Lukašenko navrhl vyslat běloruskou armádu jako mírové jednotky na Ukrajinu

29. 1. 2025

"Pokud jde o Rusko a (západní) mírové síly na demarkační linii, je to záležitost ruského prezidenta. Nemyslím si, že bude nadšený… Oni (ukrajinské úřady – TMT) chtějí, aby to bylo pětimístné číslo – 50-70 tisíc lidí. Tohle je armáda, tohle je slušná armáda," řekl Lukašenko. Podle něj se Moskva a Kyjev "ve jménu dobra a spravedlnosti" mohou dohodnout pouze na přítomnosti běloruských mírových sil, protože armáda jiných zemí "bude táhnout pouze na Západ nebo na Východ". Pouze Minsk bude schopen zajistit normální vztahy mezi "prostředním a starším bratrem", zdůraznil běloruský prezident.

Lukašenko však okamžitě vyslovil výhradu: "To neznamená, že tam pošlu svou armádu jako mírové sbory - 70 tisíc - a postavím je tam." Podle něj "nechce jít" na Ukrajinu a dnes tam "své lidi" nepošle. Zároveň varoval, že dojde k "velmi vážnému sporu" ohledně vyslání mírových sil na Ukrajinu. "Kdokoli je slabší, bude s těmito možnostmi souhlasit," uzavřel Lukašenko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že k zajištění bezpečnosti země po skončení nepřátelských akcí bude zapotřebí nejméně 200 000 příslušníků mírových sil. "To je minimum, jinak se nic nestane," zdůraznil. Později účastníci konzultací mezi Kyjevem a jeho západními partnery řekli Financial Times, že ukrajinské úřady očekávají, že Západ rozmístí 40 000 až 50 000 zahraničních vojáků na 1 000 kilometrů dlouhé frontové linii jako součást urovnání konfliktu s Ruskem. Podle Wall Street Journal (WSJ) projevil americký prezident Donald Trump zájem přivést na Ukrajinu mírové jednotky, ale vyloučil účast americké armády. Hlavní role při ochraně a podpoře Ukrajiny by podle něj měla patřit Evropě. Zelenskyj zároveň trval na tom, že americká armáda by měla být součástí mírového kontingentu, který bude v zemi umístěn.

Francouzský prezident Emmanuel Macron poprvé navrhl vyslání západní armády na Ukrajinu v únoru loňského roku. Poté začaly evropské země diskutovat o možnosti takového kroku v případě zastavení nepřátelských akcí, aby sledovaly dodržování příměří. Později vyšlo najevo, že země EU vedou konkrétní jednání o vyslání vojenského kontingentu na Ukrajinu v případě ukončení nebo zmrazení války s Ruskem. Podle zdrojů agentury Reuters by minimální počet takové mise mohl být 40 tisíc vojáků a bude založena na kontingentech z pěti až osmi zemí, včetně Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Polska. Evropské bezpečnostní služby se zároveň domnívají, že k ochraně Ukrajiny před opakováním ruské agrese bude potřeba 100 tisíc vojáků.

Zdroj v ruštině: ZDE