Palestinci se po dosažení dohody s Izraelem o rukojmích začali vracet do svých domovů na severu Gazy

27. 1. 2025

„Průchod vysídlených Palestinců začal po silnici Al-Rašíd přes západní část kontrolního stanoviště Netzarim směrem k městu Gaza a severní části“ pásma Gazy, řekl jeden z úředníků tiskové agentuře AFP.

Tisíce Palestinců zamířily v sobotu do koridoru Netzarim - pruhu území okupovaného Izraelem, který rozděluje území na dvě části - v očekávání, že jim bude umožněn přechod zpět do jejich domovů na severu, jak bylo dohodnuto v rámci dohody o příměří z tohoto měsíce.

Izraelští vojáci však postavili zátarasy a stříleli na některé lidi, kteří se snažili vrátit, a nejméně jednu osobu zabili. Obvinila Hamás, že nedodržel dohodu, když do sobotního propuštění rukojmích nezahrnul izraelského civilistku Arbelu Jehúda.

Palestinská tisková agentura Wafa uvedla, že při izraelském útoku na dav civilistů čekajících na přechod koridoru poblíž uprchlického tábora Nuseirat bylo několik lidí těžce zraněno.

Hamás uvedl, že blokování návratu na sever se rovněž rovná porušení příměří, a dodal, že poskytl „všechny nezbytné záruky“ pro Jehúdino propuštění.

V pondělí v ranních hodinách zprostředkovatel Katar uvedl, že bylo dosaženo dohody, podle níž bude Jehúd spolu s dalšími dvěma rukojmími propuštěna do pátku a Palestincům bude od pondělního rána umožněno překročit koridor.


Jak bude příměří v Gaze a dohoda o rukojmích fungovat?

Zde je shrnutí hlavních prvků dohody o příměří, která vstoupila v platnost 19. ledna 2025.

Co dohoda obsahuje?

Během první 42denní fáze budou veškeré boje přerušeny. Izraelské síly se mají stáhnout z měst v Gaze do „nárazníkové zóny“ podél okraje pásma, vysídlení Palestinci se budou moci vrátit domů a výrazně se zvýší dodávky pomoci.

Ve druhé fázi, jejíž trvání je nejasné, budou vráceni zbývající živí rukojmí a propuštěn odpovídající počet palestinských vězňů a zároveň dojde k úplnému stažení Izraele z pásma. Bude otevřen přechod Rafáh do Egypta, odkud budou moci odejít nemocní a zranění. Není jasné, zda bude přechod vrácen pod palestinskou kontrolu.

Třetí fáze, která by mohla trvat několik let, by se týkala výměny těl zemřelých rukojmích a členů Hamásu a plánu obnovy Gazy. Velká část mezinárodního společenství se zasazuje o to, aby se do pásma vrátila poloautonomní Palestinská samospráva se sídlem na Západním břehu, která v roce 2007 ztratila kontrolu nad Gazou ve prospěch Hamásu. Izrael však tento návrh opakovaně odmítl.


Jak bude probíhat první fáze?

Během 42 dnů bude propuštěno celkem 33 rukojmích výměnou za přibližně 1 700 Palestinců držených v izraelských věznicích, z nichž přibližně 1 000 pochází z Gazy a bylo zatčeno po 7. říjnu 2023 na základě výjimečných právních předpisů, které umožňovaly zadržování bez obvinění a soudu.

V průběhu příštího měsíce bude každou sobotu propuštěna hrstka Izraelců; počet Palestinců, kteří budou po návratu propuštěni, obecně závisí na tom, zda se jedná o civilisty nebo vojáky. Někteří z propuštěných Palestinců ze Západního břehu odsouzených za závažné trestné činy proti Izraelcům budou spíše posláni do třetích zemí, než aby se mohli vrátit domů.

V Gaze se nyní mohou lidé vysídlení ze svých domovů volně pohybovat po palestinském území a ve srovnání s obdobím před dohodou přichází více pomoci, která má zmírnit neutěšenou humanitární situaci v pásmu.


