Jak se podle Kalouska Dánsko stane Spojenými státy, aby zachránilo Unii před daněmi

2. 2. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Pan premiér Fiala byl po nějaké době zase v Otázkách V. Moravce. Opět se ukázalo, že rozlišuje pouze mezi růžovou pohádkou o skutečnosti a prodavači strachu. Jako prodavače strachu smetl hned také prognózu dánského průmyslu o drtivém dopadu případných Trumpových cel na Českou republiku. Odhad je do roku 2027 až mínus tři procenta HDP.

Pak předseda vlády přece jen uznal, že každému musí být jasné, že případná americká cla pro nás budou velkou komplikací. Ale prý je třeba jednat, ideálně o zrušení cel jako takových. Moderátor marně upozorňoval na to, jak dopadla snaha kanadské vlády jednat s Trumpem právě o clech. Fiala chce bezcelní svět, a basta.

O čem nás ovšem premiér zcela jasně poučil, to je to, že o clech nemůže vyjednávat ČR, ale jedině EU. Bez znalosti postoje EU a případných unijních kompenzací postiženým ekonomikám prý nemá smysl dělat prognózy o dopadu amerických cel na Českou republiku. Kdepak je ta naše úžasná suverenita?

Dojemné bylo také, jak náš premiér spojil zájmy České republiky s tím, aby se nekritizoval Brusel více než Putin, a to je prý ta jediná půda, na které se on bude vymezovat proti slovenskému premiérovi Ficovi, tedy české zájmy. Vydírací potenciál Maďarska a Slovenska v rámci Unie je podle pana Fialy poměrně malý, takže můžeme být v klidu. To jsou ty suverénní státy v plné kráse. Státy měřící si svůj vydírací potenciál.

Velmi optimistický byl premiér také v otázce dostupnosti plynu. Ostatně jako obvykle nezapomněl vyzvednout vlastní zásluhy. K nám přece tekl v listopadu prakticky jen ruský plyn. Plynu je v Unii podle předsedy vlády hodně a cena není problém, i když Unie by měla prý být otevřena jednání se Slovenskem o tom, jak mu pomoci s případnými dopady zavření ukrajinské plynové cesty. Že Draghiho zpráva říká, že v Unii je plyn dražší o 345 procent než v USA, to je jistě jen detail z pera prodavače strachu.

Podle předsedy vlády, na to nesmím zapomenout, se vláda stará vzorně o armádu, modernizuje ji a zvedne výdaje na obranu v příštím roce možná až na 2,2 procenta. Do dalších čtyř let prý bude možné, třeba snad možná, dostat se až na tři procenta, protože zejména není snadné najít smysluplné využití těch peněz. Jen, dodal bych, že za čtyři roky podle dánské prognózy můžeme mít o tři procenta HDP méně. K této prognóze se v druhé hodině přihlásil i pan Kalousek, který byl spolu s odborovým předákem Středulou a ekonomkou Horskou dalším hostem pořadu.

Pominu jiná témata jako bitcoin v rezervách centrálních bank nebo tzv. flexinovelu zákoníku práce, problém mobility atd. a jen stručně se zmíním panu Kalouskovi, který prohlásil, že máme v Unii oproti USA velmi vysoké ceny energií a velmi vysoké daně. Zajímavé je, že na ceny energií se nikomu ve studiu reagovat nechtělo, ačkoli moderátor na to tlačil. Podle Kalouska se ceny energií nikdy nevrátí před rok 2019, prý si to firmy musejí uvědomit. Čili asi mají odejít do USA.

Kalousek by si dokázal představit, že on sám by žil v USA ve smyslu nižších daní a deregulace. Problém je, zda i ostatní občané EU chtějí žít v USA. Třeba Dánové. Středula upozornil na příklad Dánska, kde ty vysoké daně opravdu jsou a kde společnost a ekonomika fungují dobře.

Kalousek ale vidí Unii jako celek, jako my. Prý si musíme vybrat, zda zkrachujeme jako Unie, nebo budeme něco dělat s daněmi. Co když si západní Evropa prostě řekne, že to raději chce zvládnout bez nás? Nebo opravdu někdo čeká, že se Dánové kvůli východní Evropě s ruským modelem daní budou chtít stát asociálním státem typu USA?

0
Vytisknout
3680

Diskuse

Obsah vydání | 4. 2. 2025