Čína v rozporu s Putinovými plány odmítá velké nákupy ruské pšenice

31. 1. 2025

Přestože projekt "obilného koridoru" existuje již 8 let a v roce 2023 byl oznámen údajně největší kontrakt v hodnotě 25 miliard dolarů, čínský trh s ruskou pšenicí je stále de facto uzavřen. Oznámil to na tiskové konferenci Arkadij Zločevskij, šéf Ruského obilného svazu, který zahrnuje téměř 300 zemědělských organizací zajišťujících 90 % ruského vývozu obilí.

"Čína nebere ruskou pšenici. A je to rozhodnutí na nejvyšší politické úrovni," řekl Zločevskij. Podle něj nyní z Ruska do Číny směřují pouze přeshraniční dodávky do určitých provincií, ačkoli Čína nadále aktivně nakupuje pšenici v Kazachstánu a na Ukrajině.

"Bez ohledu na to, kolik nám toho řeknou o fytosanitárních podmínkách, některých postupech na hranicích a tak dále, dokud nedojde k vysokému rozhodnutí na úrovni strany a vlády, nic tam nevznikne. Půjde jen o technické překážky, které se nepodaří překonat pomocí jednání mezi Rosselchoznadzorem a čínskou fytosanitární službou," řekl Zločevskij.

V loňském roce Rusko podle ministerstva zemědělství vyvezlo 71,3 milionu tun obilí, z toho 57,2 milionu tun pšenice. Největšími kupci zůstaly Egypt, Saúdská Arábie, Turecko a Bangladéš, uvedl Zločevskij.

Podle jeho odhadů se v roce 2025 může vývoz ruského obilí snížit o třetinu, na 47-48 milionů tun, na pozadí klesající úrody, nedostatku dovážených osiv a také problémů s vypořádáním a logistikou. Za rok mohou zemědělci sklidit pouze 100 milionů tun obilí, a to bude "katastrofální úroveň", řekl Zločevskij: v loňském roce činila sklizeň 125 milionů tun a v roce 2022 dosáhla rekordních 153,8 milionu tun.

Projekt "Nový pozemní obilný koridor Rusko – Čína" byl zahájen v roce 2017 a podle plánů Ministerstva zemědělství měl do roku 2028 dosáhnout kapacity 52 milionů tun obilí ročně. Na podzim roku 2023 oznámila novosibirská výrobní a exportní společnost EPT uzavření smlouvy s čínskou společností China Chengtong International o dodávce 70 milionů tun obilí, luštěnin a olejnin v celkové hodnotě 2,5 bilionu rublů.

Dohoda, která byla s pompou předložena v rámci Fóra pásu a stezky pro mezinárodní spolupráci, s největší pravděpodobností nebyla závazná – to znamená, že šlo o "smlouvu o smlouvě budoucí", řekl v té době Dmitrij Rylko, generální ředitel Institutu pro studium zemědělského trhu. Podle jeho odhadů nelze z oblastí Uralu, Sibiře a Dálného východu do Číny vyvézt více než 3,5 milionu tun obilí. Region navíc jednoduše nemá kvalitní pšenici s obsahem bílkovin 14,5 % v požadovaných objemech, uvedl odborník.

Zdroj v ruštině: ZDE