I s vědomím, že jejich domovy byly pravděpodobně poškozeny nebo zničeny izraelským bombardováním, vyjadřovali Palestinci vracející se do severní části Gazy radost z návratu. Informuje o tom agentura Associated Press:

Mnozí se obávali, že Izrael učiní jejich exodus trvalým, a vyjádřili podobné obavy z nápadu prezidenta Donalda Trumpa přesídlit velké množství Palestinců do Egypta a Jordánska.

Ismail Abu Matter, otec čtyř dětí, který čekal tři dny, než se svou rodinou přešel na druhou stranu, popsal scény radosti na druhé straně, kdy lidé zpívali, modlili se a plakali, když se znovu setkali s příbuznými.

„Je to radost z návratu,“ řekl Abú Matter, jehož rodina patřila ke statisícům Palestinců, kteří uprchli nebo byli vyhnáni z území dnešního Izraele během války v roce 1948, která provázela jeho vznik. „Mysleli jsme si, že se už nevrátíme, stejně jako naši předkové.“

Izraelský ministr obrany Israel Katz v příspěvku naTwitteru s odkazem na Libanon a Gazu uvedl, že země bude „i nadále tvrdě prosazovat příměří na severu a jihu“. Dále dodal: „Každý, kdo poruší pravidla nebo ohrozí jednotky IDF, ponese plnou cenu. Nedopustíme návrat k realitě ze 7. října."

Samotný Izrael byl obviněn z opakovaného porušování příměří na obou frontách, mimo jiné tím, že provedl 350 leteckých úderů na území Libanonu.

Izraelské síly zabily nejméně 22 lidí, když v neděli zahájily palbu na civilisty, kteří se snažili vrátit do svých domovů v jižním Libanonu.

„IDF se musí vyvarovat střelby na civilisty na libanonském území,“ uvedly mírové síly OSN v Libanonu ve svém prohlášení.

„Další násilí hrozí podkopáním křehké bezpečnostní situace v oblasti a vyhlídek na stabilitu, kterou předznamenalo ukončení bojů a vytvoření libanonské vlády.“

Itamar Ben-Gvir, krajně pravicový izraelský poslanec, který do své rezignace na protest proti dohodě o příměří zastával funkci ministra národní bezpečnosti, označil otevření koridoru Netzarim za „další ponižující součást bezohledné dohody“. Ve svém příspěvku na Twitteru napsal:

Takto nevypadá „úplné vítězství“, takto vypadá úplná kapitulace. Hrdinní vojáci IDF nebojovali a nepoložili své životy v Pásmu Gazy proto, aby tyto záběry byly možné. Musíme se vrátit do války - a zničit!

Ben-Gvir, který byl v roce 2007 odsouzen za rasistické podněcování proti Arabům a za podporu skupiny, kterou Izrael a USA považují za teroristickou organizaci, opakovaně vyzýval Izraelce k přesídlení do Gazy a k „dobrovolnému“ přesídlení Palestinců jinam.


Úryvek z analýzy Mairava Zonszeina, vedoucího izraelského analytika v think tanku International Crisis Group, o návratu Palestinců do severní části Gazy zde. V příspěvku na Twitteru píše:

Toto je významné. Když Izrael začal vylidňovat severní Gazu, zdálo se, že lidi nikdy nenechá vrátit, že Izrael zůstane a nakonec vybuduje osady. Nenechat lidi vrátit se bylo jednou z hlavních izraelských vyjednávacích karet. Teď je to pryč.

Držení severní Gazy nebylo z bezpečnostních důvodů, ale bylo by těžší obnovit boj. To také znamená, že pokud by Hamás chtěl manipulovat s výměnou rukojmích, má větší manévrovací prostor, protože návrat na sever získal již dříve.

Hamás vydal prohlášení, v němž označil návrat vysídlených Palestinců na sever Gazy za „vítězství“ Palestinců a porážku Izraelců, uvádí Al-Džazíra.

