30. 1. 2025
Nejenže je nucené vysídlení válečným zločinem, ale arabské monarchie, zejména Jordánsko, by se mohly pod tímto tlakem zhroutit.
Prezident Trump o víkendu novinářům na palubě Air Force One řekl, že chce, aby Egypt, Jordánsko a další arabské země přijaly uprchlíky z Gazy, aby „to tam celé prostě vyčistily“. Jakákoli nucená repatriace Palestinců by představovala válečný zločin etnických čistek, ačkoli mezinárodní právo historicky neupravuje zacházení Izraele nebo Spojených států s Palestinci.
Pokud by však Trump dal takovému plánu zelenou, výsledkem by byla extrémní destabilizace sousedních států, což by bylo v rozporu s Trumpovým deklarovaným cílem nastolit na Blízkém východě mír, píše na webu Responsibility Statecraf Annele Sheline.
Jak jsem napsala v nedávné zprávě pro Quincyho institut, zejména Jordánsko by čelilo takovému rozvratu, který by mohl svrhnout krále Abdalláha II. a hášimovskou monarchii, která dlouhodobě spolupracuje s USA a Izraelem. Pokud by Trump usnadnil vysídlení Palestinců do Jordánska, Washington by mohl ztratit spojence a získat nepřítele, nebo v lepším případě vládu, která nebude mít zájem spolupracovat s Tel Avivem nebo Washingtonem.
Jordánsko podepsalo mírovou smlouvu s Izraelem v roce 1994. Klíčovým aspektem smlouvy bylo, že Izrael nebude Palestince do Jordánska vysídlovat. Když jsem loni na podzim navštívila Jordánsko, mnoho bývalých úředníků vyjádřilo obavy, že v izraelské vládě již nemají partnera a že Netanjahu se chystá smlouvu porušit. Pokud by tak Izrael učinil a vytlačil Palestince přes hranice, jordánský král Abdulláh by musel buď reagovat - což by mělo za následek ztrátu americké pomoci, která Abdulláhovi pomáhá udržet si trůn -, nebo by tento válečný zločin ignoroval, což by mohlo vést k jeho svržení.
Jordánské Muslimské bratrstvo, které v zářijových parlamentních volbách získalo většinu křesel, je organizací, která má nejlepší předpoklady k převzetí kontroly a moci nad zemí. Přestože Bratrstvo v minulosti vystupovalo jako „loajální opozice“ vůči hášimovským králům, v posledních letech čelilo zesíleným represím a v reakci na to zaujalo agresivnější postoje, včetně otázky Palestiny.
Bez ohledu na to, zda by po svržení hášimovců převzalo kontrolu nad Jordánskem Bratrstvo nebo jiné hnutí, výsledná vláda by byla extrémně propalestinská a odrážela by nálady Jordánců, z nichž více než polovina pochází z Palestiny. Hloubka podpory Palestiny se odráží v masovém bojkotu amerických a evropských výrobků a podniků, stejně jako v nedávných útocích Jordánců na izraelské hranice a velvyslanectví.
Dokonce i věrný spojenec prezidenta Trumpa, senátor Lindsay Graham (R-SC), vyjádřil zmatek nad Trumpovými výroky o nucení amerických partnerů k přijímání palestinských uprchlíků: „Nevím, o čem to mluví. Ale běžte si promluvit s Mohamedem bin Salmánem, běžte si promluvit se Spojenými arabskými emiráty, běžte si promluvit s Egyptem,“ řekl Graham. „Jaký je jejich plán pro Palestince? Chtějí, aby všichni odešli?“
Trump může vlády Jordánska a Egypta považovat za závislé na USA, a proto kalkuluje, že jej nemohou odmítnout. Trump již zmrazil veškerou zahraniční pomoc s výjimkou té, která je určena Izraeli a Egyptu, možná proto, aby Abdulláhovi připomněl, že je na něm závislý. Přesto by Trumpovi ani izraelské vládě neprospělo, kdyby usnadnili Abdulláhův pád a jeho nahrazení méně poddajnou alternativou.
Na počátku izraelské války proti Gaze posuzovali členové Kongresu plán, který by od amerických partnerů vyžadoval přijetí palestinských uprchlíků. Zajímavé je, že tento plán se zaměřoval na přijetí uprchlíků v Egyptě, Turecku, Iráku a Jemenu, ale nikoli v Jordánsku. To mohlo odrážet hlubší historické pochopení, že vysídlení Palestinců do Jordánska dříve neusnadnilo řešení palestinské otázky.
Pokud chce Trump splnit svůj deklarovaný plán nastolit v regionu mír, destabilizací amerických partnerů, jako je Jordánsko a Egypt, by dosáhl pravého opaku.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse