AI v rukou Číny a současné americké techno-oligarchie je nebezpečím pro demokracii
6. 2. 2025 / Bohumil Kartous
Nový čínský AI chatbot nechce mluvit o porušování lidských práv v Číně, o tamní cenzuře nebo o Taiwanu. Musk zase v...4. 2. 2025 / Fabiano Golgo
Jejich spojenectví, pantomima vzájemného obdivu,
prozrazuje méně o nich samotných - mělkých bytostech s chutí a ambicemi
- než o nemocném ekosystému, který je zplodil. Na soumraku amerického
impéria jsme svědky sblížení dvou dutých titánů, jejichž pouto nevzniklo
na základě společných ideálů, ale na základě společného poznání, že
chaos je měna a pozornost, jakkoli posměšná, je posledním skutečným
měřítkem moci.
Každá civilizace ve své dekadenci povyšuje své
šašky na krále. Řím měl Nerona, my máme Trumpa a Muska. Ten první, je podvodník s nemovitostmi, který se stal hvězdou reality show a
prezidentem, jehož politická filozofie by se dala vydestilovat do tří
slov: „Zasloužím si víc.“ Ten druhý, samozvaný „technoking“, jehož
bohatství nebylo vybudováno na inovacích, ale na vládních dotacích,
manipulaci s burzou a bezedné chuti veřejnosti po sci-fi. Společně tvoří
dokonalou dvojici americké patologie 21. století: podvodník a vůdce
kultu, z nichž každý potvrzuje mýtus toho druhého.
Trump se svými
pozlacenými věžemi a chvástáním ve spreji je obraz národa závislého na
nadbytku. Musk, dědic smaragdů z dob apartheidu, který se znovu označil
za „self-made“ vizionáře, je jeho superego - nebo možná placebo. Jejich
přátelství není ani tak setkáním myslí, jako spíše střetem patologií.
Trump touží po uznání muže, kterého vnímá jako „génia“; Musk, vždy
oportunista, vidí v Trumpovi užitečného idiota, bourací kouli, kterou
může vrhat na regulátory a „woke“ (jakoby libtardy) kritiky. Jejich
vzájemné lichocení - Trump chválí Muskovu „genialitu“, Musk Trumpovu
„drzost“ - je transakčním vrkáním pávů v pozlacené kleci.
Vezměme
si estetiku jejich dvoření. Trump se svým instinktem pro vulgaritu
tweetuje memy s Muskem jako „rakeťákem“ (což je narážka na jeho vlastní
mladistvý fetiš přezdívek). Musk na oplátku hostí Trumpa v továrnách
Tesly a nabízí mu, že „zachrání“ Twitter před „virem liberalismu“ -
což je fráze, která by stejně dobře mohla pocházet z Trumpova lexikonu
stížností. Jejich dialog je zpětnou vazbou provokací: Trumpovy „pravdy“
(všechna velká písmena, samé lži) se setkávají s Muskovými frázemi o
„červené pilulce“, přičemž každá z nich zesiluje paranoiu toho druhého.
Je to performativní umění pro věk QAnon, pas de deux plutokratů, kteří se maskují jako populisté.
Nepleťme
si to však s opravdovým kamarádstvím. Trump a Musk jsou v jádru
solipsisté. Jejich pouto nemá kořeny v náklonnosti, ale v užitečnosti.
Jejich bromance není ani tak přátelstvím, jako spíše podružnou zápletkou
reality show, jejíž scénář je napsán tak, aby maximálně zaujal.
Diskuse