Hamás uvedl, že návrat Palestinců do oblastí, z nichž byli vysídleni, opět potvrdil jejich spojení se zemí a „dokazuje, že okupace nedosáhla agresivních cílů vysídlení lidí a zlomení jejich nezlomné vůle“.

Odborníci na práva odsoudili zatčení amerického propalestinského novináře Aliho Abunimaha

Odborníci na lidská práva a aktivisté OSN odsoudili zatčení amerického propalestinského novináře ve švýcarském Curychu s tím, že to vyvolává obavy o svobodu slova. Informovala o tom agentura Reuters:

Ali Abunimah, výkonný ředitel internetové publikace Electronic Intifada, která si říká „palestinská zbraň hromadného informování“, byl v sobotu před svým projevem v Curychu zatčen švýcarskou policií, uvedla organizace v prohlášení.

Švýcarská policie potvrdila, že 53letý Američan byl zatčen s odvoláním na zákaz vstupu, a uvedla, že se zvažují další opatření podle tamního imigračního zákona.

Zvláštní zpravodajka OSN pro svobodu názoru a projevu Irene Khanová v příspěvku na Twitteru označila zatčení za „šokující zprávu“ a vyzvala Švýcarsko k jeho vyšetření a propuštění.

„Atmosféra kolem svobody projevu v Evropě je stále toxičtější a všichni bychom měli být znepokojeni,“ uvedla Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na okupovaných územích.

Propalestinská advokační skupina Swiss Action for Human Rights v neděli zahájila petici za propuštění Abunimaha.

Mluvčí amerického velvyslanectví v Bernu uvedl, že po obdržení zprávy o zatčení amerického občana poskytuje příslušnou konzulární pomoc, a odmítl další komentář.

V prohlášení na svých internetových stránkách organizace Electronic Intifada uvedla, že zatčení se zdá být „součástí rostoucího odporu západních vlád proti projevům solidarity s palestinským lidem“.


Izraelské síly zahájily palbu na lidi, kteří se snažili vrátit do svých domovů, a zabily nejméně 22 lidí, včetně libanonského vojáka a šesti žen, a 124 jich zranily uprostřed sporu s Libanonem o dohodu o příměří. Izrael prohlásil, že nedovolí civilistům vrátit se do jižního Libanonu, a obvinil libanonskou armádu z porušování klíčových závazků vyplývajících z dohody o příměří. Videozáznamy ukazovaly napjaté střety mezi izraelskými vojáky a tanky a libanonskými davy mávajícími transparenty a skandujícími hesla.

Bílý dům v neděli pozdě večer uvedl, že se Izrael a Libanon dohodly na prodloužení lhůty pro odchod izraelských vojsk z jižního Libanonu do 18. února. Izraelský premiér Netanjahu v pátek prohlásil, že libanonský stát dosud „plně neprosadil“ dohodu o zajištění jihu, která měla zajistit, aby se Hizballáh stáhl za řeku Litani.

Návrh Donalda Trumpa, aby z Gazy odešlo velké množství Palestinců a celé pásmo „prostě vyčistilo“, spojenci USA v regionu odmítli a právníci a aktivisté jej napadli jako nebezpečný, nezákonný a neproveditelný. Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí novinářům řekl, že postoj země proti jakémukoli vysídlení Palestinců z Gazy zůstává „pevný a neochvějný“.
Egyptské ministerstvo zahraničí uvedlo, že kategoricky odmítá jakékoli vysídlování Palestinců z jejich území, ať už „krátkodobé nebo dlouhodobé“.

„Vyčištění„ Gazy bezprostředně po válce by ve skutečnosti znamenalo pokračování války prostřednictvím etnických čistek palestinského lidu,“ uvedl Hassan Jabareen, ředitel palestinské skupiny na ochranu práv Adalah. Omer Shatz, přednášející mezinárodní právo na Sciences Po Paris a poradce Mezinárodního trestního soudu (ICC), uvedl, že Trumpovy komentáře jsou „výzvou k etnickým čistkám“, která odráží výzvy extremistických izraelských politiků a veřejných činitelů z počátku války.