Klimatická krize vystavila lidi v roce 2024 šesti týdnům nebezpečných veder navíc

27. 12. 2024

 
 
Téměř polovina zemí světa prožila nejméně dva měsíce s rizikovými teplotami. Dokonce i v nejméně postižených místech, jako je Velká Británie, USA a Austrálie, vedlo znečištění uhlíkem ze spalování fosilních paliv k novým třem týdnům zvýšených teplot.

Zhoršené vlny veder jsou nejsmrtelnějším důsledkem klimatické nouze. Vědci uvedli, že ukončení spalování uhlí, ropy a zemního plynu je nezbytné k tomu, aby se následky ještě nezhoršily, neboť rok 2024 bude podle předpovědí nejteplejším rokem v historii s rekordně vysokými emisemi uhlíku.

Vědci vyzvali k tomu, aby se úmrtí v důsledku vln veder hlásila v reálném čase, protože současné údaje jsou kvůli nedostatečnému monitorování „velmi podhodnocené“. Je možné, že v důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem zemřelo v posledních desetiletích nepočítaně milionů lidí.

„Dopady oteplování způsobeného fosilními palivy nebyly nikdy tak zřetelné a ničivé jako v roce 2024 a způsobily neutuchající utrpení,“ uvedla Dr. Friederike Ottová z Imperial College London a spoluvedoucí WWA. „Povodně ve Španělsku, hurikány v USA, sucho v Amazonii a záplavy v Africe jsou jen několika příklady. Víme přesně, co musíme udělat, aby se situace nezhoršovala: přestat spalovat fosilní paliva.“

Joseph Giguere, výzkumný technik ve společnosti Climate Central, řekl: „Téměř všude na Zemi jsou denní teploty dostatečně vysoké na to, aby ohrožovaly lidské zdraví, v důsledku změny klimatu stále častější.“

Nová analýza identifikovala místní „nebezpečné dny veder“ na základě výpočtu prahové teploty pro 10 % nejteplejších dnů v letech 1991-2020. Tyto dny jsou spojeny se zvýšenými zdravotními riziky.

Vědci pak porovnali počet dnů, které tuto hranici překročí v roce 2024, s počtem dnů ve scénáři bez globálního ohřívání, aby vypočítali, kolik horkých dnů navíc způsobila klimatická krize.

Zjistili, že průměrný člověk byl vystaven 41 dnům nebezpečného horka navíc, což poukazuje na to, že klimatická krize vystavuje miliony dalších lidí nebezpečným teplotám po delší období roku.

Indonésie, kde žije 280 milionů lidí, zažila 122 dní nebezpečných veder navíc, stejně jako Singapur a mnoho států Střední Ameriky.

Na Blízkém východě prožili lidé v Saúdské Arábii dalších 70 horkých dnů v roce, kdy během extrémních veder zemřelo nejméně 1 300 poutníků na hadždž. 

Brazílie a Bangladéš vydržely přibližně 50 horkých dní navíc, zatímco Španělsko, Norsko a balkánské země měly další měsíc vysokých teplot.

Pět miliard lidí, tedy téměř dvě třetiny světové populace, zažilo 21. července, v jeden z nejteplejších dnů v roce, zvýšené teploty, které se v důsledku globálního oteplování zvýšily nejméně dvakrát.

V roce 2024 se v důsledku klimatické krize zvýšil také počet hurikánů. Kristina Dahlová, viceprezidentka pro vědu ve společnosti Climate Central, uvedla: „Naše analýzy ukázaly, že každý letošní hurikán v Atlantiku byl vlivem klimatických změn silnější a že hurikány Beryl a Milton, které byly oba bouřemi páté kategorie, by této úrovně nedosáhly, nebýt klimatických změn.“

Nedávná analýza WWA ukázala, že mimořádný sled šesti tajfunů na Filipínách během 30 dnů, který postihl 13 milionů lidí, byl pravděpodobnější a silnější v důsledku globálního oteplování.

Julie Arrighiová, programová ředitelka klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce, uvedla: „V důsledku oteplování se oteplilo i počasí: „Další ničivý rok extrémního počasí ukázal, že nejsme dobře připraveni na život při [současné úrovni] oteplování. V roce 2025 je nezbytné, aby každá země urychlila úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a aby bohaté státy poskytly finanční prostředky na pomoc rozvojovým zemím, aby se staly odolnějšími.“

Opatření by měla zahrnovat lepší systémy včasného varování, které zachraňují životy, a hlášení úmrtí v důsledku horka, uvedli vědci.