Putinova posedlost totálním vítězstvím ochromuje Trumpův mírový slib

29. 1. 2025

Donald Trump již odstoupil od svého tvrzení, že konflikt na Ukrajině vyřeší do 24 hodin od nástupu do úřadu.

Stejně jako kdysi prohlásil, že krizi zdravotnictví v USA vyřeší snadno, a pak ustoupil a řekl, že "nikdo nevěděl, že zdravotní péče je tak složitá", Trumpovi poradci nyní připustili, že válku na Ukrajině nelze snadno vyjednat. Trumpovo "umění dohody" ve skutečnosti nefunguje v reálném světě řešení konfliktů.

Trumpovým původním plánem bylo poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc, která by poskytla odstrašení proti další ruské agresi. To by ji motivovalo k tomu, aby zasedla k jednacímu stolu.

Další možnou taktikou bylo zastavení pomoci Ukrajině, aby se dostavila k jednání. Jakmile by "mírové rozhovory" začaly, Trump by naléhal na Ukrajinu, aby kapitulovala na svém území a vytvořila 800 mil demilitarizovanou nárazníkovou zónu (kterou by střežily jednotky NATO nebo Evropy).

V otázce NATO má Trump pochopení pro názor ruského prezidenta Vladimira Putina, že vstup Ukrajiny do NATO je hrozbou pro ruskou bezpečnost. Takže Ukrajina by se musela vzdát svých snů o tom, že se někdy připojí k regionálnímu bezpečnostnímu bloku.

Rusko by zase získalo velké úlevy od sankcí, zatímco část výnosů z cel na ruský vývoz energie by byla přidělena Ukrajině.

Trumpův mírový plán byl navržen rusko-ukrajinským zvláštním vyslancem Keithem Kelloggem (vysoce vyznamenaným tříhvězdičkovým generálem), který nedávno zrušil nadcházející cestu do Kyjeva. Navzdory tomu Trump signalizoval, že se chce zapojit do diplomatických rozhovorů s Putinem, aby "válka skončila".

Zatímco plán čelí mnoha překážkám, největší překážkou je, že Putin ve skutečnosti nechce uzavřít dohodu. Ano, v říjnu Rusko ztrácelo 1 500 vojáků denně a země se potýkala a stále potýká s problémy s náborem mužů.

Ruská ekonomika musela hodně vytrpět, s náporem komplexních sankcí, zatímco byla nucena utrácet desítky miliard dolarů na obranu namísto jiných vládních služeb.

Přesto na tom všem nezáleží, protože Putin je posedlý Ukrajinou a totálním vítězstvím. Rusko by dokonce mohlo čelit recesi (jak bylo předpovězeno na rok 2025) a to by stále nestačilo k tomu, aby souhlasilo s jakoukoli dohodou, kde by muselo dělat kompromisy.

Putin prostě nechce, aby Ukrajina byla suverénním státem. Buď ji chce zničit, nebo ovládnout. Slabší nebo neexistující Ukrajina není jen požehnáním pro Putinův odkaz jako silné ruky v Rusku, ale byla by to obrovská rána pro americkou globální moc.

Není divu, že Rusko již odmítlo tyto neoficiální návrhy USA, i když ještě nevidělo oficiální dokument o této záležitosti. Putin dává přednost tomu, aby byl válečným prezidentem, a mnoho ruských lidí je ochotno žít v tomto novém normálu, když jsou ohroženi represemi a motivováni vlastenectvím.

Nedostatek kompromisu ze strany Ruska

Rusko si nemyslí, že potřebuje kompromis. Putin ví, že je mnohem více odhodlán převzít Ukrajinu, než je Západ odhodlán ji bránit.

V Evropě se určitě objevují známky únavy z nekonečné podpory Ukrajiny. V průzkumu agentury YouGov provedeném v sedmi evropských zemích (Francie, Itálie, Španělsko, Německo, Velká Británie, Švédsko a Dánsko) bylo zjištěno, že pokračující podpora Ukrajiny až do stažení Ruska byla v průměru pouhých 31 %, ve srovnání s přibližně 40 % pro podporu vyjednaného ukončení bojů, i kdyby Ukrajina ztratila území.

V USA je také mezi zákonodárci a veřejností panuje únava. Poskytnutí dalších zbraní Ukrajině by tedy mohlo narazit na odpor v Kongresu, který je nyní plně kontrolován Republikánskou stranou.

Podpora Ukrajiny již v roce 2023 čelila republikánské opozici, což vedlo k obrovským zpožděním. A přestože Bidenova administrativa nedávno oznámila novou tranši vojenské pomoci ve výši přibližně 500 milionů dolarů – část z celkových 175 miliard dolarů od invaze v roce 2022 – podpora zachování úrovně pomoci Ukrajině mezi republikány v Kongresu klesá.

To do značné míry odráží to, jak se cítí americká veřejnost. Na základě průzkumu Gallupova ústavu provedeného v prosinci 2024 existuje 48 % podpora pro to, aby USA pomohly Ukrajině získat zpět území, které ztratila ve válce ve prospěch Ruska, což je poprvé, co tento podíl sklouzl pod většinu.

Podpora Ukrajiny je také velmi rozdělená podle stranických linií, přičemž 74 % republikánů a 30 % demokratů chce válku rychle ukončit. Navíc 67 % republikánů si myslí, že USA dělají příliš mnoho.

Nakonec je pravděpodobné, že v dohledné době nedojde k žádné mírové dohodě, protože Trumpovi na Ukrajině ve skutečnosti nezáleží a nerozumí zahraniční politice. Bývalý republikánský kongresman Adam Kinzinger nedávno prohlásil, že Trump prováděl zahraniční politiku jako "tříleté dítě".

Trumpovi záleží více na tom, aby udělal dojem na Putina (nebo aby byl vnímán jako vyjednavač), než aby podporoval ukrajinskou suverenitu. Jeho viceprezident J. D. Vance byl v tomto ohledu přímější a v roce 2022 prohlásil: "Musím k vám být upřímný, je mi opravdu jedno, co se tak či onak stane s Ukrajinou." Tento názor by mohl mít zničující dopad na ochotu a odhodlání vyjednávat.

Podle analýzy amerického historika Roberta Kagana bez americké pomoci Ukrajina válku prohraje během příštích 12 až 18 měsíců. Přesto na každou čtvereční míli, kterou Rusko získá, ztratí 40 mužů – což je vysoká cena, kterou musí zaplatit (celková rozloha Ukrajiny je 233 100 čtverečních mil).

Počáteční proklamace, že Trump vyřeší ukrajinskou krizi do 24 hodin, byly předvolebním chvástáním, které ukazovalo na malé pochopení nezvladatelnosti konfliktu a výzev spojených se sestavením nové administrativy.

Před několika týdny Trump prohlásil, že část jeho plánu "je překvapením". Prvek překvapení se neomezuje pouze na veřejnost. Možná ani Trump nemá ponětí, jaké budou jeho další kroky, pokud jde o ukončení tohoto konfliktu. A to by mohlo dokonale hrát do Putinových rukou.

Zdroj v angličtině: ZDE