozdrav rukou Elona Muska během prezidentské inaugurace Donalda Trumpa.

Podle deníku Milwaukee Journal Sentinel byli zaměstnanci stanice informováni e-mailem, že meteoroložka Sam Kuffelová stanici opustila.

Filantropická odnož bývalého newyorského starosty Michaela Bloomberga ve čtvrtek uvedla, že poskytne finanční prostředky na pokrytí příspěvku USA do rozpočtu klimatického orgánu OSN, čímž zaplní mezeru po prezidentu Donaldu Trumpovi, informuje agentura Reuters.

Nový republikánský prezident po svém pondělním nástupu do funkce oznámil, že odstoupí od pařížské klimatické dohody a ukončí mezinárodní financování země v oblasti klimatu. Trump odstoupil od pařížské dohody také v prvním funkčním období Bílého domu v letech 2017-2021.

Bloomberg je mediální miliardář, který působí také jako zvláštní vyslanec OSN pro změnu klimatu. „Bloomberg Philanthropies a další američtí poskytovatelé klimatických fondů zajistí, aby Spojené státy plnily své globální klimatické závazky,“ uvedla organizace v prohlášení a dodala, že to zahrnuje pokrytí částky, kterou USA každoročně dluží Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Bloomberg Philanthropies neuvedla podrobnosti o výši finančních prostředků ani o tom, kdo jsou ostatní poskytovatelé klimatických fondů.

UNFCCC je hlavním orgánem OSN pro oblast klimatu. Vede každoroční jednání o klimatu mezi téměř 200 zeměmi a pomáhá realizovat dohody, které byly na těchto jednáních uzavřeny - největší z nich je Pařížská dohoda z roku 2015.

Bloomberg také přislíbil, že bude spolupracovat se státy, městy a společnostmi, aby zajistil, že USA budou plnit své globální závazky v oblasti klimatu. „V letech 2017 až 2020, v období nečinnosti federálních úřadů, se města, státy, podniky a veřejnost postavily výzvě, aby dodržely závazky naší země - a nyní jsme připraveni to udělat znovu,“ uvedl v prohlášení.

USA jsou zodpovědné za financování přibližně 21 % základního rozpočtu UNFCCC. V loňském roce zaplatily do UNFCCC požadovaný příspěvek ve výši 7,2 milionu eur (7,4 milionu USD) na rok 2024 a rovněž uhradily nedoplatek ve výši 3,4 milionu eur za zmeškané příspěvky za období 2010-2023.

Z loňské analýzy dokumentů UNFCCC provedené agenturou Reuters vyplynulo, že orgán OSN se potýká s vážným rozpočtovým nedostatkem, který podle diplomatů začal narušovat část světového dialogu o klimatu.

„Velmi si vážíme velkorysé podpory ze strany Bloomberg Philanthropies a vůdčího postavení, které Mike Bloomberg projevil,“ uvedl v prohlášení výkonný tajemník UNFCCC Simon Stiell.

Zatímco hlavní rozpočet klimatického orgánu OSN je tvořen příspěvky vlád, další části jeho rozpočtu mohou přijímat příspěvky od filantropů a dalších organizací. Podle veřejných dokumentů OSN, které prověřila agentura Reuters, přispěla společnost Bloomberg Philanthropies do UNFCCC již v loňském roce částkou 4,5 milionu dolarů.

Řídící orgán Mezinárodního trestního soudu ve čtvrtek uvedl, že lituje jakýchkoli pokusů o podkopání nezávislosti ICC poté, co USA přistoupily k sankcím na protest proti jeho zatykačům na izraelského premiéra a bývalého ministra obrany kvůli válce v Gaze.

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala sankce tento měsíc poté, co ICC vydal zatykače na Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v konfliktu v Gaze. Izrael tato obvinění odmítá.

Americký prezident Donald Trump tento týden v první den svého nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, kterým obnovil dřívější nařízení, jež by mohlo sloužit jako právní základ pro budoucí sankce proti ICC a jeho pracovníkům. Žádné konkrétní sankce zatím nebyly oznámeny.

Podle agentury Reuters řídící orgán ICC ve svém prohlášení uvedl, že sankce proti soudu a jeho pracovníkům - a všem, kteří jim pomáhají - by mohly vážně ztížit probíhající vyšetřování. Uvedl, že „lituje jakýchkoli pokusů podkopat nezávislost, integritu a nestrannost soudu“.

ICC je stálý soud, který může stíhat osoby za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a trestné činy agrese na území členských států nebo jejich státních příslušníků.

Soud uvedl, že jeho rozhodnutí vydat zatykač na izraelské představitele je v souladu s jeho přístupem ve všech případech, a to na základě posouzení žalobce, že existuje dostatek důkazů pro další postup, a názoru, že okamžité vyžádání zatykače by mohlo zabránit pokračujícím zločinům.



V rámci rozsáhlého zásahu proti nelegálním i legálním přistěhovalcům podepsal Donald Trump v pondělí exekutivní příkaz, kterým se snaží ukončit právo na občanství pro některé děti narozené ve Spojených státech.

V zemi, kde je právo na občanství bez ohledu na původ hluboce zakořeněnou hodnotou, by prezidentův pokus toto právo budoucím generacím odříznout mohl vytvořit trvalou podtřídu, a to prostřednictvím změny politiky, která by se zaměřila zejména na nebělošské komunity.

Jeho exekutivní příkaz čelí soudním výzvám ze strany organizací na ochranu občanských práv, které mají na své straně příznivé ústavní znění a více než století právních precedentů. Americká unie občanských svobod (ACLU) v pondělí pozdě večer vedla skupinu organizací, které podaly žalobu napadající Trumpův příkaz.

Žaloby tvrdí, že Trumpův dekret porušuje právo zakotvené v klauzuli o občanství ve 14. dodatku americké ústavy, která stanoví, že každý, kdo se narodí v USA, je považován za občana.

Zdroj v angličtině ZDE