
Ukrajina: Trump požaduje od Kyjeva vzácné zeminy výměnou za pomoc
4. 2. 2025
USA nakrátko pozastavily dodávky zbraní na Ukrajinu; ruské síly nadále získávají půdu pod nohama, zatímco Ukrajina se potýká s nedostatkem lidských zdrojů.
Prezident Donald Trump tvrdí, že chce s Ukrajinou vyjednat dohodu, v níž by Kyjev výměnou za pomoc zaručil dodávky kovů vzácných zemin, klíčových prvků používaných v elektronice. S takovou myšlenkou přišel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v říjnu jako se součástí svého „vítězného plánu“ na ukončení války s Ruskem. „Říkáme Ukrajině, že mají velmi cenné vzácné zeminy,“ řekl Trump v pondělí. „Chceme s Ukrajinou uzavřít dohodu, v níž by si zajistili to, co jim dáváme s jejich vzácnými zeminami a dalšími věcmi.“ Trump v rozhovoru s novináři v Bílém domě uvedl, že Ukrajina je ochotná, a dodal, že chce od Ukrajiny „vyrovnání“ za podporu Washingtonu ve výši „téměř 300 miliard dolarů“.
Německý kancléř Olaf Scholz kritizoval Trumpův požadavek na protislužbu s tím, že „by to bylo velmi sobecké, velmi sebestředné“. Takové prostředky by bylo lepší využít na poválečnou obnovu země, uvedl Scholz po setkání s ostatními vedoucími představiteli EU v Bruselu.
Dodávky amerických zbraní na Ukrajinu byly v minulých dnech krátce pozastaveny a o víkendu obnoveny, zatímco Trumpova administrativa diskutovala o své politice vůči Kyjevu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čtyři osoby informované o této záležitosti. Dodávky byly obnoveny poté, co Bílý dům ustoupil od svého původního hodnocení zastavit veškerou pomoc Ukrajině, uvedly dva z těchto zdrojů. Zastavení toku amerických zbraní by Kyjevu ztížilo jeho schopnost bojovat a dostalo by ho do méně výhodné vyjednávací pozice při mírových jednáních. Bílý dům na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
Proti ukrajinským silám v Pokrovsku, kde se odehrávají rozhodující bitvy téměř tříleté války, se spikl zoufalý nedostatek pěších jednotek a zásobovací trasy, které se dostávají pod palbu ruských dronů - a času je málo. Ukrajinské jednotky ztrácejí půdu pod nohama v okolí klíčového zásobovacího uzlu, který leží na soutoku několika dálnic vedoucích do klíčových měst ve východní části Doněcké oblasti, a také důležitého železničního nádraží. Moskva je odhodlána získat co nejvíce území, zatímco Trumpova administrativa tlačí na jednání o ukončení války.
Ukrajinští vojáci v Pokrovsku uvedli, že ruské síly v posledních týdnech změnily taktiku a místo čelního útoku útočí na jejich boky, aby vytvořily klešťový pohyb kolem města. Vzhledem k tomu, že Rusové ovládají dominantní výšiny, jsou nyní ukrajinské zásobovací trasy v jejich dosahu. Silná mlha v posledních dnech zabránila ukrajinským vojákům účinně využívat pozorovací drony, což Rusům umožnilo konsolidovat se a obsadit další území. Mezitím ukrajinští velitelé tvrdí, že nemají dostatek rezerv k udržení obranných linií a že nové pěší jednotky nedokážou provádět operace.
Podle analýzy údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), kterou provedla agentura AFP, ruské síly v lednu postoupily na ukrajinské území o 430 km2 a směřují k logistickému centru Pokrovsk. To znamená mírné zpomalení ve srovnání s předchozími měsíci po rekordním postupu o 725 km2 v listopadu a 476 km2 v prosinci.
Šéf ukrajinské armády v pondělí odsoudil sérii násilných útoků na verbující důstojníky a hájil u národní povolávací úsilí, které podnítilo hněv některých Ukrajinců a které se potýká s problémy při vytváření dostatečného počtu mužů na frontě. Tyto incidenty, včetně smrtelného postřelení odvodního důstojníka a výbuchů ve dvou odvodních kancelářích během tří dnů, zvyšují tlak na již tak problematickou národní kampaň za odvody civilistů navzdory ochabujícímu nadšení pro službu. Generál Oleksandr Syrskyi, který si stěžuje na nedostatek pracovních sil na frontě, odsoudil podle svých slov „hanebné násilné činy“.
OSN v pondělí uvedla, že ruské síly v posledních měsících zabíjejí stále více zajatých ukrajinských vojáků, čímž zopakovala rostoucí obvinění představitelů Kyjeva. Monitorovací mise OSN na Ukrajině uvedla, že od konce srpna loňského roku „zaznamenala 79 takových poprav ve 24 samostatných incidentech“ ze strany ruských sil.
Ve vstupní hale luxusního činžovního domu v Moskvě vybuchla bomba, která zabila proruského polovojenského vůdce z východní Ukrajiny a jeho ochranku. Bomba vybuchla právě ve chvíli, kdy muž s tělesnými strážci vstoupil v pondělí do vestibulu obytného komplexu Šarlatové plachty na břehu řeky Moskvy, informovala ruská média.
Osmnáctiletý Brit byl zabit při útoku ruského bezpilotního letounu, jen několik minut po své první misi poté, co se dobrovolně přihlásil do bojů na Ukrajině. Jamesi Wiltonovi z Huddersfieldu v hrabství West Yorkshire bylo 17 let, když opustil Spojené království, aby bojoval proti Rusku, a odletěl z Manchesteru do Polska a poté překročil hranice na Ukrajině.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v pondělí pozdě večer uvedl, že je na cestě do Kyjeva, aby zkontroloval klíčovou rozvodnu, která má zásadní význam pro bezpečnost ukrajinské jaderné energetiky. Více než polovina elektřiny spotřebované na Ukrajině se vyrábí ve třech jaderných elektrárnách, ale podle ukrajinského úřadu jaderného inspektora stabilní provoz jaderných elektráren ohrožují ruské raketové útoky a útoky dronů na rozvodny.
Diskuse