Nebezpečné teploty do roku 2100 zřejmě budou zabíjet o 50 % více Evropanů, zjistila studie

28. 1. 2025

 

„Chtěli jsme to ověřit,“ řekl Pierre Masselot, statistik z London School of Hygiene & Tropical Medicine a hlavní autor studie. „A jasně jsme ukázali, že v důsledku změny klimatu dojde k čistému nárůstu počtu úmrtí souvisejících s teplotou.“

Studie navazuje na předchozí výzkum, v němž vědci spojili teplotu s úmrtností různých věkových skupin v 854 městech v Evropě. Tyto údaje zkombinovali se třemi klimatickými scénáři, které mapují možné změny ve struktuře obyvatelstva a teplotě v průběhu století.

Zjistili, že ve všech třech scénářích by nepříjemné teploty zabíjely více lidí než dnes. Vědci upozornili, že nejistoty v údajích jsou velké.

Čistý počet úmrtí by měl podle prognóz nejvíce vzrůst v horké jižní Evropě, zejména v okolí Středozemního moře, druhým horkým místem by měla být střední Evropa, která zahrnuje Švýcarsko, Rakousko a části jižního Německa a Polska. V chladnější severní Evropě se mezitím očekává mírný pokles počtu úmrtí.

„Například v Norsku bychom mohli zaznamenat velmi mírný přínos,“ řekl Masselot. „[To] je však zcela zastíněno tímto masivním nárůstem, který vidíme v jižních zemích.“

Horko a chlad jsou tichými zabijáky, kteří poškozují tělo mnohem dříve, než dosáhnou extrémních hodnot, které způsobují podchlazení a úpal. Během vln veder prudce stoupá počet úmrtí, zejména u starých nebo nemocných lidí, protože horké počasí nutí jejich tělo k nadměrnému výkonu a brání jim v odpočinku. Chladná období zvyšují krevní tlak a přispívají k řadě srdečních a plicních problémů.

„Jednoduše řečeno, nárůst horkého počasí zabije více lidí, než kolik jich zachrání pokles chladného počasí,“ řekl Tim Osborn, klimatolog z University of East Anglia, který se na výzkumu nepodílel. „I když tato nová studie není konečným řešením této otázky... je průlomová tím, že zkoumá zranitelnost lidí vůči extrémním teplotám podle věku a podle měst mnohem podrobněji než předchozí práce.“

Analýza, která se omezila na evropská města, nezohlednila venkovské oblasti, které jsou méně vystaveny efektu městského tepelného ostrova, ani jiné části planety, kde je horko palčivějším problémem. Celkově odhadli, že scénář velkého vedra  by v Evropě v letech 2015 až 2099 vedl k úmrtí dalších 2,3 milionu lidí v důsledku nebezpečných teplot.

Madeleine Thomsonová, odbornice na klima a zdraví z výzkumné charitativní organizace Wellcome, uvedla, že počet úmrtí je jen jedním z nebezpečí, které zvyšování teplot přináší. „Extrémní horko zabíjí, ale způsobuje také celou řadu vážných zdravotních problémů. Je spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, potratů a špatného duševního zdraví.“

Popírači klimatických věd argumentovali proti snižování znečištění tím, že globální oteplování zachrání životy, protože chlad zabíjí více lidí než teplo. Vědci tvrdí, že rozdílná rychlost reakce na změny teploty znamená, že úmrtí v důsledku horka budou stoupat mnohem rychleji než úmrtí v důsledku chladu, zejména při vyšších teplotách.

„Existují také oprávněné argumenty, že tento čistý efekt má jen omezený význam,“ řekl Erich Fischer, klimatolog ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETHZ), který se na studii nepodílel. „Pokud by byl schválen nový lék se závažnými vedlejšími účinky, které vedou k nespočtu úmrtí, těžko bych argumentoval tím, že tento lék zachrání zhruba tolik životů, nebo že by čistý efekt mohl být v krátkodobém horizontu dokonce mírně pozitivní navzdory mnoha úmrtím.“

Studie zkoumala, jak by bylo možné zachránit životy, kdyby se lidé přizpůsobili změnám teplot a snížili své vystavení nepříjemným teplotám. Podle studie by v nejteplejším scénáři mohla trend nárůstu čistých úmrtí zastavit pouze „nepravděpodobně silná“ úroveň adaptace. Ve scénářích, které snižovaly znečištění oxidem uhličitým, stačilo k poklesu čistých úmrtí snížení vystavení teplotám o 50 %.

„Dobrou zprávou je, že se můžeme přizpůsobit,“ řekl Víctor Resco de Dios, environmentální inženýr z univerzity v Lleidě, který se na studii nepodílel. „Přizpůsobení začíná relativně jednoduchými řešeními - i když nejsou zadarmo - jako je instalace klimatizace nebo vytvoření prostor, které slouží jako klimatické kryty.“