
Německý parlament zamítl návrh zákona o přistěhovalectví podporovaný krajní pravicí
31. 1. 2025
Plán na zpřísnění migrační politiky přinesl vůdce opozice Friedrich Merz s pomocí AfD
Německý parlament zamítl návrh zákona na zpřísnění kontroly přistěhovalectví, s nímž přišel favorit na post příštího kancléře Friedrich Merz s podporou krajně pravicové Alternative für Deutschland.
Stalo se tak poté, co podobný, ale nezávazný návrh ve středu parlament schválil s hlasy AfD, což vyvolalo vlnu protestů ze strany těch, kteří tvrdili, že jde o prolomení dlouholeté „protipožární zdi“ mezi krajní pravicí a hlavním proudem v Německu.
Návrh byl zamítnut poměrem hlasů 350 ku 338 z 693 hlasujících poslanců, včetně pěti, kteří se zdrželi hlasování.
Středeční návrh byl prvním případem v poválečné historii Německa, kdy bylo parlamentní většiny dosaženo s pomocí krajní pravice, což značně zvýšilo napětí před páteční rozpravou. Mezi odpůrci byli členové Merzovy vlastní aliance CDU/CSU, kteří se vzbouřili, a také členové proobchodní Svobodné demokratické strany (FDP), kteří hlasovali pro původní návrh, ale chtěli, aby se zákon vrátil do interních výborů k dalšímu projednání.
„Zákon o omezení přílivu“, jehož název a detaily byly kritizovány, byl považován za natolik historicky významný, že plenární sál byl neobvykle plný a někteří poslanci byli údajně přemlouváni, aby opustili svá nemocniční lůžka, aby byli přítomni.
Merz, který povede Křesťanskodemokratickou unii do voleb 23. února, prohlásil, že jeho návrh zákona je nezbytný pro německou vnitřní bezpečnost, a popřel, že by spolupracoval s AfD, nebo že by to měl v úmyslu.
„Je mnoho těch, kteří se starají o demokracii, ale je také mnoho těch, kteří se starají o bezpečnost a pořádek v této zemi a očekávají rozhodnutí,“ řekl.
Debata byla přerušena ještě před jejím začátkem, aby mohla proběhnout zákulisní jednání, jejichž cílem bylo umožnit přijetí zákona s podporou mainstreamových stran, a nikoliv krajní pravice.
Pokusy sociálních demokratů (SPD), jejich koaličního partnera Zelených i bývalého koaličního partnera FDP zastavit přijetí zákona jeho vrácením do výborů již dříve během dne byly neúspěšné.
Když se poslanci vrátili do plenárního sálu, čekala je často bouřlivá, napjatá a emotivní debata.
Hodně se hovořilo o opozici, která se k jednání připojila, včetně rozhodnutí 99letého Albrechta Weinberga, který přežil holocaust, vrátit německému státu svůj řád za zásluhy kvůli středečnímu hlasování, a také o vystoupení Michela Friedmana, významného německo-francouzského publicisty a bývalého místopředsedy Ústřední rady židů v Německu, z CDU.
Merz uvedl, že zákon je nutný v reakci na řadu vražd spáchaných muži s přistěhovaleckým původem. Kancléř Olaf Scholz prohlásil, že stávající zákony jsou dostatečné k zastavení takových útoků, pokud jsou správně uplatňovány.
Podle nedávných průzkumů veřejného mínění je pro trvalé kontroly na německých hranicích 66 až 67 % Němců, z toho 56 % příznivců sociálních demokratů.
Po dramatických scénách v parlamentu z tohoto týdne - během nichž byl Merz, vůdce konzervativní opozice, obviněn z dvoření se krajní pravici - se objevily paralely s událostmi, které vedly k převzetí moci nacistickou stranou prostřednictvím politického procesu za nedostatku jednoty mezi hlavními stranami.
Rolf Mützenich, předseda parlamentní frakce SPD, řekl: „Výmarská republika selhala kvůli nedostatku jednoty v demokracii. Ale Výmar selhal také proto, že autoritářské smýšlení nikdy zcela nezmizelo.“
Vyzval Merze, aby své rozhodnutí zvrátil a „znovu postavil protipožární zeď“ proti spolupráci s AfD. Naznačil, že pokud tak Merz neučiní, bude muset žít s poškozenou politickou pověstí.
„Váš pád vás bude provázet navždy,“ řekl Mützenich za posměšků z lavic CDU. „Ale bránu do pekla můžeme ještě společně zavřít.“
V mimořádném výpadu proti své někdejší rivalce z CDU Angele Merkelové, která ve čtvrtek Merze kritizovala za jeho zjevný obrat ohledně dřívějšího odmítání spolupráce s AfD, Merz řekl, že jeho vlastní strana nese „významný podíl odpovědnosti“ za to, že AfD od roku 2017 zasedá ve Spolkovém sněmu.
Tyto výroky byly narážkou na politiku otevřených dveří kancléřky Merkelové, během níž do Německa v roce 2015 přišel téměř milion lidí, ale Merz dále uvedl, že to byla vina trojkoalice pod vedením Scholze, že strana od té doby mohla být „dvakrát silnější“.
Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze Zelených vyzvala Merze, aby si to rozmyslel a od návrhu upustil. „Nejde o vás, ale o Německo,“ řekla. „Jsou chvíle, kdy musíte svou politiku korigovat o 180 stupňů. Právě o to se nyní jedná. Udělejte správnou věc.“
První páteční průzkum veřejného mínění od středečního hlasování ukázal, že pozice AfD se před volbami nezměnila. V průzkumech se nyní nachází na druhém místě s 22 %. Merzova CDU/CSU si pohoršila o jeden procentní bod na 29 %, zatímco SPD Olafa Scholze získala 1,5 procentního bodu a dostala se na 17 %, což je její nejlepší výsledek od konce prosince. Zelení získali půl procentního bodu.
Po celém Německu se konaly protesty kvůli vnímanému posunu německého parlamentu doprava. U Braniborské brány v Berlíně držela ve čtvrtek večer řada mladých lidí dlouhou šňůru osvětlených písmen s nápisem „Naděje a odpor“. Na plakátu s názvem CDU bylo slovo brandmauer (protipožární zeď) přeškrtnuto a nahrazeno slovem brandstifter (žhář).
Diskuse