Studie zjistila, že používání olova v Římské říši snížilo IQ v celé Evropě
7. 1. 2025
Rozsáhlé používání kovu způsobilo podle odhadů pokles IQ o 2 až 3 body za téměř 180 let Pax Romana
Co pro nás Římané kromě hygieny, léků, vzdělání, vína, veřejného pořádku, zavlažování, silnic, sladkovodního systému a veřejného zdraví kdy udělali, ptá se podrážděný Reg ve filmu Monty Python's Life of Brian.
Jednou z odpovědí je podle nové studie rozsáhlý úpadek kognitivních funkcí v celé Evropě, způsobený obrovským množstvím znečištění olovem, které produkoval vzkvétající kovoprůmysl, jenž formoval toto impérium.
Vědci uvedli, že masivní rozvoj těžby a zejména zpracování kovových rud způsobilo v době největšího rozmachu říše prudký nárůst znečištění ovzduší olovem, což vedlo k odhadovanému poklesu IQ v celé zemi o 2 až 3 body.
„Je úžasné, že jsme byli schopni kvantifikovat znečištění ovzduší nad Evropou před téměř 2 000 lety a posoudit možné zdravotní dopady na starověkou římskou civilizaci,“ uvedl doktor Joseph McConnell z Desert Research Institute v Nevadě.
„Naše zjištění ukazují, že antropogenní emise z průmyslové činnosti měly za následek rozsáhlé poškození lidského zdraví po více než dvě tisíciletí, což je podle mého názoru dost podstatné,“ dodal.
Římští lékaři si byli vědomi nebezpečí otravy olovem, přesto se tento kov stále hojně používal na vodovodní potrubí a hrnce na vaření a našel si cestu i do léků, kosmetiky a hraček. Kov byl také záměrně požíván poté, co Římané zjistili, že sirupy obsahující olovo pomáhají konzervovat a sladit víno.
Zatímco otravy olovem z kontaminovaných potravin a vína se týkaly spíše vyšších vrstev, všichni obyvatelé se mohli nadýchat olova, které se dostávalo do ovzduší z obrovských dolů a hutí v říši, kde olovo bylo vedlejším produktem rafinerií stříbra a zlata.
Aby bylo možné sledovat úroveň znečištění ovzduší olovem v době římské, analyzoval McConnell a mezinárodní tým vědců ledová jádra vyvrtaná v Arktidě. Jádra poskytla časovou osu koncentrace olova v ovzduší od roku 500 př. n. l. do roku 600 n. l.
V časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vědci popisují, jak ledová jádra odhalila prudký nárůst znečištění olovem kolem roku 15 př. n. l. po vzniku Římské říše. Hladiny pak zůstaly vysoké až do úpadku Pax Romana, 200letého období relativního míru a prosperity, které skončilo v roce 180 n. l. McConnell odhaduje, že v tomto období vypustilo impérium do atmosféry více než půl milionu tun olova.
Aby vědci zjistili, jaký dopad mohlo mít toto znečištění, obrátili se na modely atmosféry, aby zmapovali, jak se olovo šířilo po Evropě. Na základě moderních studií pak vypočítali, kolik neurotoxického kovu se mohlo nahromadit v dětech a jaký vliv to mohlo mít na jejich IQ.
Vědci zjistili, že průměrná hladina olova v krvi dětí v době největšího rozmachu římské říše mohla stoupnout o 2,4 mikrogramu na decilitr, což snížilo jejich IQ o 2,5 až 3 body. Při zohlednění olova v pozadí mohla hladina olova v krvi dětí dosáhnout přibližně 3,5 mikrogramu na decilitr.
Podle některých odhadů žilo v době největšího rozmachu Římské říše více než 80 milionů lidí, což znamená, že znečištění olovem, které vznikalo při těžbě a hutnictví, mohla být vystavena asi čtvrtina světové populace. Účinky otravy olovem mohly být tak závažné, že vědci diskutovali o tom, zda přispěly k pádu říše.
„Snížení IQ o 2,5 až 3 body možná nezní jako mnoho, ale týkalo se celé populace a přetrvávalo by téměř 180 let Pax Romana,“ řekl McConnell. „Nechávám na epidemiologovi, historikovi starověku a archeologovi, aby určili, zda námi zjištěná úroveň znečištění ovzduší olovem na pozadí a dopady na zdraví ... stačily ke změně historie.“
Diskuse